Proc se filmu oddavame?
Je lepsi nez ziti same?
V poslednim dopisu mne Ales vyzval, abych napsal o filmech; nejdriv
jsem odfrkl, ze Alese unavilo nase pravo-leve potykani, ale vzapeti
jsem zavrnel potesenim, protoze jako neunavny hltac a sberatel
filmu mam prave ted dva silne duvody o filmech psat: jednak se
blizi finale oscaroveho klani; a za druhe sbirani filmovych skvostu
je ve vaznem nebezpeci, ze bude zakonem ukonceno. A oboji mne
velice zajima - kam dospeje.
Filmovych soutezi zvanych festivalu je jako maku, ale Akademie
udelujici zlateho muzicka Oscara je soutez nejvetsi, nejslavnejsi
a vrcholna; 26. unora 2012 to bude osmdesate ctvrte finale udelovani
Oscara.
V pocetnych filmarskych kuchynich na svete se za jeden rok ukuchti
- uvari, upece a casto pripali - okolo 2000 filmu, jen v Hollywoodu
samotnem okolo 400. Tvurci filmu a kritici a distributori posilaji
do nominace na Oscara asi desetinu vsech filmovych vytvoru za
predchozi rok, okolo 200 filmu do vyberu dvacitky nominovanych
filmu. Potycka o nominaci - a mejme na mysli, ze jeden ze stovky
vytvoru je nominovan do finalni souteze o udeleni Oscara - neni
to fascinujici?
Seznam nominovanych filmu bude zverejnen 25. ledna.
Planujeme v klubu Cicero hned po zverejneni nominovanych filmu
tyto stahnout, shlednout a udelat nase klubove finale o nejlepsi
film driv nez bude finale v Los Angeles.
To jsme udelali minuly rok a vedeli jsme v predstihu, ze film
Kralova rec vyhraje a film o lesbickach nevyhraje.
Ted prave se nad milovniky a sberateli filmu stahuji mraky hromobiti,
ktere se nazyva zakon proti internetovemu piratstvi. Je
to navrh zakona na ochranu autorskych prav a tim na priliv penez
z produkce. Zakonodarci maji dve moznosti - upravit zakon o copyrightu
nebo udelat zakon, ktery zaskrti internet.
Umysl zakonodarcu nasadit sveraci kazajku svobodne vymene informaci
v digitalni podobe je blaznive pocinani, ve kterem zakonodarci
maji pramalou nadeji uspet a nasadit vymene informaci ohlavku.
Predstava, ze vsechny webove stranky, ktere konci na .com .net
nebo .org se povazuji pod jurisdikci USA je desna predstava, zvlaste
kdyz si predstavime legislativni vasen v USA.
Minuly tyden na protest proti tomuto umyslu - omezovat vymenu
informaci - uzavrela Wikipedia vratka do sve encyklopedie a vsichni
uzivatele informaci to pocitili, ze kongres a zajmove skupiny
nemaji sanci internet priskrtit a tok informaci zbrzdit. I senatori
a kongresmani, kteri se divaji do Wikipedie petkrat za den se
zalekli. I Google se pridal, coz bylo znameni k vyveseni
bile vlajky na americkem Capitolu.
Debata o zakonu na ochranu vlastnickych prav na informace, vcetne
filmu, byla odlozena na neurcito, rozumejme zakon sel k ledu;
zakonodarci samotni se zalekli, ze svoboda vymeny informaci za
poslednich 10, 20 let prevalcovala veskere statni umysly kontrolovat
a regulovat tok informaci; trulanti se obavaji, ze digitalizace
vypustila dzina z lahve a lide, kteri prilis vedi jsou nebezpecim
pro statni planovani a regulaci zivota globalni spolecnosti.
Eric Schmidt, prezident Googlu rekl: "Internet je prvni vec,
kterou lidstvo vymyslelo a ktere nerozumi, je to experiment v anarchii,
jaky tu jeste nikdy nebyl."
Pravda, pred rokem, kdy zacala lidova revolta v Egypte, byl prvni
statni pocin zablokovat internet a tim vymenu informaci mezi rebely;
povedlo se to? Nepovedlo!
A zadne statni usili nasadit sveraci kazajku lidem, kteri ochutnali
svobodu, se nezdari a je marnym plytvanim byrokraticke energie
proti energii a tvorivosti v ulicich.
Nikdo nevi, co bude v Egypte zitra, to pripoustim, ale Egyptane
vi, ze nechteji, co bylo vcera.
Ross Firla - Sudbury