Farnost svateho Vaclava
oslavuje 60 let
Sedesate narozeniny, ktere oslavi farnost svateho Vaclava budou
trochu jine nez v minulosti. Hlavni udalosti budou nedelni bohosluzby,
pri kterych poslouzi biskup Petr Eseterka z Los Angeles. Naposledy
byl v Torontu 30. listopadu 2008, kdy predal otci Josefu Sachovi
titul Monsignor, ktery mu udelil papez Benedikt XVI. Kratce pred
tim jsem udelal s biskupem Esterkou rozhovor. Myslenkove ho ovlivnil
knez Antonin Zgarbik, ktery mu jiz v ctyricatych letech predstavil
vyznamneho katolickeho filosofa Teilharda de Chardin. Tento francouzsky
myslitel patri k prukopnikum krestanske evolucni teologie. Mnohymi
je kritizovan pro nedostatek apokalyptickeho mysleni, ktere je
dnes tak popularni. V polovine padesatych let biskup Esterka emigroval
do Rakouska. Na svatem Vaclavu si vazi nebojacnosti a zaroven
pokory. Tyto symboly vedly Karla IV. k tomu, ze zalozil svatovaclavskou
tradici. V severni Americe se pak lide mnohem vice ztotoznuji
s cirkvi at evangelickou nebo katolickou. Tam, kde se udrzel nabozensky
zivot, tam se udrzela i kultura.
Osobne jsem poznal jeste otce Jandu, ktery zemrel na Novy rok
1982. Pro obdobi pred timto datem jsem se musel podivat na internet
do historie farnosti.
Vznik ceske farnosti sv. Vaclava v Torontu se datuje do konce
ctyricatych let minuleho stoleti, po prichodu vetsiho poctu uprchliku
z komunistickeho Ceskoslovenska do Toronta; slovensti krajane
v Torontu meli svou farnost s kostelem sv. Cyrila a Metodeje jiz
pred druhou svetovou valkou. Popud k zalozeni farnosti dal cesky
misionar Frantisek Dostal pusobici v Chathamu, ktery k slouzeni
bohosluzeb prijizdel obcas do Toronta. Na prani skupiny ceskych
katoliku pozadal o vyslani ceskeho kneze z uprchlickych taboru
v Nemecku a jeho zadosti bylo vyhoveno vyslanim Otce Antonina
Bernacka, za nehoz se farnost v roce 1951 radne ustavila.
Prvni bohosluzby se konaly v kostele Jezuitske koleje na ulici
Wellington Street, kratce take v polske farnosti sv. Stanislava
a v kapli katedraly sv. Michala. Z iniciativy Otce Bernacka byl
zakoupen dum na 48 Dewson Street, ktery se stal farou a strediskem
nabozenskeho i kulturniho a narodniho zivota krajanu v Torontu.
Byl v nem mj. take ustaven cesky penezni ustav Kampelicka a byl
mistem schuzek Cyrilo-Metodejske ligy v Kanade. Byty v dome byly
take pronajimany krajanum, bydlel v nem napr. i Otec Josef Sach,
pozdejsi duchovni spravce cs. farnosti sv. Vojtecha v Burlingtonu.
Svepomoci byla v dome vybudovana provizorni kaple v niz byla denne
slouzena mse svata Otcem Bernackem, po jeho odchodu do Evropy,
Otcem Jaroslavem Jandou, ktery prisel v roce 1954 do Toronta z
Quebecu, kde byl kaplanem na francouzske fare.
48 Dewson St. - Dnes
V roce 1958 byl dum na Dewson Street prodan a zakoupena
budova byvaleho biografu na 1094 Bloor Street West v niz se konaly
nedelni bohosluzby a ve vsedni dny zabavy a jine podniky na splaceni
dluhu. Kdyz se vsak v roce 1963 budovala podzemni draha, byl dum
mestem vykoupen.
Jeste ve stejnem roce se farnost rozhodla koupit budovu opusteneho
skladiste na 496 Gladstone Avenue a prebudovat ji na kostel. Za
tim ucelem se konaly sbirky mezi cleny farnosti a pri vlastni
prestavbe bylo mnoho prace provedeno svepomoci farniku; napr.
navrh a dozor nad prestavbou vykonal architekt Frantisek Stalmach,
stavebni prace provadel pan Vaclav Fürbacher a pan Josef
Adlaf se svymi syny, oltar a lavice zhotovil pan Jaroslav Rejzek.
Prestavba byla ukoncena a kostel pripraven k posveceni na jare
roku 1964.
Otec Janda, ktery mel hlavni zasluhu na vybudovani kostela, slouzil
farnosti 27 let (kratce za pomoci Otce Neumanna, ktery vsak po
petimesicnim pusobeni ve farnosti zemrel). Po umrti Otce Jandy
(1. ledna 1982), byl duchovnim spravcem farnosti Otec Frantisek
Blazek do roku 1990, kdy byl vystridan Otcem Svatoplukem Rusem;
po jeho predcasnem umrti v roce 1992, slouzil farnosti opet Otec
Blazek do ledna 1999, kdy byl vystridan nynejsim duchovnim spravcem
Otcem Liborem Svorcikem.
Uloha kneze v krajanske komunite je ponekud odlisna od prace v
klasickem spolecenstvi. Pro deti se stane blizsim jazyk okoli
a prestavaji hovorit reci svych predku. Vyjimkou je, kdyz jezdi
pravidelne na Cech nebo na Slovensko. Tak se stava, ze komunita
starne. Presto muzeme pozorovat, jak v kostele sv. Vaclava, tak
i ve slovenske farnosti Cyrila a Metodeje, je rada mladych lidi.
Prestoze farnost svateho Vaclava ma radu aktivit, nikdy se mladezi
nepodbizi a prave na Liborovi je dobre to, ze dokaze varovne zvednout
prst a dat i slovo napomenuti. Dela to vsak tak, ze pri tom neztraci
vlidnost.
Nema vsak smysl vypocitavat zasluhy duchovniho. To bychom popreli
jeho existenci, ktera spociva v tom, ze upozornuje lidi na skutecnost,
ze vira je dar od Boha a pokud ma naplneny kostel neni to jeho
zasluhou, ale je to zasluhou toho, kdo je nad nim a ze spolecenstvi
dvou nebo tri vericich muze byt hodnotnejsi nez katedraly zaplnene
do posledniho mistecka.
Slavnostni bohosluzby se konaji v nedeli 25 zari v 10:30 a po
nich nasleduje spolecny obed. V predvecer oslav je vinobrani,
pri kterem zahraje cimbalova kapela Zadruha.
Ales Brezina