Lucie Radonova s bratrem Jaroslavem
Jeste jeden rozhovor s Lucii
Radonovou
Pro Satellite a CzechFolks.com Plus
rozmlouval Josef Cermak
Pred nekolika malo mesici jsem se z krajanske septandy
dozvedel, ze se v Torontu nachazi mlada Ceska, ktera do Kanady
prijela trenovat kanadsky olympijsky kajakovy tym. Protoze jsem
obdivovatelem zenstvi (inspirovan starobylou a dnes mozna trochu
vratkou Goetheho moudrosti: "to vecne zenske nas povznasi",
pocitil jsem mocny napor zvedavosti. Kdyz jsem preletel jeji sedmiradkovy
zivotopis (ktery najdete na konci naseho rozhovoru), moje zvedavost
se zmenila v obdiv, ktery se zmnohonasobil, kdyz jsem si precetl
jeji odpovedi na me otazky. Pro zajimavost: Lucie Radonova chodila
do zakladni skoly a gymnazia v Nymburku, ktery Torontu na cas
propujcil herce a rezisera Adu Tomana, na nehoz dodnes vdecne
vzpominame. A nyni tedy Lucie. Pripomina mi skvostneho basnika
mladi, Franu Sramka a (pamatuji-li se spravne) zaverecnou vetu
jeho Leta: "Leto budiz pochvaleno" I mladi, i mladi
Co je vase nejranejsi vzpominka?
Pochazi z jesli. A zcela jasne si pamatuji, jak mi prvni den byla
pridelena osobni znacka na skrince "rohlik". Moc spokojena
jsem nebyla, rohlik mi pripadal obycejny, a kdyz jsem pozdeji
ziskala znacku "berusku" brala jsem to jako velke vitezstvi.
Asi patrne jeden z prvnich projevu vrozene soutezivosti.
Mela jste stastne detstvi?
Detstvi jsem mela z meho pohledu velmi stastne. Mozna trochu osamele,
ale proto pro me stastne. Socializaci se svymi vrstevniky jsem
v detskem veku nikdy nevyhledavala.
Jak jste vychazela se svymi uciteli?
Zadne ucitele ze zakladni skoly si nejsem schopna vybavit, takze
asi dobre. Na gymnaziu obcas dochazelo ke sporum, predevsim s
uciteli humanitnich predmetu, coz hodnotim kladne. Na profesory
na univerzite jsem mela stesti, takze obecne jsem s nikym spatne
nevychazela.
Dala vam zakladni skola, co jste od ni
ocekavala? (pokud jste neco ocekavala)
Na zakladni skolu jsem se tesila a ocekavala mnohe. Bohuzel jsem
byla zklamana, zrejme jsem si predstavovala vetsi naroky od ucitelu
a mozna i lepsi uroven spoluzaku. Ve treti tride jsem zacala navstevovat
tridu s rozsirenou vyukou francouzstiny, coz znamenalo vetsi naroky
na uceni a pripravu a to bych rekla, ze me uspokojilo.
Hralo nabozenstvi roli ve vasi vychove?
V me vychove hralo roli krestanske nabozenstvi a jsem za to rada.
Pozdeji, predevsim behem studia FF jsem poznala, ze znalost Bible
jako literarniho celku je naprosto elementarni pro dalsi pochopeni
nejen literatury ale i jinych (napr. pravnich) textu. Dnesni ceska
spolecnost povazuje otazky na tema nabozenstvi a nabozenstvi ve
vychove deti za velmi intimni, coz je spatne. Vira jako takova,
nehlede na druh nabozenstvi, je nutnou berlickou a pomoci v urcitych
zivotnich situacich.
Souhlasite s autorem Ludkem Frybortem,
ze "stavse se ateisty ztratili Cechove smysl pro cest, poctivost,
ferovost?
To, ze Cesi ztratili smysl pro cest a poctivost je
evidentni. Samozrejme existuji mnohe vyjimky, nechci narod zobecnovat.
