Povidka, ktera se jmenuje: D + G
Golias oloupen, veselme se!
(Husitska)
Po padu ve Valloire jsem se citil jak po klasickem k.o. A prece
jsem se otrasl a pokracoval dal do Parize, se zlomenou celisti.
Proc? Kvuli divakum, je treba bojovat o jmeno, vzdyt na me cekali,
chteli me videt.
A pak take kvuli jezdcum meho druzstva v pelotonu.
(Cyklista Eddy Merckx)
Mestem se sirila fama: Prijede Golias. Byla to jedna z
fam, ktere nekolikrat do roka probehly mestem. Jednou to meli
byt Beatles, jindy Harlem Globetrotters nebo zas Manchester United.
Famy se nekdy splnily, ale casteji nesplnily. O Filistinovi se
vsude mluvilo, vecer ho dokonce ukazali v Televiznich novinach,
ale komentator nerekl, zda prijede, ci nikoliv. Petr byl nesvuj.
Prijede obr. Uz nekolik roku ma ve svem pokoji na stene fotografii
obra.
Tehdy ho jeste nikdo neznal. Zatimco dnes se o nem hovori vsude.
Druhy den prinesl denik Mladi dneska Goliasovu fotografii
spolu s Casiem Clayem. Oba se usmivali. Sportovni tydenik Tribuna
prinesl reportaz o jeho startu ve Filadelfii. Golias byl vypiskan
hned pri nastupu: "Nenavidime obra!" "Bijte Goliase!"
hlasaly transparenty nad hlavami divaku. A Golias se bil. Pak
byl obrazek, jak Golias drzi v desetiprste ruce talir a pomaha
sve sympaticke blondate manzelce s nadobim.
Pak to prislo. CTK potvrdila, ze Golias opravdu prijede. Tyden
pred zapasem zasedla ustredni sekce, aby projednala nominaci.
Vecer uz bylo jasne, ze proti Goliasovi nastoupi David. Mlady
sympaticky a skromny sportovec. Nebylo dne, aby noviny neprinesly
zpravu o chystanem maci. Petr kupoval vsechny noviny a tesil se
na obra. Den zapasu se blizil. Strahovsky stadion byl vyprodan.
Golias priletel v predvecer zapasu. Na tiskove konferenci priznal,
ze se na zapas pripravoval. Hodinu pred zacatkem koupil Petr pod
rukou listek za trojnasobnou cenu. Zapas se odehraval pri umelem
osvetleni a byl prenasen televizi na I. programu v primem prenosu
a ze zaznamu vecer na II. programu. Vedle Petra sedel pan s tranzistorovym
radiem.
Pri nastupu byl o 3 cm vyssi David vitan ohlusujicim potleskem.
Golias byl privitan spise potleskem symbolickym. Vymena vlajek,
hymna a uz to zaclo. Golias se zakousl do soupere a lide na tribunach
byli stejne nepricetni jako ve Filadelfii. David odpovedel uhybnym
manevrem. Golias hned v prvem kole ukazal hodne ze sveho umeni,
ale bylo na nem znat, ze je mu 38. Blizil se gong. V tom David
vytahl prak a zatocil s nim. Obr se skacel k zemi. Obecenstvo
silelo. "Dobre ti tak, gaunere," kricel solidni pan,
ktery sedel za Petrem. Obr se pomalu zvedal ze zeme.
Najednou kdosi zvolal: "Vzdyt to neni obr!" A dav mu
odpovedel: "David je obr!" "My jsme nejvetsi!"
"Jsme nejsilnejsi!" "Jsme obri!" Chvile ticha
pri hymne na pocest viteze a pak oslavy Petr sel smutne ze stadionu.
Jeste vic nez obra mu bylo lito sebe sama. Neni uz o cem snit,
a najednou mel obra jeste radsi nez pred tim. Byl to posledni
bojovnik, ktery nikdy nevytahl zbran.
Spolehal jen na sve sily. A najednou se Petr otocil a zamiril
zpatky.
Chvili postal pred stadionem. Obr se objevil u vychodu. Na cele
mel naplast a bylo videt, ze je unaven. Petr k nemu pristoupil
a podal mu ruku. Pak prijel taxik a obr nasedl. Petr mu pokyvnul
rukou. Obr se horce usmal a odpovedel. Pak teprve Petr zamiril
do mesta.
"At zije David!" "Jsme obri!" ozyvalo se z
ulic. Petr minul skandujici davy. Najednou si uvedomil, ze jeho
cesta na stadion mela smysl. Nekolik let uprostred prazdnoty obr
pomahal Petrovi. Ted byl pokoren a byl to Petr, kdo pomohl obrovi
prezit tenhle okamzik.
Oba pujdou dal svou cestou, oba byli porazeni a ztratili sve sny.
Ale prave v tomto okamziku se v nich zrodila nova sila, ktera
je povede svetem dal. A Petr vedel, ze si nesmi nechat tuto silu
sam pro sebe. Musi se stat klaunem nebo dostihovym konem.
Jednou bude muset vejit do areny, aby ve svem vzdoru predal silu,
kterou dnes od obra dostal. Obr nebude porazen. Nezvitezi kocovina
lacinych vitezstvi.
(Pankrac, cerven 1977)
Z knihy Retez blaznu, ktera vysla v techto
dnech v CR.
www.eman.evangnet.cz