Predvanocni skandaly
Kdyz jsem byl maly, tak posledni nedele pred Vanocemi byla zlata,
predposledni stribrna. Obchody mely otevreno i v nedeli. Na zlatou
nedeli cely den, na stribrnou jen odpoledne. Uz tehdy se nakupovalo
a prodavacky ve zlatnictvi mely dobre premie, zatimco v potravinach
to bylo slabsi. Dalo se vydelat i na kaprech. Ve specialnim obchode
s bramborami, jsem musel koupit osm kilo brambor, ktere jsem odnesl
do sklepa. To, aby nahodou bramborovy salat nebyl bez nich. V
mem detstvi se pred Vanocemi blblo stejne jako dnes. Nebo temer
stejne.
Tuhle nedeli jsem se vsak z ceskeho rozhlasu dovedel, ze se jedna
o bronzovou nedeli. A ejhle, to je novinka. Zacal jsem patrat
ve vsevedouci Wikipedii a dovedel jsem se, ze existuje i nedele
zelezna - prvni adventni. Zelezna nedele byla v mem detstvi nedele,
kdy se odvazel srot. Casy se tedy meni.
Od detstvi jsem byl zvykly, ze se v dobe Adventu cetlo Lukasovo
evangelium, ktere vyvrcholilo druhou kapitolou a narozenim Jezise
Krista. Tentokrat jsem vsak zaslechl v mistnim kostele prvni kapitolu
z Matousova evangelia, ktere zacina rodokmenem od Abrahama pres
Judu, krale Davida, Salamouna a konci u Jozefa. Od Abrahama az
po Davida je ctrnact jmen, ctrnact jmen je do zajeti babylonskeho
a pak nasleduje dalsich ctrnact potomku.
V rodokmenu jsou temer vyhradne muzi, ale obcas se tam objevi
i nejaka ta zena. A temer vzdycky je to skandal. Tak prvni je
Tamar, ktera se prevlekne za prostitutku a svede Judu. Podle zakona
si ji mel vzit Juduv syn Sela, ale na to se jaksi zapomnelo. Slib
se nedodrzel a pocestnost jde stranou. Dulezita je spravedlnost
a Tamar ji na Judovi, ktery jaksi neni take dvakrat moralni, dosahne
i za cenu sexualniho triku, ktery nemusel vyjit, coz ji mohlo
stat zivot.
Nevestka Raab, ta zase asistovala pri dobyvani Jericha. Uverila
ve zvlastni moc Izraele. Nasleduje Rut. Je to krasny pribeh, ale
s tim Bozem to take nebylo jen tak. Kdyz Rut zada Boze o to, aby
se ji ujal, vyuzije vsech moznych erotickych triku.
Nasleduje snad jeden z nejhorsich skandalu: David a Betsabe. David
sveho sluzebnika Uriase Hetejskeho postavi tak, aby zahynul v
boji a mohl si privlastnit jeho krasnou manzelku. Kdyz jsem tento
pribeh slysel v nedelni skole, nemohl jsem si to dat dohromady,
ze to je stejny David jako ten, co skolil Goliase.
Nejen, ze se jedna vetsinou o zeny s pochybnou povesti, ale take
se jedna o cizinky. Obcas jsou to nevestky, jindy se za ne prevleknou.
Nikde neni ani potuchy o mravnosti a pocestnosti. A presto vidime
v techto zenach, ze bojuji o spravedlnost.
Jako kdyby biblicka zvest nam chtela dat zebricek hodnot. Spravedlnost
ma prednost pred moralizovanim. Rekl jsem si, ze kazatel klepl
hrebicek na hlavicku. Vzpomenme jen na posledni americke prezidentske
volby, kdy i takovi lide jako Billy Graham sklouzli do moralizovani
a dali mu prednost pred touhou po spravedlnosti.
Tak to bylo zamysleni na zeleznou nedeli, kdy se zacina nakupovat.
Ponekud jine bylo zamysleni na bronzovou nedeli, kdy uz jsou nakupy
v plnem proudu a vice nez evangelijni zvest zaujal media opicak
v kabatku v obchodnim dome IKEA.
