Soud s komunistickym bacharem
Socialisticka minulost je jako kontinent, ktery jsme zanechali
kdesi za zady. Hali ho mlhavy opar a zavoje nizkych mraku, jeho
kontury se stale vice a vice rozostruji, jen obcas se vzduch podivne
projasni a my ustrneme v prekvapeni, jak je nahle zase zretelny,
jak je opet blizko. Pokud si uz nasi socialistickou minulost pripominame,
tak predevsim v takove te bulvarni, groteskni rovine. Netrapi
to, neboli.
Proc ne, ale neznamena to, ze tim uteceme pred jinou podobou teto
minulosti. Podobou syrovejsi. Pred takovym tim kostlivcem ve skrini.
I takhle se nam ta nase socialisticka minulost obcas pripomene.
Stalo se tak i 19. listopadu pri zahajeni soudniho procesu s bacharem
nechvalne proslule veznice v severoceskych Minkovicich. Nekdejsi
dozorce napravne vychovneho ustavu pod Jestedem Josef Vondruska
je obzalovan z tyrani politickeho vezne Jiriho Wolfa. Obzalovany
to vsak kategoricky odmita s tim, ze dodrzoval vezenske predpisy,
ktere takove jednani zakazovaly, a pak s zalobcem do styku udajne
vubec neprisel.
Vondruska patri mezi ty kadry byvaleho rezimu, ktere mohou zcela
uprimne slavit kazde vyroci sametove revoluce. Vzdyt kdyby mu
tenkrat nekdo zavestil hvezdnou karieru poslance parlamentu, dost
mozna ze by okusil jeho obavany obusek, neb by to soudruh bachar
mohl povazovat za opovazlivou provokaci. Uz jen proto, ze jeho
kadrovy profil kazila skvrnka v podobe hodnoceni coby: "nevyrovnany,
impulzivni a unahleny". Na druhou stranu zase ziskal pracovni
vyznamenani.
Tuhle slibnou karieru v oboru mu ale politicky zvrat v roce 1989
dozajista pokazil. Napravne vychovny ustav Minkovice byl totiz
zahy po revoluci zrusen. Jedinecna satisfakce prisla pak v roce
2006, kdy byl zvolen za KSCM do Poslanecke snemovny CR. Zda se,
ze zvlaste pro nektere z jeho byvalych chovancu to predstavovalo
vrchol nejen politicke, ale vubec lidske drzosti. Tahle posledni
kapka vedla zrejme i k podani zaloby.
Podle zpravy ze soudni sine se soudruh Vondruska projevuje velmi
sebevedome, a byvalym politickym veznum se dokonce smeje. Coby
absolvent Vysoke skoly SNB s titulem JUDr. vi, ze je mu treba
primo na konkretnim pripade dokazat poruseni tehdejsich zakonu.
A to neni vubec snadne. Vzdyt kolik vody mezitim uplynulo v minkovickem
potoce! A kdo mu co muze dosvedcit? A ten jeho zalobce, Jiri Wolf,
mluvi tak obecne, nepamatuje se, dost mozna, ze i jeho verohodnost
je nalomena nejakym tim poststresovym syndromem po vezneni trvajicim
devet a pul let. Zjevne si nic nedela ani z pripadnych svedectvi
dalsich byvalych politickych veznu. Ty zatim soudce ani nepredvolal.
A ze by meli co rict.
Ve shode si stezuji na biti ze strany dozorcu. Jiri Kubik vypovida
stejne jako Wolf, ze ho Vondruska mlatil v trestni kobce obuskem
do ledvin. V dusledku toho pak mocil krev. Upozornuje take na
nelidske pracovni normy pro brouseni sklenenych vyrobku pro lustry
narodniho podniku Preciosa. Vondruska na nespokojenost veznu s
normami reagoval revem: "Dobytkove, meli jste se chovat
slusne na svobode a nerozbijet socialismus. Mate, co jste chteli."
Mila Petrovsky, pripraveny proti byvalemu bachari svedcit, uvadi,
ze tenkrat tam mlatili temer vsichni. A kdo byl "mekci",
nemel sanci se mezi bachari udrzet.
Jiri Gruntorad k husakovskym pomerum v Minkovicich dodava, ze
tam slo opravdu o zivot.
K tomuto pracovnimu taboru, kde byli politicti umistovani zamerne
do spolecnosti odsouzencu za nasilne trestne ciny, se vztahuje
i jedna kapitola z houzevnateho odporu proti nespravedlnosti komunisticke
justice. V hlavni roli byl Pavel Wonka.
Cilem jeho vezneni zde bylo jej zlomit. Definitivne. Dost mozna,
ze to pro tamni bachare byla i prestizni zalezitost. Zkratka Wonka
tu prozil jedny z nejhorsich chvil sveho zivota.
Ocitujme z jeho svedectvi proneseneho u Okresniho soudu v Liberci
v zari 1987.
"Mimo to mi byly vytvoreny takove zivotni podminky, ktere
jsou nesnesitelne a zivot pro me ztrati1 smysl. Jsem smiren se
smrti a nejsem schopen dostat pozadavkum, ktere na me klade denni
rezim tabora pro vykon prace
v jinych celach zavreli okna, ale u me ho nechali otevrene, a
z cely se stala vetraci stola. Pruvan mi rozdiral klouby, trpel
jsem nesnesitelnymi revmatickymi bolestmi v kyclich a kolenou.
Ve dnech mne nohy ztuhly a zmodraly, dostaval jsem krece a ztratil
v nich hybnost. V noci se pro pruvan nedalo spat Do toho jsem
zacal drzet hladovku, prohlasil jsem, ze radeji zemru hlady nez
zimou.
podminky do kterych jsem byl uvrzen byly zpusobile me donutit
k sebevrazde a jsem na jejim pokraji Mam za to, ze je zde evidentni
umysl zpusobit mi, respektive privodit mi smrt."
Wonka Minkovice jeste prezil. Byl odtud prevezen do vezenske nemocnice.
Umira vsak na embolii plic o nekolik mesicu pozdeji v kralovehradecke
vazebni veznici. Do jake miry se na tom podepsalo tyrani z Minkovic
se muzeme jen domnivat.
Jednani soudu v kauze Wolf vs. Vondruska bylo odroceno na leden
2011.
-©- miroslav petr
***