Rimske kostely
V Rime je 600 kostelu, nepocitali jsme to, ale rimsky pruvodce
to oznamuje. Asi bych se o rimskych kostelech, chramech, kaplich
a bazilikach ani v cestine nezminoval, protoze nabozenstvi je
tema Cechum veskrze nemile, spise k posmechu nez k zamysleni ci
zaujeti.
Lidovky dnes otiskly zpravicku pod titulkem Vericich
ubyva, duchovnich pribyva. Stat musi platit cirkvim vic a vic.
V kratke zprave se pise: Cesko vyplaci mzdy stale vetsimu poctu
cirkevnich hodnostaru, prestoze vericich lidi podle dlouhodobych
trendu v zemi ubyva. Jen v lonskem roce musel stat oproti roku
2008 pridat na platy duchovnich 31 milionu korun, a coz v
bezboznem ctenari vyvola zajiste pohorseni.
Lec neukvapujme se a docteme zpravicku az do konce: Ve srovnani
s rokem 2000 pak vzrostly vydaje na cirkve dvojnasobne. A prave
nejvic penez stoji platy knezi. Tech za poslednich deset let pribylo
vic nez dvanact stovek, celkem nyni stat eviduje 4754 duchovnich.
Platy cirkevnich hodnostaru a duchovnich se pro pristi rok
snizuji o deset procent jako u vsech lidi placenych statem,
rekl LN ministr kultury Jiri Besser.
Jak by mel system financovani cirkvi vypadat v pristich letech,
ale zatim nikdo nevi. Politici se nejdrive musi dohodnout, jak
vratit cirkvim majetek zabaveny komunisty.
Zpravicka oznamuje vcelku polopaticky, ze komunisticka blbovlada
v harmonii s ucenim marxismu-leninismu hned po uchopeni moci po
unoru 1948 znarodnila cirkevni majetek a prevzala duchovni pod
svou patronaci, rozumej diktaturu, formou statniho platu. Za 40
let komunistickeho rizeni zeme se podarilo vymlatit nabozenstvi
z naroda, a ti nejvernejsi jezdili do kremelskeho mauzolea se
poklonit pamatce vycpaneho svatoreceneho zloducha Lenina. Logicky
a zakonite se za 20 let svobody cirkev od statu neosvobodila a
dale skomira...
Kdyz jsem kamaradovi Jaroslavovi rekl, ze kanadsky verici dava
sve cirkvi asi 2-10% sveho prijmu, Jaroslav se uprimne zhrozil,
a ja rekl, ze kazda sranda, i ta duchovni, cosi stoji.
Behem toho nadherneho mesice v Rime jsme navstivili asi tak 20
kostelu, hlavne ty, ktere architektonicky patri mezi chramy ranneho
krestanstvi postavene v prvnim tisicileti, tedy brzy po Konstantinove
legalizaci krestanstvi v rimske risi (313 n.l.) az do roku 1000.
Eva ma intenzivni zalibu v techto rannych kostelech, postavenych
v tzv. romanskem stylu, protoze ranni stavitele staveli sve chramy
na zakladech antickych a pohanskych chramu a s vyuzitim materialu
z antickych staveb. Eva tvrdi, ze krestanstvi tak vlastne zachranilo
antiku pro budoucnost. Slavny Pantheon se uchoval do 21. stoleti,
tedy 1880 let jen diky peci cirkve. Hadrianova hrobka na pravem
brehu Tiberu je zachovana pod jmenem Andelsky hrad a byl
docasne sidlem papeze nez se Vatikan stal tim, cim je dnes.
Ale ty ranne krestanske baziliky, ne tak masivni a opulentni jako
je chram svateho Petra, nas velice dojimaji a kazdy navstevnik
Rima by mel navstivit svatou Sabinu na pahorku Aventino, architektonicky
cistou a svetlou ...
V sousedstvi naseho bytu v Trastevere byly tri ranne baziliky,
Santa Maria in Trastevere, Santa Cecilia a San Crisogono a ja
chodil navstevovat chram svateho Crisogona skoro kazde rano.
Neminim sdelovat sve pocity k vyssi autorite, protoze to povazuji
za tema zhola privatni, ale bez vahani tvrdim, ze kanadske manyry
a smysleni je cestne a moralni a motivovano virou ve vyssi autoritu
(85% Kanadanu je vericich). A projevy ceske neutesenosti ve veci
moralky a verejneho bidactvi si vysvetluji prave tim mnohem nizsim
podilem vericich. Jednoduse receno, podstatne vice Cechu neveri
na nebeske spaseni ni pekelne trapeni - a v tomto duchu, lepe
recene neduchu, se chovaji na ulici i v Parlamente.
Ale radeji se vratim k tem 600 kostelu v Rime, i kdyz zname jen
desetinu z nich: ty rozmanite kostely davaji Rimu jakousi vznesenost
a unaveny poutnik muze vejit a sednout do lavice a chvili setrvat
v mudrovani jaky to je zazrak, kdyz nejaka ideologie trva par
tisic let a furt je utesujici.
A jaky to kontrast k ideologiim, ktere si privlastnovaly narok
na vecne casy a zdechly na ubyte a z jejich sekretariatu jsou
dnes tristni trosky namyslene slavy.
Do baziliky svateho Chrisogona chodi verici uz sestnact set let
a tam jsme chodili posedet; a jsem presvedcen, ze ten kostel existuje
bez statniho prispevku ci statem placeneho kneze.
Rosta Firla