Antonin Hrdlicka pouceni
a povzbuzeni
(1930-2010)
Motto: "V jednom meste byl nejaky soudce, ktery nemel bazen
pred Bohem a nemel uctu k cloveku. V tom meste vsak byla vdova
a stale k nemu chodivala a rikala: ,Zjednej mi pravo proti memu
protivnikovi pred zakonem.' Po nejakou dobu nebyl ochotny, ale
pak si rekl: ,Ackoli se Boha nebojim ani nemam uctu k cloveku,
v kazdem pripade, protoze mi tato vdova neustale dela tezkosti,
ji zjednam pravo.'" (Lukas 18:2-5)
V pondeli 13. prosince 2010 zemrel Antonin Hrdlicka, rodak z Radikova
na Olomoucku. Bylo mu 80 let.
Tonik se narodil 16. brezna 1930. Vyucil se calounikem. V roce
1953 se ozenil a s manzelkou Jitkou meli spolu dcery Lenku a Darinu.
V roce 1979 odesli Hrdlickovi do Spolkove republiky Nemecko a
usadili se v Marktredwitzu.
Pred nekolika mesici se u Tonika objevila rakovina, ktere nakonec
podlehl. Posledni rozlouceni s Tonikem se konalo v krematoriu
mesta Bayreuth v patek 17. prosince 2010.
Ackoli Tonikuv zivot skoncil, zanechal nam pouceni a povzbuzeni,
ktere pretrvavaji i po jeho smrti.
Odsouzeni: V roce 1951, kdyz bylo Tonikovi 21 let, byl povolan
k zakladni vojenske sluzbe k vojenskemu utvaru ve Svate Dobrotive.
Tam vsak "odmitl obleci vojensky stejnokroj a odeprel vykonavat
jakoukoliv sluzbu pro armadu vubec, odvolavaje se na to, ze mu
to nabozenske presvedceni nedovoluje".
Za to byl odsouzen plzenskym vojenskym soudem na dva roky do vezeni.
V oduvodneni predseda senatu skpt. JUDr. Ladislav Bunda napsal:
"Obvineny poziva vsech vyhod, ktere mu dava lidove demokraticke
zrizeni, byl ucasten vymozenosti pracujicich, vydobytych v dlouhem
boji proti nepratelske tride. Za svou praci, za zajisteny zitrek
vdecil delnicke tride, jejiz zakon tak hrube porusil Je nepochybne,
ze nas pravni rad nemuze podrizovati sve normy vykladum Pisma
sv."
Jakmile byl Tonik 15. dubna 1953 propusten, zacaly pripravy na
svatbu. Jeho laska na nej totiz po dobu vezneni trpelive cekala.
S Jitkou se vzali 30. kvetna 1953. Jejich manzelske stesti vsak
netrvalo dlouho.
O tri tydny pozdeji byl Tonik znovu uveznen. Tentokrat byl obvinen
ze "sdruzovani proti republice", jehoz se mel dopustit
tim, ze jeste pred prvnim uveznenim, totiz "od leta 1949
v Olomouci pripadne jinde spolu s dalsimi vytvorili ilegalni
skupiny statem zakazane a z ciziny rizene organizace zvane ,Jehovovi
svedci'; poradali cetne tajne schuzky, na kterych vyzyvali sve
privrzence k nedodrzovani statem vydanych zakonu, k neprijimani
funkci v hospodarskem a verejnem zivote statu a k odmitani sluzby
ve zbrani v ceskoslovenske armade."
Dne 2. cervence 1953 odsoudil Krajsky soud v Olomouci Tonika k
trestu odneti svobody na dalsi dva roky, k penezitemu trestu 1.000,-
Kcs a ke ztrate cestnych prav obcanskych na ctyri roky.
Pouceni a povzbuzeni: Kdyz clovek jedna podle ,Bozi moudrosti',
kterou "nepoznal ani jeden z panovniku tohoto systemu veci",
muze se v tomto svete snadno dostat do postaveni zlocince. Pokud
bys mel jit kvuli ,Bozi moudrosti' do vezeni, nezoufej, ani kdybys
byl prave zamilovany a zhatily se tak tve bezprostredni plany.
Casem totiz muze nastat obrat, byt bys byl odsuzovan opakovane.
(Bible, 1. Korintanum 2:6-8; Prislovi 24:16)
Rehabilitace: Kdyz v Ceskoslovensku padl komunisticky rezim, bylo
Tonikovo odsouzeni za "sdruzovani proti republice" rehabilitovano
primo ze zakona. Jinak tomu bylo ale s trestem za odepreni vojenske
sluzby.
