Uvodnik Brigity Hamvasove
Na zaver nasej divadelnej sezony sa vam predstavujeme Shakespearovou
Komediou omylov. Humor tejto prvej veselohry velkeho anglickeho
dramatika prameni zo zameny, ktoru sposobuje vonkajsia podobnost
dvoch bratov a ich sluhov v serii necakanych ironickych nahod
i dobrych umyslov. Pri jej nastudovani sa herci a reziser musia
rozhodnut, ci ju hrat ako vaznu komediu s problemom identity,
co je dnes velmi moderna tema, vysvetlujuca frekventovanost hry
v sucasnom repertoari divadiel i vo filmovom priemysle, alebo
hrat ju ako veselohru, v ktorej koniec vsetko napravi.
Pretoze amaterske divadlo je cinnost radostna, hrame Komediu
omylov v jej povodnom zanri ako situacnu frasku, ktora
provokuje hravost herca a jeho zmysel pre vtip. Inspirovani zapletkou
hry si pri skusani vymyslame nove figle a gagy, ktore by iste
potesili aj samotneho Shakespeara. A mame to lahke, pretoze dramatikove
scenicke poznamky sa obmedzuju na "pride" a "odide"
a nam nic nebrani v tom, aby sme si s radostou vymyslali
dalej!
My vsak vieme, ze hrame pre milovnikov klasickej divadelnej kultury
a rodnej reci, a tak sa snazime vytvarnym riesenim, hudbou a hereckym
vykonom uspokojit divakovo oko, jeho usi aj dusu a zarobit
si popri tom aj zopar "drachiem" navyse. Preco uvadzame
zisk v tejto starej mene? Pretoze sme Komediu omylov preniesli
do slnecneho Grecka, do starobyleho Efezu, kde sa jej dej zacina
a stastne aj konci. Zmena miesta podciarkuje lahkost a usmevnost
pribehu a navodzuje pohodu stredomorskeho prostredia, kde je vsetko
mozne, pretoze konecnou instanciou je "Deus ex machina".
V nasom jazyku krasna nahoda, vdaka ktorej sa rozkolisany
svet vrati do rovnovahy. Dakujeme vam za vasu priazen a tesime
sa na stretnutie s vami.
Brigita Hamvasova
***
Neplacena oznamka
Komedie omylu: chvala Brigity Hamvasove a Noveho
divadla (a trochu i Williama Shakespeara)
Na prknech (ktera znamenaji prkna) torontskeho Noveho divadla
jsem se uz chvilku neobjevil (a ja si nestezuji jednak mi
to uz moc nefunguje a pak jsem liny a radsi se koukam, jak se
honi nekdo jiny). Az pred nekolika mesici se mi zminila Brigita
Hamvasova (jejiz torontske inscenace jsem obdivoval), ze bude
delat Shakespearovu Komedii omylu a ze by tam pro mne mela
docela malickou rolicku. Ponevadz jsem v podstate duse, ktera
dost nerada rika ne a take proto, ze v tom okamziku se pred mym
duchovnim zrakem otevrelo jeviste a na nem jsem stal ja a divoce
se uklanel, zatimco preplnene divadlo bourilo potleskem a na jeviste
letaly ruze a lahve sampanskeho a... Trochu zdrahave (to aby to
nevypadalo, ze jsem do toho zhavy) jsem nabidku pani reziserky
prijal. Na zkousce jsem zatim byl dvakrat (kolikrat muzete opakovat
pet vet?) a musim rict, ze Brigita Hamvasova je nejdukladnejsi
a nejpeclivejsi reziserka, kterou jsem kdy videl pri praci. A
take je to reziserka odvazna: nabidla roli - a to hned na zacatku
hry - i kdyz docela malou (ale ja si nestezuji) cloveku, jehoz
vek sam o sobe v sobe chova nebezpeci, ze zapomene polovinu role
(i kdyz jde o roli docela malickou) nebo (jeho rovnovaha zacina
byt vachrlata a neni vylouceno), ze se zamota a spadne z jeviste
do publika. Je ovsem take mozno argumentovat, ze jde o reziserku,
ktera ocekava, ze se to skutecne stane a tim se predstaveni dostane
dalsich, publikem necekanych, komickych efektu. Pokud jde o mne,
prijde-li vas, nasich milovanych divaku (muj pristi pracovni obor
bude reklama) velke mnozstvi, jsem ochoten se pokusit z jeviste
spadnout text zapomenu zcela urcite. Proto, prosim, nevahejte
a zamluvte si vstupenky. A o tom Shakespearovi (i kdyz nikdo nevi,
kdo to vlastne byl), ktery tu hru napsal, se rika, ze byl docela
slusny dramatik...
Josef Cermak