Navrat na hlavni stranu

Rimske kostely
V Rime je 600 kostelu, nepocitali jsme to, ale rimsky pruvodce to oznamuje. Asi bych se o rimskych kostelech, chramech, kaplich a bazilikach ani v cestine nezminoval, protoze nabozenstvi je tema Cechum veskrze nemile, spise k posmechu nez k zamysleni ci zaujeti.
Lidovky dnes otiskly zpravicku pod titulkem Vericich ubyva, duchovnich pribyva. Stat musi platit cirkvim vic a vic. V kratke zprave se pise: Cesko vyplaci mzdy stale vetsimu poctu cirkevnich hodnostaru, prestoze vericich lidi podle dlouhodobych trendu v zemi ubyva. Jen v lonskem roce musel stat oproti roku 2008 pridat na platy duchovnich 31 milionu korun, a coz v bezboznem ctenari vyvola zajiste pohorseni.
Lec neukvapujme se a docteme zpravicku az do konce: Ve srovnani s rokem 2000 pak vzrostly vydaje na cirkve dvojnasobne. A prave nejvic penez stoji platy knezi. Tech za poslednich deset let pribylo vic nez dvanact stovek, celkem nyni stat eviduje 4754 duchovnich. Platy cirkevnich hodnostaru a duchovnich se pro pristi rok snizuji o deset procent jako u vsech lidi placenych statem, rekl LN ministr kultury Jiri Besser.
Jak by mel system financovani cirkvi vypadat v pristich letech, ale zatim nikdo nevi. Politici se nejdrive musi dohodnout, jak vratit cirkvim majetek zabaveny komunisty.
Zpravicka oznamuje vcelku polopaticky, ze komunisticka blbovlada v harmonii s ucenim marxismu-leninismu hned po uchopeni moci po unoru 1948 znarodnila cirkevni majetek a prevzala duchovni pod svou patronaci, rozumej diktaturu, formou statniho platu. Za 40 let komunistickeho rizeni zeme se podarilo vymlatit nabozenstvi z naroda, a ti nejvernejsi jezdili do kremelskeho mauzolea se poklonit pamatce vycpaneho svatoreceneho zloducha Lenina. Logicky a zakonite se za 20 let svobody cirkev od statu neosvobodila a dale skomira...
Kdyz jsem kamaradovi Jaroslavovi rekl, ze kanadsky verici dava sve cirkvi asi 2-10% sveho prijmu, Jaroslav se uprimne zhrozil, a ja rekl, ze kazda sranda, i ta duchovni, cosi stoji.
Behem toho nadherneho mesice v Rime jsme navstivili asi tak 20 kostelu, hlavne ty, ktere architektonicky patri mezi chramy ranneho krestanstvi postavene v prvnim tisicileti, tedy brzy po Konstantinove legalizaci krestanstvi v rimske risi (313 n.l.) az do roku 1000.
Eva ma intenzivni zalibu v techto rannych kostelech, postavenych v tzv. romanskem stylu, protoze ranni stavitele staveli sve chramy na zakladech antickych a pohanskych chramu a s vyuzitim materialu z antickych staveb. Eva tvrdi, ze krestanstvi tak vlastne zachranilo antiku pro budoucnost. Slavny Pantheon se uchoval do 21. stoleti, tedy 1880 let jen diky peci cirkve. Hadrianova hrobka na pravem brehu Tiberu je zachovana pod jmenem Andelsky hrad a byl docasne sidlem papeze nez se Vatikan stal tim, cim je dnes.
Ale ty ranne krestanske baziliky, ne tak masivni a opulentni jako je chram svateho Petra, nas velice dojimaji a kazdy navstevnik Rima by mel navstivit svatou Sabinu na pahorku Aventino, architektonicky cistou a svetlou ...
V sousedstvi naseho bytu v Trastevere byly tri ranne baziliky, Santa Maria in Trastevere, Santa Cecilia a San Crisogono a ja chodil navstevovat chram svateho Crisogona skoro kazde rano.
Neminim sdelovat sve pocity k vyssi autorite, protoze to povazuji za tema zhola privatni, ale bez vahani tvrdim, ze kanadske manyry a smysleni je cestne a moralni a motivovano virou ve vyssi autoritu (85% Kanadanu je vericich). A projevy ceske neutesenosti ve veci moralky a verejneho bidactvi si vysvetluji prave tim mnohem nizsim podilem vericich. Jednoduse receno, podstatne vice Cechu neveri na nebeske spaseni ni pekelne trapeni - a v tomto duchu, lepe recene neduchu, se chovaji na ulici i v Parlamente.
Ale radeji se vratim k tem 600 kostelu v Rime, i kdyz zname jen desetinu z nich: ty rozmanite kostely davaji Rimu jakousi vznesenost a unaveny poutnik muze vejit a sednout do lavice a chvili setrvat v mudrovani jaky to je zazrak, kdyz nejaka ideologie trva par tisic let a furt je utesujici.
A jaky to kontrast k ideologiim, ktere si privlastnovaly narok na vecne casy a zdechly na ubyte a z jejich sekretariatu jsou dnes tristni trosky namyslene slavy.
Do baziliky svateho Chrisogona chodi verici uz sestnact set let a tam jsme chodili posedet; a jsem presvedcen, ze ten kostel existuje bez statniho prispevku ci statem placeneho kneze.
Rosta Firla

Navrat na hlavni stranu