Navrat na hlavni stranu

Kristyna Balabanova a Romano Drom
V dobe, kdy v Plzni pobezi festival Finale a v Torontu filmovy festival Hot Docs, bude dokoncovat mlada kanadska filmarka Kristyna Balabanova svuj film Romano Drom: A Story of Youth. Film nevznika diky nahode, jak tomu velice casto byva u mladych umelcu, kteri nevedi na zacatku, co chteji. Kristyna ma neco jako lidskost spojenou s umenim uz v genech.
Jeji babicka, kdyz se ji narodil syn Ales, ktery mel ochrnute paze i nohy se rozhodla adoptovat jeste jedno invalidni dite, aby nebyl sam. Svym zpusobem originalni reseni situace. Z Alese se stal vynikajici matematik a programator, s kterym jsem se sesel jednou v Kitcheneru. Kdyz jsem ho po case nechal pozdravovat po Kristynine mamince Hance, odpovedela mi smutne, ze zemrel. Kristyniny rodice prisli po podpisu Charty 77 do Kanady. Kristynin otec Vladislav Balaban se venoval az do sve predcasne smrti ekologii, maminka Hanka postizenym lidem a ve volnem case dela umeleckou keramiku. Neni divu, ze jejich dve deti Gabriel a Kristyna maji zajem o humanitni obory. Zatimco Gabriel zalozil rodinu v Norsku, Kristyna studuje na Ryersonu dokumentarni film. Je soucasti sirsiho tymu, ktery vytvoril patnact dokumentu a ktere se budou promitat v TIFF Bell Lightbox (350 King Street West, Toronto, ON M5V 3X5) na festivalu Doc Now. Mezi namety filmu jsou zajimava temata. Jedna studentka udelala film o zenach v Libanonu, ktere nemohou mit deti. Jina si vzala za ukol zmapovat zivot svych rodicu, kteri zili jako hippies v komune. Snazila se seznamit s lidmi, kteri s nimi zili, poznat dobu sedesatych a sedmdesatych let. Jiny dokument je z berberske hudebni komunity v Maroku. Pozadi zivota mladych modelek v Japonsku je dalsim nametem. Zajimavy je zivot chudych lidi v patem nejvetsim brazilskem meste Belo Horizonte. Vlada se stara o to, aby vsichni dostali najist a zaroven tak podporuje lokalni farmare. Tematicky se jedna o ctyri oblasti: prekonavani rozdilu mezi ruznymi skupinami, alternativni pohled, skryty zivot - zivotni tabu a experimentalni umeni.
Kristyna se rozhodla udelat film o zivote ceskych Romu. Puvodne chtela natocit film o jejich zivote v Toronte, ale citila, ze to neni ono. Nakonec se rozhodla, ze film udela v Cechach a na Slovensku. Cilem vsak nebyl pouze film, ale proces poznavani cele komunity. Zajimala ji hlavne generace, ktera vyrostla po padu komunistickeho rezimu. Zucastnila se jednoho letniho tabora, ktery organizovala organizace Open Society Fund a behem pobytu tam pro organizaci udelala desetiminutovou cast z vetsiho filmu.
Tam se seznamila se ctyrmi Romy, kteri pak figuruji v jejim filmu. Behem kempu se rozhodla, ze udela jako svoji zaverecnou praci na Ryerson University tento film. Nechtela vsak pracovat schematicky a nezaujate, ale chtela ukazat neco z pozitivniho pohledu na celou problematiku. Chtela, aby to byly vypovedi samotnych Romu. Je to vlastne jeden velky rozhovor, ktery je sniman kamerou. Celkem natocila 35 hodin, ale vysledny produkt ma pouze 40 minut.
