Rytmus v patach
Televizni film podle pribehu Josefa
Skvoreckeho
Zacatkem ledna 2011 byl pro torontske seniory se svolenim autora
promitnut televizni film Rytmus v patach natoceny podle
pribehu Josefa Skvoreckeho Mala prazska matahara.
Knizku vydala v dubnu 2003 Literarni akademie (Soukroma
vysoka skola Josefa Skvoreckeho) jako prvni svazek Edice Josefa
Skvoreckeho, kterou autor dokoncil v roce 1996 a nazval tragikomedii
z davnych casu.
Byla napsana jako filmovy scenar. Prvni scena zacina:
1. Klubovni mistnost: Pres tuto uvodni scenu jdou titulky.
Je to bezvyrazny, pololegalni jazzklub z ranych padesatych let.
Pritomni popijeji z prinesenych lahvi vina a limonady. Steny zdobi
fotografie klasiku swingove muziky, ale je tu uz i Dizzy Gillespie
a Charles Parker. Na nizkem podiu hraje be-bopovy kvintet ne zrovna
obvykleho slozeni: kridlovka, fagot, basa, kytara, bici. Hudba,
kterou vyluzuji, bude obcas zvukovym pozadim filmu.
Po titulkach scena pokracuje, ale ozve se Dannyho voiceover:
"Tohle vsechno se stalo v ranych letech padesatych. Je
to uz davno. Lovim v pameti kvintesenci tech casu, jak jsem je
aspon prozival ja, Danny Smiricky." (Danny Smiricky, alter
ego Josefa Skvoreckeho, v knize a ve filmu vystupuje jako tenor
saxofonista, ale take jako zestarly muz, ktery prezil komunismus
a komentuje dej a postavy v knizce i ve filmu.)
Scenar pokracuje:
Kamera se zamiri na kridlovkare. Je to pohledny, ale smutny
mladik, a pri hre mu zretelne tecou slzy z oci. Dannyho voiceover:
"Jmenuje se Richard Kambala. Jeden ze zapomenutych hrdinu
- nebo co vlastne byli - toho postnylonoveho veku." Kambala
mel kapitalisticky puvod. Jeho otec dostal 25 let za podvraceni.
Vloudil se - jak pravi strojopis - na prum. skolu strojni, kde
mu byl sveren dulezity ukol: starat se o Teplomer lasky k Josefu
Visarionovici. Zivil se hranim po barech a na tanecnich zabavach.
Jeho spolecenske postaveni v komunistickem state se prilis nelisi
od postaveni vetsiny postav v knizce: Danny Smiricky ma "burzoazni
puvod", byl "vyloucen ze studia pro viru v Boha (puvodne
napsane velke B je ve strojopisu preskrtnuto a nahrazeno
malym b) a vystredni oblekani" (potrpel si na kriklave
ponozky); Marcela Rozumovska, puvodem komtesa, otec byvaly hrabe,
matka byvala knezna (oba se zdrzuji v nepratelske cizine), bratr
Marcel odsouzen na 25 let za spionaz, zpiva s kapelou, je milou
Richarda Kambaly; Josef Vorech, tridni puvod: otec zemedelsky
delnik, zavrazdeny nacisty, studujici Vys. skolu strojniho inzenyrstvi.
Clenstvi ve strane odmitl "z duvodu male politicke vyspelosti";
Rene Licatko, kapitalistickeho puvodu, vyloucen z Vysoke skoly
obchodni pro nedostatek tridniho puvodu, zamestnanec tiskove agentury
News Limited, otec od roku 1950 znarodnen; Ludmila Neumannova-Hartlova
(Lizetka, jedna z Dannyho "femme fatale": "Snazil
jsem se v potu tvare, ale... snad byla z ledu...") mela "spravny"
tridni puvod (otec byl jevistni delnik), studovala filozofii,
jejim manzelem byl Robert Neumann, studujici filozofie, burzoazniho
puvodu, ale clen strany a uvedomely soudruh; Dannyho velka laska,
Geraldine Brandejsova, puvodem vysoka burzoazie, otec hradni zubni
lekar burzoaznich prezidentu T. G. Masaryka a Ed. Benese, matka
anglickeho puvodu. Farar Sejnost, ktery pomahal obetem a obcas
dostal penize ze Zapadu...
Zivoty techto a cele rady dalsich lidi se prolinaji a znacny pocet
scen se odehrava v jazzklubu. Impuls k zvysenemu zajmu komunistickych
spiclu vsak dava klukovsky zert na prumyslovce. Jak jsme se zminili,
kapelnik Richard Kambala mel (jako svazacky) ukol starat se o
Teplomer lasky k velkemu Stalinovi. Na chodbe prumyslovky,
do ktere se Kambala 'vloudil', se tycil onen osudny, obrovsky
teplomer a u teplomeru stala pozlacena papirmasova busta Stalina
a pod ni umelecky provedeny napis: TEPLOMER LASKY K JOSEFU VISARIONOVICI.
