Navrat na hlavni stranu

Slysite jak zvony biji statni ekologii?
Od cervnoveho fiaska s pozadavky postovni unie - ziskat od danovych poplatniku vice penez za mene prace, otravuji sve zname otazkou: "Co si myslis, ze muze statni podnik delat lip nez privatni korporace?" Ti hloupejsi mi rikaji, ze mam podivne starosti a chytrejsi vesmes neodpovidaji a mlci, A ejhle, statni vliv byrokracie ve vyspelych zemich sveta roste a statni dluh jak by smet.
Mervyn mi toto vysvetlil: Lidem je tezko pripustit, ze statni zdravotnictvi i statni duchody jsou v trablu; lec Mervyn si odjakziva mysli, ze stat je vul a byrokrat je hovado; a jeho hlas proti vladnimu sponsorovani naseho zivota mou otazku nezodpovedel.
Predevcirem kdosi vyslovil nazor, ze tohorocni ontarijske tropicke leto je priznak globalniho oteplovani a Mervyn vstal od stolku, a odchazel bez rozlouceni, mumlaje neco o idiotech.
Zirali jsme na jeho odchod, a Mervyn se shybnul a zvedl plechovku a vhodil ji do igelitky, kterou vytahnul z kapsy, o par kroku dal zvedl kelimek od kavy, pak jeste lahev a zmizel za roh.
Co se mu stalo, optal se mne Frank, co veri na globalni otepleni, a objasnil jsem mu, ze Mervyn kasle na kecy o globalnim oteplovani i na statni ekologii a dela svou vlastni ekologii - sbira odpadky, chodi pesky a setri energii kde muze.
"To bychom meli delat vsichni," vzdychl Frank a znova se optal proc Mervyn odesel. Odpovedel jsem opatrne, abych Franka neurazil: Mervyn hledi s odporem na hlupactvi statni byrokracie, ktera nas nejdrive strasi globalnim oteplovanim, a pak slibuje, ze za miliardy to zrychtuje k nasi zachrane; a diva se s odporem na kazdeho, kdo takovym utopiim veri, ze vlada nas muze zachranit pres sebou samymi. Frank se chytil slova: "Mervyn vzdoruje vlade, ktera chce delat pro lidi co si maji udelat sami." Usmal jsem se, a Frank horlive rekl: "Dej mi Mervynovo cislo a ja mu zavolam, ze ta veta o globalnim oteplovani byla blbost co mi vyletela z huby bez rozmysleni." Dal jsem mu telefonni cislo a Frank rozbalil noviny a ukazal mi uvodnik s nadpisem: Ontarijska ekologicka rada umrtvila sny zelenych. V clanku se psalo, ze ve ctvrtek rada pro ekologii navrhla zastaveni dotaci do solarni a vetrne energie z pokladny Ontaria, ze toto jsou napady zcela utopicke a ekonomicky scestne; ze miliardy vlozene do rozvoje alternativni energie se jevi jako vyhozene do vzduchu a v predvolebnim case zhola neudrzitelne.
Pleskl jsem Franka do predlokti souhlasem a napsal jsem mu na papirek Mervynovu email adresu, aby clanek z National Post, 13. srpna, poslal Mervynovi, ze z toho bude mit radost.
Cestou domu jsem mudroval, ze kdyz se da lidem ucho, tak se jeden dovi co nevedel. Vecer mi Mervyn zavolal a omlouval se za svuj kvapny odchod od stolu, a rekl, ze nechtel Frankovi vynadat, ale byl rad, ze nemam tu jeho netrpelivost a dovim se od lidi vic nez on sam.
"Jen se neomlouvej," rekl jsem, "kdybys nebyl demonstrativne odesel, tak by Franka ani nenapadlo mi ten zajimavy clanek ukazat.
To je pravda, rekl Mervyn, ale budu muset tu svoji zlost na byrokracii kontrolovat.
"Ale jdi," rekl jsem se smichem, v cestine mame uslovi "Chytremu napovez, hloupeho nakopej!"
To si musim zapamatovat, rekl Mervyn a zavesil.
Rosta Firla, Sudbury
***
Mily Rosto,
myslim si, ze je par veci, ktere stat dela prece jen lepe nez soukrome spolecnosti. Napriklad se ukazuje, ze soukrome odborne skolstvi neni lepsi nez statni a navic neni dostupne vsem. To se ukazalo pri zverejneni nejlepsich skol v CR behem statnich maturit. Dalsi vec je zdravotni pojisteni. Ontarijske zdravotni pojisteni funguje lepe nez v zemich, kde jsou obyvatele zavisly na soukromem pojisteni. Mezi pojistence a statni pojistovnu vstupuje totiz dalsi byrokraticky meziclanek soukroma pojistovna, ktery zivi bandu dobre placenych uredniku.