Dne 3. brezna 2000 se Tonik obratil s podnetem ke stiznosti pro
poruseni zakona na tehdejsiho ministra spravedlnosti JUDr. Otakara
Motejla (pozdeji Verejny ochrance prav; zemrel 9. kvetna 2010).
Avsak reditel prislusneho odboru ministerstva JUDr. Jiri Broz
(za minuleho rezimu predseda zakladni organizace KSC na ministerstvu
spravedlnosti) dne 28. cervna 2000 odpovedel, ze k podani stiznosti
"nebyly shledany duvody".
Dne 9. dubna 2001 to Tonik zkusil znovu. Napsal novemu ministru
spravedlnosti JUDr. Jaroslavu Buresovi (pozdeji mistopredseda
Nejvyssiho soudu CR, dnes mistopredseda Vrchniho soudu v Praze)
a odkazal na nedavne nalezy Ustavniho soudu v obdobnych vecech
(Ladislav Koren, Jan Mareska). Ale ani tentokrat nepochodil. JUDr.
Jiri Broz dne 20. 4. 2001 odpovedel, ze vec jiz byla prezkoumana
a ze zminene nalezy nejsou na vec ,aplikovatelne'.
Dne 4. kvetna 2001 se Tonik pokusil panu ministrovi vysvetlit,
ze zminene nalezy Ustavniho soudu na jeho vec ,aplikovatelne'
jsou. JUDr. Jiri Broz vsak 31. kvetna 2001 odpovedel, ze ministr
stiznost pro poruseni zakona podle § 266 odst. 1 trestniho
radu "muze podat nebo nepodat" a v tomto pripade ji
nepoda a ,neni povinen sve rozhodnuti blize oduvodnovat'.
Dne 14. cervna 2001 napsal Tonik ministrovi jeste jednou. Vysvetlil
mu, ze nezada o podani stiznosti podle § 266 odst. 1 trestniho
radu, ale podle § 30 odst. 2 zakona c. 119/1990 Sb., podle
nehoz je v takovych pripadech ministr k podani stiznosti "povinen".
Tentokrat odpovedel prvni namestek ministra spravedlnosti JUDr.
Josef Baxa (dnes predseda Nejvyssiho spravniho soudu). Dne 28.
cervna 2001 Tonikovi napsal, ze jeho vec jiz "byla prezkoumana
.. a nebyl shledan duvod k podani stiznosti. Na tomto zpusobu
vyrizeni jsme nuceni trvat."
Tonik se presto jeste jednou, a to 16. cervence 2001, pokusil
ministrovi vysvetlit, ze duvody k podani stiznosti existuji, a
uvedl sedm srovnatelnych kauz, kdy stiznost byla podana. (Ladislav
Koren, Juraj Kaminsky, Karel Novak, Radomir Wojnar, Bronislav
Cervik, Karel Ondrejcik a Zdenek Korous). Tentokrat odpovedel
ministr JUDr. Jaroslav Bures osobne. Dne 22. srpna 2001 odkazal
na predchozi odpovedi, potvrdil, ze duvod k podani stiznosti "nebyl
shledan", a dodal, ze "citace odlisnych trestnich veci
jinych osob je pro posouzeni predmetne trestni veci nerozhodna".
Pote Tonik dosel k zaveru, ze dalsi korespondence s ministry je
bezpredmetna, a obratil se na Okresni soud Plzen-mesto. A ten
jeho navrhu bez problemu vyhovel. Senat pod vedenim Mgr. Miloslava
Sedlacka dne 6. brezna 2002 zrusil odsuzujici rozsudek z roku
1951 a v oduvodneni poukazal na tehdejsi nerespektovani Vseobecne
deklarace lidskych prav i na soucasnou judikaturu Ustavniho soudu.
Nasledne pak 15. rijna 2003 stejny soud, v senate vedenem Mgr.
Vitem Krchnackem, vyslovil Tonikovu ucast na soudni rehabilitaci
podle zakona c. 119/1990 Sb.
Pouceni a povzbuzeni: I kdyz te ministr spravedlnosti 5 x "vyhodi",
presto muzes ve sve veci uspet, kdyz jsi v pravu a zvolis jiny
vhodny pravni postup. Navic od roku 2003 ministri spravedlnosti
obdobne zadatele ,nevyhazuji' a podali v jejich prospech uz vice
nez 150 stiznosti pro poruseni zakona.
