K textu Vilema Kuna
Nevim, zda si autor clanku Pracovni den! (Satellite c.9)pamatuje
stejne me jako ja jeho ze svych trinacti let zivota ve Winnipegu.
To je ale docela nepodstatne.
Upoutal me a libil se mi jeho zmineny clanek. Svym zpusobem mi
pripomnel esej B. Russella In Praise of Idleness (Chvala necinnosti),
o niz jsem se kdysi zminil v textu Jak moc se mylil B.Russell?
Ve sve uvaze se filosofuje, ac ponekud utopisticky, o moznosti
ctyrhodinove pracovni doby.
Clanek pana Kuna stoji za pozorne precteni. Ono totiz leccos,
co na prvni pohled pripada jako cira posetilost a nepovedena taskarice,
nemusi byt zcela bez zrnka moudrosti. Dukladne promysleni, dobra
vule a snaha tech, kteri maji moc rozhodovani a vse dalsi o cem
pise pan Kun nemusi byt jen cira a neuskutecnitelna fantasmagorie.
"S chuti do toho a pul dila je hotovo!" radi ponekud
zjednodusene lidova moudrost, ale co kdyz se to nekdy zkusi ...?
Nechci opakovat co tak pekne sepsal autor zmineneho clanku. Napada
me ale, ze pripominka onoho nekdejsiho boje za osmihodinovou pracovni
dobu muze dneska rozesmutnet pripadne navztekat ty, kteri v procesu
nasi moderni doby, aby si sve misto udrzeli, jsou nuceni pracovat
vice hodin denne nez onech osm, at uz kdekoli, treba doma u sveho
pocitace. Ac uz jsem dost davno z kola budovani venku, alespon
tak mi to casto pripada.
Takze, cosi se asi deje jinak, nez by se mohlo nebo melo dit,
navzdory vsem poznatkum moderni techniky a technologie, ekonomie,
sociologie a snad i dalsich ved.
Cest praci a miru zdar!
***
Cteni pro americke sousedy
Toto je skutecny pribeh beze jmen osob zminenych.
Pacient (dale P) je postizen velikou bolesti leve dolni koncetiny.
Protoze naposledy navstivil specialistu (dale S) behem poslednich
sesti mesicu, neni mu treba doporuceni rodinneho lekare (dale
RL1) a objednava se tedy u (S). Ten urcuje diagnozu a predepisuje
lecbu pomoci dvou leku (L1, L2). Po nekolika dnech bolest se nelepsi,
ba horsi a (P) sdeluje to (S) telefonicky. Ten doporucuje navstevu
(RL1), zda problem neni nekde jinde. (RL1) narizuje v lecbe L1
a L2 pokracovat. Po nekolika dnech ulevy (P) se dopousti zdanlive
nevinneho pohybu a bolest se vraci v mire mnohem silnejsi. Dva
dny pote (P) veze svou zenu do zamestnani v nemocnici a v bolestech
se zastavuje na oddeleni pohotovosti nemocnice (EMERG). Tam je
porizen rentgen (X) patere, shledan negativnim a predepsan dalsi
lek (L3). Ke zlepseni nedochazi a bolest zene (P) k (RL1), ten
ale je v tu chvili zastupovan jeho zenou lekarkou (RL2), jez po
vysetreni predpisuje dalsi lek (L4). Kdyz nadesel den objednane
kontroly u (S), (P) se dostavuje, dostava recept na prasky (L5)
a na dotaz (P) o moznosti vysetreni CT skanem (S) slibuje CT zaridit
a (P) informovat o datu takoveho vysetreni. Stav (P) se nelepsi,
po par dnech navstevuje (RL1) ktery jiz ma vysledek CT skanu.
Ten je znacne negativni, (RL1) predepisuje dalsi prasky (L6, L7)
a (P) se zminuje o neurochirurgovi (dale N)o nemz je znamo, ze
podobny neduh uspesne leci. (RL1) schvaluje konzultaci s nim,
lec t.zv. referal k nemu nezarizuje. Pri domluvene navsteve (S)
tehoz odpoledne k ohromeni (P) (S) nema dosud vysledky vysetreni
CT stenem. (P)ale prozretelne predtim pozadal (RL1) o kopii a
tu predava (S). Ten konstatuje, ze jde nejspis o uskripnuti nervu
(pinched nerv), z dosud predepsanych leku doporucuje brat jenom
tri a k tomu trpelivost. (P) se opet zminuje o (N), (S) jej zna
a s jeho navstevou (P) souhlasi. Doporuceni k tomu ale vydat nemuze,
sdeluje, to muze jen (RL1,2). (P) se porouci, dekuje a promenuje
se v horky prehazovany knedlik mezi dvema odborniky. V ordinaci
jeste zastihuje (RL1), prosi o doporuceni k (N), je mu prislibeno
v ten patecni den. Je zmaten, vi, ze na stupnici odborne zamerenosti
je (N) nejvys, (RL1,2) nejnize a je zmaten privilegiem doporucovani.