Nejhure totiz nefunguje nikoliv statni spolecnost, ale kombinace statu a soukromeho sektoru. Mam-li uvest priklad. Tak treba neuveritelne spolehliva ceskoslovenska posta pred rokem 1989. Dopisy dosly do druheho dne. Vim to, protoze jsem na poste pracoval. A do pulnoci se vse muselo dovezt bud auty nebo vlaky do Prahy. Tridilo se, jak v nakladnich autech, tak ve vlacich. Tam se behem hodiny pytle prehodily a stejna auta je odvazela do okresnich mest a opet se tridilo i ve vlaku a autobusech, kde byly okolo pate hodiny ranni. Okamzite se prekladaly na mistni postovni vozy a na lokalnich postach se posta rozdelila. Nedokazi si predstavit, ze by to nektera soukroma spolecnost delala lepe.
Kdyz jsem prisel do Kanady, tak jsem tomu nemohl uverit, jak je zde posta spatna. Od te doby se zde posta jeste zhorsila. Zhorsila se i posta v Cechach, ale zrejme ne tak markantne. Duvod? K poste se zde dostanou protekcni nemakacenka, zatimco v Cechach na poste pracovali normalni lide.
Dalsi ukazkou, kde soukrome spolecnosti nefunguji jsou rozhlas a televize. Soukrome rozhlasove a televizni stanice jsou prumerne az podprumerne, zatimco treba CT2 je evidentne na vyssi urovni nez TV NOVA. Zde v Torontu je jasne nejlepsi TVO. Nevim, jestli americka PBS je statni nebo soukroma, ale zda se, ze patri k tem lepsim. A mohu pokracovat Soudnictvi, vezensky system O zdravotnictvi bychom mohli diskutovat
Ted vsak k ekologii, kterou jsi si dnes vzal na paskal. V sedesatych letech se objevil v prazskych ulicich sedy mor. Byla to policie, ktera pokutovala lidi za odhozeni vajglu, kdyz nekdo neuklidil snih, zjistovala jestli metari dobre zametli chodnik. Jednou se stalo, ze moji spoluzaci byli v pasazi Cerna ruze a nekdo odhodil papirek. Objevil se sedy mor a nakazal nekomu jinemu, aby tento papirek sebral. Ten odmitl, protoze ho neodhodil. Nakonec to skoncilo tim, ze dostala cela trida pokutu a jelikoz jsem pri tom nebyl, tak jsem byl oznacen za iniciatora. Jenze ja je nenavedl, ja svym spoluzakum pouze rikal, aby to neplatili. Oni to vsak prinesli v desetnikach a byl z toho dalsi maler.
Vypravel jsem to o nekolik let starsimu Slavkovi Rejtharovi. Ten se zamyslel a rekl tehdy v tom roce 1966: "Ale mne nevadi nejaky ten papir na ulici. Mne vadi to, ze kdyz vyjdu na ulici, ze jsem za dve hodiny sedivej od popilku." A ja jsem si vzpomnel, ze kdykoliv jdu na stanici autobusu okolo Bulhara v Praze, ze mam oci plne od popilku z Hlavniho nadrazi.
Je chvalyhodne, ze Merwyn sbira plechovky, papirky a jiny odpad, ale to neresi Colony Collapse Disorder - nebo-li vymirani vcel, ktere je s nejvetsi pravdepodobnosti zpusobeno pesticidy. Katastrofa ve Fukusime bude mit nasledek pro vetsi oblast a pro vodu na celem svete, podobne jako Cernobyl. Nevim, proc se mame radovat z toho, ze nebudou jine zdroje elektriny. Nemusi vybuchnout Pickering, ale i nejaka vzdalena elektrarna, aby to ohrozilo lidske zivoty. Navic jadernou elektrarnu nejde odstavit, ale musi se zabetonovat a tento kryt se musi obnovovat kazdych dvacet let az na vecne casy. Nemame jistotu, ze se tyto tragedie nebudou opakovat.
Zkorumpovany farmaceuticky prumysl a jeho monopol nam nedovoluje dovedet se pravdu o situaci ve zdravotnictvi. Ekologicky nezavadne potraviny jsou stale drazsi a drazsi. Misto toho dostavame potraviny, ktere jsou obohacene antibiotiky a nechutnaji jako prirozene potraviny. Neni ani kontrola nad geneticky modifikovanymi potravinami. Uz nelze prodavat normalni mleko z farmy. Jsme obeti reklamy, ktera nam vnucuje potraviny a napoje. Kolik reklamniho casu se plati za to, abychom zde kupovali kanadske nekvalitni pivo. Jsme systematicky ozarovani at je to pri vstupu na letiste, do statnich budov nebo na fotbalove stadiony.
Jiste muzeme to pominout jako malickosti, ale je nutne ochranit prirodu tak, jak to dela Merwyn, ale i branit se proti tomu, co ohrozuje kvalitu naseho zivota a zdravi. Nechapu, proc by to melo byt v rozporu.
S pozdravem
Ales Brezina

Navrat na hlavni stranu