Rizeni o priplatek k duchodu podle zakona c. 119/1990 Sb.: Rehabilitace
zaklada narok na priplatek k duchodu podle zakona c. 119/1990
Sb. Proto Tonik o priplatek pozadal Ceskou spravu socialniho zabezpeceni
(CSSZ). Jenze kdyz obdrzel rozhodnuti, dospel k zaveru, ze ho
CSSZ jednoduse osidila. Podal proto proti rozhodnuti zalobu.
Soudkyne Krajskeho soudu v Plzni JUDr. Alena Hocka dne 24. kvetna
2006 Tonikove zalobe vyhovela. Napadene rozhodnuti "pro vady
rizeni" zrusila a vratila vec CSSZ k novemu projednani.
Dne 19. rijna 2006 vydala CSSZ nove rozhodnuti. Jenze ani toto
rozhodnuti nebylo v poradku. Tonik proti nemu podal opet zalobu.
A stejna soudkyne dne 7. unora 2007 zalobe znovu vyhovela, nebot
i nyni shledala "vady rizeni".
Nato CSSZ 28. kvetna 2007 vydala treti rozhodnuti. To uz bylo
v poradku. Priplatek, vcetne doplatku, byl vypocten radne.
Pouceni a povzbuzeni: Kdyz ti nejaky urad neco spatne spocita,
neostychej se vznest namitku. A kdyz ti to nespocitaji spravne
ani na podruhe, neboj se cely postup zopakovat. A pokud ti pak
opravdu neco pridaji, raduj se, ze mas dalsi prilezitost "rozdavat
nekomu, [kdo je] v nouzi". (Bible, Efezanum 4:29)
Zvlastni prispevek k duchodu podle zakona c. 357/2005 Sb.: Rehabilitace
pro Tonika znamenala i narok na zvlastni prispevek k duchodu podle
zakona c. 357/2005 Sb. Ani zde to vsak nebylo bez problemu. Prispevek
byl sice Tonikovi priznan, ale az po znacnych prutazich.
Tonik proto pozadal dne 11. prosince 2006 Ministerstvo prace a
socialnich veci (MPSV) o zadostiucineni za prutahy v rizeni, a
to ve vysi 6.000,- Kc. MPSV vsak Tonika prehlizelo a vubec mu
neodpovedelo. Tonik se tedy obratil na soud. Dne 26. kvetna 2008
soudce Obvodniho soudu pro Prahu 5 Mgr. Jindrich Kysela uznal,
ze zadostiucineni Tonikovi nalezi, avsak jen ve vysi 3.000,- Kc.
Nahradu nakladu soudniho rizeni soudce nikomu nepriznal. Tonik
si vsak rekl: "Pro stanoveni vyse zadostiucineni neexistuji
zadne tabulky. Ja jsem nemohl predpokladat, jake zadostiucineni
bude soudce povazovat za primerene. Jestlize povazoval za spravne
3.000,- Kc, budiz, ale proc mne nepriznal nahradu nakladu pravniho
zastoupeni? To je prece nespravedlive."
Tonik se tedy neodvolal kvuli tomu, ze mu byly priznany pouze
3.000,- Kc, ale pouze proto, ze mu nebyla priznana nahrada nakladu
pravniho zastoupeni.
Jenze senat Mestskeho soudu v Praze (JUDr. Anisja Pillerova, JUDr.
Zuzana Hrckova a Mgr. Lubor Vesely) dne 16. brezna 2009 rekl,
ze rozsudek soudu prvniho stupne byl spravny, a Tonikovi nahradu
pravniho zastoupeni take nepriznal.
Tonik se tedy obratil na Ustavni soud. A ten mu dal za pravdu.
Senat ve slozeni JUDr. Frantisek Duchon, JUDr. Ivana Janu a JUDr.
Vojen Güttler dosel dne 5. srpna 2009 k zaveru, ze Tonikuv
narok byl ve sve podstate opravneny, nebyl nijak extremni a Tonik
nemohl soudcovu uvahu o primerenosti predvidat. Proto mu nahrada
pravniho zastoupeni nalezi.
Dodatecnymi rizenimi se ovsem tyto naklady znacne navysily. Soudce
Mgr. Jindrich Kysela je nakonec dne 15. prosince 2009 spocital
na 16.898,- Kc a MPSV je Tonikovi uhradilo spolu s onemi 3.000,-
Kc za samotne zadostiucineni.
