Kdyz zrim ten divuplny kriz
"Kdyz zrim ten divuplny kriz, co na nem skonal slavy kral".
Tak zacina znama velikonocni pisen v evangelickem zpevniku.
Tento divuplny kriz se stal symbolem krestanstvi a jako tzv. krucifix
(pribity na kriz) zvlaste katolickeho. Jako o symbolu krestanstvi
se dnes o nem vedou v Evrope spory, zda ma viset ve statnich
budovach kam chodi i vyznavaci jinych nabozenstvi. Co vsak na
nem zrime fakticky? Vidime cloveka popraveneho zpusobem urcenym
v davno zanikle Rimske risi vyhradne pro vzbourene otroky
a povstalce proti Rimu. Vidime tedy cloveka popraveneho z politickych
duvodu, nikoli nabozenskych ci jinych. Mohlo by jit o vzboureneho
otroka, ktery skoncil na krizi jako predtim Spartakus, ale napis
na krizi udava jiny duvod: Jezis Nazaretsky kral Zidu. To je tedy
duvod proc rimska moc zasahla. Je to duvod politicky, do nabozenskych
veci Rim zasadne nezasahoval. Na co ale dbal dusledne, byl klid
a mir v risi. Na jakekoli nepokoje, pozdvizeni, sroceni davu,
reagovala okamzite rimska posadka a zjednala poradek. Po smrti
krale Heroda, ktery vladl se svolenim rimskeho Senatu, stala se
Judea rimskou provincii primo rizenou rimskym prokuratorem. Jestlize
se tedy nekdo vydaval za krale, bylo to mozno chapat jako protistatni
akt. Nic vic krucifix neznazornuje a nic vic se z neho poznat
neda. Je to skoro silene, ze nejake nabozenstvi si da do znaku
popravci nastroj i s popravenym. Proto cirkev prvni tri stoleti
pouzivala jine symboly, byla by to veskrze politicka provokace
vuci rimskemu statu.
Proc musel Jezis zemrit jako nepritel statu?
Prokurator Pilatus mel sice podezreni, ze se ve veci Jezise jedna
spis o nejakou vnitronabozenskou zidovskou hadku, ale kdyz kvuli
nemu hrozily nepokoje jiste dlouho nevahal. Z jeho pohledu
znelo hlaseni do Rima takto: tesne pred zidovskymi svatky byli
popraveni tri vzbourenci, svatky pak probehly v klidu a pres
veliky dav poutniku posilene rimske poradkove sily nemusely zasahovat.
Jezise vydala Pilatovi zidovska velerada, pote, co selhal pokus
usvedcit jej pomoci krivych svedku z rouhani a jako rouhace
ukamenovat. Protoze Jezis mlcel, hrozilo celemu preliceni fiasko.
Proto mu veleknez polozil zasadni otazku: "zaprisaham te
pri Bohu zivem, abys nam rekl, jsi-li Mesias, Syn Bozi!"
Kdyby i ted Jezis mlcel, skoncilo by cele preliceni jakymsi trapnym
patem. Ale Jezis by zustal nazivu. To vedel veleknez i Jezis.
Jezis ale prisvedcil. Veleknez Kaifas se sice teatralne rozhorcil,
ale to rozhorceni nemohlo byt uprimne. Sam totiz na prichod nejakeho
Mesiase neveril. Patril k Saduceum, rodove knezske slechte,
ktera na zadneho Mesiase neverila, protoze prorocke spisy v nichz
se o Mesiasi pise vubec neuznavala. Uprimne se tedy mel rozchechtat
a rict: vzdyt jsem vam rikal, ze je to blazen! To by ale nesplnilo
ucel, ktery si predsevzal zbavit se Jezise. V duchu
se jiste zaradoval, ze vec se vyviji jak ma. Jezis se svou odpovedi
odsoudil sam. Cesta k predani Pilatovi byla volna. Vse se
pak sbehlo napadne rychle. K Pilatovi jej odvedli neprodlene
a vznesli proti nemu zalobu. "Podle naseho zjisteni rozvraci
tento clovek nas narod, brani odvadet cisari dane a prohlasuje
se za Mesiase krale" (Luk 23,1-2). Sama politika a zadne
nabozenstvi!
