Ptaci potok a potok bez
stromu
Je tomu asi pul stoleti, kdy mezi burzoazni pavedy byly zarazeny
obory jako genetika, kybernetika, sociologie ci psychologie. Neni
nahodou, ze se historie opakuje, ale tentokrat zprava. Nyni se
do teto kategorie dostavaji "pavedy" jako ekologie ci
pamatkova pece. Prestoze trinact rozhnevanych profesoru pise ministru
kultury Besserovi, aby zachoval dum na rohu Vaclavskeho namesti
a Opletalovy ulice, je to jako kdyz hazi hrach na stenu a zrejme
se brzy dockame dalsiho obchodniho domu ci kancelarske budovy.
V osmdesatych letech si jedny bratislavske noviny povzdechly,
ze v Praze se chovaji setrneji k historickym objektum nez v Bratislave.
Jenze casy se meni a pamatkove basty padaji jako kuzelky jedna
za druhou. Nic nepomohlo, ze zimni stadion Stvanice byl prohlasen
v roce 2000 kulturni pamatkou; letos v lete nastala urychlena
demolice. Otazkou je, co na tomto miste vznikne. Hotel? Obchodni
centrum?
Ministr kultury stomatolog Jiri Besser byl prezidentem berounskeho
hokejoveho klubu a krome kratkeho koketovani s KSC v roce 1989
je nestranikem. V jeho zivotopisu jsem nenalezl jedinou zminku
o tom, ze by se nekdy treba okrajove zajimal o kulturu. Spise
o reklamu a nemovitosti. Proto take neprekvapi, kdyz z pamatkove
chraneneho domu udela dum nepamatkovy, ktery je ale dobre prodejny.
Dalsim odbornikem ve vlade je ministr zivotniho prostredi Tomas
Chalupa. Vystudoval zurnalistiku, masovou komunikaci, politologii,
historii a prava. Pracoval jako redaktor ve Vecerniku Praha
a v Dennim Telegrafu, kde to dotahl az na zastupce sefredaktora.
Vecernik Praha se premenil v roce 2005 na bulvarni Sip.
Denni Telegraf zanikl v roce 1996. Nikde opet neni jedine
obdobi, kdy by se tento politik zajimal o zivotni prostredi. Zkratka
zivotni prostredi ho nezajima a podivat se na Sumavu, kde se to
ted mele se taky zatim nechysta.
Nechci hodnotit, jestli je kaceni vzacnych stromu opravnene nebo
nikoliv, ale prekvapuje mne arogance moci, ktera prosazuje bez
hlubsi expertizy likvidaci porostu.
Koncem cervence se sice objevila zprava, ze policejni inspekce
zacala proverovat akci radovych policistu i zasahove jednotky
proti aktivistum, kteri od poloviny cervence blokuji les u Ptaciho
potoka v Narodnim parku Sumava a brani stromy pred drevorubci.
Na inspekci se obratil Ekologicky pravni servis. Policiste - mnohdy
i s pouzitim pout - vyvlekli nebo odnesli blokadniky. A umoznili
drevorubcum kacet kurovcove smrky, ktere aktiviste branili. Ekologove
jsou presvedceni, ze vedeni narodniho parku nema ke kaceni stromu
v jedne z nejcennejsich oblasti Sumavy patricne vyjimky. Reditel
parku Jan Strasky tvrdi, ze zadne vyjimky nepotrebuje a zasahem
proti kurovci chrani sireni kurovce.
"Po zasahu policie v oblasti u Ptaciho potoka jsme podali
podnet na Inspekci Policie Ceske republiky. Domnivame se, ze policie
v podstate svym postupem napomaha nelegalni tezbe," uvedl
v pondeli vecer Pavel Franc z Ekologickeho pravniho servisu.
Dodal, ze se pravni servis obratil na plukovnika Dusana Brunclika,
ktery je poveren rizenim inspekce. Brunclik pak podle France osobne
navstivil "misto cinu" u Ptaciho potoka Sumave.
Policejni zasah proti blokadnikum odsoudil i mezinarodne uznavany
ekolog, nekdejsi senator a exministr zivotniho prostredi Bedrich
Moldan.
"Ze zapojeni policie jsem osobne dost znechucen, pripomina
mi to doby davno minule. Je to spatne," uvedl Moldan, ktery
za radikalni boj s kurovcem ostre zkritizoval i vedeni narodniho
parku.
Predstavitele sumavskych obci ovsem s podobnymi nazory nesouhlasi,
mistni se opakovane postavili za plan likvidace kurovce vcetne
kaceni napadenych stromu.
"V bezzasahovych zonach je absolutni nesmysl kacet,"
oponuje Moldan, "a to z hlediska prirodovedeckeho, tak i
lesnickeho. Navic se mi nelibi system, ktery prijalo vedeni parku:
neni jednoduche urcit, jake stromy se maji kacet. Pochybuji, ze
by slo o to zabranit sireni kurovce."
Vedeni parku svuj krok u Ptaciho potoka obhajuje i tim, ze musi
zabranit i tomu, aby se kurovec nerozsiril do sousednich mestskych
lesu Kasperskych hor. Moldan to oznacil za nesmyslny duvod.