Nejradeji by se dokulhal do prodejny lihovin (Liquor Store), koupil
lahev whisky a s jeji pomoci obratil dosavadni anabazi v taskarici.
To mu ale nedovoluji uzivane medikamenty, ledaze by uvazoval o
reseni sebevrazdou.
V jakemsi vnuknuti v pondeli se taze v ordinaci (RL1), zda bylo
doporuceni k (N) odeslano. Sdeleno, ze zatim nebylo ...
Vydrz, nebud srab, ses prece chlap, vzdyt bolest trva jen 24 hodiny
den a noc, v chuzi, necinnosti v noci. Ale zvyknes si na to -
za mesic, za dva, premita (P) a usmiva se bezmala jako mesuge.
Ovsem, senna ryma by mu byla milejsi ...
(Toto je zdarma dodany maly obrazek pro americke pratele, kteri
nam ten dulezity system pece o zdravi neustale zavideji a svym
vladcum za vzor davaji....)
V Severnim Vancouveru pocinaje sestnactym dnem mesice dubna 2012.
***
Muj obdiv
Nedavno zesnuly Vaclav Havel, obcan, kritik totality, dramatik,
vezen rezimu, politik a filosof, mel a ma mnoho pratel a obdivovatelu
vcetne vyznamnych svetovych osobnosti. Patri mezi nejvyznamnejsi
Cechy moderni doby: T. G. Masaryka, E. Benese, K. Capka. Mel a
ma ovsem i obdivovatele s vyhradami i jednoznacne kritiky. Staci
ale vzpomenout znamou vetu ze zname americke veselohry: Nikdo
neni dokonaly.
Znam Vaclava Havla jen z jeho literarniho dila, eseju a jak jsem
nepravidelne sledoval, z jeho cinnosti prezidentske.
Uz davno po prvnim precteni a shlednuti Zahradni slavnosti
na jevisti, kdyz jsem se chtel potesit absurdnim humorem v ryzi
podobe, precetl jsem si hru znovu.
Ted, z cetby knihy The Art of The Impossible promlouva
Vaclav Havel jen vecne a moudre. Kniha obsahuje tricet pet jeho
eseji a projevu pronesenych na ruznych mistech a pri ruznych prilezitostech
a to v obdobi sesti let (1990 -1996). Casove je od sebe deli mnohdy
jen mesic nebo dva, tri. V te dobe byl prezidentem Ceskoslovenske
republiky, stejne jako Ceske. A nejsou nijak kratke. Kdyz se pokusim
uvedomit jeho povinnosti jako prezidenta, stejne jako ne prave
skvele zdravi - zasnu. (Myslim, ze preklad znameho P. Wilsona
je velmi presny). Zasnu nad bohatosti intelektu a ducha toho pozoruhodneho
cloveka, nad jeho pilnosti.
Jeho texty nejsou prvnimi projevy statniku, ktere jsem cetl. Tyto
Havlovy jsou ale pro ctenare zazitkem. Pro jejich obsah, srozumitelnost,
inteligenci. Pri jejich cetbe snadno se pochopi, proc Vaclav Havel
v pomerne kratke dobe ziskal takovy respekt v politickem svete.
U vyznamnych hlav statu, jejichz projevy jsou ve valne vetsine,
mozna bez jedine vyjimky, dilem hlav jinych.
Ano, jiste jsou odrazem jeho cinnosti dramaturgicke. Jejich obsah
ale neni dilem autorovy fantazie, nebot svet je jinym prostredim
nez divadelni jeviste (ac nekdy se jedno s druhym muze prolinat).
Nezda se, ze tato kniha vysla cesky. Proc se tak nestalo, mohu
se jen chabe domnivat. Mozna proto, ze V. Havel si byl vedom rozdilnosti
v hodnoceni jeho cinnosti doma a u vyznamnych svetovych politiku
a osobnosti. Pokud ale kniha skutecne cesky nevysla, je to skoda.
Nektere zminovane udalosti jiz odnesl cas. Nikoli ale literarni
hodnotu Havlovych textu.
Vladimir Cicha - Vancouver