Finale Plzen: Rodina je
zaklad statu
aneb
Filmy stare a zastarale
Tentokrat se mi odjezd z Toronta podaril. Bylo to sice
az na druhy pokus, ale o to to bylo lepsi. Nepatrim k lidem, kteri
by se pripravovali na cestu dlouho. Jeden muj znamy mel nasledujici
pristup, ze vzdy zabalil tri kufry a pak jeden nechal doma. Tento
postup zduvodnoval, ze kdyby mu nekdo ten kufr ukradl, ze by se
musel stejnak bez nej obejit. Pravda, mne sice jednou ukradli
pas a penize a take jsem to vyresil. Tak neni zapotrebi resit
takove zbytecnosti jako ponozky nebo tricka. To se da vzdycky
koupit na miste. V roce 1984, kdyz jsem rano v pul osme mel byt
na letisti pri ceste na Olympijske hry v Los Angeles, jsem byl
vecer tak unaveny, ze jsem si dal budik na ctyri rano, s pocitem,
ze to zvladnu. Jenze jsem se probudil ve ctvrt na sedm a take
jsem to stacil i bez taxiku. Za pet minut jsem byl na metru a
v sedm jsem jiz byl na letisti.
Pravda, tehdy nechteli, aby clovek byl na letisti dve hodiny pred
odjezdem jako je tomu dnes. Tentokrat, kdyz jsem zjistil, ze jiz
se pred letem nestacim osprchovat, natoz se podivat na zapas Chelsea-Barcelona,
jsem si pro jistotu jeste natiskl letenku a nemohl jsem uverit
svym ocim: Misto data, ktere jsem mel v kalendari po nekolik mesicu
cervene zaskrtnute (18. 4.), podobne jako jsme meli v detstvi
cervene vytisteny 7. listopad, jsem tam uvidel malym cernym pismem
datum 19. dubna. Nejprve mi polil pot, protoze jsem tomu neveril.
Pak jsem se podival do pocitace a pak jsem zavolal do Nitry
(dnes se to jmenuje Uniglobe) a velice nenapadne, abych
nevypadal jako blb, jsem se zeptal, jestli mi to skutecne leti
zitra v 18:20 a skutecne to letelo o den pozdeji v 18:20.
Najednou byl cas i na fotbal i na prochazku v High Parku. Mohl
jsem to i vychutnat jako pred lety, kdyz bouchla islandska sopka.
Jenze tehdy jsem prisel o ctyri dny z festivalu Finale. Tentokrat
jen o jeden den aklimatizace v Praze. Zkratka necekana pohoda
na uvod.
Generace Singles
V pondeli, kdyz jsem prijel do Plzne, byl festival jiz v plnem
proudu. Presto jsem hned prvni den stacil zvladnout ctyri filmy
a nelitoval jsem, protoze hned odpoledne byl snimek Jany Poctove
Generace Singles, ktery dostal cenu Vaclava Taborskeho,
kterou udeluje Nadace Dagmar a Vaclava Taborskych a Mezinarodni
porota souteze dokumentarnich filmu za nejlepsi dokument autora/autorky
do 35 let. Musim priznat, ze porota tentokrat vybrala spravne.
Reziserka si totiz vybrala skutecne rozlicne lidi, kteri jsou
sami z ruznych duvodu. I ve veku mezi tricitkou a petactyricitkou
jsou zde lidi, kteri museli sledovat, jak jim partnera vyrve zakerna
choroba. Vztah byl tak silny, ze ani nechteji navazat znamost
s nekym jinym. Jindy se zase snazi nalezt partnera pres ruzne
seznamovaci podniky, ktere jsou neuveritelne trapne.
Trochu zklamanim byl pro mne film Alice Nellis Perfect Days
- I zeny maji sve dny. Film je na motivy divadelni hry Liz
Lochheadove. Vypravi o kadernici, ktera chce v pozdnim veku mit
dite, ale nema partnera. Jeji homosexualni pritel ma sice partnera,
ale nemuze s nim mit deti. Trochu propletenec, ktery zachranuje
skvelym vykonem Ivana Chylkova. Zatimco ostatni filmy Alice Nellis
jsem videl i nekolikrat, tento mi stacilo videt pouze jednou.
