H. Gordon Skilling - historik
a disident
Koncem kvetna se v Praze konalo symposium "Dilo
H. Gordona Skillinga ve svetle soucasneho vyzkumu". Jeho
hlavnim organizatorem byl profesor Vilem Precan z Ceskoslovenskeho
dokumentacniho strediska. Shromazdene oslovili ministr zahranicnich
veci Ceske republiky, Karel Schwarzenberg a kanadska velvyslankyne
v Ceske republice, Valerie Raymond . Teto akademicke konference
se zucastnila i skupina z Toronta vedle delegace Torontske
univerzity i Georgina Steinsky-Schwartz, jedna ze sponzoru konference.
Nekolik pohledu na tohoto vyznamneho kanadskeho historika:
VILEM PRECAN: Profesor Torontske university, H. Gordon
Skilling, je mnohymi na ceske strane povazovan za osobnost pro
Cechy a Slovaky stejne vyznamnou jakou byl napriklad R. W. Seton-Watson
(Samuel Abraham ve sve prednasce pripomnel, ze to byl Seton-Watson,
ktery Skillingovi v roce 1936 doporucil, aby navstivil Ceskoslovensko).
Jeden z duvodu pro tuto zaslouzenou kanonizaci Gordona Skillinga
uvedl ve sve uvodni poznamce prof. Precan: "Byli jsme"
(k usporadani teto konference) "vedeni nejen pocitem vdecnosti
a uznanim prispevku tohoto velkeho muze v pochopeni minulosti
zeme, v ktere zijeme, a za knihy, jichz prostrednictvim se svet
ucil, a uci, poznavat nasi zemi v rozsahu nad nase moznosti"
(jako na priklad 68, Czechoslovakia's Interrupted Revolution),"
take za jeho prispevek v usili o znovuziskani svobody, ktere se
dnes tesime. Zabyvat se zivotem a dilem Gordona Skillinga znamena
zabyvat se historickou pameti ceske spolecnosti. Hodne z toho,
co se v teto zemi a jinde ve svete behem pul stoleti v nesvobode
stalo, bylo soucasnikum utajeno."
Vilem Precan se nezabyval pouze minulosti. Sveril se i se svym
snem o budoucnosti: "Po tucty roku byla na Skole slovanskych
a vychodnich studii (drive cast Londynske univerzity, nyni Univerzitni
College London) Masarykova stolice. Byla to prvni a posledni stolice
toho druhu; od te doby nic takoveho v ceske historicke vede nebylo.
Je snadne si predstavit, jak velky vyznam pro vzbuzeni zajmu o
historii nasi zeme by mela Skillingova stolice ceske a ceskoslovenske
historie na Torontske univerzite. Stolice pravidelne okupovana,
rekneme po tri roky, ceskym historikem, by byla instituci, ktera
by nepochybne prilakala i severoamericke studenty. Kazdy rok nekolik
seminaru, ktere by byly zakonceny titulem B.A. nebo M.A. ci dokonce
Ph.D. za uspesnou publikaci. Je to prilis ctizadostivy cil? Utopisticky?"
I prilis ctizadostive a utopisticke sny se nekdy splni...
Gordon Skilling byl nepochybne velkym historikem. Byl take disidentem.
Ucinne oddelit tyto dve role nemuze byt snadne. Gordonu Skillingovi
se to zrejme podarilo. Byl totiz disidentem dvakrat.
ROBERT E. JOHNSON: O jeho prvnim disidentstvi na konferenci
prednasel profesor emeritus Torontske university, Robert E. Johnson
(ktery, mimochodem, ma nemale zasluhy o vsecko ceskoslovenske,
co se na UofT v poslednim pul stoleti stalo a take o to, ze se
mu do Toronta podarilo prevezt cast Stalinova archivu; a krome
toho pise vysoce hodnocene filozoficke verse.)
"Gordon Skilling zil ve Spojenych statech znacnou cast ctyricatych
a padesatych let, behem kterych prednasel na University of Wisconsin
a Dartmouth College, vedle odborne asistentury na Kolumbijske
univerzite. Navic obcas pracoval pro Kanadsky rozhlas jako korespondent
ze Spojenych narodu.