"Kasperske Hory jsou odsud pet kilometru daleko, situace
tady nemuze tu tamni vubec ovlivnit," poznamenal Moldan.
"Je naprosto nehorazne a nelibi se mi, ze se tu meni tabule,
ktere urcuji prvni zonu! Delaji to se zduvodnenim, ze informace
na nich neni uplna a musi pry uvest, jak chranit osobni majetek.
To ale absolutne nesouvisi s narodnim parkem," rekl Moldan.
Vedeni parku tvrdi, ze postupuje presne podle zakona a zadne predpisy
neporusuje. Tvrdi, ze naopak clenove Hnuti Duha a dalsi blokadnici
porusuji zakon. Park ma k dispozici i predbezne opatreni soudu,
ktere mu napomaha k zasahu proti kurovci u Ptaciho potoka.
Podle ceskeho rozhlasu boj s kurovcem na Sumave zajima i Brusel.
Vlada musi Evropske komisi vysvetlovat, proc je treba kacet taky
v cennych zonach narodniho parku. Situace v oblasti se pritom
v poslednich dnech vyhrotila, ekologicti aktiviste se snazi vlastnimi
tely zabranit tezbe napadenych smrku, sprava Sumavskeho parku
proto zvazuje u Modravy dokonce nasazeni tezke techniky, takzvanych
harvestoru, udajne proto, aby stihla zlikvidovat co nejvic nakazenych
drevin, nez z nich kurovec vyleti. Redaktorka Veronika Sedlackova
se zeptala Bedricha Moldana, co znamena zajem Evropske komise
o kaceni stromu v cennych lokalitach Sumavy. Mela by brat tento
zajem vlada vazne?
BM: Ja jsem presvedcen, ze ano, protoze Sumava je narodnim
parkem, ktery ma vyjimecny vyznam nejen pro Ceskou republiku,
ale z hlediska cele Evropy a proto je zcela pochopitelne, ze Evropskou
komisi a evropskou verejnost velmi silne zajima, co se tady deje.
VS: Proc zejmena, podle vas, zada Brusel vysvetleni, proc je
pro Evropskou komisi tak dulezita hlavne zminovana soustava Natura
2000, kterou cituji i tuzemsti ekologove?
BM: Soustava Natura 2000 je takovou pateri cele ochrany
prirody v Evropske unii. Je to skutecne promyslena soustava velmi
systematicka, ktera by mela zajistit, aby priroda v ramci cele
Evropy byla chranena, chranena dusledne, chranena dobre a proto
me vubec neprekvapuje ten zajem o Sumavu, protoze to, ze se kaci
i v zonach, ktere byly jasne definovany jako bezzasahove, to znamena
bez nejakych zakladnich zasahu proti takovym vecem, jako je kurovec.
Je pochopitelne, kdyz se to najednou nedodrzuje, tak ze Evropska
komise projevuje o to zajem a zada vysvetleni.
Podle senatora za ODS Tomase Jirsy se jedna o standardni dotazy
v ramci setreni stiznosti obcanu Evropske unie.
VS: A co treba nazor vedecke obce, ktera take je na strane
ekologu?
TJ: Obecne se vi, ze kdyz se proste nepokaci kurovcovy strom,
tak vzletly kurovec znici v pristim roce dalsich 10 stromu. Cili
jestli se tam dneska nepokaci tech 3000 napadenych stromu, nekde
tu kurovcovou kalamitu musime kacenim zastavit.
VS: Pane Moldane, je to tak podle vas?
BM: V tech cennych lokalitach, prave v miste tech podmacenych
smrcin, raselinist a podobne, je spousta malych kurovcovych ohnisek,
ktere se proste nesiri. To je skutecnost, to je dokazano, tam
jsou proste uz davno okolo toho nove podrosty.
K problemu se rovnez vyjadril i clen akademie ved CR Pavel Kindlmann,
ktery by podporoval raznejsi zasah proti kurovci v okrajovych
castech parku, nikoli ale v jadrovych lokalitach. Horske smrciny
jsou podle vedcu ve vyssich polohach parku prirozenymi lesy, v
nizsich partiich smrky nahradily drivejsi jedle a buciny. Tam
vidi ekologove prostor pro lidsky zasah. Misto smrku by v nizsich
polohach mely znovu dostat prostor jedle a buky, ktere by vytvorily
prirozene pasmo proti sireni kurovce do okolnich lesu. Na rakouske
casti hor bylo toto pasmo zachovano a jako prirozena bariera funguje.
"Strasky chce na Sumave pokacet 68000 stromu. Tedy zhruba
patnactkrat vic, nez je vyznaceno jen u Ptaciho potoka. I kdyby
mel tisic drevorubcu, je nepravdepodobne, ze to do vyletu kurovce
stihne. Je mi proto zahadou, proc zameril sve sily zrovna na kontroverzni
Ptaci potok, kdyz ma z lesniho zakona povinnost dusledne zasahovat
ve vsech zasahovych zonach," uvedl Kindlmann.
(Sumavskou vyzvu uvadime na str. 4)
Ales Brezina. aktualne.cz, CRO, CTV