Ales Brezina: Retez blaznu
Predmluvu napsal Jan Kozlik, ilustrovala Maria
Gabankova, vydalo Evangelicke manufakturni alternativni nakladatelstvi
v Benesove
A kdo je Ales Brezina? Snad by se dalo rict, ze je to ten
torontsky kosmicky cyklista, ktery uz nekolikrat na kole objel
zemekouli. Jinak je (a uz peknou radku let) vydavatelem a redaktorem
Satellitu. Text na obalce na jeho knizce o nem rika, ze se narodil
12.7. 1948 v Praze, vyrustal na sidlisti ve Vrsovicich, kde chodil
do zakladni skoly. Hlavni skolou mu byla nekonvencni rodina, ulice
a evangelicky sbor. Studoval Stredni prumyslovou skolu spojovaci
techniky. Mel pravidelne snizenou znamku z chovani a pred maturitou
vyloucen (duvodem mohla byt jeho prihlaska na teologickou fakultu).
Nakonec odmaturoval, v letech 1967 1972 studoval na Komenskeho
evangelicke bohoslovecke fakulte, z niz byl roce 1972 vyloucen,
kdyz protestoval proti vylouceni Jana Kozlika, s nimz pred tim
pri vyroci Unora sundal okupacni vlajky z bohosloveckeho seminare.
V r. 1977 odmitl z duvodu svedomi nastoupit vojenskou sluzbu a
byl dva a pul roku veznen. "Pote se mu (mj. i diky Amnesty
International a Ceskoslovenskemu sdruzeni v Kanade) podarilo odejit
do kanadskeho exilu."
Poprve publikoval v roce 1966 ve Vede a technice mladezi
text o statisticke pravdepodobnosti pri autostopu v predeslem
roce. Pozdeji jeho clanky vysly v Kostnickych jiskrach, Bratrstvu
a recenze filmu Mlceni v Krestanske revue. Nasledovaly
samizdatove publikace (1973-1980) a v exilu Kosmicky cyklista
(1981). Vyber z Kosmickeho cyklisty vysel cesky v casopisu Paternoster
a anglicky v prekladu M. Samalove v knize Mosaic In Media.
Dale vysly clanky v casopisech Zapad a Reporter.
Od roku 1981 do 1990 byl redaktorem ctrnactideniku Novy domov
v Torontu. V roce 1991 zacal vydavat vlastni noviny Satellite,
a protoze tento nazev jiz pouzival casopis zabyvajici se programem
televize, pridal dovetek 1-416. Podilel se na rozsahle
publikaci Kings of the Ice A History of World Hockey,
ktera vysla v Torontu v roce 2002. Behem Mistrovstvi Evropy 2004
psal pred kazdym utkanim ceske reprezentace uvodniky pro nejvetsi
torontsky denik Toronto Star. Spolupracoval s rozhlasovymi
stanicemi Hlas Ameriky, Svobodna Evropa a Radio Canada
International. V soucasne dobe se objevuji jeho clanky i na
webovem serveru Sport.cz.
A co si o nem mysli Jan Kozlik (ten, proti jehoz vylouceni z Komenskeho
evangelicke bohoslovecke fakulty v roce 1972 protestoval a sam
byl vyloucen?) Jan Kozlik svoji predmluvu trefne nazval Neprizpusobivy.
Zacina ji uvahou o odmitani poslusnosti Moci, v tomto pripade
Moci sovetske. Brezina tak ucinil odmitnutim nastoupit povinnou
vojenskou sluzbu. Ucinil tak verejnou deklaraci a za to se plati:
"Osamelost je ta cena, kterou se plati nejvic." Kozlik
vidi touhu po duchovnim spojeni osamelych jako jeden ze silnych
motivu Retezu blaznu. Tim druhym silnym motivem je laska
k porazenemu. Kozlik se zajimave zminuje o Brezinove vztahu ke
sportu, jeho postrehy o tom, co se deje nekde v dusi sportovce,
o faktoru vule zvitezit, ktery Ales zachycuje v kriticke chvili,
kdy v takrka beznadejne situaci sbira odvahu pokusit se o nemozne.
Kozlik svoji predmluvu uzavira poznamkou o obrazech Marie Gabankove,
ktere knihu doprovazeji. Vidi je stejne jako knihu jejiho
manzela predevsim jako pravdive: O zadnem jejim obrazu
nelze jednoduse rici, ze je 'hezky', nybrz a o to jde -
ze je pravdivy. Je v nem Pravda. To plati o pribehu i obraze...
Co si o Alesi Brezinovi myslim ja? Znam ho prakticky od okamziku,
kdy prisel do Kanady a prakticky ho neznam. Dosud si (jeho prani)
vykame. Porad me prekvapuje. Znam ho jako zarputilce, ktery dovede
(ale ted uz jen velmi zridka) byt docela neprijemny. Znam ho jako
mileho a obetaveho cloveka. A neutahatelneho cyklistu. A autora
mnoha dobrych a casto vybornych clanku. A ted Retezu blaznu.
