Cry for us, please
V mistnosti, ve ktere se konaly rano 3. prosince snidane a forum
Rady pro lidska prava v Severni Koreji (The Council for Human
Rights in North Korea), temer celou jednu stenu pokryval plakat,
jehoz prvni radka krvave cervenymi pismeny vyjadrovala prosbu:
"Prosime, placte pro nas." Komunisticka vlada v Severni
Koreji pestuje dalsi druh socialismu (vedle toho Hitlerova, v
nemz se dobre darilo podnikatelum jako byl treba Krupp) a Stalinova,
ktery se povazoval za jedineho podnikatele v sovetske Rusi a ostatni
podnikatele bud dal popravit nebo poslal na Sibir). Je to druh
mimoradne hnusny i cirkusacky soucasne. Nedavno byl nynejsi vladce
zeme svymi prisluhovaci prohlasen za "sexualne nejdrazdivejsiho"
muze na svete. To by mi celkem nevadilo (a asi by to nebyl duvod,
aby Rada svet prosila, abychom pro jeji narod plakali), ale i
to vrha podivne svetlo na rezim v Severni Koreji. V te zemi se
deji horsi veci: obcane jsou vezneni, tyrani a zabijeni. Strazce
v gulagu, ktery zastreli vezne, byva odmenen dvema litry koralky.
V gulazich zije kolem 200,000 politickych veznu a hlad je jejich
dennim hostem. Od roku 1995 zemrelo v Severni Koreji hladem pres
milion lidi, mladi lide nemaji, pokud nejsou ochotni byt poslusnymi
sasky nejostudnejsiho vladniho systemu na svete, zitrek.
Za minula leta jsem se zucastnil rady akci Rady, na kterou mne
pred hezkou radkou let upozornila Zuzana Hahnova. Pred dvema ci
tremi lety jsem s nimi pochodoval Torontem. Rytmus pochodu a skandovani
ve mne vyvolavaly vzpominky: na protesty, v Torontu i Ottawe,
proti prazskym mistodrzitelum - vetsinou je organizoval Bretislav
Kroulik (nemylim-li se byl jednu dobu redaktorem Noveho Domova
a s dcerou Barbarou, dnesni jednatelkou torontske pobocky CSK,
vydal Czech-English and English-Czech Dictionary of Idioms); ale
jeste vic na Prahu a unor 1948, na pochody prazskymi ulicemi a
proti nam desetitisice komunistickych milicionaru, na prednasku
profesora Krajiny v Obecnim dome, na vecerni pochod na Hrad (povel
k nemu dal Viktor Miloslav Fic jedini dalsi zijici ucastnici
pochodu v Kanade (pokud vim) jsou manzele Vratislav a Dagmar Staflovi...
Akce 3. prosince letosniho roku byla jineho razu. Organizoval
ji jako vsechny predesle Kyung B. Lee. Krvave cervenymi
pismeny psana prosba na plakate je snad nejsmutnejsi vyzvou, jakou
jsem kdy cetl. Je smutna nejvic proto, ze v ni neni ani jiskricka
nadeje. A v te beznadeji je zaramovana obzaloba nas vsech. Protoze
Severni Korea je chranena dvema mocnymi staty, Cinou a Ruskem,
svet kolem hruz severokorejskeho rezimu chodi po spickach. Forum
3. prosince se snazilo pripomenout, ze kde stat neni schopen chranit
sve obcany nebo je sam pronasleduje, mezinarodni komunita ma povinnost
je chranit, nejdrive preventivni diplomacii, sankcemi a nakonec
vojensky. Rada si pozvala dva recniky: americkeho senatora severokorejskeho
puvodu, Paula H. Shina a vyznamnou kanadskou osobnost, Hon. Marthu
Hall Findlay. Zatimco zivot senatora Shina byl v detstvi a mladi
neobycejne obtizny, Martha Hall Findlay pokorne priznala, ze jeji
zivot se vyvijel obracene: mela vzdycky vsecko, co potrebovala
a vic (take, kdyz Mr. Lee oznamil, ze je pritomen Cech, poznamenala,
ze v Praze rok pracovala a ze Prahu miluje). Oba recnici mluvili
na tema mezinarodni zodpovednost a problemy, s kterymi je akce
pomoci obyvatelum Severni Koreje spojena. Ani senator Shin, ani
Martha Hall Findlay nehyrili optimismem. Ale oba vyslovili presvedceni,
ze vsichni (staty i jednotlivci) muzeme delat mnohem vic nez delame.
To urcite, protoze vetsinou nedelame nic. Nepohnuli bychom trochu
dejinami, kdyby Spojene narody a vsechny civilizovane staty a
instituce i obcane vyhlasili den podpory pro obcany Severni Koreje
a elektronicky zatopili obyvatele Ruska, Ciny a (pokud to jde)
Severni Koreje vzkazy solidarity? Kdyz pro nic jineho tak proto,
aby obcane Severni Koreje vedeli, ze pro ne placeme.
Josef Cermak
