Pavel Král ve hre Adam Stvoritel v roce 2007
Za Pavlem Kralem
Obcas, po setmeni, vidim Toronto jako velkou ceskou vesnici. Tu
a tam rozhozeny po obrovske plose - zari svetylka. Jsou
to lucerny nad vchodem do obydli mych ceskych a slovenskych pratel.
Kdyz nektery z nich umre, lucerna zhasne a uz se nerozsviti.
V poslednich dvou ci trech mesicich jich zhaslo nekolik. Do obydli,
nad jejichz vchody svitily, prisla na navstevu smrt. Prvni, ke
konci minuleho roku, zemrela nejskromnejsi a nejslechetnejsi z
hrdinek, Eda Ottova. Zacatkem ledna tohoto roku v Praze zemrel
predni pianista sve generace, Torontan Antonin Kubalek. A v nedeli
6. unora zhaslo svetelko nad vchodem do domova Pavla Krale, herce
a rezisera, ktery po dvacet let byl srdcem a dusi ceskeho divadla
v Torontu.
Pavel se narodil 18. unora 1937 v Praze. Jak napsal ve sve zivotopisne
poznamce, jeho studium na gymnaziu v Kremencove ulici prekazil
'revolucni' krok komunistickeho ministra skolstvi Zdenka Nejedleho,
ktery zrusil viceleta gymnazia. Po skonceni zakladni skoly
mel na vybranou: praci hornika, hutnika, kominika. Ale protoze
Pavel plaval za Spartak Sokolovo CKD a v reprezentacnim juniorskem
tymu CSR, byl ze znamosti prijat do CKD Sokolovo, kde,
jak napsal, se vyucil spatnym soustruznikem.
Pote (Pavel veril, ze slovy se nema plytvat) absolvoval
vecerni prumyslovou skolu strojnickou a zakladni vojenskou sluzbu.
K vyvrcholeni jeho politickeho snazeni doslo v roce 1958, kdy
byl zatcen a odsouzen na 10 let za zajimavy zlocin napomahani
ke spionazi. A samozrejme ho odsoudili i ke ztrate vseho majetku
a obcanskych prav. Po dvou letech pobytu na Ruzyni a na Pankraci
ho v kvetnu 1960 s osmiletou podminkou propustili na amnestii.
Potom pracoval jako elektromonter v Konstruktive a trochu pozdeji
jako propagacni referent a nakonec jako vedouci propagace v ZPA
Kosire. V teto funkci take zrejme organizoval vystavy v Brne,
Lipsku, Poznani, Bratislave a Moskve. Ponevadz nesouhlasil se
sovetskou okupaci, byl v roce 1970 propusten, chvili ucil v autoskole
a v roce 1971 nastoupil do Divadla Rokoko, kde po nucenem odchodu
Milose Hercika prevzal vedeni divadla. Po slouceni Rokoka s
Mestskymi divadly se dopracoval do funkce umelecko-technickeho
sefa souboru. Bylo mu nabidnuto misto spravniho reditele.
Ale melo to hacek: Pavel Kral by musel vstoupit do KSC. To Pavel
Kral odmitl. V lete 1980 emigroval do Rakouska a 1. dubna 1981
odcestoval do Kanady.
A diky za to. A nejen proto, ze udelal tak vynikajici praci pro
ceske divadlo, ale i proto, ze se zaslouzil jako spravce
bytovych jednotek v Torontu o ubytovani desitek nasich krajanu
v Torontu. Jeho laskou vsak bylo divadlo. Ceske divadlo v Torontu
ma dlouhou tradici. Zacatky divadelnich pokusu spadaji do tricatych
let minuleho stoleti, kdy nejoblibenejsimi produkcemi byly hry
z venkovskeho a lesnickeho prostredi. Komunisticky puc (a pochybuji,
ze to zamyslel) obohatil Toronto skupinou divadelniku, kteri zahajili
cinnost v roce 1951 predstavenim Svandy dudaka a mezi jejichz
nejuspesnejsi produkce patrila Marysa a R.U.R. Posledni
metamorfoza torontskeho ceskeho divadla, Nove divadlo, se zrodilo
14. brezna 1970 a svoji cinnost zahajilo Jiraskovou Lucernou.
O Novem divadle v publikaci k 25. vyroci jeho zrodu (kterou redigoval)
Pavel Kral napsal: Lucernou rozpoutalo petadvacetiletou etapu
uspechu, porazek, oslav i zatraceni. V prvnich letech souboru
se o jeho vyvoj nesmirne zaslouzili Ferda Culik (doma byl jako
nejlepsi herec v Jiraskove Hronove vyznamenam zlatou medaili J.
K. Tyla a predni kanadsky kritik ho oznacil za jednoho z nelepsich
hercu v Kanade) a profesionalni herec a reziser, otec konceptu
Noveho divadla, Adolf Toman. Po Tomanove navratu do CSR zodpovednost
za Nove divadlo spocinula na Pavlu Kralovi a Tomasi Maskovi, a
nakonec jen na Pavlu Kralovi. K dnesnimu dni Nove divadlo nastudovalo
141 titulu. Pavel Kral sehral 55 roli a 26 her reziroval (jako
host se predstavil i obecenstvu Divadla za Rohem ve Vancouveru).
Upravil ci prepsal Nebe na zemi, Pest na oko, Restituce vodnika
Cochtana. Od roku 1992 na jeho pozvani s Novym divadlem
hostovali herci Milan Lasica, Julius Satinsky, Josef Zima, Stela
Zazvorkova, Jana Hlavacova, Petr Kostka, Vaclav Postranecky, Antonin
Prochazka, Viktor Preiss, Ladislav Smoljak, Emilia Vasaryova a
reziser Ludek Munzar.
Nove divadlo bylo v roce 1995 vyznamenano Masarykovou cenou Ceskeho
a Slovenskeho sdruzeni v Kanade, a loni cenou ministra zahranici
CR Gratias Agit (cenu v Praze prevzali Pavel Kral a Dasa Hübschmanova
z Toronta a dva byvali clenove souboru, kteri se vratili do CR,
Adolf Toman a Marie Kleckova). Pavel Kral je nositelem ceny Jana
Masaryka.
Moje osobni nocni torontske panorama je chudsi o jedno z nejjasnejsich
svetel.
Josef Cermak