Pouceni a povzbuzeni: Jestlize se u soudu opravnene domahas zadostiucineni
za prutahy nebo jiny nespravny uredni postup, nemusis se bat,
ze ti nakonec bude priznana tak mala castka, ze z ni nezaplatis
ani sveho advokata.
Rizeni o jednorazovou castku podle zakona c. 261/2001 Sb. Soudni
rehabilitace take zakladala narok na jednorazovou castku podle
zakona c. 261/2001 Sb. Pokud jde o uvezneni za "sdruzovani
proti republice", s tim problem nebyl. CSSZ Tonikovi castku
priznala dne 19. 2. 2004. Ale za obdobi, kdy byl veznen kvuli
vojenske sluzbe, byla zadost zamitnuta s oduvodnenim, ze "odsouzeni
nebylo zruseno podle zakona c. 119/1990 Sb., o soudni rehabilitaci,
nebo podle zakona c. 198/1993 Sb., o protipravnosti komunistickeho
rezimu".
Tonik vsak mel za to, ze kdyz byl rozsudek zrusen podle trestniho
radu a nasledne byla vyslovena ucast na soudni rehabilitaci podle
zakona c. 119/1990 Sb., mel by mit na jednorazovou castku narok
stejne, jako kdyby ke zruseni doslo podle zakona c. 119/1990 Sb.
nebo podle zakona c. 198/1993 Sb.
Nastal soudni spor, ktery se dostal az k rozsirenemu senatu Nejvyssiho
spravnimu soudu. (Ruzne senaty totiz rozhodovaly rozporuplne,
a tak melo dojit k sjednoceni stanoviska.)
Sedmiclenny rozsireny senat (JUDr. Josef Baxa, JUDr. Brigita Chrastilova,
JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Vaclav Novotny, JUDr. Miluse Doskova,
JUDr. Marie Souckova a JUDr. Marie Turkova) se sesel 22. cervence
2005 a rozhodl, ze Tonik za vezneni kvuli vojenske sluzbe (a potazmo
ani jini ve stejnem pravnim postaveni) na jednorazovou castku
podle zakona c. 261/2001 Sb. narok nema, nebot odsuzujici rozsudek
nebyl zrusen "podle zakona c. 119/1990 Sb. nebo podle zakona
c. 198/1993 Sb." a nasledne prohlaseni ucasti na soudni rehabilitaci
"bylo vydano ucelove prave jen kvuli moznemu splneni naroku
na davku, nikoli z duvodu reseni situace neupravene zakonem".
Na zaklade tohoto rozhodnuti pak byla jednorazova castka odmitnuta
nejen Tonikovi, ale i rade dalsich osob ve stejnem pravnim postaveni.
Nejvyssi spravni soud pri svem rozhodovani ovsem nevedel, ze 2.
cervna 2005 vydal Ustavni soud nalez ve veci Vita Fialy (sp. zn.
I. US 605/03) a zde dosel k zaveru zcela opacnemu, ze totiz lide
v tomto pravnim postaveni narok na jednorazovou castku maji. A
proc to Nejvyssi spravni soud dne 22. cervence 2005 nevedel a
ani vedet nemohl? Jednoduse proto, ze nalez Ustavniho soudu byl
verejne vyhlasen az 3. srpna 2005.
Existovaly tedy dva zasadne odlisne pravni nazory a pravni chaos
tomu odpovidajici. Kdyz se vec dostala k Nejvyssimu spravnimu
soudu, ten si rozhodoval podle sveho rozsireneho senatu. A Ustavni
soud si take trval na svem, napadene rozsudky rusil a vracel je
k novemu projednani. A Nejvyssi spravni soud zadosti znovu zamital.
Toto "dvojpravi" trvalo dva roky. Vec se nakonec vyhrotila,
kdyz Nejvyssi spravni soud znovu zamitl narok Vita Fialy a ten
se opet obratil na Ustavni soud. Popuzeni soudci Ustavniho soudu
(senat ve slozeni: JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Frantisek Duchon,
JUDr. Ivana Janu) pak v novem nalezu, vyhlasenem dne 14. 8. 2007
(sp. zn. I. US 712/05), konstatovali, ze Nejvyssi spravni soud
nerespektovanim predchoziho nalezu porusil clanek 89 odst. 2 Ustavy
CR, a vyslovne uvedli: "Pro odstraneni jakychkoli pochybnosti
Ustavni soud konstatuje, ze vzhledem ke specificke povaze predmetne
veci je treba, pri jejim posuzovani, ctit ucel a smysl zakonu
c. 119/1990 Sb. a c. 261/2001 Sb., ktere mely predevsim za cil
napravu krivd zpusobenych predchozim rezimem. S ohledem na to
je tudiz treba posoudit i predlozene usneseni o soudni rehabilitaci
jako splneni podminky pro vyplaceni jednorazove castky, i kdyz
bylo toto usneseni vydano v rezimu obecneho trestniho rizeni,
a nikoli v rezimu zakona c. 119/1990 Sb."