Jedna sekce na festivalu byla venovana slovenskemu reziseru Martinu
Sulikovi, jehoz film Cigan jsme mohli videt na Mezinarodnim
torontskem filmovem festivalu. Zde jsem dal prednost jeho starsim
filmum. Devetadevadesatiminutovy film Zahrada z roku 1995
reziser uvedl slovy jednoho polskeho kritika, ktery deli filmy
na stare a zastarale. Zastarale jsou ty, po kterych po roce ani
pes nestekne, zatimco stare, mohou mluvit i po sedmnacti letech.
Film Zahrada k nim patri. Je to jeden z jeho nejlepsich
filmu. Vypravi pribeh ucitele Jakuba a jeho otce. Jakub je pronasledovan
vilnou vdanou milenkou Terezou a utika pred ni do rozpadleho domu.
Film pripomina trochu slovenskeho rezisera Elo Havetu, trochu
Tarkovskeho, ale hlavne je to Sulik samotny. Mistr rezie a prekvapeni.
A pripocteme-li k tomu vynikajici herecke vykony tandemu otec-syn
Mariana Labudy a Romana Luknara je to zazitek na ktery se nezapomina.
Zahrada
Martin Sulik dokaze mit v sobe i dostatek sebeironie a jeden z
jeho prvnich filmu Neha z roku 1991 nenasel pochopeni u
divaku, kterych zustalo do konce promitani pouze par. Film byl
podminen dobou, v ktere vznikl. Simon se pta v uvodu filmu: "Co
se stalo?" "Zbil jsi otce." Odchazi do mesta, kde
se setkava s dvojici s temnou minulosti. V roce, kdy film vznikl,
bylo kazdemu jasne, ze se jedna o partnersky vztah byvaleho estebaka
a vladni prostitutky. Po letech, kdy vse splyva se mi nevybavila
atmosfera lustraci a odhalovani agentu. Agenti take nebyli tehdy
tak otrli jako dnes, kdyz jsou z nich podnikatele. Teprve, pri
diskusi po filmu jsem si to vse spojil a dnes si myslim, ze film
byl lepsi nez tak jak ho kritika prijala a nez jak ho prijimali
divaci v Plzni.
Jednim z vrcholu Sulikovi tvorby je Klic k urcovani trpasliku
aneb posledni cesta Lemuela Gullivera natocena podle deniku
rezisera Pavla Juracka. Prestoze jsem film pred casem v Torontu
jiz videl, stale ke mne hovori, bylo to vynikajici svedectvi o
dobe pred rokem 1968 a dobe normalizace. O tom jak je reziser
filmu Postavy k podpirani a jeden z nejtalentovanejsich
filmaru, ktereho jsme kdy meli rozdrcen dobou.
K ne prilis dobrym dokumentum bych zaradil zaver prvniho vecera
Smichov place, Brooklyn spi. Pribehy lidi z leveho brehu
Vltavy a zkouseni Cechovova Racka, pod vedenim madarskeho
rezisera pusobilo trochu schizofrenne a jednalo se o prilis mnoho
pribehu pro prilis kratky film.
Soucasti letosniho festivalu bylo i uvedeni prehlidky polskych
filmu. V jedne z mezinarodnich porot byl i svetoznamy polsky reziser
Krysztof Zanussi, jehoz filmy se rovnez na festivalu promitaly.
Po jedne projekci jsem se ho zeptal, zda si mysli, jestli jeho
film Struktura krystalu muze hovorit i dnes na Zapade,
kdy hrdina dela kompromisy kvuli tomu, aby dosahl urcite zivotni
urovne, ktera se projevuje treba v tom, ze ma Vokswagen-Brouka,
zatimco na Zapade to bylo lidove vozidlo. Reziser pripustil, ze
urcite hodnoty a symboly jsou neprenosne.