Za bustou byl maly teplomet a Kambaluv ukol byl teplomet kazdy
vecer zapnout. Onen vecer Kambala a jeho kamarad Josef Vorech
(ten, ktery odmitl clenstvi ve strane z duvodu male politicke
vyspelosti) se zastavili u teplomeru lasky, ktery ukazoval teplotu
blizkou bodu mrazu. Vorech, mluve k Stalinovi, to komentoval docela
kamaradsky: "Dva nad nulou. To vam, cece, nedava moc pekny
vysvedceni." Oba sli k teplometu za bustou a Kambala ho zapnul.
Pak si odbehl pro svuj nastroj. Vorech se podival na teplomet,
potom na generalissima. A pak teplomet vypnul. Kambala se vratil
a oba odesli. A tak Kambala nevedel, ani nemohl tusit, ze sloupec
teplomeru zacal pomalu klesat. A pak rychleji. A skoncil na dvou
stupnich nad nulou. Pak se u teplomeru zastavil reditel prumyslovky,
zjistil, co se stalo, a teplomet zapnul. A sloupec teplomeru zacal
stoupat. Nejdriv pomalu a pak rychleji. Reditel svolal ucitelsky
sbor a povolal Kambalu k vyslechu. Kambala mlci. Jedna soudruzka
ma soucitne srdce: "Proste mu to vypadlo z hlavy." Politicky
strebr: "Kdyby politicky vyspel, nevypadne mu z hlavy soudruh
Stalin!" Rozhodnuto: Kambala byl vyloucen ze skoly. Ponevadz
Kambalu vyhodili, nemel kdo vypnout teplomet. Teplomer lasky explodoval
a exploze poskodila Stalinovu tvar...
Danny Smiricky se v te dobe pokousel o dve mlade zeny: Lizetku
a Geraldinu. Lizetka (chot "uvedomeleho soudruha" s
burzoaznim puvodem, Roberta Neumanna) na Geraldinu zarlila: "Ta
koza na sebe musela vcera nalejt nejmin litr nejaky vonavky!"
Take se rozpovidali (Lizetka, Robert a Danny) o jeji reputaci,
"jestli je hodna na kazdeho" a Robert, ponevadz mel
pred schuzi partaje hodinu casu, se rozhodl (protoze byla potencialne
jejich svagrova) za Geraldinou zajit a vyzkouset jeji reputaci.
To ovsem Danny nemohl pripustit a protoze "nebyl zenaty",
nabidl se, ze "pokus provede". Pokus byl na dobre ceste
(rozepinal ji bluzu), kdyz zacal zvonit zvonek. A zvonil a zvonil.
Geraldinka (jejiz tvar se odrazela v ovalnem zrcadle, nad nimz
byl citat z Christophera Marlowa: TO JE TA TVAR, CO HNALA TISIC
LODI a pod zrcadlem A SZEHLA STRME VEZE ILIA, poznamenala: "Takhle
prej zvoni estebe." Estebe to nebylo. Byla to Lizetka s Robertem.
Dovnitr je vpustila Geraldinina mama, ktera prave vychazela a
pozvala je na caj (a taky sherry). Lizetka s chotem vrazi dovnitr
a rovnou do Geraldincina pokojiku, kde se Danny a Geralinka zurive
libali a Danny ma rtenku rozmazanou po dolni casti obliceje. Lizetka
a Danny vymeni par zdvorilosti a mama podava caj..
Marcela Rozumovska (Cella) hraje daleko tragictejsi hru s agentem
STB. Sedi spolu v rohu kavarny. Agent ulisne svadi: "Kdyz
pomuzete vy nam, my pomuzeme vam." Cella: "Jak? Pustite
me za maminkou? Do Ameriky?" Agent: "I to by mozna slo."
Agent chce, aby Cella donasela na cleny Kambalovy kapely, v niz
zpiva. Proc si vybral Cellu? Agent jemne naznaci: "Vas bratr
pracuje v uranovych dolech - mame tam dost pripadu nemoci z ozareni
- lecit se to prakticky neda. Vetsinou se na to rychle umira."
Cella napsala udani. Ale ta nic nerikala, agent nebyl spokojen:
"Jo - a pokud jde o zdravotni stav vaseho bratra - ten se
zase zhorsil. Mame o nej vazne obavy." Cella: "Jste
vy vubec clovek?" Agent: "Ja jsem komunista, komteso!"
Jeden vecer se Cella do jazzklubu nedostavila. Kdyz ji kamaradi
nemohli nikde najit, Kambala (Cella byla jeho mila), Vorech a
Danny se vypravi k jeji garsonce. Kdyz nikdo neotvira, vyvrati
kopanim dvere z pantu: "Na sporaku nejsou zadne hrnce. Ozyva
se syceni plynu. Cella lezi na gauci v satech, v niz jsme ji videli
u vyslechu. Je bez sebe. Je mrtva."