Cely film je o procesu poznavani. Tak jako je to v zivote. Zacina se od povrchnich veci a postupne se jde do hloubky. Jedna se o tri chlapce a jednu divku. Vincent je z Prerova, ale posledni ctyri roky zije v Praze. Pracuje pro Romea, coz je romske zpravodajstvi. Moderuje to v olasske romstine. Dalsim je Mizu (Michal) z Pisku, ktery studuje na Filosoficke fakulte v Praze romistiku. Pusobi v  organizaci MIRET ktera se stara o talentovane romske deti. Misa (Michaela) je z Ceskeho Krumlova a pracuje v umeleckem programu pro deti. Nyni zacala studovat na vysoke skole v Ceskych Budejovicich socialni a charitativni prace. Z vychodoslovenskeho Svidniku pochazi Tomas, ktery studuje v Kosicich na Fakulte verejne spravy.
Kristyna se snazila vyvarovat toho, aby natacela, kdyz nekteri Romove nechteli a zacala natacet vzdy, kdyz byl nastolen kontakt. Pred kazdym natacenim doslo k rozhovoru, kdy Romove volili tema, co je pro ne dulezite. Ke stereotypu patri, ze jsou to outsideri, ale Kristyna zamerne volila pozitivni postavy, protoze negativni obraz romske komunity je v Cechach velice zakorenen. Predpoklada se, ze mezi Romy je vysoka kriminalita, nevzdelanost, prostituce, divky maji uz ve ctrnacti letech deti atd. Kladne priklady nikdo nevidi. Problem je take v tom, ze uspesni clenove komunity se neidentifikuji velice casto jako Romove, protoze se boji diskriminace. Na druhou stranu velmi silnym prvkem je rodina.
V Kanade je problemem novy imigracni zakon, kdy romske deti prijdou do emigrace. Zde si zvyknou na normalni zivot, maji zde sve kamarady a pak jsou deportovani do Cech a zazivaji znovu vsechny predsudky. Mame kamaradku Romku, kterou adoptovala jedna ceska rodina, ktera pracovala v diplomatickych sluzbach ve Spojenych statech. Je velice vzdelana, nikdy v Americe nepoznala nejake predsudky, rodice se vratili do Cech a to prostredi je pro ni dosti obtizne a to ma skvele zazemi. O to je tezsi, kdyz je nektera rodina deportovana do Cech a tam nemaji nic. Problemem je, ze tady se mohou Romove integrovat, v Cechach a na Slovensku vyrustaji deti v ghetu, kde nemaji kolem sebe pozitivni priklady. Je nutne vytvorit programy, kde by se zapojili do normalniho zivota. Velice casto je vymluva, ze na to nejsou penize, ale penize na to vyclenene se casto vubec do techto programu nedostanou. Castokrat se stava, ze jsou mistni lide i proti tomu, aby takove programy vznikaly.
Tak treba Mizu (filmova postava z Pisku) rika, ze tam chteli vybudovat komunitni centrum nejen pro romske deti. Pri verejne schuzi na radnici se vsak mistni obcane proti tomu postavili. Vytvorila se atmosfera pri ktere lidi a nejen skinheadi ukriceli moderatorku, ze nebudou ze svych penez podporovat Romy. Nejednalo se vsak o penize danovych poplatniku, ale o penize z EU a nebylo to pouze pro Romy, ale bylo to pro mistni mladez. Tak se nic nepostavilo a deti zustaly na ulici a delaji dal bordel.
Pri nataceni Kristyne pomohlo i to, ze je z Kanady, ktera ma v Cechach dobre jmeno. Take ji pomohlo to, ze se setkala s byvalou redaktorkou romskeho vysilani Annou Polakovou, ktera nyni zije v ontarijskem Hamiltonu.
Film Romano Drom: A Story of Youth byl natocen v Praze, v Pisku, Ceskem Krumlove, ve Svidniku, v Kosicich, v Prerove a ve Varnsdorfu.
Festival dokumentaristiky 2012 DocNow: je v Bell Lightbox od 28 kvetna do 2 cervna 2012. Film Romano Drom: A Story of Youth bude promitan 30. kvetna. Vystava instalaci a fotografii je v 80 Spadina do 28 cervna.
Ales Brezina

 

Navrat na hlavni stranu