Jako mnoho clenu jeho akademicke generace zastaval nazory, ktere
v mnoha pripadech byly nalevo od vetsinoveho americkeho verejneho
mineni. Jako vysokoskolak v Kanade byl pritahovan socialismem
a Cooperative Commonwealth Federation. Behem studii ve
Velke Britanii vstoupil v roce 1937 (obdobi nastupu fasismu ve
Spanelsku) do britske komunisticke strany a byl kratkou dobu jejim
clenem.
Za druhe svetove valky podporoval Komitet sovetsko-americkeho
pratelstvi a nalehal, aby USA a Britanie otevrely druhou frontu
proti Nemecku. Od roku 1946 do roku 1948 kritizoval prohlubujici
se rozpory mezi Vychodem a Zapadem a podporoval argumenty Henry
Wallace a Progresivni strany."
Profesor Johnson se ve sve znamenite prednasce podrobne zabyva
spisem FBI 1954-55 (udobi poznamenane masivnim vlivem senatora
Josepha McCarthyho, jmenovaneho senatem ovladanym republikanskou
stranou, predsedou Staleho vyboru pro vysetrovani jeden
z mych nezapomenutelnych televiznich okamziku je soudni souboj
McCarthyho s uz nemladym, zdanlive neskodnym, skoro pokornym,
venkovsky vyhlizejicim advokatem myslim, ze se jmenoval
Welsh - zastupujicim ministra armady, Roberta T. Stevense. Souboj
skoncil Welshovym jedinecnym vitezstvim. Ten okamzik ve mne posilil
viru, ze pravda nakonec vitezi). FBI spis ma 62 stranek (fotokopie)
a obsahuje data z predeslych 10 az 15 roku. Zajem FBI byl vyvolan
hlasenim informatora ze sovetskeho vyslanectvi u Spojenych narodu
v listopadu 1954, ze vyslanectvi obdrzelo pozvani od profesoru
Skillinga a Louis Menanda III. z Dartmouth College pro Andreje
Vysinskeho, tehdy staleho sovetskeho zastupce u Spojenych narodu,
aby se setkal se studenty, kteri OSN navstivi (k podobne navsteve
zrejme doslo i v predeslem roce). Ke schuzce nedoslo Vysinskij
zemrel tehoz roku 22. listopadu. Spis zaznamenava ruzne
vetsinou levicove organizace, s kterymi Skilling spolupracoval
a akce, kterych se zucastnil. Bylo jich hodne Skilling byl
muzem znacneho sebevedomi a obrovske energie, posilene vasni menit
svet. A neco ho to stalo, mimo jine stalou pozici na University
of Wisconsin. Prof. Johnson shrnuje svoji podrobnou trinactistrankovou
studii spisu FBI i dostupnych pramenu v jednom odstavci: "FBI,
v sledovani aktivit ruznych levicovych organizaci, shromazdilo
radu dokumentu, v nichz se objevuje jmeno Gordona Skillinga. Vsechny
se tykaji verejnych aktivit - projevy, clenstvi, obhajoby, asociace.
Skilling, jako vedec i jako ucitel, vyjadril svuj nazor na mnoho
spornych otazek, zaujal nepopularni stanovisko v rade pripadu
vcetne, a to je nutno rict temat, na ktere pozdeji
svuj nazor drasticky zmenil. Stykal se se skupinami, ktere, v
te dobe nebo pozdeji, byly charakterizovany jako komunisticky
orientovane nebo komunisty kontrolovane, ale FBI nenasla dukaz,
ze byl clenem Komunisticke strany (zrejme myslena Komunisticka
strana USA ci Kanady). Skilling byl (viz shora) asi rok clenem
britske Komunisticke strany. V zajmu poctivejsiho pohledu na tehdejsi
dobu ocituji, jak ji videl Johnson sam: "V jinych momentech
v dejinach USA, toto (mineno Skillingovo) chovani by nikomu neprineslo
podstatne riziko, ale v pozdnich ctyricatych a padesatych letech
univerzitni fakultni sbory byly vystaveny zvlast prisnemu zkoumani
prave v tomto druhu cinnosti: podpis na zadosti, ucast na schuzi
levicove skupiny, jmeno na seznamu. Tech, kteri ztratili zamestnani
a zjistili, ze je nikdo nezamestna, bylo pomerne hodne."