Tentokrat moji pozornost upoutalo kazani dr. Petra Pokorneho v
Praze ve Vrsovicich. Opet to nebylo kazani na Lukasovo evangelium,
ale za text tentokrat poslouzilo cteni z posledni knihy bible
ze Zjeveni sv. Jana - Apokalypsy: I videl jsem po pravici sediciho
na trunu knihu popsanou vnitr i zevnitr, zapecetenou sedmi pecetmi.
A videl jsem andela silneho, volajiciho hlasem velikym: Kdo jest
hoden otevriti tu knihu, a zrusiti peceti jeji? I nemohl zadny,
ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemi, otevriti te knihy, ani
pohledeti do ni. Procez ja plakal jsem velmi, ze neni nalezen
zadny, kdo by hoden byl otevriti a cisti tu knihu, ani pohledeti
do ni. Tedy jeden z tech starcu rekl mi: Neplac. Aj, zvitezi lev,
ten kteryz jest z pokoleni Judova, koren Daviduv, aby otevrel
tu knihu, a zrusil sedm peceti jejich. (Kralicky preklad).
Jestlize se vratim k posledni knize v Novem zakone, vzdy se mi
vybavi Bergmanuv film Sedma pecet. Hledani smyslu zivota
v okamziku, kdy se zivot vytraci, kdy zivot jakoby zdanlive ztraci
smysl. Rytir bloudici krajinou zasazenou morovou ranou se stale
filosoficky pta po smyslu zivota. Odpoved dostava v malych vecech:
v lidech, kteri proste a jednoduse ziji svuj lidsky udel, v komediantech,
kteri se raduji z kazdeho krasneho okamziku, z lesnich jahod,
z krasneho dne. Nejsou to opet lide pocestni, obcas nekde i neco
slohnou. Rytir nachazi smysl v tom, kdyz se dokaze obetovat pro
ne v zaveru pribehu, kdy hraje se smrti sachy.
Vzdy jsou zde dva pohledy: prvni, ktery rika, ze se svet riti
do katastrofy. Druhy, ze vse je pod Bozi kontrolou, Ve stejnem
rozpolozeni byl zrejme i evangelista Jan. Dr. Petr Pokorny zduraznil,
ze oba pohledy patri dohromady. Apokalypticka literatura pochazi
jiz z druheho stoleti pred Kristem a objevuje se zde dvoji nadeje.
Jednak, aby ji mel clovek jako jedinec, ale i otazka k cemu dejiny
speji. Posledni soud neni straseni, ale ujisteni, ze spravedlnost
nakonec zvitezi. Dejiny lze posoudit jako celek s ujistenim, ze
se nevymknou z Bozich rukou.
Mame zde apokalypsy dvacateho stoleti: vyvrazdeni Armenu (1,5
milionu), prvni svetova valka, holocoust (6 milionu zidu), Stalinovy
gulagy (odhaduje se 8 milionu lidi), kulturni revoluce v Cine
(36 milionu obeti). Presto nemuzeme dvacate stoleti odepsat jen
jako stoleti hororu. Jestlize se podivame na sedmnacte stoleti,
pak vidime, ze v Cechach klesla populace v dusledku tricetilete
valky z 1,7 milionu pod jeden milion.
Apokalypticke pribehy jdou ruku v ruce i s tim, co dejiny prinaseji
pozitivniho. Pohledneme-li na osobnosti ceskych dejin: svaty Vaclav,
Jan Hus, Jan Amos Komensky ci Tomas Garrigue Masaryk - to jsou
postavy, ktere vitezi nad diktatorskymi typy svetovych vladcu
Ferdinanda II., Napoleona, Hitlera, Stalina ci Mao-ce-tunga.
Budoucnost neni beznadejna. Neni to, jak zpiva Leonard Cohen murder,
ale laska je jedinym motorem k zachrane, jak zpival
ve stejne pisni v Air Canada Centre tento tyden.
At se jedna o zeleznou, bronzovou, stribrnou ci zlatou nedeli,
v tom neni poselstvi vanoc. Neni ani v lacine apokalypse, ktera
se vynorila podle mayskeho kalendare, kdy ma vse skoncit 21. prosince
letosniho roku.
Poselstvi vanoc je v tom, ze touha po spravedlnosti, lasce a pravde
ma smysl, i kdyz se dejiny neodehravaji podle nasich predstav,
jsou mnohdy provazeny skandaly a nekdy to jsou tragedie nam tezko
pochopitelne.
Ales Brezina