Nikdy jsem nad touto spojitosti takto nepremyslela, ale zni to
logicky. Nedovedu odhadnout, kdy se to presne odehralo. Kazdopadne
se jedna o relativne kratky casovy usek, kdy nabozenstvi ztratilo
svou ulohu. Rekla bych, ze v jinych evropskych zemich se takova
plosna ateizace nedela. Ale nikdy jsem to dopodrobna nestudovala.
Souhlasite s Ludkem Frybortem, ze (ackoliv
on si svuj transcendentalni nazor vytvari sam), vetsina lidi se
neobejde bez neceho hotoveho, pevne formulovaneho a v tom hraje
cirkvemi reprezentovane nabozenstvi nezastupitelnou ulohu?
Nesouhlasim s tim, ze v nabozenstvi hraje cirkev nezastupitelnou
ulohu. Prave dnes, v 21.stoleti potkavame stale vice lidi, kteri
se obraceji k ruznym druhum nabozenstvi resp. samotne vire a nepotrebuji
mit toto reprezentovane cirkvi jako instituci. Pravdou ovsem je,
ze i dnes relativne "moderni" vychodni druhy nabozenstvi
a uceni maji pevne formulovany program, ktereho se da drzet.
Ludek Frybort se domniva, ze je nalehave
treba zaplnit diru zpusobenou vyvrzenim Masarykovsko-legionarskou
legendou - z ceskych dejin tri habsburskych stoleti, marsalem
Radeckym a hrdinstvim ceskeho vojska pod zlutocernym praporem,
vesmes civilizacnim usilim katolicke cirkve, vcetne jezuitu."
Jen pro zajimavost: prave ctu knihu slanskeho ucitele a autora
Vaclava Stecha "Pres ostnate draty /Pameti ceskeho tvrdohlavce/",
ktera vysla jako fejeton Narodnich listu v roce 1935. Na st. 285
jsem se docetl, jak nasi lide videli Viden v sedesatych letech
19. stoleti: "O tomto duchu let sedesatych svedci zajimava
listina, objevena po prevratu r.1918, kterouz mi v opisu laskave
pro vzpominky moje zaslal archivar mestsky, Jindrich Hulinsky.
Tato listina byla dana do bane, kterouz byla (pod historickym
kohoutem) ozdobena pri oprave brana velvarska. Zni: Nasim potomkum
srdecne pozdraveni! Zijeme v ustavicnem boji s nemeckou vladou
videnskou a vubec s celym Nemectvem o posvatna prava koruny ceske
a o nasi narodnost; boj ten dosahl prave sveho vrchole. Stihani,
vysetrovani, uveznovani muzu nejryzejsi povahy jest na dennim
poradku. Udavacstvi je v nejbujnejsim kvetu a druha persekuce
od roku 1620 proti narodu ceskemu v plnem proudu A co tomu
rikate vy? Zajima vas a vasi generaci historie vubec?
Nenapada me, jak presne by bylo mozne zaplnit prazdne misto. Je
zajimave, ze "ustavicny boj" s jakoukoliv nadvladou
jako by byl osudem nasi zeme. Boj s Nemectvem, vystridal boj s
jinym gigantem. Ve skutecnosti i Evropska unie je jakousi nadvladou.
Mozna ale Cesi potrebuji nad sebou pevnou ruku, sami se se svobodou
moc vyrovnat neumeji. V porovnani napr. s mladymi Madary o historii
moc nevime, ale tam je to dano velmi silnym nacionalnim citenim,
ktere v Cechach temer zadne neexistuje. Pokud tedy zrovna neslavi
uspech narodni hokejovy tym, to pak vlajky vlaji vsude. Jako by
se zapominalo, to je ale prave ten kamen urazu. Je treba se o
dejinach informovat, aby se nase historicke chyby neopakovaly.
Samozrejme znalost historie je primo umerna kvalite vzdelani.
