Leopoldina - Elizabeth -
Erna
To, co se pokusim popsat se mi zda dost zajimave na
to, abych se s tim povidanim podelila i s dalsimi. A nejde jen
o tri hezka zenska jmena!
Snad vsichni v Cechach vzdy vedeli, ze se na Kladne vyrabi v Poldine
huti ocel. Zakladatelem jmenovane huti byl Karl Wittgenstein,
ktery patril k nejvlivnejsim podnikatelum v oboru tezkeho prumyslu
Rakousko-Uherske monarchie v posledni tretine 19. stoleti. Zivot
Karl Wittgensteina, pozdeji nazyvaneho "ocelovym kralem"
byl jak vyjimecny, tak dramaticky, tak dokonale vlozeny do tehdejsi
soucasnosti i budoucnosti. A byla zde jeste jedna zajimavost,
ponekud odtazita od vyroby oceli, technologii a dalsich technickych
veci, byla to jeho kulturnost, nevsedni a profesionalni zajem
o umeni a stedre mecenasstvi. Finance Karla Wittgensteina dosahovaly
astronomickych cisel. Nikdy se nikomu nepodarilo zjistit, pod
jakym klicem obrovske castky ze svych prijmu rozdaval do umeni.
Presto snad nebyl nikdo z umelcu, kdo by jeho stedrost nepoznal.
Kazdopadne jeho nejslavnejsi podnikatelskou aktivitou a take zrejme
obchodne nejzdarilejsi bylo zalozeni moderni hute v Kladne. Kladno
premenil v jednu z nejvyznamnejsich prumyslovych lokalit. Zalozeni
huti na specialni ocele v roce 1889 byl technicky, technologicky
a ekonomicky jednoznacne pocinem zdarilym, S novou huti prisla
do Kladna obrovska era modernizace a racionalizace.
A jsme u prvniho jmena. Leopoldina Kalmusova
narozena 4. 3. 1850 v Dubi u Teplic (tehdy jeste Eichwaldu) v
pomerne bohate mestanske rodine, ktera ji zajistila jak znamenitou
spolecenskou vychovu, tak vzdelani. Spolecny obdiv k umeni se
stal asi jejich vzajemnou seznamovaci nahodou. V roce 1874 se
pohledna hnedovlaska s ponekud naivnim pohledem krasnych oci,
Poldinka jak ji doma rikali stava pani Wittgensteinovou.
To jeste netusi, ze jeji muz za patnact roku zalozi na Kladne
novou hut pro vyrobu kvalitnich nastrojovych oceli a ze hut pojmenuje
po ni, domacim oslovovanim POLDI.
1Dnes bychom rekli,
ze to byl zaklad loga, pro tehdejsi dobu se lepe hodi slovo emblem,
z ktereho na nas hledi profil pani Poldi s vlasy stocenymi do
jakehosi drdolu ozdobene malickou peticipou hvezdickou Hvezdicka
se pozdeji stala symbolem vyvozu poldovske oceli do peti svetadilu.
Tahle graficka ochranna znamka "pani Poldi" byla patentovana
v roce 1893 a patri mezi nejstarsi znamku u nas. Z manzelstvi
se narodilo celkem devet deti, ani jedno z nich vsak nesplnilo
sen sveho otce a zadne nepokracovalo v jeho podnikatelske ceste.
Kazdopadne nelze se nezminit o nejmladsim ze synu, Ludwigu Wittgensteinovi,
ktery se stal uznavanym a jednim znejvyznamnejsim filozofu 20.
stoleti.
Jmeno druhe: Elizabeth Coyensova,
puvodem Americanka se pry v roce 1912 plavila na zaoceanske lodi
spolecne s panem tovarnikem, ceskeho puvodu Jindrichem Waldesem.
Kazdopadne uvedena slecna si pry jaksi rozpustile a zrejme jen
z legrace prilozila ke svemu levemu oku velky vzorek, tehdy vyrobni
Waldesovy novinky, spinaciho knofliku, neboli patentky a napad
vytvorit obraz byl na svete. Hnedovlasku s patentkou v oku, zvecnil
olejem na platne malir Frantisek Kupka, jeden z nejlepsich pratel
Jindricha Waldese. Po Kupkovi se pripojil dalsi umelecky pritel,
malir Vojtech Preissig, ktery svym profesionalnim grafickym pojetim
vytvoril zajimave logo. Obchodnik Waldes nazval stiskaci kovovy
knoflik Koh-i-noor podle nejvetsiho diamantu na svete o vaze 186
karatu.
Nazev byl znamenitym obchodnim tahem, stejne tak jako jiz zminene
logo oznacene "Miss KIN" Obraz Elizabeth Coyensove s
patentkou v oku zatim nikde v galeriich neni k videni, vyjimkou
snad byla vystava obrazu v Lidicich asi pred dvema roky
treba se i toto zmeni a my si slecnu Elizabeth budeme moci na
Kupkove platne prohlidnout. Slysela jsem, ze se o takove moznosti
jedna.
A je asi na miste zminit se o Jindrichu Waldesovi, nebot tato
osobnost k tomu primo vybizi. Narodil se 1876 v jiznich Cechach,
kde mel jeho otec hospodu a malicky obchod s galanterii. Jindrich
zacal svou odbornou karieru u prazske firmy Eduard Lokesch kde
se vyrabely modni manzetove knofliky. Brzy byl vysilan jako obchodni
zastupce do dalsich evropskych zemi a Afriky, predevsim pro sve
jazykove znalosti. V roce 1902 spolecne s mechanikem Hynkem Pucem
zaklada vlastni vyrobu Waldes a Hynek Puc. Zde oba zazivaji prevrat
zpusobeny vynalezem Puce, tzv. zakladacky neboli zarizeni na zakladani
pruzin do stiskacich knofliku.
