Navrat na hlavni stranu

Volby sice nic nezmeni, ale vysledek pocitime
Olympijsky cirkus v Londyne na par tydnu zastinil medialni pozornost na prezidentskou kampan: ted jsou savle obnazene, linie vymezene a ceka nas pet tydnu boju o Bily dum.
Abychom si pripomneli, o co americkym volicum v techto volbach jde, pak si musime polozit jedinou otazku: Muze statni byrokrat delat neco lepe nez podnikatel a vlastnik?
Kdokoliv si mysli, ze byrokrat se postara o jeho penzi, zdravi, regulaci soukromeho zivota a financni jistoty - ten zvoli demokratickou stranu a Obamu.
Ten, kdo sleduje manazerske fiasko poslednich ctyr let Obamovy vlady, a kdo vnima, ze nezamestnanost je vysoka, cena benzinu dvojnasobna a mezinarodni pozice Ameriky velice oslabena, ten bude volit republikany, kteri slibuji omezeni vlivu statu na ekonomii i zivot lidi. Tuto moji promluvu o prusvitnosti americkych voleb napadl v klubu Cicero kamarad Jim Geese vetou, ze jsem si prinesl nenavist k byrokracii ze sve rodne a tehdy komunisticke zeme, kde byrokracie, zvana aparatcici, slibovala modre z nebe, lhala az se jim od huby prasilo a pod zastitou kremelskych tanku ruinovala rodnou zemi i rodaky a dodal, ze byrokracie v kapitalismu ma jinou povahu i vysledky.
"Opravdu?" zakricel Mervyn, puvodem Brit, ktery si mysli, ze slavnou Britanii zruinovala byrokracie. "Je snad americky ci kanadsky byrokrat jiny nez britsky, recky ci cesky?"
"Urcite," rekl Jim nepresvedcive a vsichni se zasmali.
"Mylis se," rekla pani Firlova, ktera ma v klubu reputaci rozvazneho sudiho, a dodala: "Byrokrat je internacionalni hmyz, ktery bez rozdilu pod vlajkou verejneho blaha mysli toliko na vlastni prospech v bludisti byrokratickych machinaci vedoucich k snizeni svobody a zvyseni utisku!"
"Proboha, Evo," zvolal Jim, "jak mne muze byrokrat utiskovat?"
"Jednoduse," rekla Eva rozvazne, "byrokracie zvysuje tve dane, aby zaplatila sve silene napady s regulaci ekonomiky i privatniho zivota."
"To jsou reci a jalova teorie," vzdoroval Jim Eve.
Lec Eva jako vzdy mela odpoved - vytahla z kabelky svuj ipod, a rekla Jimovi a vsem, ze precte kousicek z dopisu sve pritelkyne, ktery k chovani byrokracie prave dostala, a cetla: "Ja se ted drzim v Torontu, nemate poneti co zde musite projit, kdyz chcete jen posoupnout existujici plot o nekolik centimetru dopredu. Kolik lidi se na takove udalosti zivi. Musite zazadat o kontrolu, jestli nejsou nekde ulozene draty pod zemi. Potom dostanete kompletni plany, z kterych jsem jelen a potvrdit, ze je tam vse spravne. Maji tolik podminek a omezeni, ze mam z toho zamotanou hlavu. Kontraktor rekne, ze se prijde podivat a posle odhad. Na to cekam jiz 14 dni. Nejradeji bych se na to vykaslala, ale plot, ktery jsme postavili v roce 1978 je shnily a bojim se, kdyz zafouka vitr, ze spadne. Nejradeji bych vse prodala a odjela nekam na pusty ostrov, kde nepotrebuji plot, abych se uchranila od navstev psu a zlodeju..."
Vsichni clenove klubu mlceli a Eva pokracovala: "Vzrustajici prodrazovani veskere americke vyroby a sluzeb v Americe se dnes odhaduje na 15-20% k nakladum na vyrobeni zbozi ci provedeni sluzby; nescetne a navzajem se zapletajici predpisy a regulace k provedeni cehokoliv cini ekonomickou cinnost drazsi a zivot taky.
