Navrat na hlavni stranu

Ctyri zastaveni s H. Gordonem Skillingem
Nepamatuji se, kdy jsem se s Gordonem setkal poprve. Mam skoro pocit, ze jsem ho znal vzdycky.
68Publishers
Muselo to byt nekdy v dobe, kdy do Kanady prisli Zdena a Josef Skvorecti, ponevadz si vzpominam, ze Gordon se aktivne zucastnil jednani vedoucich k zalozeni 68Publishers (Sixty-Eight Publishers), instituce, ktera zacala s nicim, ale bylo ji urceno, aby hrala nejvyznamnejsi roli v preziti ceske literatury behem 40 let komunisticke vlady v Ceskoslovensku. Muj prispevek byla pravni prace spojena s inkorporovanim nakladatelstvi jako charitativni organizace v roce 1972. 68Publishers vydala celkem 220 knih, casto rukopisu, ktere byly do Kanady vpasovany z Ceskoslovenska. Jako prvni clenove spravni rady jsou v charte uvedeni H. Gordon Skilling, Gleb Zekulin, Michael Schomberg (vsichni tri byli profesory na Torontske univerzite) a ja. H. Gordon Skilling byl zvolen predsedou spravni rady a zustal jim az do roku 1995, kdy Zdena a Josef Skvorecky formalne ukoncili cinnost sveho nakladatelstvi. Gordonova role pri zalozeni nakladatelstvi, zvlast v tydnech pred inkorporovanim, byla zivotne dulezita.
Obed s profesory Kathryn Feuer a Gordonem Skillingem
Ani s presnym datem tohoto obeda si nejsem docela jist. Bylo to bud koncem roku 1966, nebo zacatkem roku 1967. Zucastnil jsem se obeda jako mluvci Ceskoslovenskeho sdruzeni v Kanade. Na obede bylo dohodnuto zahajit na Torontske univerzite Program ceskeho a slovenskeho jazyka a literatury, ktery by byl sponzorovany Ceskoslovenskym sdruzenim v Kanade. Torontska univerzita reagovala rychle: dopisem, datovanym 21. brezna 1967, tehdejsi prezident univerzity, Claude Bissell, mi oznamil, ze Rada guverneru prijala s velkym potesenim nasi nabidku daru, splatneho v triletem obdobi, na castecnou uhradu platu profesora na Katedre Slovanskych jazyku a Literatur, ktery bude zodpovedny za kurz nebo kurzy ceske a slovenske literatury. Univerzita bude v Programu pokracovat tri roky po roku 1970. Po roku 1973 je umyslem Univerzity v Programu pokracovat bez omezeni, ledaze by nedostatek studentu nebo jiny nepredpoveditelny duvod pokracovani znemoznil Pokud vim, Program nedostatkem studentu netrpi a take se nevyskytl jiny nepredpoveditelny duvod, ktery by pokracovani Programu znemoznil ­ kurz (ci spis kurzy) vedene profesorkou Veronikou Ambrozovou zdarne pokracuji. I v tomto pripade Skillingova inspirace byla neopominutelnou prisadou pro uspech teto akce.
Oslava 70. vyroci zalozeni Ceskoslovenska
Hlavni udalosti teto oslavy byl seminar na Torontske univerzite, nazvany Czechoslovakia ­ 1918 to 1988. Seven Decades from Independence" (Ceskoslovensko ­ 1918 do 1988. Sedm desetileti od samostatnosti). Seminar byl organizovan profesorem Skillingem a zucastnili se ho profesori z temer dvaceti univerzit: Stanley B. Winters z New Jersey Institute of Technology; Gregory F Campbell z Cartage College, Wisconsin; Andrew Rossos, Peter Brock, Paul R. Magosci, Richard Day, Dusan Pokorny, Scott Eddie, Gleb Zekulin a Josef Skvorecky z University of Toronto; Walter Ullman ze Syracuse University; Piotr S. Wandycz z Yale University; Edita Bosak z Memorial University, Newfoundland; Ronald M. Smelser z Univesity of Utah; Gary Cohan z Oklahoma University; Radomir V. Luza z Tulane University; Yeshayahu A. Jelinek z Ben Gurion University of the Negev, Israel; Roman Szporluk z University of Michigan; Frederick Barnard z University of Western Ontario; Joseph Rothshild z Columbia University; Radovan Selucky z Carleton University; Jan Adam z University of Calgary; Igor Hajek z Glasgow University a Marketa Goetz-Stankiewicz z University of British Columbia. Seminare se rovnez zucastnili George J. Kovtun, Library of Congress, Washington, D.C. a Vilem Precan z Dokumentacniho strediska nezavisle ceskoslovenske literatury, Spolkova republika Nemecko. Recepce se konala v Thomas Fisher Rare Books Library, kde Luba Frastacky aranzovala vystavu Petlice a jine nezavisle literatury.