Tato obzaloba byla pozdeji v cirkvi vykladana jako krive
obvineni ze strany zidovske velerady a politovanihodna nedbalost
a neporozumeni ze strany Pilata, ktery si nedal praci, aby zjistil,
ze Jezis lid nerozvraci, dan cisari neodmita a Mesias je jen duchovni
pojem. Takovy vyklad podporuji ti, kteri chteji predstavit krestanstvi
jako neskodnou zalezitost, ktera se tyka jen duchovnich ci dusevnich
prozitku lidi, kteri proti statni moci nic nemaji, protoze jejich
vira s tim nema nic spolecneho. Takovy vyklad dela z Jezise
chudaka, ktery zemrel omylem, nebo dokonce rika, ze Bozi vuli
bylo, aby Jezis zemrel omylem nejakeho rimskeho potentata.
Kdyz Jezis odpovedel Kaifasovi, dobre vedel co se stane. Rozhodne
nechtel zemrit kvuli sporu, zda je mozno jist neomytyma rukama,
uzdravovat v sobotu, ci kvuli svym vyrokum o chramu, ani
nechtel byt nevinnou obeti zkorumpovaneho rimskeho urednika. Proc
Jezis v den, kteremu rikame Kvetna nedele, vjel do Jeruzalema
na oslatku a nechal zastup volat "Hosanna synu Davidovu",
proc neprisel proste v zastupu poutniku jako vsichni? Proc,
kdyz farizeove, kteri byli v zastupu take, rekli Jezisovi "Mistre,
napomen sve ucedniky" odpovedel "pravim vam, budou-li
oni mlcet, bude volat kameni!" To melo nejvyssiho predstavitele
lidu a velekneze uklidnit? Naopak, cerny scenar se mu potvrdil.
Nasledovat bude provolani Jezise za praveho krale-Mesiase, povstani
lidu, zasah rimske posadky a konec vseho jeho zvlast. To
ho presvedcilo, ze je treba jednat rychle a to pred Velikonocemi,
kdy Jeruzalem bude plny poutniku z nichz mnozi budou Jezisovi
stoupenci. To vsechno Jezis vedel a zpusobil to zamerne. Trikrat
podle evangelii upozornil ucedniky, ze si jde do Jeruzalema pro
smrt, ale o tom, jak a za co to bude, rozhodl jen on sam.
Zidovsky ucenec ceskeho puvodu David Flusser ve spise o Jezisi
upozornuje na to, ze zidovska velerada (synedrion) tak narychlo
svolana, jak evangelia pisi, nemohla byt usnasenischopna. V kompletnim
slozeni by asi Jezise neodsoudila, mel v ni sve priznivce
(Nikodema, Gamaliele a snad Josefa z Arimatie). Zato ta cast,
ktera v dome velekneze na Jezise cekala, se dopustila hrichu v
zidovstvu nepredstavitelneho vydala Zida pohanum.
Proc to udelala je jasne. Nabozenska vrchnost a svetska vrchnost
jsou obe soucasti jedne mocenske struktury sveta, ktere se navzajem
potrebuji. Jejich spolecnym zajmem je zachovani stavajiciho radu
a svych pozic v nem. Je-li tento rad ohrozen, jdou nabozenske
principy stranou. Jezis tento rad narusoval. Proti "uspokojovani
nabozenskych potreb vericich" stat nic nemel. At si kazdy
"kulti" kde chce, je to jeho soukroma vec. Kralovstvi
Bozi, ktere zde na zemi Jezis reprezentoval, ma vsak promenit
svet a jeho rady a poradky. Jezis prisel polozit kvas Boziho kralovstvi
do testa sveta.
Krucifix jako symbol nabozenstvi a predmet kultu je kazdeho soukroma
vec. Jezis, ktery vjel na oslatku do Jeruzalema, aby se nechal
ukrizovat pod napisem kral Mesias, je vyzva mocnostem sveta
a je pro cely svet.
Jan Kozlik
Mseno u Melnika (Velikonoce 2011)