Navrat na hlavni stranu

Leopoldina - Elizabeth - Erna
To, co se pokusim popsat se mi zda dost zajimave na to, abych se s tim povidanim podelila i s dalsimi. A nejde jen o tri hezka zenska jmena!
Snad vsichni v Cechach vzdy vedeli, ze se na Kladne vyrabi v Poldine huti ocel. Zakladatelem jmenovane huti byl Karl Wittgenstein, ktery patril k nejvlivnejsim podnikatelum v oboru tezkeho prumyslu Rakousko-Uherske monarchie v posledni tretine 19. stoleti. Zivot Karl Wittgensteina, pozdeji nazyvaneho "ocelovym kralem" byl jak vyjimecny, tak dramaticky, tak dokonale vlozeny do tehdejsi soucasnosti i budoucnosti. A byla zde jeste jedna zajimavost, ponekud odtazita od vyroby oceli, technologii a dalsich technickych veci, byla to jeho kulturnost, nevsedni a profesionalni zajem o umeni a stedre mecenasstvi. Finance Karla Wittgensteina dosahovaly astronomickych cisel. Nikdy se nikomu nepodarilo zjistit, pod jakym klicem obrovske castky ze svych prijmu rozdaval do umeni. Presto snad nebyl nikdo z umelcu, kdo by jeho stedrost nepoznal.
Kazdopadne jeho nejslavnejsi podnikatelskou aktivitou a take zrejme obchodne nejzdarilejsi bylo zalozeni moderni hute v Kladne. Kladno premenil v jednu z nejvyznamnejsich prumyslovych lokalit. Zalozeni huti na specialni ocele v roce 1889 byl technicky, technologicky a ekonomicky jednoznacne pocinem zdarilym, S novou huti prisla do Kladna obrovska era modernizace a racionalizace.
A jsme u prvniho jmena. Leopoldina Kalmusova narozena 4. 3. 1850 v Dubi u Teplic (tehdy jeste Eichwaldu) v pomerne bohate mestanske rodine, ktera ji zajistila jak znamenitou spolecenskou vychovu, tak vzdelani. Spolecny obdiv k umeni se stal asi jejich vzajemnou seznamovaci nahodou. V roce 1874 se pohledna hnedovlaska s ponekud naivnim pohledem krasnych oci, Poldinka ­ jak ji doma rikali ­ stava pani Wittgensteinovou. To jeste netusi, ze jeji muz za patnact roku zalozi na Kladne novou hut pro vyrobu kvalitnich nastrojovych oceli a ze hut pojmenuje po ni, domacim oslovovanim POLDI.

 

1Dnes bychom rekli, ze to byl zaklad loga, pro tehdejsi dobu se lepe hodi slovo emblem, z ktereho na nas hledi profil pani Poldi s vlasy stocenymi do jakehosi drdolu ozdobene malickou peticipou hvezdickou Hvezdicka se pozdeji stala symbolem vyvozu poldovske oceli do peti svetadilu. Tahle graficka ochranna znamka "pani Poldi" byla patentovana v roce 1893 a patri mezi nejstarsi znamku u nas. Z manzelstvi se narodilo celkem devet deti, ani jedno z nich vsak nesplnilo sen sveho otce a zadne nepokracovalo v jeho podnikatelske ceste. Kazdopadne nelze se nezminit o nejmladsim ze synu, Ludwigu Wittgensteinovi, ktery se stal uznavanym a jednim znejvyznamnejsim filozofu 20. stoleti.
Jmeno druhe: Elizabeth Coyensova, puvodem Americanka se pry v roce 1912 plavila na zaoceanske lodi spolecne s panem tovarnikem, ceskeho puvodu Jindrichem Waldesem. Kazdopadne uvedena slecna si pry jaksi rozpustile a zrejme jen z legrace prilozila ke svemu levemu oku velky vzorek, tehdy vyrobni Waldesovy novinky, spinaciho knofliku, neboli patentky a napad vytvorit obraz byl na svete. Hnedovlasku s patentkou v oku, zvecnil olejem na platne malir Frantisek Kupka, jeden z nejlepsich pratel Jindricha Waldese. Po Kupkovi se pripojil dalsi umelecky pritel, malir Vojtech Preissig, ktery svym profesionalnim grafickym pojetim vytvoril zajimave logo. Obchodnik Waldes nazval stiskaci kovovy knoflik Koh-i-noor podle nejvetsiho diamantu na svete o vaze 186 karatu.


Nazev byl znamenitym obchodnim tahem, stejne tak jako jiz zminene logo oznacene "Miss KIN" Obraz Elizabeth Coyensove s patentkou v oku zatim nikde v galeriich neni k videni, vyjimkou snad byla vystava obrazu v Lidicich asi pred dvema roky ­ treba se i toto zmeni a my si slecnu Elizabeth budeme moci na Kupkove platne prohlidnout. Slysela jsem, ze se o takove moznosti jedna.
A je asi na miste zminit se o Jindrichu Waldesovi, nebot tato osobnost k tomu primo vybizi. Narodil se 1876 v jiznich Cechach, kde mel jeho otec hospodu a malicky obchod s galanterii. Jindrich zacal svou odbornou karieru u prazske firmy Eduard Lokesch kde se vyrabely modni manzetove knofliky. Brzy byl vysilan jako obchodni zastupce do dalsich evropskych zemi a Afriky, predevsim pro sve jazykove znalosti. V roce 1902 spolecne s mechanikem Hynkem Pucem zaklada vlastni vyrobu Waldes a Hynek Puc. Zde oba zazivaji prevrat zpusobeny vynalezem Puce, tzv. zakladacky neboli zarizeni na zakladani pruzin do stiskacich knofliku.