Dalsimi akcemi inspirovanymi seminarem byl koncert (ktery jsem mel cest organizovat ja) CBC Radio program The Human Face (Lidska tvar), jehoz autorem byl John Reeves a inscenace (torontskym Novym divadlem) Havlovy hry Pokouseni. Na koncertu vystoupili: pianista Antonin Kubalek, hudebni skladatel Oskar Morawetz, slovenske operni zpevacky Maria Mattei a jeji dcera Nina Mattei, celista Vit Fiala a klaviristka Dagmar Rydlova. Kratke projevy pronesli Chaviva Hosek, ministryne ve vlade provincie Ontario, Viera Frastacka a jeden z poslednich zijicich ruskych legionaru, major Rudolf Hasek. Autora programu The Human Face, Johna Reevese fascinovalo Prazske jaro. Napsal o tom: "Lide se casto ptaji, proc ja, rozeny Kanadan bez jakehokoliv ceskeho pozadi, se dlouhodobe zajimam o Ceskoslovensko. Po mem soudu (a mnozi soudi stejne), co se tam delo, bylo stejne dulezite jako reformacni hnuti ve stredoveku." Reevesuv program byl kanadskym radiem vysilan od 24. do 28. rijna 1988. Havlovou hrou Pokouseni soubor Noveho divadla ukoncil svoji divadelni sezonu 1988-89.
Tato oslava ctyriceti roku ceskoslovenske samostatnosti byla nejvyznamnejsi akci o Ceskoslovensku, jiz jsem byl v Kanade svedkem. Professor Skilling v ni hral hlavni roli. Rad si vzpominam na malou prihodu behem seminare. Pri jednom zasedani jsem se nechal slyset, ze souhlasim s jednim z pritomnych, i kdyz jeho otec mne zaloval pro urazku na cti, jiz jsem se mel dopustit clanky o jeho cinnosti behem valky. To se samozrejme na akademickych seslostech nedela a nekteri z pritomnych dali svuj nesouhlas najevo. Ne Gordon. Dosud vidim jeho pobaveny, skoro ulicnicky usmev: nacisty a fasisty v lasce rozhodne nemel.
Havlova torontska navsteva - 19. unora 1990
Torontska navsteva tehdy jeste prezidenta Ceskoslovenske republiky byla zachycena na videu pocinaje jeho prichodem do Convocation Hall Torontske univerzity a formalnim privitanim jeho dobrym pritelem, profesorem Skillingem. Navstevou se podrobne zabyval v serii clanku v prazskem Reflexu v cervnu 1991 ­ a zvlast v cisle datovanem 11. cervna, novinar Josef Klima. Vzpominam si na radu schuzek a telefonickych hovoru s Gordonem, hlavne na schuzku v kancelari v budove ontarijske vlady nedlouho pred Havlovym prijezdem, jejimz ucelem bylo prohovorit organizaci navstevy a bezpecnostni opatreni. Zucastnil se ji slusny pocet lidi, zastupci kanadske a ontarijske vlady, mesta Toronta, Kralovske kanadske jizdni policie (to jmeno se mi hrozne libi), torontske policie, Ceskeho a Slovenskeho sdruzeni v Kanade (reprezentovane jejim predsedou, Jirim Cornem) a jini. Z meho hlediska nejdulezitejsi byly dve osobnosti: krasna a zrejme vysoce kultivovana zena, zastupujici ontarijskou vladu (dozvedel jsem se o nekolik dni pozdeji, ze ona impresivni zena byla sestrou muze, ktery mne zaloval pro urazku na cti) a profesor H. Gordon Skilling, ktery reprezentoval University of Toronto. Gordon Skilling ­ proste silou sve osobnosti schuzku dominoval. Do te miry, ze nikdo, pote, co mne nominoval, abych setkani s Havlem v Convocation Hall moderoval, neprisel s protinavrhem. Ucelem setkani bylo jednak udeleni prezidentu Ceskoslovenske republiky cestneho doktoratu prav ne University of Toronto, ale druhou torontskou universitou, York University, jednak Havluv projev nejen k ceskym a slovenskym uprchlikum a imigrantum, pritomnych v Convocation Hall, ale vsude ve svete. Takze musim Gordonovi podekovat za prilezitost (mimochodem nikdy se nezminil, ze mne bude nominovat), za prilezitost byt svedkem (jak ja to vidim) jednoho velkeho kroku na ceste k rozdeleni Ceskoslovenska. Bez ohledu na vysledek Havlovy navstevy v Convocation Hall, Gordon chtel posilit reputaci davneho pritele, ktereho se mu podarilo na Hradecku navstivit i behem komunistickeho rezimu.
Ctyri setkani ­ ctyri svedectvi o vernosti H. Gordona Skillinga veci ceskoslovenske.
(Tento clanek byl zaslan organizatoru konference, profesoru Vilemu Precanovi. Profesor Precan odpovedel: "Mockrat dekuji za skvely prispevek. Bude zverejnen na internetovych strankach konference a v pisemne forme rozdan vsem ucastnikum konference.")
Josef Cermak
(Pro Satellite a CzechFolksPlus)

Navrat na hlavni stranu