Uz ten nazev: Retez? blaznu? (jde o popis vulgarne klinicky
nebo o snilky, kteri se pokousi o nemozne?) Zivotopisna crta na
obalce: hlavni skola: nekonvencni rodina? ulice? evangelicky
sbor? snizena znamka z chovani? zpupny odpurce sovetske moci?
autor clanku a knih? student bohoslovi (slysel jsem ho kazat)...
Zacal jsem cist. Psat dovede (ale to jsem vedel). Ma nadhled
(nedela si iluze, ze minulost nekoho zvlast zajima). Retez blaznu
mi formou trochu pripomina dve knihy, ktere jsem v posledni dobe
cetl: Zavadovy Pameti a Dostojevskeho Spisovateluv denik.
Od obou se obsahove lisi, hlavne tim, ze vetsinou poletuje od
tematu k tematu a vsude se zdrzi jen okamzik, zatimco Zavadova
kniha je siroce zalozenou obzalobou komunistickeho systemu a Dostojevsky
vede ucene putky se svymi rivaly o dusi ruskeho cloveka a ortodoxni
cirkvi.
Nekolik ukazek:
1. (Z povidky "Danielovo Evangelium"): Bylo to prave
v tech sedmdesatych letech. Jel jsem z Karlovych Varu do Prahy
stopem. Najednou prijelo policejni auto, zastavilo, nalozili mne
dovnitr a odvezli na policii. Jako zlocince mne vyfotografovali,
pekne ze tri stran, zkontrolovali mi chrup, vzali otisky prstu
i otisky bot. Kdyz byla procedura skoncena, upozornil jsem je,
ze mam v batohu jeste jedny boty a ze detektivove-profesionalove
udelali zasadni chybu. Delali, ze se nic nestalo, ale kdyz jsem
je pozadal, aby mne odvezli zpatky na misto, kde mne zadrzeli,
odmitli. Musel jsem jit opet pres cele Karlovy Vary pesky. Chtel
jsem to nekomu zalovat, nekde si ztezovat, ale nebylo kam, nebylo
komu...
2. ( Z povidky "Retez blaznu 1"): Dnesni clovek je
nesmirne osamely. Jeho osamelost se projevuje v jeho zivote v
tom, co tvori. Zalezi na tom, jestli se dokaze pravdive vyporadat
s touto skutecnosti. Miluji kanadsky hokej. Hokejista zustava
na lede osamoceny. Musi tvorit a tvori. Situace jsou neopakovatelne.
Jsou to vypovedi cloveka. Evropsky hokej je pouze dokonale splneni
hracich variaci, ktere urcil nekdo jiny. Mam-li rici zakladni
rozdil mezi evropskym a kanadskym hokejistou, tak je to rozdil
mezi umelcem a vojakem. Oba vsak zustavaji nesmirne osameli. (Poznamka
red.: Tento uryvek se objevuje i ve filmu a andele jeho
bojovali. DVD je soucasti knihy.)
3. (Z povidky "Kosmicky cyklista"): Hnal jsem se
na sever pres Watson Lake az do Whitehorsu. Kdyz jsem byl u mesta,
ktere se jmenuje Bily Kun, asi proto, ze tam Indiani meli bile
kone, zastavil jsem se a rekl jsem si, ze zde budu zit. A tak
jsem zacal hledat svuj byt. Vzal jsem mistni noviny Whitehorse
Star a vyhledal prvni ubytovani podle inzeratu. Rekli mi, ze
nic nemaji a ze uz jsem patnacty. Pak se me zeptali, odkud jsem,
a tak jsem rekl, ze z Ceskoslovenska, a oni mne pozvali cesky
dal. Zustal jsem tam asi dva dny, ale pak jsem se rozhodl jit
dal na severozapad do kraje zlatokopu. Byly dve v noci, ale vsude
bylo svetlo. Byl jsem jiz blizko polarniho kruhu...
Brezinova kniha je fascinujicim zrcadlem casu a prostredi, v kterem
zil. Obtizne detstvi, neurvaly cas, prometheovske usili vymanit
se z dusiveho pocitu osamelosti, ve kterem moderni clovek zije
vsude na svete, zmnohonasobeneho valkou, kterou komunisticky rezim
vedl se svobodou slova i cinu, duchovni i nabozensky hlad, ktery
cely zivot citil, to vsecko formovalo jeho svet, hnalo ho z mista
na misto, zavadelo ho do oblasti srdce i duse, kam ho nemohu nasledovat.
Ale to nijak neubira na hodnote teto pozoruhodne knihy, tohoto
svedectvi o obludnem case a putovani jedne nevsedni duse za svetlem.
Krest knihy bude behem Ceskeho a Slovenskeho dne na Masaryktownu!
Josef Cermak
David Vavra po televiznim rozhovoru s autorem knihy, ktery bude vysilan na CT2 tuto nedeli odpoledne.