Mluvili jsme dnes, kdepak
chcipl pes?
Kdekdo si mysli, ze pustena televize v prostorach verejnych umlcuje
konverzaci, anebo ji nahrazuje. Nebude prekvapeni, kdyz se sejdeme
v kavarne Books&Beans k besede, ze se souhlasem kavarnika
Matta vypneme televizi zavesenou u stropu.
Tentokrat jsem s vypnutim minutku prodlel - reporter CNN rikal,
ze v prosinci vzniklo v USA 200 000 novych zamestnani a zjevil
se na moment president Obama a rekl, ze jeho vlada do konce roku
2012 vytvori miliony novych pracovnich prilezitosti.
Mervyn stiskl tlacitko, obraz zhasl, a debata zacala: Jim Gees
se optal smerem ke mne: Kolik je 200 000 zamestnani prirustek
v procentech celkove americke zamestnanosti?" Zacal jsem
drmolit, ze tri petiny populace naroda jsou potencialni zamestnanci,
coz v americke populaci 310 milionu znamena okolo 200 milionu
zamestnancu.
"Proc tri petiny," optal se Jim? Z celkove populace
se odecte petina na mladez a petina na duchodce a zbyvaji tri
petiny...
"Takze 200 000 novych zamestnani je tisicina procenta,"
prerusil mne Jim. Opravil jsem ho, ze to je tisicina potencialnich
zamestnancu anebo desetina procenta, cili jedna promile. Eva rekla,
ze do zprav daleko lepe patri velike cislo, 200 000 nez takova
prkotina jako je promile, kdyz prave ted je okolo 8,7 milionu
prace chtivych Americanu bez prace.
Mervyn zvedl hlas a rekl: "Vi nekdo kdy a jak se vlada vlozila
do zajistovani zamestnani pro sve lidi?" a pridal se Peter
Bernier: "To je to hlavni - proc vlada prebira odpovednost
lidi obzivovat se na sva bedra a shanet lidem praci?"
a obratil se na Evu, ktera je etablovany klubovy historik.
"Delat praci pro sve poddane je stara vec; v Egypte stavely
tisice pracovniku faraonske hrobky, tesaly sochy; Sumeri a Chetite
staveli mestske hradby; Rekove staveli chramy za statni penize
a stari Rimane budovali mosty a cesty a stavby pro verejny uzitek
za verejne penize ze statni pokladny..."
"Ja myslil, ze to delali otroci zdarma," prerusil Evu
Jim, a Eva osvetlila, ze otrocka prace pokryvala spise lamani
kamene a hrube prace, ale kvalifikovanou kamenickou praci provadeli
pracovnici za mzdu ze statni pokladny a dodala, ze stavet veci
krasne nelze z prinuceni rukama otroku, nehlede k tomu, ze I otroci
museli jist a nekde spat a v praci se nepretrhli, jak osvetluje
napriklad Sextus Frontinus
"A jak to bylo ve stredoveku?" optal se Mervyn a Eva
pokracovala: "V casech feudalismu nevolnici platili lokalnimu
panovi desatek, cili podil ze sve zemedelske produkce, a tyto
penize financovaly armadu na ochranu uzemi pred loupezniky, aby
zemedelci mohli orat a vlacet a sklizet a placena armada je ochranovala."
"A dal po feudalismu?'" domahal se Mervyn.
"Rozvoj remesel a hromadne vyroby cili industrializace, rozsiril
veskrze agrarni pracovni silu o dramaticky rostouci skupinu vyrobcu
zbozi, pozdeji zvane delniky, kteri nachazeli praci v manufakturach
a tovarnach a pracovnici si hledali praci v dolech a vyrobnach
a remeslech a tam, kde byly lidske ruce potrebne a do toho zadna
vlada nezasahovala, ale ponechavala nabidku a poptavku jako motor
spolecnosti."
"Tak kdy zacly vlady brat odpovednost za zamestnanost svych
lidi?"
"Popravde az na pocatku 20. stoleti, kdyz nove ideologicke
smery zalozene na marxisticke teorii vytvareni hodnoty a tim prace
do hodnoty vlozene; evropsky fasismus, nacismus i komunismus zacly
organizovat pracovni silu do vyrobnich odvetvi a presouvat nasilim
pracovni silu do zbrojni vyroby castokrat dobre placene a tim
snadno prijatelne pro vetsinu evropskych narodu."
Mervyn rekl: "Ale delnici prece museli vedet, ze tanky a
letadla a bomby poslouzi valce a oni pujdou do uniforem a do valky;
proc se tomu nebranili?"
