Jak na novy rok, tak po
cely rok
V klukovstvi jsme na novy rok vzdy chodili do lesa, kdyz byval
snih na lyzich, zacit novy rok aktivne a v prirode a v houfu.
Jako seniori se schazime v saune; abychom vypotili pozrene dobroty
a vypity alkohol.
Sedime na lavicich v prehratem vzduchu, libujeme si, jak z nas
pot tece a vedeme reci; zpravidla se vzpomina na stare dobre casy,
ty klukovske, jake to vsechno bylo jednoduche a libe a davno.
Dnes nas bylo pet; ctyri rozeni Kanadani a ja zdaleka, ale vzpominky
jsme meli podobne. Fred rikal, ze byvaly zimy bohate na snih,
ze sankovali z hrebenu chalupy do zaveji pod okny; Gerry vzpominal,
ze mraz byl treskuty, ze chodil pro vodu ke studni se sekerou,
aby prosekal led na vode; Jim rekl, ze meli chalupu oblozenou
drevem na topeni, a maminka se desila, vydrzi-li zasoba dreva
do konce zimy a tata hlidal, kolik dreva se pres den spalilo a
pres noc se netopilo. James vzpominal, jak chodil do obchodu na
sneznicich a nosil potraviny domu v batohu...
Je velmi prijemne hovorit o treskutem mrazu a o vanici v pretopene
saune a tak nam plynulo to pohodove, novorocni dopoledne.
Fred rekl, ze ma poceni dost a jako nejstarsi z nas ma pravo ukoncit
saunovani a machani v ledove vode a sli jsme se osusit, obleknout
a pres cestu do kavarny doplnit vypocene tekutiny kavou. Lec kavarna
byla zavrena pro nemoc ci pro lenost ci pro nedostatek hostu pred
novorocnim polednem. A mrholi, snih zadny, a teplota v Sudbury
5° Celsia.
Vnimal jsem, ze se nikomu nechce takto bez kavy rozpustit nasi
novorocni idylu v saune, a pozval jsem kamarady na kavu k nam.
Je to k nam jen 10 minut pesky, rekl jsem, aby kamaradi ponechali
sve automobily na parkovisti u telocvicny. Nez se kamaradi vzpamatovali
k protestu, uz jsem vyrazil a oni vahave za mnou. Pravda, James
prestal vzpominat na chuzi na sneznicich do obchodu, a slapal
vlhky chodnik mlcky. Mrholeni nebylo dost, aby clovek promokl,
jen jsme zvlhli a tesili se na kavu.
"Eva neni doma," rekl jsem pred nasim domem, "ale
udelani kavy zvladneme snadno." Prinesl jsem z domu dva kbeliky,
sekeru a pilu, a rekl jsem kamaradum, aby zasli k jezeru pro vodu,
sekeru maji na prosekani ledu a pilu, aby cestou nasbirali drobet
drivi, ktere pak spalime. Jeste jsem dodal do zdesenych tvari
svych kumpanu dulezitou informaci, ze k jezeru je to 10 minut
chuze brezovym lesikem po teto cesticce. A ja jdu rozdelat ohen
v krbu...
Vyraz tvari mych kumpanu pred nasim domem bych nazval tumpachovym,
kdyby to cele nezkazila Eva, ktera otevrela dvere a rekla: 'Kde
se loudate, kafe a babovka uz jsou na stole!' Nevim, proc moji
kamaradi neuverili mne, ale okamzite uverili Eve; pohodili na
zem kyble, sekeru i pilu a hrnuli se do baraku. Jen Fred se na
mne otocil a rekl: "To byl ale blby vtip!" Uklidil jsem
kyble, osusil sekeru i pilu, aby nezrezly a vesel jsem do nasi
utulne jidelny.
Moji kamaradi uz sedeli kolem stolu a ohrivali si ruce na hrnkach
vonave kavy a Eva krajela ceskou makovou babovku - jakou oni jeste
asi nevideli, ani za dlouhy zivot neochutnali.
Fred rikal Eve, ze ona zachranila ten novorocni den, ktery jsem
se pokusil promenit v katastrofu.
Eva se usmala a vypravela rodinnou story, kdyz nase mladez minuly
rok fantazirovala, ze bychom meli postavit chatu nekde v pustine,
a nazvali to Firlaville a jezdili bychom si tam odpocinout od
civilizace. Kamaradi poslouchali, a Eva licila, jak jsem na ni
mrknul a ona odesla ke spinaci desce a vypnula elektrinu v baraku.
Nasi mladi zkoprneli a Petr rekl s uzasem: "Co se to deje?"
"A manzel," Eva ukazala na mne, "prinesl kyble
a sekeru a pilu, a nakazal mladym, aby se oblekli a vyrazili k
jezeru pro vodu a pro drivi, ze on zatim roztopi krb, kdyz nefunguje
elektrina."
"Mladi se vahave zacali oblekat a sebrali primitivni nastroje
a venku se Rostik podivil: "Jak to, ze sviti poulicni osvetleni?"
Anna rekla: "Jak to, ze sviti svetlo u sousedu?" Vesli
zpatky do domu a Eva zapnula hlavni vypinac, rozsvitilo se svetlo
a mladi se odstrojili a zbytek vecera prohazovali poznamky, jake
jejich rodice maji blbe vtipy. No a tim taky skoncily rodinne
reci, abychom vybudovali chaticku pojmenovanou Firlaville."
Kafe vypito, babovka snedena a Fred se polohlasem optal Evy,
jestli by je zavezla na parkoviste u sauny, aby odjeli domu na
obed. Samozrejme, rekla dobrodejka Eva a kamaradi byli radi, ze
se neptali mne, protoze bych rekl ne.
Nemusim rikat, ze louceni mych kamaradu se mnou bylo ponekud chladne,
takove formalni, a nez Eva prijela zpatky, tak jsem umyl hrnky
a vyluxoval drobecky z podlahy.
U obeda jsem se chechtal a vypravel Eve detaily tech reci o starych
dobrych casech a byli jsme oba radi, ze ty stare dobre casy jsou
jen nostalgicke vzpominky, ale nikdo to nechce zpatky.
Eva rekla, ze to je vydareny prvni den roku a dodala: "Jak
na novy rok - tak cely rok."
Ross Firla - Sudbury