Dosavadni zakladani se provadelo vyhradne rucne pomoci pinzety. Pristroj dokaze nahradit az deset delniku. V roce 1907 uz Waldes buduje v Praze - Vrsovicich novou moderni tovarnu s tri sta zamestnanci nejvetsi tohoto druhu v cele Rakousko-Uherske monarchii. Za dalsich tricet roku je to jiz obrovsky koncern s pobockami ve Varsave, Drazdanech, Parizi, Vidni, Barcelone, New Yorku. Vse prerusuji naciste, jednak prejmenovavaji Waldesku na Koh-i-noor a Jindricha Waldese v roce 1939 pro jeho zidovsky puvod odsunuji do koncentracnich taboru v Dachau a Buchenwaldu z kterych ho vykupuje po dvou letech jeho rodina, ktera pred nacisty stacila emigrovat do Spojenych statu. Pro Jindricha Waldese byla emigrace vlastenecky zcela neprijatelna a tak ji sam neprovedl. V roce 1941 za ne zcela vyjasnenych okolnosti umira v Havane ­ dnes existuji dohady, ze se na jeho smrti podilel pobyt v taborech, ktere mu zcela podlomily zdravi.
Take Jindrich Waldes patril mezi obdivovatele umeni a mecenase. V roce 1918 otevrel vlastni muzeum, kam prenesl sve obrovske sberatelske zaliby knofliku, spon a dalsich galanternich zajimavosti. Tahle vrsovicka uzasna zajimavost fungovala az do roku 1947. Byl i zanicenym sberatelem obrazu, nejvice asi obrazu Frantiska Kupky. A to je snad v kosticce vse a ja budu mit klid, ze jsem tech par informaci o Jindrichu Waldesovi, "knoflikovem krali" jak se mu prezdivalo, poslala dal.
A jsem u jmena tretiho. Erna Muchow byla mladicka pritelkyne velmi slavneho berlinskeho malire, ilustratora a karikaturisty Kurta Heiligenstaedta. Jeho nejslavnejsim dilem je bezesporu firemni plakat, ktery vytvoril v roce 1922 na objednavku firmy Henkel. V teto dobe uz uvedena chemicka firma mela za sebou patnact roku odzkousenou revolucni zmenu ve svem vyzkumu a vyvoji a tou byla nova smes urcena pro prani, smes slozena z kremicitanu sodneho a perbonatu sodneho. Praci smes, ktera opravdu jak svym pouzitim, tak prijemnym vonavym zevnejskem udelala naprosty skrt v dosud velice namahavem procesu prani pradla. Smes dostala jmeno PERSIL coz predstavovalo zkratky pro jednotlive chemicke slozeniny v ni obsazene.
Kurt Heiligenstaedt pro reklamni vyjadreni uvedeneho vyrobku pouzil jako model svou tehdy snad teprve osmnactiletou pritelkyni Ernu Muchow. Zvecnil ji v bilych satech s mirne rozevlatou sukni, v bilych puncochach a modernich bilych lodickach, s bilym florentskym kloboukem na hlave. Dokonce se vi, ze bile saty si modelka poridila jako saty konfekcni v jakemsi modnim obchodu na Alexander Platz v Berline a snad i pod dohledem Kurta Heiligensteadta. Prava ruka modelky v bile rukavicce si mirne pridrzuje siroky klobouk, leva zdvizena drzi krabici s balenim zazracneho praciho prasku.


Provedeni reklamy z roku 1922 melo prijemne zelene pozadi. Kazdopadne kombinace barev bile a zelene dobre navazovala dojem dokonale a zarici cistoty. Reklama se stala nejen velmi oblibenou a znamou v celem Nemecku, ale stala se i urcitou stalici v celem dalsim vyrobkovem vyvoji firmy Henkel. A tak se vyraz modelky jen upravoval s bezicimi roky a celkovou modou, ktera v te ci one dobe panovala. Z reklamy se tak nekdy divala modelka krehka, jindy trochu robustni, bud blondyna ci bruneta s vlasy dlouhymi anebo modernim mikadem. V roce 1925 je zvecnena se dvema detmi, dvojcaty, dusledne oblecenymi do bileho. Reklama s popisovanou modelkou je stale slavna, v Nemecku ji vsichni znaji pod vyrazem "Bila dama". Prave jmeno modelky se uz vsak davno propadlo do neznama. A ja si myslim, ze by bylo skoda, aby tak krasnou zenu odval cas zapomenuti.
Prvni dve povidani o zenach se jmeny Leopoldina a Elizabeth dychaji ceskou historii a nasi davnou podnikatelskou uspesnosti, jmeno treti ma vetsi opodstatneni v sousednim Nemecku, presto jsem vsechna tri vypraveni spojila. Zduvodnila jsem si to tim, ze na dokonalych reklamach se od nepameti podilely dokonale a pohledne zeny a bylo mi opravdu zcela lhostejne, zda jedna byla Ceska mluvici nemecky kdesi v Dubi, druha Americanka a treti se prochazela po Berline. Ta treti dokonce brzy po nasi sametove revoluci byla nekolik roku zvecnena ve svych bilych mirne rozevlatych satech na jednom ze stitovych sten domu na rohu Vaclavskeho namesti a Prikopu a byla tam nadherna.
Jana Fafejtova - Praha

Navrat na hlavni stranu