Eve do reci vskocil Gerry Labelle a rekl, ze onehda cetl, ze postaveni budovy v Moskve stoji trojnasobek stavebnich nakladu, a to jen proto, ze desna ruska byrokracie vyzaduje ke stavebnimu povoleni naklady a uplatky v odhadnute cene stavby ve vysi dalsich 65% navrch ke stavebnim nakladum, a tyto naklady jsou veskrze uplatky byrokratum k rozmanitym povolenim na vodovodni a kanalizacni pripojku, elektricke draty, ucast rozmanitych stavebnich inspektoru, rozumej byrokratu, povoleni prijezdove cesty a odvozu odpadku atd. atd., celkem 53 byrokratickych omezeni, ktere lze prekonavat jen zvysenymi naklady.
Eva kyvla hlavou, a zopakovala sve stanovisko, ze byrokrat je otravny hmyz, a vlada, ktera supluje selsky rozum podnikavych lidi nejakym byrokratickym mechanismem, musi byt odvolena a podle ni demokrati s Obamou pujdou od valu.
Nase klubovni hlasovani, coz pred casem zavedl Mervyn, abychom po debate vedeli, ze debata mela jakousi presvedcovaci hodnotu, skoncilo jednomyslne, ze Obama volby v listopadu nevyhraje, dokonce i Jim hlasoval pro republikany.
Cestou domu jsem pochvalil Evu, ze cteni uryvku z dopisu o stavbe plotu byl paradni presvedcovaci manevr, protoze kazdy vi, co obnasi stavba plotu. Eva se uchechtla a rekla, ze vetsina lidi na byrokracii vubec nemysli, dokud jim byrokrat neslapne na kuri oko a ten dopis od Marketky je takove slapnuti.
Zastavili jsme se pro magazin Newsweek a na predni strane je fotografie, aby Obama zmizel ze sceny, ze nesplnil jediny svuj volebni slib.
"To je co jsem rikala," rekla Eva a povzdechla si, "kolik je v Americe blbych volicu, kteri Obamu jeste neprokoukli, coz se za dva mesice dozvime."
Rosta Firla, Sudbury
***
Mily Rosto,
hned v uvodu se musim priznat, ze kdybych byl v Americe, tak bych byl asi take tim blbym volicem, ktery by volil Baracka Obamu a musim dodat, ze jsem ho take neprokoukl.
Opet se vratim nekolika ilustracemi do sveho mladi, kdy jeden muj znamy se pustil do fotografovani a nadsene vypravel o jedne modelce a jak hleda hloubku jeji povahy a duse, ktera se pak musi objevit na fotografii. Po kratsi prednasce o spojeni duchovniho sveta se svetem umeni se zamyslil muj pritel Jan Kozlik a pravil: "Otazkou je, jestli nehledas neco, co vubec neexistuje."
A stejne si musim polozit otazku, jestli americti volici skutecne mohou prokouknout neco, co je neprokouknutelne. Presneji receno, jestli v klubu Cicero nepodsouvate Obamovi neco, co on ani nezamysli.
Obvinujete demokraty, ze chteji zvysit pocet statnich zamestnancu. Statistiky vsak hovori o necem jinem: K breznu 1998: V dobe Clintonovy vlady (demokratu!) bylo dosazeno snizeni poctu pracovnich sil ve statni sprave o 348 000 (v podilu na celkove pracovni sile je tento stav statnich zamestnancu nejnizsi od roku 1931).
Nechci otevirat diskusi, co muze delat stat lepe nez soukromy podnikatel. Neco dela lepe neco hure. To, co dela lepe jsou bez pochyby treba sdelovaci prostredky rozhlas a televize. Vetsinou dela lepe dopravu: srovnejme jen CSA v dobe pred privatizaci a po ni. Pred tim bylo letecke spojeni Toronto-Praha a jinam do zamori a CSA vydelavaly. Dnes prodelavaji a letaji do Kazachstanu. Lodni doprava: miliardovy zisk rocne pred privatizaci. Vytunelovano po privatizaci. V soucasne dobe bezchybna Ceska posta. Kulturni instituce v CR atd. Mimochodem, jak o tom svedci i treba posledni udalosti okolo Narodniho divadla, prave proto jsou trnem v oku vsem pravicakum. Podobne jako tomu bylo i pred casem s druhym programem CTV.