MILAN SIMECKA: O Skillingove disidentstvi se zminuje ve sve pozoruhodne
zdravici K jeho sedmdesatym narozeninam i Milan Simecka.
(Musim se vsem autorum, citovanym v tomto clanku omluvit: pracuji
s anglickymi texty jejich prispevku a nedovedu posoudit, jak moc
se muj cesky preklad rozchazi s originaly.) Simecka pise,
ze Skilling se nakazil disentem a stal se soucasti ceskoslovenskeho
intelektualniho gheta... V mem chapani Skillingova zivota jde
o disidentstvi cislo dve. V tom prvnim, popsanem profesorem Johnsonem,
se Skilling citove (i kdyz ne jako historik, kde se snazil byt
prisne objektivni) ztotoznil (snad trochu jako G. B. Shaw) se
sovetskou vizi sveta. Jeste 16. prosince 1946 (po Churchillove
Fultonskem projevu), byl (jak ve sve prednasce uvadi prof. Johnson)
jednim ze signataru prohlaseni, v nemz se rika: "Jsme znepokojeni
vseobecnym prijetim nazoru, ze valka s Ruskem je pravdepodobna.
Odmitame tento nazor a zamitame navrh na vojenske spojenectvi
Spojenych statu a Velke Britanie, prosazovane Winstonem Churchillem...
Sovetsky svaz ma prirozene zajmy, z bezpecnostnich duvodu, v sousednich
oblastech jako Vychodni Evropa a Asie, stejne jako Spojene staty
maji v zapadni polokouli."
Nevim, kdy Skillingovo prosovetske disidentstvi preslo
v proceskoslovenske a tim v podstate protisovetske.
PETR BLAZEK: Timto druhym disidentstvim se ve sve prednasce zabyva
Petr Blazek: "Gordon Skilling navstivil komunisticke Ceskoslovensko
celkem sedmnactkrat. Prvne v lete 1948 (jen nekolik mesicu po
puci). Naposled v dubnu 1987. Mezitim v letech 1950, 1958 (dvakrat),
1961, 1962, 1967, 1968 (dvakrat), 1984 a 1987.
"Dve zajimave sbirky o techto navstevach jsou uchovany v
archivu Statni bezpecnosti v Praze." Zajimavy je vlastne
jen jeden. Ten prvni byl zalozen pravdepodobne jako bezna kontrola
turisty, ktery Ceskoslovensko casteji navstivil.
"K obratu doslo v zari 1961, kdyz StB zachytilo Skillinguv
dopis Kanadskemu konzulu v Praze, v kterem se Skilling zminuje
o svych rozhovorech s vyssimi statnimi uredniky na kanadskem ministerstvu
zahranicnich veci v souvislosti s jeho planovanym rocnim pobytem
ve Vidni s moznymi cestami do sovetskeho bloku. Vysledkem byla
akce StB nazvana Profesor, pri ktere byl Skilling sledovan
behem jeho ceskoslovenskeho pobytu v dubnu 1962." Agenti
tajne policie sledovali jeho pratele jeste pred jeho prijezdem,
mezi nimi Zdenka Rudingera, Alenu Maxovou a Fedora Ballo. Podle
hlaseni agentky, ktera pracovala jako recepcni v Hotelu Morava,
kde Skilling behem sveho pobytu bydlel, agenti zrejme nainstalovali
odposlouchavaci zarizeni v sousednich pokojich. Mezi Skillingovymi
navstevniky byli Rudingerovi, Polisensti, Haningerovi, Millnerovi
a Alfonz Bednar. Skilling byl podeziran ze spionaze, agenti dukazy
neobjevili. Potom zajem o Skillinga usnul a byl obnoven v lete
1975 na zaklade informaci agenta StB s krycim jmenem Vaclav,
s kterym se Skilling setkal nekolikrat v cervenci tehoz roku.
Vaclav byl historik Vaclav Kotyk, s kterym se Skilling
seznamil v sedesatych letech a ke kteremu mel naprostou duveru.
