Autobusta Járy Cimrmana se strhanymi rysy
Nesmrtelny Jara Cimrman
Vancouverske Divadlo Za rohem muze k nejednomu svemu uspechu
pricist dalsi, tentokrat jeste spojeny s vyznamnou okolnosti.
Se souhlasem a pozehnanim pana Zdenka Sveraka uvedlo Dobyti
severniho polu Cechem Karlem Nemcem (29.,30.11 - 1.12.2012)
z bohateho repertoaru Zizkovskeho divadla Jary Cimrmana, a to
v roce, kdy uplynulo 45 let od premiery Aktu v divadle
na Malostranskem namesti (byli jsme se zenou na predstaveni, tehdy
jeste s Karlem Velebnym, zel predcasne zesnulym vybornym muzikantem
a spolutvurcem onoho fenomenu Jary Cimrmana).
Toto divadlo malych forem v Praze ma jednu z nejdelsich existenci.
Dale ma osobity druh humoru, kterym se znacne lisi treba od
Semaforu. O nepochybne a zcela zaslouzene oblibe a popularite
Cimrmanova divadla svedci skutecnost s jakym zajmem byla
zminena hra v nasem divadle uvedena a s jakym nadsenim se ucastnici
produkce na ni podileli. Staci jen se podivat na jmena vsech,
kteri se na predstaveni podileli.
Vancouversti priznivci DZR meli moznost shlednout Zaskok
z cimrmanovskeho repertoaru v roce 2004, tenkrat za ucasti v hlavni
roli jednoho ze zakladatelu divadla, Ladislava Smoljaka, ktery
dnes uz, bohuzel , neni mezi nami.
Neni mozna bez zajimavosti uvest, ze nase divadlo pred drahnejsimi
lety uvedlo dve jine cimrmanovske hry Dlouhy, Siroky
a Kratkozraky a Hospoda na mytince. Tolik tedy uvodem.
V rezii Ladislava Smoljaka z roku 1985 hru se cleny divadla predstaveni
nastudovala Nora Linhartova. Tato dama a pritelkyne
ma ten bajecny dar vytvorit pri kazde zkousce, stejne tak i pri
predstaveni, v kolektivu velmi pratelskou a uklidnujici (nikoli
uspavajici) naladu a atmosferu. To je uz prvni krok ke konecnemu
uspechu. Prijemnou pomuckou v nejednom ohledu byla dnesni moznost
zizkovske predstaveni uvidet na televiznim zaznamu. Konecna podoba
pak ale uz byla veci vsech na produkci zucastnenych a to nejen
tech na jevisti, ale i v zakulisi a kabine pro techniky osvetleni
a zvuku.
Nejsem recenzent a navic jsem se predstaveni zucastnil malou roli
v seminari hre tradicne predchazejicimu a pokusim se ted vlastne
jen o nekolik osobnich poznamek, poznatku a vecnych informaci.
Krome pocatecnich zkousek v soukromi bytu, ostatni krome poslednich
dvou pred generalkou konaly se diky ochote noveho clena souboru
Martina Drabka v jeho dilne. Ac to neni nijak bezne prostredi
pro takovou cinnost, nijak valne nam ani neprislo na mysl, ze
se zkousi v hale prumyslove vyroby. Snad je to v dusledku elanu
s nimz vsichni se priprave tohoto predstaveni venovali. A meli
jsme nejednou pocit, ze i tady a mezi nami, by si cesky, ac ve
Vidni narozeny genius, mistr mnoha oboru Jara, pripadal jako doma.
V takove hale pak na konci listopadu neni nijak velike teplo a
tak jsme se zvolna mohli pripravovat na tu severskou anabazi.
Rozdelene role byly, jak uz je bezne, ruzne velike a narocne.
Pokud ale mohu soudit, byly rozdeleny tak stastne, jako je by
autori Z.Sverak a L.Smoljak a snad i sam Jara, psali kazdemu na
telo. Zde se opet projevily zkusenost a cit Nory Linhartove.
Kdo tedy po trech predstavenich, odmenenych potleskem a spokojenosti
divaku, odchazel domu nebo do restaurace s prijemnym pocitem zdarileho
dila?
Ti neviditelni, bez nichz se ale predstaveni neobejde: Radana
Zelmanova (produkce, inzerce), Daniel Zelman (realizace sceny),
Jana Reinbergerova (kostymy), Klara McGillis (rekvizity), Jirka
Vanourek (hudba), Peter Bugar (svetla), Jirka Susicky( zvuk),
Michelle Linhart (inspice), Klara Brauserova (asistent inspice),
Leah Patakova (sledovani textu), Mirek Dockal(video zaznam), Bronco
Hyrman (program, web. stranky), Jirka Vanourek, Monika Korbutova
(fotografie), Jakub Zelman (bar).
Na jevisti v seminari: Daniel Kolda, Oldrich Patak, Vladimir Cicha,
Zdenek Matousek a dale Michal Hovjacky (zkuseny technik), Martin
Drabek (nezkuseny technik Mechacek), Jirka Susicky (pojistovaci
agent).
Na jevisti ve hre: Bronco Hyrman (nacelnik Karel Nemec), Jirka
Vanourek (ucitel Vaclav Pouska), Martin Drabek (lekarnik Vojtech
Sofr), Vit Suchodol (Varel Fristensky), Michal Hovjacky (porucik
Jiri Beran). Hrali bajecne a veru nemohu vyzvednout nektereho
z nich, jedine vsechny rovnym dilem.
Zvlastni zminku zaslouzi scena, vytvorena z osmi kubickych yardu
styrofoamu a kdo si tech ledovcu a zamrzlych dvou badatelu dobre
povsiml, nepochybne ocenil ohromnou praci Dana Zelmana, tvurce
te podivane, uvedene k dokonalosti svetlomodre nasvetlenym pozadim.
Nedavno v Toronte Nove divadlo pripomnelo snad nejcestnejsiho
basnika a spisovatele Jana Nerudu adaptaci jeho puvabnych Malostranskych
povidek. Velikan Jara Cimrman se ve svem rozsahlem dile vydava
dale, kupr. na Blanik nebo do Ceskeho nebe. Vancouverske divaky
pak dokonce na konci tohoto listopadu zavedl az na severni pol.
V uvodu jsem se zminil o fenomenu. Jara Cimrman a jeho tvurci
a divadlo nesouci jeho jmeno, ti skutecne naplnuji vyznam toho
slova. A tak po klasikovi klasiku, Williamu Shakespearovi, jehoz
Zkroceni zle zeny nase divadlo hralo pred rokem, toto posledni
predstaveni potvrdilo jak rozmanita a bohata je divadelni pokladnice
Vladimir Cicha - Vancouver