Velice casto se argumentuje zadluzovanim statu. Americky dluh zacal rust v osmdesatych letech za Ronalda Reagana a zvetsoval se za vlady dalsiho republikana George Bushe. Teprve v druhem obdobi Clintonovy vlady zacal klesat. George W. Bush krivku opet otocil smerem vzhuru, coz se jiz Obamovi nepodarilo otocit. Copak se jiz na to vse zapomnelo?
Nejvic ze vseho se bojim slibu, ze se nebudou zvysovat dane. Kdysi jsem definoval levicove strany jako ty, ktere vytvareji programy, ktere nefunguji a pravicove jako ty, ktere rusi programy, co funguji. Myslim si, ze to bude platit i pro tyhle volby.
Ukazkou, jak tzv. pravicove strany zvysuji dane je treba v CR pravicova koalice, ktera se dosplhala k 21 % spotrebni dani, ci v Kanade konzervativci, kteri zavedli GST a nyni v kombinaci s ostatnimi stranami zavedli HST.
Priklad, ktery uvedla Eva je sice zajimavy, ale trochu zavadejici, protoze pritelkyne z Toronta psala o posunuti plotu, coz je vzdy problem a je k tomu zapotrebi vsude povoleni bez ohledu na to, kdo nam vladne, jestli pravicova nebo levicova vlada, zatimco k postaveni noveho plotu standardnich rozmeru na miste stareho plotu neni zapotrebi zadne povoleni.
Komunisti a tzv. pravice s velkou oblibou zvani o ekonomice. Egon Bondy neni mym oblibenym basnikem, presto bych ocitoval z basne, ktera se jmenuje 25. unor 1978 a text je velice kratky: Jiz tricet let me serou svym zvanenim o politicke ekonomii.
Jeste jednou ocituji sveho pritele Jana Kozlika, kdyz jeden jihoamericky student chvalil Ceskoslovensko, ze tam nemaji lide hlad: "To neni zasluhou komunistu, tady uz lide nemaji hlad dve ste let, ale co mi vadi na vas (Jihoamericanech), ze vy byste obetovali pro kus zvance vsechno, treba i svobodu."
I v Kanade muzeme videt, jak se byznysu dava prednost pred lidskymi pravy. Harperova vlada, ktera miluje obchod a nevadi ji kseftovat s ruznymi diktaturami, vcetne Ciny, skutecne o otazku lidskych prav nema zajem. To muzeme videt treba jen na dvou prikladech z tohoto tydne, kdy chce deportovat iranskou zenu Fatemeh Tosarvadan, ackoliv ji hrozi trest smrti ukamenovanim, ci Americanku Kimberley Riveru, ktere hrozi trest vezeni za dezerci.
Kdyz jsem se rozhodoval pro emigraci, volil jsem Kanadu ne kvuli kusu zvance, ale kvuli lidskym pravum.
Barack Obama, i kdyz s nim nesouhlasim ve vsem, ma v tomto ohledu dobre vysvedceni. Pres nabidky z renomovanych advokatnich kancelari se rozhodl pro Miner, Barnhill&Galland, kde se zabyval pomoci mensinam a ochranou lidskych prav.
Volby 6. listopadu 2012 tedy budou o necem jinem nez o byrokracii, ale o tom, jakym smerem se Amerika vyda. Barack Obama je inteligentnejsi nez Mick Romney, ale je znamou skutecnosti, ze inteligentnejsi kandidat vetsinou podlehne kandidatu, ktery se zamlouva prumeru. A v tomto pripade ma Mick Romney neuveritelnou sanci stat se budoucim americkym prezidentem. Na druhou stranu vetsi tragedie nez jaka se stala v roce 2000, kdy stanul v cele Spojenych statu jeho republikansky predchudce George W. Bush to asi nebude. Pripomenme vsak jen, ze Bush tehdy neziskal vetsinu hlasu vsech volicu.
Ales Brezina

Navrat na hlavni stranu