Richard Herriott
Dva koncerty - dva zazitky
V nedeli 6. listopadu 2011 odpoledne se konal ve Walter Hall
na Torontske univerzite koncert na pamatku ceskeho pianisty Antonina
Kubalka, ktery zemrel letos v lednu. Koncert zahajili na piano
dcera Antonina Kubalka Karolina a Kubalkuv zak Richard Herriott,
ktery uvedl i druhou cast programu Sonatou de Cameron Antoninova
oblibeneho skladatele Waltera Buczynskeho. Zatimco v prvni casti
zaznel Rachmaninoff, v druhe Suk a Brahms. Pred prestavkou se
objevili na jevisti houslista Ivan Zenaty a pianista Stanislav
Bogunia Antoninu Kubalkovi venovali Habanera & La Tzigane
pro housle a klavir od Maurice Ravela.
Na stesti o den drive jsme mohli videt tuto dvojici na Nokturnech
v meste, kde jejich repertoar byl podstatne vetsi. Ke vsemu
bylo mozne s Ivanem Zenatym po koncerte udelat rozhovor pro Satellite
a pro Novy zaber TV OMNI.
Stanislav Bogunia a Ivan Zenaty
ABE: Vetsinou se skladby na koncertech zarazuji chronologicky
od nejstarsiho autora k nejmladsimu, vy jste zacali Bohuslavem
Martinu, tedy nejmladsim autorem, proc?
IZ: To poradi nebylo chronologicke po strance historicke,
ale po strance formalni, protoze Martinu napsal na zacatek tuto
malou Sonatinu, po ktere nasledovala velka Dvorakova Sonata,
ktera byla vzorem pro Bohuslava Martinu, kdyz komponoval sve
dalsi kompozice. My jsme to obratili na vsech koncertech v Kanade
a myslim si, ze to ma svuj vyznam.
ABE: Koncert bez pridavku koncil Lisztem Uherskou rapsodii,
vidite souvislost mezi Lisztem, Smetanou a jeho Mou
vlasti a autorem Romanian Rapsodies George
Enescem, ktery byl o neco mladsi?
IZ: Mne v posledni dobe zajimaji tyto narodnostni zvlastnosti,
proto jsem hrali vloni na Prazskem jaru prave Enesca a
jeho Treti sonatu. Proto se venujeme take Lisztovi, ktery
napsal pro housle pouze La lugubre gondola, ktera je upravou
ceskeho houslisty Karla Halire, jenz zil v Nemecku na zacatku
dvacateho stoleti a podobne u Bedricha Smetany nalezame a hledame
tyto zvlastnosti, protoze jeho hudba je mimoradna.
ABE: V prvni casti byli tedy Martinu a Dvorak, jak je tezke
prejit z jednoho na druheho?
IZ: To neni vubec tezke, to je jako kdyz jdete od salatu k
polevce, to je soucasti jednoho menu. Jsem rad, ze jsme mohli
hrat tyto dva velke ceske skladatele.
ABE: Kde jste vsude v Kanade hrali?
IZ: Zacinali jsme v Calgary, potom v Edmontonu, ve Victorii,
ve Vancouveru a koncime temito dvema koncerty v Torontu.
ABE: U svateho Vaclava byl predposledni koncert, posledni je
venovan pamatce Antonina Kubalka, co pro vas znamenal?
IZ: Ja se na tento koncert nesmirne tesim, ale zaroven mne
beha mraz po zadech, protoze jsem se s Antoninem seznamil v dobe,
kdyz jsem zacinal svoji karieru, kdy jsem prijel z komunistickeho
Ceskoslovenska a vsichni se divili, ze se hodlam vratit zpatky.
To byla zvlastni a doufejme neopakovatelna doba. Pro mne byl mistr
Kubalek mimoradnym umelcem, skvelym klaviristou a byl jsem od
prvniho okamziku sokovan, jake velke jmeno mel zde v Kanade. Pamatuji
se, ze jsem jel taxikem z letiste a nejaka polska taxikarka rikala,
kdyz budete hodne cvicit, tak si jednou mozna zahrajete s mistrem
Kubalkem. Rekl jsem ji, ze jedu na zkousku s nim a ona mne neverila.
Opustil nas, je nam bez nej smutno a budeme na nej vzpominat.
ABE: Vas zivot je spojeny s Drazdany, jake je to mesto?
IZ: Drazdanska Hochschule pro mne znamena predevsim
prijeti, ktereho se mi nedostalo v Praze a proto jsem nasel sve
zazemi a pratele v Drazdanech, to je na prvnim miste. Mohl bych
vypravet hodiny a hodiny o nemecke mentalite. Mohl bych vypravet
rozdily mezi nemeckym a ceskym skolstvim. Pro mne se najednou
cela instituce otevrela. Mam ted celou radu studentu z Asie, z
Ruska, ze Spanelska, samozrejme z Cech, ale i Nemcu, coz by v
Praze asi neslo. Je mi to lito, ale na druhou stranu se z toho
musim radovat.
ABE: To platilo uz v devatenactem stoleti, kdy Smetanu objevil
svedsky Götebprg. Vidite v tom nejakou symboliku?
IZ: Nerad bych se srovnaval s takovym maestrem, ale mnoho
z mych pratel, kteri ziji v zahranici, at jiz z politickych duvodu
nebo nalezli sve misto mimo domov po roce 1989 maji podobny nazor.
My se vsichni citime dobre doma, ale prali bychom si, aby se urcite
veci, ktere jsou zasadni, zmenily. Ony se vsak stale nemeni, ale
my verime, ze se tak jednou stane.
ABE: Co pro vas znamena jazz, moderni hudba ci pop-music?
IZ: Muj tatinek hral v jazzove kapele na saxofon, to byla
hudba, kterou jsem znal od malinka. On take chtel, abych se vydal
timto smerem. Jeho znepokojovali ti Prokofjevove a hudba, ktere
tezko rozumel. Ja jsem se i jazzove hudbe sveho casu venoval,
ale cim prichazim vice do let, tim prichazim k tomu, ze jsem stale
vice konzervativni a ze tihnu stale vice k tem osvedcenym kvalitam,
kterymi jsou prave Beethoven a Brahms. To je hudba, ktera mne
nejvice laka a ktere se hodlam v budoucnu venovat.
Ivana Zenateho po navratu do Prahy ceka turne po Anglii a Irsku.
Potom bude hrat na prazskem Hradu pri koncerte na pamatku jeho
ucitele Josefa Suka, ktery nas rovnez v tomto roce opustil. Po
Novem roce Ivan Zenaty dotaci CD s houslovymi koncerty Frantiska
Bendy a sezonu pravdepodobne zakonci s Jirim Belohlavkem a orchestrem
BBC na Prazskem jaru.
Ales Brezina