Dannymu bylo nabidnuto misto v male tiskove agenture News Limited.
Vlastnil ji Hiram C. Nutsbellow a hlavnimi zamestnanci byli Rene
Licatko a Pavel Rames. Agentura, ktera posilala nelichotive zpravy
zapadnim mediim, byla STB povazovana za spionazni hnizdo. Danny
se nakonec rozhodne, ze zustane u jazzu, ale STB ho dlouho povazuje
za spiona a jeho kamarady v Kambalove kapele za vysoce podezrela
individua.
Do Prahy v tom case prijede i skupina americkych muzikantu, kteri
pozadaji o azyl v protestu proti kapitalistickemu systemu v USA.
Kambalova skupina s nimi naplanuje zvlastni program, ktery ovsem
musi byt schvalen patricnym vyborem komunisticke strany. Scena,
kde tato skupina a jeji novi prazsti pratele vyjednavaji s komunistickym
kulturnim predstavitelem strany a jeho tlumocnikem, zvlast okamzik,
kdy cernosska zpevacka skupiny ma pouze zajem o to, kolik jim
zaplati, patri mezi skvosty filmu.
Osudy postav se prolinaji a STB sprada site, v nichz vetsina postav,
v jedne z nejotresnejsich scen televizniho zpracovani, uvizne.
(Danny mezi zatcenymi nebyl. Komunisticky agent to vysvetloval
tim, ze chtel verit Geraldine, ktera tvrdila, ze Danny s nicim
nemel nic spolecneho, ale asi spis proto, ze planoval Dannyho
vydirat. Soudni rozsudky, jez jsou v knize i ve filmu soudnim
radou Bohumilem Rzounkem predneseny (Hirame C. Nutsbellow dvacet
roku tezkeho zalare, farar Sejnost osmnact let...) neprekvapi,
bohuzel, o nic vic nez konec jeho vlastni kariery. Tento soudni
rada, ktery predsedal rade vyznamnych procesu, pri nichz bylo
vyneseno celkem sedmadvacet rozsudku smrti, v roce 1990 odesel
do vysluzby a byla mu priznana soudcovska penze nejvyssi kategorie.
Televizni film, ktery rezirovala Andrea Sedlackova a natocil Vladimir
Holomek je - podle soudu Josefa Skvoreckeho - jednim z nejlepsich
filmovych zaznamu jeho literarni tvorby. Vykony hercu jsou vesmes
vyborne: Marika Sopovska v roli Geraldiny, Vojtech Dyk v roli
Dannyho Smirickeho, Frantisek Nemec jako zestarly Danny (i kdyz
Josefa Skvoreckeho fyzicky zrovna nepripomina), Berenka Kohoutova
v roli Celly, Emma Smetana jako Lizetka, Lukas Prikazsky a Mario
Kubas v rolich STB agentu...
Na filmu mne zaujalo, jak rozdilna byla v te dobe politicka atmosfera
v Praze a na venkove. Zatimco na venkove komuniste radili od sameho
zacatku (vyhazovani rolniku z jejich statku a chalup, zabavovani
bytu odpurcu komunistu atd.), v Praze, jak tento film naznacuje
- s vyjimkou vyznacnych vojenskych, politickych a hospodarskych
cinitelu - spolecensky zivot hlavne mladych lidi predstiral, ze
se tak moc nestalo. "Socialismus nam nevadil, dokud nam nezacal
slapat na paty."
Cim na mne film Rytmus v patach zapusobil nejsilneji, je
nekolik malo vet, ktere ve filmu utrousil zestarly Danny a ktere
jsem v knize nenasel. Hned z pocatku rika, ze si myslel (i proto,
ze to do nich vtloukali ve skole), ze komunismus nemuze byt tak
zly. Nekde v prostredku, kdy Geraldina navrhuje protirezimni akci,
Danny odpovida, ze nema na hrdinstvi nervy. Ale daleko nejvic
me zaujala posledni veta filmu, po tom, kdy Dannyho voiceover
rika: "Snad to byl opravdu Andel strazny, kdo me zachranil
pred osudem tech vsech, co jsem je znal. Ale na Geraldinku jsem
nikdy nezapomnel. Na nikoho a na nic jsem nikdy nezapomnel."
A NIKDY JSEM SI NEODPUSTIL, ZE JSEM TO PREZIL
Jestlize prvni dve poznamky Skvoreckemu slouzi ke cti - mohl se
vylicit (jeho reputace i mistrovstvi slova jsou takove, ze by
nikoho nenapadlo, aby jeho verzi zpochybnel) jako hrdina, posledni
veta ho zarazuje mezi mravni hrdiny ohyzdneho casu. Mezi ty, kteri
se ztotoznili s osudem vsech svych spoluobyvatelu na teto zemi
a kteri prijimaji skoro se studem vysady, kterymi je zivot pohostil.
Josef Cermak