Dokument Trafacka-Chram svobody vypravi o alternativnim
umeni v Praze-Vysocanech pobliz O2 areny, kde v stare transformatorove
stanici tvori nekonformni umelci, kteri treba pred Velikonocemi
nahradi reklamni plakaty v sklenenych vitrinach abstraktnimi obrazy
Krizove cesty. Jindy zas zpusobi na Morave kourovy vybuch, ktery
pripomina explozi atomove bomby. Tento happening byl kvalifikovan
jako sireni poplasne zpravy. Soud vsak umelce osvobodil. Prestoze
se komercne neprosadili nakonec jejich umeni bylo vystaveno v
ceskem pavilonu na svetove vystave v Sanghaji.
Poupata
Prvnim vyvrcholenim festivalu byl film Zdenka Jiraskeho Poupata.
Deprese malomesta, kde vladne nezamestnanost a prace hradlare
je vlastne stestim pro rodinu. Jenze rodina se rozpada. Hradlar
to pravidelne sneruje domu pres hospodu, kde jsou vetsim nebezpecim
nez alkohol hraci automaty a hostinsky, ktery mu pujcuje penize
na hazard. Pribeh se odehrava od Mikulase do Vanoc a tragicke
vyvrcholeni je na Silvestra, kdy na prejezdu, ktery hradlar hlidal,
pred tim nez prisel o zamestnani, zahynou asi dve nejkladnejsi
postavy - vietnamsti trhovci.
Naopak svezim optimistickym dojmem pusobi film Jana Prusinovskeho
Okresni prebor - posledni zapas Pepika Hnatka. Pribeh fotbaloveho
trenera, ktery nechce prozradit, ze ma potize se srdcem a vyznava
skutecne nekonvencni metody treninku. Primo existencialne jako
Spartan odmitne transplantaci srdce, ktere by pochazelo od Slavisty.
Na charakterech hracu vidime i to, co se odehrava jinde v jinych
spolecenstvich - pochlebovani, podrazactvi, zbabelost, splhounstvi.
Film, od ktereho jsem mnoho neocekaval a ktery mile prekvapil.
Rodina je zaklad statu
Robert Sedlacek mne poprve oslovil filmem Pravidla lzi. Tentokrat
to bylo opet prirozene a nekonvencni s filmem Rodina je zaklad
statu. Byvaly ucitel pusobici v bance je obvinen z tunelovani.
Rozhodne se utect s rodinou na Moravu a vyresit sve vlastni problemy,
ktere po leta zanedbaval. Kdyz dorazi na Moravu, setkaji se zcela
nahodne ve Straznici se svymi prateli rovnez uciteli. Primo komicke
je dopadeni teto urednicke rodiny prepadovym komandem. Na druhou
stranu, neexistuje priznani si viny. Chvilemi film pripomina Bergmanovu
Sedmou pecet, kdy rytir zada o odklad pred smrti. I zde
se zda, ze tunelar zada o odklad sveho trestu, chce poznat zakladni
hodnoty zivota. Neopousti svoji rodinu. Chce otestovat svuj vztah
k manzelce, k detem. Dalo by se to charakterizovat jako tunelar
s lidskou tvari. Jeden z nejlepsich filmu, ktery v CR v posledni
dobe vznikl.
Ctyri slunce
K tom lepsimu na festivalu patri i film Bohdana Slamy Ctyri
slunce. Filmu napomaha i skvele herecke obsazeni a vykony
Ani Geislerove a Karla Rodena, ktery hraje posuka mezi nebem a
zemi. Silu a odpoved hleda v kamenech a stve tim sve okoli. Navic
vypada jako typicky nemakacenko. V rozhodujicim momente vsak ma
silu mysticky vyrvat syna svych pratel, ktery se tezce zrani pri
autonehode ze sparu smrti.
Na festivalu byly i dalsi vynikajici filmy jako Lidice, ci
znovu zrekonstruovany film Marketa Lazarova. Skvely dokument
Epochalni vylet pana Trisky do Ruska, kdy se dovidame,
co si dnesni Rusove mysli o roce 1968 a da se rici, ze po ctyriactyriceti
letech se toho mnoho nezmenilo.
Posledni vecer na festivalu byl pro mne obzvlaste emotivne silny.
O 22 hodine byl oficialni krest me knihy Retez blaznu. Reditel
festivalu Ivan Jachim pripomnel pribeh, ktery ma ve sve knize
Ivan Martin Jirous, receny Magor, kdy jsem naskocil na lod s odplouvajicimi
Plastiky.