Tento nalez znamenal zlom i pro Tonika. Ackoli svuj vlastni boj
u soudu definitivne prohral (jeho ustavni stiznost byla bez vecneho
projednani z formalnich duvodu odmitnuta 17. rijna 2007), CSSZ
mu dne 11. 4. 2008 jednorazovou castku podle zakona c. 261/2001
Sb. priznala i za obdobi jeho vezneni kvuli odmitnuti vojenske
sluzby. (Slo o doplatek ve vysi 79.991,- Kc.) A CSSZ postupne
castku priznala i ostatnim, kteri se o ni znovu prihlasili.
Pouceni a povzbuzeni: I kdyz svuj vlastni boj u soudu muzes zcela
prohrat, presto na zaklade rozhodnuti v jine veci muzes sveho
zakonneho prava dosahnout. A pokud ti CSSZ v minulosti jednorazovou
castku podle zakona c. 261/2001 Sb. odeprela ze stejnych duvodu
jako Tonikovi, muzes o ni znovu pozadat. Pokud CSSZ dodatecne
vyhovela Tonikovi, lze doufat, ze vyhovi i tobe.
Kdo to bude platit? Jak bylo uvedeno vyse, jednorazovou castku
podle zakona c. 261/2001 Sb. Tonik dostal, ackoli soudni rizeni
prohral. Vznikla vsak otazka: Kdo ma platit ze soudniho rizeni
vylohy, ktere dosahly 28.115,- Kc?
Tonik mel za to, ze pokud se nakonec ukazalo, ze byl v pravu,
melo by to hradit MPSV, do jehoz rezortu spada CSSZ. Jenze MPSV
ani soudy Tonikuv nazor nesdilely.
MPSV Tonikovu zadost jednoduse ignorovalo. A Obvodni soud pro
Prahu 5 (Mgr. Zdenek Vana) i Mestsky soud v Praze (JUDr. Marcela
Kucerova, JUDr. Blanka Kapitanova a Mgr. Patricie Adamickova)
rekly, ze Tonik vsechny soudy o jednorazovou castku podle zakona
c. 261/2001 Sb. prohral, proto mu zadna nahrada vydaju nenalezi
a naopak musi jeste zaplatit advokata, ktereho si najalo MPSV.
(Za rizeni u prvni instance 15.815,- Kc, za odvolaci rizeni 15.101,-
Kc, celkem 30.916,- Kc.)
Tonik se proto obratil na Ustavni soud. A jeho senat (JUDr. Miloslav
Vyborny, prof. JUDr. Pavel Hollander a doc. JUDr. Michaela Zidlicka)
ve svem nalezu ze dne 2. brezna 2010 rozhodl, ze Tonik sice nemuze
zadat onech 28.115,- Kc, ale rozhodne neni duvod, aby platil dalsich
30.916,- Kc advokatovi, ktereho si najalo MPSV. Proc? Protoze
MPSV ma tym odbornych pracovniku pravniho odboru a placeni externiho
advokata neni ucelnym vynalozenim prostredku. Jinymi slovy, MPSV
muselo onech 30.916,- Kc Tonikovi vratit.
Pouceni a povzbuzeni: Jestlize v jednoduchem sporu zadas stat
o nahradu skody, nemusis se bat, ze si proti tobe ministerstvo
najme draheho advokata, ktereho pak nebudes moci zaplatit.
Zaver: Ackoli Tonik zemrel, lze si predstavit, ze jeho jmeno a
jeho skutky viry z doby pred temer 60 lety obsahuje "pametni
kniha pro ty, kdo maji bazen pred Jehovou". (Bible, Malachias
3:16) Do teto knihy zatim nahlednout nemuzeme, avsak dostupne
jsou pro nas ustavni nalezy, svedcici o tom, jak ,moudri' tohoto
sveta v Tonikove veci postupne menili sve ,posetile' smysleni.
(Bible, 1. Korintanum 1:19, 20, 25, 27).
26. 12. 2010 zapsal: L. Müller