Ja jsem v tomto ohledu mela velke stesti.
Ludek Frybort nevylucuje, ze kolem roku
2050 bude Evropa islamska. Sdilite jeho casovy rozvrh?
Evropa tezko bude zcela islamska, rozmach muslimu je presto znacny.
Pravoslavne nabozenstvi zabirajici vychodni a jihovychodni Evropu
je natolik ortodoxnim, ze bude tezko vytlaceno, ale s integraci
a koexistenci muslimu se musi pocitat. Rozhodne ne ale zpusobem,
jakym se integrace resi ve Francii, muslimska ghetta nejsou zrovna
stastnym resenim a vede to k problemum. Dovolim si citovat Dominika
Duku: "Nadeje je v tom, ze vic muslimu bude dostavat vzdelani
a ze dopreji zenam rozumnou emancipaci".
Studovala jste v Budapesti, videla kus
sveta, ted zijete v Kanade. Jak se vam pod timto zornym
uhlem jevi zivot doma: politicky, spolecensky, kulturne?
Lide v Cechach si nevazi hodnot toho druheho. Soucasna krize politicka
vychazi z krize hodnot. Vetsina lidi jde do politiky, aby si neco
nakradla. Proto se dostavaji zpet k moci komuniste, coz je katastrofa.
Politickou scenu ovladaji kmotri, je to typicke pro spolecnost
postkomunisticke vychodni Evropy. Pro nekoho zijiciho v severni
Americe naprosto nepochopitelne. Vidim ale zablesk nadeje. Libi
se mi koncept Karla Janecka, ktery zalozil nadacni fond proti
korupci. Je dulezite, aby ho predevsim mladi lide, kteri v republice
ziji, volili. Snazi se spasit nasi politickou scenu zmenou volebniho
systemu. Po kulturni strance jsou Cesi relativne na vysoke urovni,
souvisi to s dobrou kvalitou naseho skolstvi. Myslim tedy v porovnani
s kulturni urovni anglicky mluvicich Kanadanu.
Jaka je vase skala hodnot: penize, slava,
stesti, pravda,cest, sluzba bliznimu, rodina, vlast?
Nerekla bych primo skala hodnot, spis jsou dulezite veci, kterych
si clovek vazi. Tezko postavit jednu vec nad druhou. Ja si vazim
predevsim zivota samotneho a sve rodiny. Pokud toto umite, da
se hovorit o stesti. Diky tomu, ze jsem mela moznost zit i v jinych
zemich, tak si dokazu vazit sve vlasti, i kdyz v nasi zemi je
to s pravdou a cti nekdy trochu slozitejsi.
Jste zrejme mimoradne talentovany clovek.
Po vystudovani literatury v madarstine a trenovani kanadskeho
olympijskeho kajakarskeho tymu, do ceho se pustite po pristi olympiade?
Predstavuji si svuj zivot zpatky doma, v Praze nebo
v Nymburce, odkud pochazim. Rada bych zacala pracovat vice na
necem "svem" a ne pracovat tolik pro ostatni. Momentalne
me napada i moznost setrvani v Kanade a pusobeni na akademicke
pude v oblasti vychodoevropskych studii. To je ovsem zatim vzdalena
hudba budoucnosti. Treba se nase sny a plany pro Rio 2016 neuskutecni
a budu dal pusobit u tymu az do dalsich her.
"Dekuji za rozhovor."
***
Lucie Radonova: Narozena 2.1.1983
v Kutne Hore Zakladni skola a Gymnazium Nymburk, Mgr. Titul Filosoficka
fakulta univerzity Karlovy v Praze obor Hungaristika a Vychodoevropska
studia se specializaci Serbistika, Studium madarskeho jazyka a
literatury v Budapesti Eötvös Lorand University,
Studium trenerstvi na Fakulte telesne vychovy a sportu UK v Praze
a univerzite Semmelweis v Budapesti.