Eva se drsne zachechtala a rekla: "Pripravy na valku nevideli
ministri v Londyne ani v Parizi, tak jak bys to pozadoval od delniku,
kteri pracovali a vydelavali?" Mervyn jako Brit sklopil hlavu,
i kdyz za to nemuze, ze Britove nevideli v nacismu nepritele,
dokud nezacaly padat bomby na Londyn.
"Ale nereklas, Evo, proc lide chteji dostat od vlady zamestnani,
kdyz by mohli vedet, ze socialismus a zasahovani vlady do ekonomie
je vzdy maler?"
"I na to je snadna odpoved," rekla Eva, "protoze
lide zpravidla radi prenesou risk za svou existenci a zajisteni
ze svych ramen na ramena vlady, ktera slibuje."
"Chces rict, ze Obama lze, kdyz slibuje miliony zamestnani
v pristim roce?"
"Nerekla jsem, ze Obama lze, ale podvadi, ze si bere zasluhu
za to, ze kdyz je poptavka, roste vyroba a vyroba potrebuje pracovniky
a pracovnici maji mzdu na vice spotreby, coz neni zasluha vlady,
ale zasluha trhu nabidky a poptavky."
"Je Obama podle Tebe socialista?" zakricel Peter Bernier
na Evu.
"Prikrocil jsem na pomoc, a rekl, ze socialista je kazdy,
kdo si mysli, ze byrokrat za vladni penize muze neco delat ci
vyrabet lepe nez majitel vyrobnich prostredku." "Plati
to i o statnim zdravotnictvi?" optal se Peter Bernier bojovne
a odpovedel jsem "Necekal jsi nahodou na schuzku s krcnim
doktorem sest mesicu?" Peter se zamyslel a Eva rekla: "Statni
zamestnanost se odvozuje od statniho planovani, ze na Sudbury
staci dva krcni doktori a ty se paciente postav do fronty!"
Nase debata se ani nedotkla Iranu, o kterem jsem chtel mluvit,
a to proto, ze jsme se par minut divali na televizi, kde se blyskl
Obama; doufam, ze Americanum lezi rudy Obama v ledvinach jako
kamen, a v listopadu Obama odejde s ostudou.
Jako Cechoslovak jsem od socialistu odesel, o dekadu pozdeji jsem
videl socialismus odchazet sakum prask a umrtvuje mne, ze se ted
zabyvam socialistou v Bilem dome, kdyz jsem si myslel, ze socialismus
zdechl na veky veku a nerad kopu do chcipleho psa.
Ale ten sileny napad, ze vlada se postara je pro hlupaky atraktivni
furt, hrom do toho. Kdy to uz lidem dojde do tech makovic, ze
byrokrat nemuze delat ekonomiku - leda dluhy nasim detem a detem
nasich deti?
Ross Firla - Sudbury
***
Mily Rosto,
trochu zavidim Vam v Sudbury ten snih a ranny kapitalismus, kdy
je mozne filosofovat jako v 19. stoleti. Tady v Torontu, lide
jen kmitaji, jako v dobach 18. stoleti, cili v dobach feudalismu
pred reformami Josefa II. blahe pameti.
Josef II. totiz zavedl takove vymozenosti jako je povinna skolni
dochazka, zlepsil zdravotni peci. udelal reformy, ktere byly tak
nepopularni, ze je po jeho smrti museli zrusit. Jednou z nich
bylo zruseni nevolnictvi. To pak pretrvavalo v Ceskych zemich
az do roku 1848. O neco podobneho se snazi treba prezident Obama,
kdyz chce umoznit zdravotni peci pro kazdeho obyvatele Spojenych
statu. Bohuzel narazi, podobne jako narazili vsichni jeho predchudci,
kteri se snazili prorazit s necim novym.
Tve vypocty jsou presnejsi nez vypocty tveho kolegy, ale dovol,
abych citoval z nezavisleho ceskeho tisku, ktery nemuzeme rozhodne
podezrivat z toho, ze by byl Obamovi nejak naklonen a fakta si
nemohou cucat z prstu u prave ruky na toz z palce u nohy, ale
prejimaji je z agentury Reuter. Server idnes tedy uvedl 6. ledna
2012: Nezamestnanost v USA klesla na temer trilete minimum
- Mira nezamestnanosti v USA v prosinci klesla na 8,5 procenta.
Od srpna se snizila o sest desetin procenta a je na nejnizsi
urovni za temer tri roky. Bez prace je aktualne 13,1 milionu lidi,
uvedlo americke ministerstvo prace.
Za prosinec vzniklo v americke ekonomice 200 tisic novych pracovnich
mist, hlavne v oborech jako je doprava a skladovani, kde jich
pribylo padesat tisic. Vice mist vykazal take maloobchod, prumysl,
tezba ci zdravotni pece.
