Reuters: Chvala Kanady
Reuters 21. listopadu 2011 uverejnil zajimave srovnani dnesni
ekonomicke situace v USA se situaci v Kanade v devadesatych letech.
V roce 1994 agentura Moody degradovala kanadsky kredit
a titulek uvodniku ve Wall Street Journal neomalene znel:
Zbankrotovana Kanada. Uvodnik Kanadu popsal jako cestneho
clena tretiho sveta. Kanadsky dluh se tehdy pohyboval mezi
60 a 70 procenty (pomer dluhu k GDP, ktery v roce 1980 byl 29%,
vyletel v letech 1993-94 na 67%; v USA ze 40% v roce 2008 a na
74% dnes) a Kanada mela tezkosti najit kupce pro sve dluhopisy.
V roce 1994 ministerskym predsedou Kanady byl Jean Chretien, jehoz
drsne detstvi a mladi v Quebeku na nem zanechalo nesmazatelne
stopy. Konecny produkt byl znacne odlisny od jineho ministerskeho
predsedy z Quebeku, elegantniho a uhlazeneho Wilfrida Lauriera.
A take od dalsiho ministerskeho predsedy, Chretienova budouciho
nastupce v uradu ministerskeho predsedy, Paula Martina, jehoz
hospodarska i politicka zakladna je rovnez v Quebeku, syna vyznamneho
kanadskeho politika tehoz jmena, jehoz politickou ctizadost realizoval.
V dobe, kdy Kanada byla popisovana jako cestny clen tretiho
sveta, Martin byl ministrem financi v Chretienove vlade. Tem
dvema pripadl ukol zbavit Kanadu hanby cestneho clenstvi v
tretim svete. Obema bylo jasne, ze Kanada musi omezit vydani
a zvysit statni prijmy. Ponevadz kanadsti obcane platili pomerne
vysoke dane, pomer omezeni vydani k vynosu dani vyznel sedm ku
jedne.
Liberalni strana je - priblizne - kanadskou verzi americke Demokraticke
strany, tedy stranou vetsinou uspesnych lidi, z nichz nekteri
alespon obcas citi, ze jsou strazci svych mene uspesnych spoluobcanu.
A to stoji penize. Ve velkem, penize ze statni pokladny. Martinuv
otec na priklad mel nemale zasluhy o uzakoneni medicare,
systemu zdravotni pece pro vsecky financovaneho z verejnych prostredku,
tedy z dani, neco jako system zdravotni pece teprve nedavno uzakoneny
v USA, ktery jeho odpurci ironicky pojmenovali Obamacare.
Jedna z otazek, ktere trapily Martina (v jeho roli ministra financi)
bylo vedomi, ze mezi posvatnymi kravami, ktere budou omezenim
vydani dotceny, bude medicare, o jejiz uzakoneni jeho otec
tak dlouho bojoval. Stejne jako medicare byla postizena
podpora v nezamestnanosti, rozpocet ministerstva obrany, byly
odstraneny danove ulevy, mezi nimi vyneti ze zdaneni castky $100,000.00
prirustku na hodnote. Jedine rozpocet ministerstva Indianskych
a Severnich zalezitosti byl nedotcen a podpora pro stare lidi
byla snizena jen nepatrne. Jak Reuters uvadi, mezi lety 1994-95
a 1998-99 statni vydaje klesly o 12% a pomer dluhu k GDP zaznamenal
prudky pokles a dnes je 34%. Jak to kanadska vlada docilila? Znovu
cituji Reuters: politicka trida se rozhodla nedivat se na problem
jako zalezitost politickeho soupereni a zacala se problemem zabyvat
jako otazkou narodniho zajmu. A nekdy to bylo slozite.
Nebylo to snadne uz proto, ze spatne snasime, kdyz nam stat ubira
z toho, co nam jednou dal. A take proto, ze v Kanade byla vzdycky
silna Konzervativni strana (strana prvniho kanadskeho ministerskeho
predsedy, Johna Alexandra Macdonalda), ktera s politikou Liberalni
strany zridka souhlasila, a k tomu v Alberte docilila znacneho
vlivu Reform Party Prestona Manninga, neco jako (ale intelektualne
znacne lepe fundovana) americka Tea Party... Take doba byla jednodussi
(globalni ekonomie nebyla zdaleka tak rozvinuta jako dnes; eurozona
se jeste nekonala). A kanadsky vladni system dovoluje ministerskemu
predsedovi, ktery ma v parlamente vetsinu, uzakonit skoro vsecko,
co ho napadne. Spravnost tehdejsich rozhodnuti se ukazala i pozdeji,
v posledni fazi Bushova prezidentstvi, kdy se v USA zhroutil realitni
sektor a bankovni krize hrozila vyvolat nejvetsi svetovou depresi
od dvacatych a tricatych let minuleho stoleti. Cena bytovych jednotek
v Kanade nejen neklesla, ale porad stoupa a nevim o zadne kanadske
financni instituci, ktera skoncila v bankrotu (v Kanade jsou
tyto instituce pod prisnejsim dozorem nez v USA).
Reuters ma pravdu: Kanada si zaslouzi mensi davku potlesku.
Josef Cermak