Jenomze mezitim prislo a odeslo Prazske jaro, strana zacala
cistky, Kotyk byl ze strany vyloucen a prinucen zivit se jako
skladnik v tovarne. Tehdy zacal kolaborovat, prozradil Skillingovy
plany (zadal Kotyka, aby mu pomohl udrzet kontakty s prateli na
Slovensku a dal mu kontakt na clena kanadskeho vyslanectvi v Praze,
ktery mel byt spojkou v teto cinnosti), kontakty i nazory a lidi,
s nimiz se v Praze stykal (napriklad Jirina Siklova a Vilem Precan).
Ponevadz Skilling se do Prahy nevratil az v unoru 1977, spis byl
odlozen. Zaznamy o Skillingovych navstevach v lete 1977 a dvakrat
v roce 1978 se zatim nenasly, mozna proto, ze byly koncem roku
1989 skartovany. Jeho bratislavska epizoda 18. rijna 1978 je popsana
v jeho pametech: cestou (autobusem) z Bratislavy do Vidne, byl
na hranicich prohlednut, nalezli u nej samizdat a osobni poznamky,
odvezen nazpet do Bratislavy, kde ho cely den vyslychali. Moc
se toho nedozvedeli: bud dal vyhybave odpovedi, nebo si vymyslel.
Jeho osobni poznamky si dali prelozit do slovenstiny a vyslychali
ho o jejich obsahu. V sedm hodin vecer ho zavezli na hranice a
dovolili mu odcestovat.
Zaverecny odstavec ve sve prednasce Petr Blazek venuje poslednim
Skillingovym navstevam v Praze (1984 a 1987) pred padem komunismu:
"Informace o nich se nachazi v operacnim spisu StB pod jmenem
Laco. Zvlast zajimave jsou fotografie porizene behem oslav
zlate svatby manzelu Skillingovych na jejich banketu v Obecnim
dome v Praze 21. dubna 1987 a rovnez nasledujici den na staromestske
radnici. na fotografiich je rada signataru Charty 77 (vcetne Rudolfa
Batteka, Jiriho Dienstbiera, Jiriho Gruntorada, Jiriho Hajka,
Ivana Havla, Vaclava Havla, Vaclava Maleho, Dany Nemcove, Milana
Otahala, Petra Pitharta, Jiriny Siklove a Zdenka Urbanka. Tyto
fotografie mluvi o ceskoslovenskych stycich profesora Skillinga
v te dobe vic nez vsechny ostatni dokumenty tajne policie."
KDO TEDY BYL GORDON SKILLING? Setkal jsem se s nim nekdy
v sedesatych letech. Tehdy uz byl hvezdou historickeho oddeleni
Torontske univerzity. Zapusobil na mne zivelnosti sve osobnosti
a svou oddanosti ceskoslovenske veci. Nevedel jsem, az opravdu
do nedavna, o bourlivosti jeho politickeho mladi, jak je ve sve
vycerpavajici prednasce nastinil profesor Johnson. Mel jsem cest
s nim pracovat na nekolika akcich, vcetne zalozeni dnes uz historickeho
nakladatelstvi manzelu Skvoreckych, 68 Publishers, inkorporovaneho
v roce 1972. Gordon Skilling byl zvolen predsedou spravni rady
a zustal jim az do r. 1995. Pametihodny je i obed, bud na podzim
1966 nebo na jare 1967 (prof. Kathryn Feuer, Gordon Skilling a
ja, jako mluvci Ceskoslovenskeho sdruzeni v Kanade), na nemz bylo
dohodnuto uvest na Torontske univerzite Program ceskeho a slovenskeho
jazyka a literatury. V Torontu (a asi v Kanade vubec) nejvetsi
univerzitni akci byl seminar na Torontske univerzite, nazvany
Czechoslovakia 1918 to 1988. Seven decades from Independence,
organizovany prof. Skillingem, jehoz se zucastnili profesori z
temer dvaceti univerzit z Kanady, USA, Anglie, Izraele...
Skilling byl take inspiratorem a organizatorem navstevy prezidenta
Vaclava Havla na Torontske univerzite 19. unora 1990.