Prirustek pracovnich mist vyrazne prekonal ocekavani analytiku,
kteri pocitali se vznikem 150 tisic novych pracovnich prilezitosti.
Dnesni udaje jsou podle agentury Reuters zatim nejpadnejsim dukazem
zrychleni ekonomicke aktivity v USA.
Mira nezamestnanosti klesala loni ve Spojenych statech postupne
cely rok, v lednu 2011 dosahovala podle revidovanych dat urovne
9,1 procenta.
V tomto pripade je Obama realistictejsi nez byl treba Harper,
ktery sliboval vyrovnany rozpocet. Eva ma mozna pravdu, kdyz tvrdi,
ze Obama nema zasluhu na zlepsujici se ekonomice, ale pak bychom
ho nemohli ani vinit za zhorsujici se ekonomiku, protoze ta zavisi
rovnez na situaci nabidky a poptavky na trhu.
Prevest cisla cervenych do cernych se zatim v Kanade podarilo
pouze liberalum za Chretiena, kdyz byl ministrem financi Paul
Martin. Kuriozitou bylo, ze Chretien pred volbami prohlasil, ze
ho vyrovnany rozpocet nezajima.
Nemyslim si, ze by za prve byl Obama rudym a za druhe, ze by odesel
s ostudou. S ostudou z prezidentskeho uradu odesel pouze republikan
Richard Nixon. Ani posledni republikansky prezident George W.
Bush nedopadl nejlepe a jeho tvrzeni o nuklearnich zbranich se
nezakladalo na pravde. Zemi prevzal v relativne dobrem stavu,
zanechal za sebou vysoky statni dluh, vysokou nezamestnanost a
katastrofalni situaci v zahranicni politice.
Kazda vlada zasahuje do ekonomiky. Pravicove vlady tvrdi, ze nezvysi
dane, ale nakonec dane rostou, protoze se vybere mene penez. Velice
dobre bylo vase zamysleni nad zbrojarskym prumyslem. Nebyl to
vsak prave Dick Cheney, ktery na tomto odvetvi nesmirne zbohatl
a ktery obchodoval prave s represivnimi rezimy, kdyz byl prezidentem
Halliburton Industries.
Plne s tebou souhlasim, ze byrokrat nemuze delat ekonomiku, ale
dluhy do budoucna delaji, jak vlady pravicove, tak levicove.
Nemam rad, kdyz se nekdo ohani frazi zadluzovani nasich deti?
Co se tyka dnesnich studentu, pak odchazeji ze skol zadluzenejsi
nez kdykoliv pred tim, protoze naklady na studium neustale rostou.
Mladez skolou povinna pak bude doplacet na to, ze si nebude moci
dovolit brusleni na kluzistich, plavani ve skole, ze nedostane
zakladni vzdelani v kulture: vytvarne vychove, v hudbe, literature.
O to vse prijde, protoze ji nechceme zadluzovat. My je
nezadluzime, my jim to jednoduse ukradneme. A pokud z tech spratku
vyrostou zlocinci, jednoduse pro ne nachystame kriminaly. Harpruv
rozpocet jiz na to pamatuje. Tohle take nerozhodli odbornici,
ale pro zmenu pravicovi byrokrati.
Soucasni pravicovi byrokrati take rozhoduji o tom, ze stari lide
budou makat az do chvile nez padnou vysilenim nebo budou na nedustojne
podpore, zatimco absolventi vysokych skol budou bez zamestnani
nebo budou pracovat jako cisnici a prodavaci za minimalni mzdu
na polovicni uvazek.
Je smutne, ze se musi cekat na vysetreni u krcniho doktora sest
mesicu. Nebylo by tedy lepsi investovat nejake penize do zdravotnictvi
misto do armady?
Kdosi se me zeptal, jak dlouho se v Ontariu ceka na operaci nohy.
Zalezi na tom, o jakouoperaci se jedna. V roce 1997 jsem si na
Skaredou stredu zlomil nohu. Na operaci jsem cekal do Velikonocniho
pondeli. Kdyz mi operujici doktor Marshall, ktery opravdu chodil
od pacienta k pacientovi v neuveritelnem tempu, rekl, ze budu
hrat jeste nekdy fotbal, myslel jsem, ze si dela legraci. Fotbal
jsem hral dalsich jedenact let az do jedenasedesati. Nevim, jestli
bych si tak drahou operaci mohl dovolit ve Spojenych statech.
Preji hezky leden a priste promluvime treba o filmu.
Ales Brezina - Toronto