Nejlepsi mesto sveta
Ano, kapitan Vancouver jej vybral pekne. Obklopene horami a oceanem.
V jistou dobu dopoledne mozno nad mestem lyzovat, odpoledne se
projizdet na plachetnici, ti otuzilejsi plavat v Pacifiku. Ale
o tom uz jsem, myslim, kdysi psal.
Neni tu celkem nouze o koncerty klasicke hudby, o jazz, navic
kazdy rok se tu konaji Mezinarodni festivaly filmove a jazzove.
Je zde nejvlidnejsi pocasi z cele Kanady. Ocekavane zemetreseni
se dosud, bohudik, nedostavilo, nejsou tu zaplavy, tornada, mohutne
snehove boure.
Neco docela pohlednych mrakodrapu se tu vzpina k obloze, sedave
mracny, stejne jako modre bez poskvrny.
To ale neni vse. Starostou je az neuveritelne arogantni hezoun.
Mnozi mistni zurnaliste, stejne jako MP, povetsinou neodpovidaji
ctenarum a volicum, ac ve znamost davaji sve emailove adresy.
Inu, podobne tomu muze byt i jinde. Ale ...
Pred lonskou olympiadou mesto zdobil slogan On the Podium
a vyhradne kanadska vlajkova vyzdoba, jakoby se jednalo o zcela
narodni udalost, ne Olympiadu. Dodnes nebyl predlozen detailni
vysledek financni.
Pred NHL play-offs, nova premierka, podobne jako stovky obycejnych,
ale i postavenim vyznacnejsich osob, odena do modreho trikotu
Vancouver Canucks a s hokejkou v ruce prohlasila, ze Stanley Cup
rozhodne skonci v tomto meste. Ulice se po tu dobu zamodraly
a zaplnily Sediny, Luongy, Keslery. Paprdove v pokrocilem veku
zmalovani jako Africane, vztycuji prsty. Heslo We Are Number
One jako uz nejednou, predbiha udalosti. A po finale ... ani
Number One, ani zadne jine cislo. Ostuda, hnus.
Kdyz jsem na obrazovce videl ulice v centru mesta natriskane davem
v dresech muzstva sledujicich snad na kilometr vzdalenou velikou
obrazovku, rikal jsem si, jak to asi dopadne, jestli pohar bude
putovat do Bostonu. A vlastne i kdyz jej ziskaji nasi borci.
Zde je vysledek: demolice, policejni i jina auta v plamenech,
pres stovku zranenych, mnoho vazne, jeden kandidat na posledni
vydechnuti.
Je cosi podivneho v tomto meste, jeho obyvatelstvu, v jeho mentalite.
Sportovni duch se prece neprojevuje oblekem dresu oblibeneho klubu.
Ale ocenenim umu i souperova. Nemohlo dopadnout zapoleni o pohar
spravedliveji: pocet nastrilenych branek v onech sedmi zapasech
23:8 pro Boston! To je ovsem mnoho k pochopeni pro ty prazdne
hlavy radici v srdci mesta.
Ze vytrzniku bylo z tech pry asi 120,000 v ulicich dowtownu zapasy
sledujicich mala cast, pramalo dopad udalosti omlouva. Navzdory
vire a domnence policie, ze se situace z roku 1994 nebude opakovat,
vse bylo jeste mnohem horsi. (Detaily v hojnosti prinasi tisk
a to i cesky).
Pokud se na fotbalovem stadionu v Evrope stane neco podobneho,
vancouversky fanda se usmiva a divi, snad. A ted kalamita krajni
nechutnosti primo v srdci mesta!
Profi hokejiste hraji pro zabavu a pro penize. Kolik z vancouverskych
borcu bude pristi rok oblekat dres jineho klubu? A mozna, ze nektery
z Bruins bude zlakan nabidkou vlastniku Canucks. K cemu pak to
zbesile fandovstvi? A co zbude po cele te sarade, zaplavujici
mnoho stranek tisku v prubehu play-offs v podstate jalovymi
komentari, nez skoda zpusobena na zdravi nekterych a majetku jinych?
Je duvodny ten neuveritelny vyznam, ktery se teto pekne a narocne
hre, ktere jsem se v davnych casech par let dost venoval, priklada?
Na to snad ani nemusim odpovidat.
A zanicenci, kteri si predplati celou sezonu zapasu Vancouver
Canucks, budou pripravovat podobne rodeo v meste v pripade, ze
jejich oblibenci po roce opet se ocitnou ve finale.
Jako uz nejednou, bohuzel, musel jsem si pripomenout ono zname
Werichovo: Kde je blb, tam je nebezpecno ...
Vladimir Cicha -Vancouver
Psano den po finale SC