Profesor Precan si ve svem uvodnim slovu na nedavnem prazskem
symposiu zasnil o "Skillingove stolici ceskoslovenske a ceske
historie" na Torontske univerzite. Krasny sen. Podporoval
bych takovou akci? Kdyby byl nominovan na prezidentstvi Ceske
republiky, asi bych pro nej nevolil: ani ne tak proto, ze byl
v dobe nastupu fasismu ve Spanelsku asi rok necinnym
clenem anglicke komunisticke strany (nasi nejvetsi basnici si
tuto chorobu take prodelali a svedsky kral (nevim uz ktery) se
nechal slyset v tom smyslu, ze nejste-li socialistou v mladi,
je s vami neco v neporadku, stejne jako je s vami neco v neporadku,
jste-li socialistou po tricitce). Ani mne nevzrusuje jeho kritika
americke politiky zadna velmoc, ani USA (pres vysoky pocet
idealistu mezi jejich diplomaty, politiky i vedci) neni imunni
proti zakerne chorobe vsech mocnych: aroganci. Prekvapilo me vsak
jeho srovnani (v roce 1946) spojeneckych vztahu mezi USA a zememi
zapadni Evropy se sovetskym nakladanim se sousednimi staty ve
Vychodni Evrope, vcetne Ceskoslovenska (zminuje se o tom Milan
Simecka), ktere se skoro zda ospravedlnovat srpnovou invazi o
dvacet let pozdeji. A dobre nechapu, ze nevidel (a to je muj duvod,
proc bych pro nej nehlasoval) hruzu sovetskeho rezimu, stohy popravenych,
ukrajinsky hladomor... A ze nepredvidal (a od politickych vudcu
mame pravo ocekavat, ze dovedou vysledovat, kterym smerem se vali
proud dejin), ze stalinsky komunismus (stejne jako Hitleruv nacismus)
byl jen kratkodobym navratem do lidske prehistorie.
Se Skillingovou stolici ceskoslovenske a ceske literatury je tomu
jinak. Skilling je vysoce cenen ve svem oboru. Take neni pochybnosti
(moje vlastni zkusenosti s nim jakekoliv pochybnosti neguji),
ze Ceskoslovensko povazoval za zemi, s jejimz osudem byl jeho
zivot uzce spojen uz od studentskych let pred valkou a svatbou
v Praze v roce 1937 a ze delal vsecko, co bylo v jeho silach,
aby svet nezapomnel, ze ve stredni Evrope byl stat, ktery si zaslouzil
lepsi osud, nez jaky mu byl pridelen vitezi druhe svetove valky.
A i proto, co tak elegantne popsal Milan Simecka: "Ale Skilling
rovnez prinesl jinou dimenzi pohledu na nase problemy. V zemi
jako je dnes nase, smutny osud naseho naroda nas dela snadnou
obeti pocitu deprese. Jsme introverty a snad i trochu zavidime
tem, kteri ziji ve vyhodnejsich zemepisnych oblastech. Je v nas
spousta pocitu, ze nam bylo ublizeno a ze jsme byli omraceni lekcemi,
ktere nam historie udelila. Skilling to vedel, ale jako zdvorily
host mnoho o tom nemluvil. Nebo spis jako historik dovedl nalezt
historicke vysvetleni pro nasi vseobecnou narodni apatii, pro
strach, ze ztratime tu trochu bezpecnosti, kterou zarucuje mala
viditelnost. Nepochybne zna nase sobectvi, kultivovany pocit,
ze jsme na tom hur nez kdokoliv jiny a ze na tom sami nemuzeme
nic zmenit. Vi, jak malo nas vzrusuji svetove tragedie, hladoveni
celych narodu, nebezpeci konfrontace velmoci a zanik civilizace.
To vsecko se deje v nejakem jinem svete; my zijeme tady a nase
prilezitosti konci u plotu nasich zahradek. Je obtizne nas presvedcit,
ze jako narody (Cesi a Slovaci) jsme s ostatnimi odpovedni za
stav sveta."
Myslim, ze Precanuv sen, kdyby se ho nekdo pokusil uskutecnit,
by si zaslouzil nasi podporu.
Josef Cermak