S kapickou usili, Oscara
jsme zvolili
Jednoduchou uvahou, ze nescetne domacnosti hospodari s penezi
lepe nez zvolene vlady, jsme se v klubu Cicero uradili,
ze vybereme z nominovanych filmu Oscara drive a lepe nez cela
slavna filmova Akademie.
Hned po vyhlaseni kandidatu na nejlepsi film roku 2011 jsme si
jmenovane filmy opatrili, shledli a ocenili, a na vcerejsi schuzce
clenstva klubu jsme vyhlasili naseho mini-Oscara.
Hlasovani organizoval Mervyn a vyslovil tato obecna pravidla pro
hodnoceni mimoradneho filmu: "Za prve, film musi byt zabavny,
protoze nikdo nechodi do kina za trest, ale za zabavou. Za druhe,
film musi divaka poucit a rozsirit jeho obzor, protoze divaci
jsou od natury zvedavi a zkoumavi. A do tretice, film musi cloveka
povzbudit a potesit, ze zivot ma smysl a vychodisko z kazde prozlukle
situace." Shodli jsme se bez dlouhe sarvatky, ze vynikajici
film musi shrnovat pobaveni, pouceni a povzbuzeni.
Tyden po zadani oscarovske souteze jsme se sesli v kavarne Book&Beans,
Mervyn sesbiral od kazdeho clena klubu listek s nazvem nejlepsiho
filmu, spocital navrhy a vyslovil vysledek naseho hlasovani o
nejlepsi film roku 2011: "Hlasy dostaly jen dva filmy z nominovanych,
a to rovnym dilem Spielberguv film War Horse (Valecny
kun) a film Midnight in Paris (Pulnoc v Parizi)
od Woody Allena." Kolem stolu zasumelo spokojene vzruseni,
ze se clenstvo klubu v prvnim kole shodlo na vyberu dvou nejlepsich,
coz byl slibny pokrok na klikate cesticce k nejlepsimu z nejlepsich
filmu roku 2011, a zaroven se vytvorila bojova linie, ze ktere
vyplyne nas finalista na Oscara.
Mervyn navrhl, aby allenovci, kteri prosazuji na Oscara Midnight
in Paris, vyslovili zduvodneni: Peter Bernier rekl, ze Midnight
je film jednoduchy a krasny a hlavni myslenka, ze nikdo neni
spokojeny s dobou, ve ktere zije a pral by si zit v jine
dobe, ho okouzlila od pocatku do konce; Eva rekla, ze petiminutova
exkurze po Parizi presvedcive navodila atmosferu pro hledani nejhezciho
mesta na svete a Jim dodal, ze film je ozdobeny nadhernou hudbou.
Gerry Labelle rekl na obhajobu filmu War Horse, ze Spielberguv
film o hororech prvni svetove valky mu pripada unikatni v tom,
ze valecne utrpeni hrebce vtazeneho do valecneho silenstvi ho
dojalo skoro vice nez utrpeni vojaku v zakopech; Mervyn se pridal,
ze osud kone chovaneho od hribete a pak zaprazeneho do delove
lafety vlecene na pahorek k palbe do lidi ho dojal k slzam a dodal,
ze je presvedcen, ze zadne oko v kine nezustalo suche.
Nebylo treba rozebirat detaily techto dvou skvostnych filmu, a
Peter Bernier prvni ustoupil z pozice Midnight in Paris
a rekl, ze pripousti, ze War Horse ma vetsi vahu pro divaky
na celem svete, ze valka je hnusny podnik, a ze meni svuj hlas
ve prospech filmu War Horse a jeho rozvazne stanovisko,
ze proti valce se musi bojovat bez ustani a lide se musi probudit
z drimot, protoze nebezpeci valky je konstantni.
Eva rekla, ze ta scena ve filmu War Horse, kdyz splaseny
kun je zapleteny do ostnatych dratu mezi nepratelskymi zakopy
je fenomenalni; popsala jak se britsky farmar plizi k spoutanemu
koni a tak se potka s farmarem germanskym a spolu chteji osvobodit
kone z dratenych pout a potrebuji nuzky na strihani dratu, a Nemec
zavola ke svym zakopum: "Hodte mi nuzky na drat!" a
patero nuzek zasvisti vzduchem, protoze osvobozovani kone probiha
pred ocima stovek prihlizejicich nepratel spratelenych nad sklicujicim
osudem spoutaneho kone...
Shodli jsme se, ze prestoze Midnight in Paris je mimoradne
krasny a chytry film, ze Oscar patri Spielbergovi a jeho Valecnemu
koni, a ze je to film roku i dekady.
A rozesli jsme se s dobrym pocitem, ze jsme rozhodli, a ze Akademie
za mesic rozhodne stejne jako clenove klubu Cicero.
Preji hezke divani a veselou mysl!
Rosta Firla - Sudbury
***---