Dosavadni zakladani se provadelo vyhradne rucne pomoci pinzety.
Pristroj dokaze nahradit az deset delniku. V roce 1907 uz Waldes
buduje v Praze - Vrsovicich novou moderni tovarnu s tri sta zamestnanci
nejvetsi tohoto druhu v cele Rakousko-Uherske monarchii. Za dalsich
tricet roku je to jiz obrovsky koncern s pobockami ve Varsave,
Drazdanech, Parizi, Vidni, Barcelone, New Yorku. Vse prerusuji
naciste, jednak prejmenovavaji Waldesku na Koh-i-noor a Jindricha
Waldese v roce 1939 pro jeho zidovsky puvod odsunuji do koncentracnich
taboru v Dachau a Buchenwaldu z kterych ho vykupuje po dvou letech
jeho rodina, ktera pred nacisty stacila emigrovat do Spojenych
statu. Pro Jindricha Waldese byla emigrace vlastenecky zcela neprijatelna
a tak ji sam neprovedl. V roce 1941 za ne zcela vyjasnenych okolnosti
umira v Havane dnes existuji dohady, ze se na jeho smrti
podilel pobyt v taborech, ktere mu zcela podlomily zdravi.
Take Jindrich Waldes patril mezi obdivovatele umeni a mecenase.
V roce 1918 otevrel vlastni muzeum, kam prenesl sve obrovske sberatelske
zaliby knofliku, spon a dalsich galanternich zajimavosti. Tahle
vrsovicka uzasna zajimavost fungovala az do roku 1947. Byl i zanicenym
sberatelem obrazu, nejvice asi obrazu Frantiska Kupky. A to je
snad v kosticce vse a ja budu mit klid, ze jsem tech par informaci
o Jindrichu Waldesovi, "knoflikovem krali" jak se mu
prezdivalo, poslala dal.
A jsem u jmena tretiho. Erna Muchow byla mladicka pritelkyne velmi slavneho
berlinskeho malire, ilustratora a karikaturisty Kurta Heiligenstaedta.
Jeho nejslavnejsim dilem je bezesporu firemni plakat, ktery vytvoril
v roce 1922 na objednavku firmy Henkel. V teto dobe uz uvedena
chemicka firma mela za sebou patnact roku odzkousenou revolucni
zmenu ve svem vyzkumu a vyvoji a tou byla nova smes urcena pro
prani, smes slozena z kremicitanu sodneho a perbonatu sodneho.
Praci smes, ktera opravdu jak svym pouzitim, tak prijemnym vonavym
zevnejskem udelala naprosty skrt v dosud velice namahavem procesu
prani pradla. Smes dostala jmeno PERSIL coz predstavovalo zkratky
pro jednotlive chemicke slozeniny v ni obsazene.
Kurt Heiligenstaedt pro reklamni vyjadreni uvedeneho vyrobku pouzil
jako model svou tehdy snad teprve osmnactiletou pritelkyni Ernu
Muchow. Zvecnil ji v bilych satech s mirne rozevlatou sukni, v
bilych puncochach a modernich bilych lodickach, s bilym florentskym
kloboukem na hlave. Dokonce se vi, ze bile saty si modelka poridila
jako saty konfekcni v jakemsi modnim obchodu na Alexander Platz
v Berline a snad i pod dohledem Kurta Heiligensteadta. Prava ruka
modelky v bile rukavicce si mirne pridrzuje siroky klobouk, leva
zdvizena drzi krabici s balenim zazracneho praciho prasku.
Provedeni reklamy z roku 1922 melo prijemne zelene pozadi. Kazdopadne
kombinace barev bile a zelene dobre navazovala dojem dokonale
a zarici cistoty. Reklama se stala nejen velmi oblibenou a znamou
v celem Nemecku, ale stala se i urcitou stalici v celem dalsim
vyrobkovem vyvoji firmy Henkel. A tak se vyraz modelky jen upravoval
s bezicimi roky a celkovou modou, ktera v te ci one dobe panovala.
Z reklamy se tak nekdy divala modelka krehka, jindy trochu robustni,
bud blondyna ci bruneta s vlasy dlouhymi anebo modernim mikadem.
V roce 1925 je zvecnena se dvema detmi, dvojcaty, dusledne oblecenymi
do bileho. Reklama s popisovanou modelkou je stale slavna, v Nemecku
ji vsichni znaji pod vyrazem "Bila dama". Prave jmeno
modelky se uz vsak davno propadlo do neznama. A ja si myslim,
ze by bylo skoda, aby tak krasnou zenu odval cas zapomenuti.
Prvni dve povidani o zenach se jmeny Leopoldina a Elizabeth dychaji
ceskou historii a nasi davnou podnikatelskou uspesnosti, jmeno
treti ma vetsi opodstatneni v sousednim Nemecku, presto jsem vsechna
tri vypraveni spojila. Zduvodnila jsem si to tim, ze na dokonalych
reklamach se od nepameti podilely dokonale a pohledne zeny a bylo
mi opravdu zcela lhostejne, zda jedna byla Ceska mluvici nemecky
kdesi v Dubi, druha Americanka a treti se prochazela po Berline.
Ta treti dokonce brzy po nasi sametove revoluci byla nekolik roku
zvecnena ve svych bilych mirne rozevlatych satech na jednom ze
stitovych sten domu na rohu Vaclavskeho namesti a Prikopu a byla
tam nadherna.
Jana Fafejtova - Praha