Komedie plna omylu
Tak je nekdy prekladana Shakespearova The Comedy of Errors
z roku 1593. Muj pritel M. tvrdil, ze jeho zena byla hysterkou,
ktera milovala drama a tim ze se da take vysvetlit jeji zaliba
v Shakespearovi. Komedie omylu (pod timto nazvem ji uvadi Nove
divadlo) vsak tuto teorii nepotvrzuje.
Ve stejnem roce, tedy 1593, byl v Cechach dokoncen preklad Bible
Kralicke a na preklad Shakespearovy hry od Josefa Vaclava
Sladka se cekalo dalsich tri sta let. Sladek stravil dva roky
v Severni Americe a prelozil 33 Shakespearovych her. Nechci tvrdit,
ze dramat, protoze Komedie omylu neni zrovna klasicke
drama, i kdyz i tam hrozi chvilkami nekomu sibenice. Tuto nejkratsi
Shakespearovu hru prelozili krome Sladka i Frantisek Vrba a Martin
Hilsky. Nevim presne, kterou verzi si Brigita Hamvasova zvolila.
Navic se ve hre (aspon pri zkousce) kombinuje cestina se slovenstinou
a hra je i proti originalu upravena. Takze ceska ci ceskoslovenska
verze zustava zatim pro mne tajemstvim.
Pocatkem prosince 2011 meli s uvedenim Shakespearovy veselohry
Zkroceni zle zeny v rezii Nory Linhartove uspech v Divadle
Za rohem ve Vancouveru; neni tedy duvod, proc by se jina Shakespearova
hra nemela libit i torontskym divakum.
Atmosfera pri zkousce, kterou jsem zazil 8. dubna 2012 byla velice
pohodova. Bylo videt, ze herci se bavi a prochazeji procesem hledani.
Reziserka Brigita Hamvasova jim pri tom do tvurciho procesu mnoho
nezasahovalo. Pouze nekolikrat upozornila, ze je treba neclonit
divakovi nebo ze herec by mel jit bliz ci rychleji. Vytvorila
tim zvlastni atmosferu uvolneni. Nekteri herci jiz byli v kostymech,
jini zkouseli v civilu. Presto i tato zkouska napovedela, ze se
bude jednat o pestrobarevnou show. Pribeh dvojniku ci dvojcat
se objevuje nescetnekrat v literature i ve filmu od detskeho pribehu
Luisy a Lotky k francouzskemu filmu Zeme odkud prichazim,
ale v Komedii omylu je to vec zrejme nova, pokud nepocitame
biblicke bratry Jakoba a Ezaua, kteri se lisili ochlupenim.
U Shakespeara to vsak nejsou jedna dvojcata, ale dokonce dvojice
dvojcat: dva svobodni a dva otroci (ci sluhove). Pochopitelne
s takovym komparsem reziserka nedisponovala. Pouzila proto tedy
dva herce a sverila jim dve role: Martina Bonharta v roli dvou
panu a Petra Kohouta dvakrat jako sluhu.
Problemem je, ze ten, kdo hru zna je na tuto zapletku pripraven,
nikoliv ten, kdo hru vidi poprve. Pro lepsi orientaci divaka bych
asi navrhoval jednotlive role malinko oddelit. Napriklad jinou
barvou saly nebo cepice. Divak by tak rychleji pronikl do zapletky,
coz by nebylo na skodu.
Na skodu neni ani to, ze hraje Jiri Skoda Angeluse a je stejne
skvely jako kdyz hral pred dvaceti lety pana Sadla v Muzich
v ofsajdu. Za zminku stoji i dva veterani, Josef Cermak a
Milan Crhak. Prvni zkousel v kostymu, druhy byl "bez".
Z obou vyzarovala moudrost pozehnaneho veku, zatimco u Zuzky Matejkovicove
(hraje kurtizanu) je otazkou, jestli nebude mit autor (tedy W.
Sh.) problem s kazenim mladeze a deti skolou povinnych. Nove nejsou
v Novem divadle ani ostrilene herecky Lenka Novakova a
Zuzka Novotna hrajici Adrealis a Lucillu, ani turecky obchodnik
Bohdan Zatovkaniuk ci Dasa Belacikova. Pucku s kostetem hraje
originalni Adriana Soudkova. Novymi jsou torontsky tandem synot
(syn a otec Jancarkovi) a Pavel Christoff.
Zalarnik a drab Martin Marton si posmakl na jinem Martinovi, jiz
zminenem Bonhartovi, kdyz ho daval do satlavy a ten si zase vychutnal
sluhu Petra Kohouta, ktereho nalezite vytahal za usi a protoze
hraje ve dvou rolich, tak dokonce dvojnasobne, cimz se pokusil
zvysit kvalitu jemu poskytovanych sluzeb. Jak se mu to podarilo,
necham na divakovi, ktery to muze posoudit pri jednom ze ctyr
predstavenich od 20. do 22. dubna 2012 na staronovem miste v Burnhampthorpe
Library Theatre, 1350 Burnhampthorpe Rd. aneb 3650 Dixie Rd. v
Mississauze. V patek a v sobotu zacinaji predstaveni ve 20 hodin.
V sobotu a v nedeli v 16 hodin.
Ales Brezina
Fotogalerie ze zkousky v Hale kostela sv. Pavla