Ivan Jachim, Tomas Trusina a autor knihy Retez blaznu
Skutecnosti je, ze to bylo pri svatbe Carli Soukupa a ze mne
pri tom skoku praskly kalhoty a bylo to na pokyn Vrati Brabence,
ktery hral s Plastiky na saxofon.
Bylo to tedy moje druhe ucinkovani (prvni v roce 2000 uvedenim
filmu a andele jeho bojovali) na festivalu a doufam, ze jeste
nejakou vtakovinu nekdy spacham a ze krasne kvetiny, ktere jsem
dostal od krasnych devcat nejsou posledni pred tim nez nas, jak
zpiva legenda ceskeho songu Pavel Dobes, krasna devcata rozptyli.
Ales Brezina, Plzen-Praha
***
Finale Plzen rozdal ceny
Mezinarodni porota souteze celovecernich filmu rozhodla udelit
hlavni statutarni cenu festivalu Zlateho lednacka v kategorii
nejlepsi celovecerni film snimku Dum reziserky Zuzany Liove.
Mezinarodni porota souteze dokumentarnich filmu rozhodla udelit
hlavni statutarni cenu festivalu Zlateho lednacka v kategorii
nejlepsi dokumentarni film snimku Laska v hrobe rezisera
Davida Vondracka. Divackou cenu ziskal na zaklade hlasovani navstevniku
festivalu film Vrasky z lasky rezisera Jiriho Stracha.
Cena za nejlepsi herecky vykon patri na zaklade internetoveho
hlasovani na www.festivalfinale.cz Davidu Novotnemu za roli ve
filmu Okresni prebor. Vyrocni cenu ACFK za nejlepsi celovecerni
cesky film ziskal film Alois Nebel rezisera Tomase Lunaka.
Vyrocni cenu ACFK za nejlepsi dokumentarni film ziskal film Pod
sluncem tma rezisera Martina Marecka. Cenu Dagmar Taborske,
kterou udeluje Nadace Dagmar a Vaclava Taborskych a Mezinarodni
porota souteze dokumentarnich filmu za nejoriginalnejsi dokument
autorky do 35 let, ziskal film Verejne nacerno reziserek
Lucie Kralove a Terezy Reichove. Cenu Vaclava Taborskeho, kterou
udeluje Nadace Dagmar a Vaclava Taborskych a Mezinarodni porota
souteze dokumentarnich filmu za nejlepsi dokument autora/autorky
do 35 let, ziskala Generace Singles reziserky Jany Poctove.
***
Ceny studentske poroty
Cenu studentske poroty za nejlepsi celovecerni film, kterou udeluje
studentska porota, si z Plzne odvazi film Nic proti nicemu
rezisera Petra Marka. Cenu studentske poroty za nejlepsi dokumentarni
film, kterou udeluje studentska porota, ziskal film Andelska
hra reziserky Adely Sirotkove.
***
Cesko-polsky panel o distribuci:
mame podobne problemy
Posledni ze serie cesko-polskych panelu se tykal predevsim distribuce.
Radostne bylo zjisteni, ze v mnoha kinematografickych ohledech
mame vysledky podobne jako v Polsku, i kdyz nas je ctyrikrat
mene a nas trh je tedy znatelne mensi. Pocet kin v obou zemich
je zhruba stejny (kolem sesti set); divaci v obou statech
preferuji hollywoodske trhaky, ale maji stale vetsi zajem o domaci
snimky; jak u nas, tak u nasich severnich sousedu se vloni snizila
navstevnost kin; malych kin ubyva; vyrabime priblizne stejny pocet
filmu rocne. Jsou tu ovsem i rozdily. Polaci se vice zajimaji
o narocne filmy (napriklad snimek Agnieszky Holland mel navstevnost
pres milion divaku), a zatimco v Polsku je docela dobre znama
soucasna ceska kinematografie, obracene to neplati.
25. rocnik festivalu ceskych filmu Finale Plzen konci, dekujeme
za prizen, kterou jste mu venovali, a tesime se na setkani s Vami
v roce 2013!
www.festivalfinale.cz