Historie Sokola 2. a 3. díl
Pred hezkou radkou let cs. legionar, Josef Hynek, prisel s pozoruhodnym
hodnocenim cs. armad v prvni svetove valce: "Stoji za zminku,
ze .... Cesi, kteri zili 300 let pod vladou habsburske dynastie
rakousko-uherskeho mocnarstvi, a Slovaci, kteri byli 1000 let
pod botou madarskych lordu, dokazali zorganizovat mimo uzemi sve
vlasti armadu, ktera pochodovala ruskym imperiem, plavila se pacifickym,
atlantickym a indickym oceanem, vychodocinskym morem a stredozemnim
morem, prepravila se pres USA a Kanadu, vykon, ktery se nepodaril
... zadnemu narodu". Vzpomnel jsem si na tuto pregnantni
vetu (a doufam, ze ji cituji s dostatecnou vernosti). pri cteni
jednoho z ohlasu na IV. slet Ustredi cs. sokolstva v zahranici
v Curychu (3. dil "SOKOL Male dejiny velke myslenky, st.
39): Zpravodaj, casopis Cechu a Slovaku ve Svycarsku napsal: "Sletu
se zucastnily jednoty prakticky z celeho sveta: jednoty sdruzene
v Americke obci sokolske, australske, brazilske, kanadske; nejvice
ovsem byly zastoupeny jednoty evropske - Viden, Mnichov, Pariz,
Stockholm a svycarske - Basilej, Baden, Curych, Solothurn, Lucern
a Winterthur s pobockami v St. Gallen a v Thurgau. Cvicilo pres
800 sokolu a sokolek, jejichz cviceni s nadsenim sledovalo vice
nez 6000 divaku. Je jiste, ze tato cisla nemohou soutezit s temi,
na ktera jsme byli zvykli ze vsesokolskych sletu v Praze. Zijeme
vsak dnes v odlisnych podminkach a sokolove mohou byt hrdi na
to, ze se jim podarilo tento slet s takovym uspechem zorganizovat.
Myslime si, ze zadna jina exilova organizace, ba snad ani zadna
jina organizace vubec by nedokazala ve sve rezii, za sve penize,
podporovana pouze nadsenim jednotlivcu a priznivcu, dokazat podobne!"
Nezni vam zaver tohoto ohlasu jako ozvena zakonceni Hynkovy pregnantni
vety? A snad by nas to nemelo prekvapit: vetsina legionaru byli
sokolove...
Prvni dil teto Waldaufovy sokolske 'trilogie' vysel pred tremi
lety, rovnez v luhacovickem nakladatelstvi ATELIER IM. Je rozdelen
do sesti kapitol a zabyva se historii Sokola od zalozeni - Miroslavem
Tyrsem a Jindrichem Fügnerem - prvni sokolske jednoty v Praze
v roce 1862 do roku 1948, zniceni sokolske organizace a skonceni
cinnosti cs. Sokola v exilu. Druhy a treti dil jsou venovany cinnosti
zahranicniho sokolstva.
IV. slet Ustredi cs. sokolstva v zahranici v Curychu 1976, o nemz
je zminka v prvnim paragrafu, byl ovsem jenom jednim z mnoha zastaveni,
o kterych Wadaufova kniha prinasi bohaty zaznam. Autor svoji knihu
vidi jako kroniku, jejimz umyslem bylo "zaznamenat verne
a nezkreslene cinnost zahranicniho sokolstva, ktera jako celek
nebyla dosud popsana a je celkem neznama... Jsem si vedom, ze
tyto male dejiny by potrebovaly odborne zpracovani, aby mohly
byt za radne dejiny povazovany." Snad. Ale pro mne - a myslim
i pro mnoho jinych ctenaru - tato kniha je pokladem, ktery nikdo
jiny, nez Jan Waldauf nemohl napsat - byl uprostred deni Ustredi
od zacatku az do konce, byl svedkem skoro vseho, co se v Sokole
od roku 1948 udalo, a - co je mozna jeste dulezitejsi - jednim
z nejdulezitejsich hercu v tomto deni.
Nekolik slov o Ustredi: Tato sokolska organizace byla - jak Jan
Waldauf pise - vedome a zamerne zalozena jako docasny nastupce
a zastupce komunisty znicene Ceskoslovenske obce sokolske (COS),
jehoz uloha by skoncila po obnove svobodneho sokolstva v Ceskoslovensku
a navratem zahranicnich sokolskych jednot do puvodniho stavu pred
rokem 1948. Tento predpoklad byl take vtelen do stanov Ustredi
cs. sokolstva v zahranici. Po XII. vsesokolskem sletu 7. cervence
1994 v Praze VII. valny sjezd Ustredi konstatoval, ze "ceskoslovenske
sokolstvo v zahranici svuj ukol cestne splnilo a proto byla jeho
cinnost 31. prosince 1995 radne ve smyslu jeho stanov ukoncena"
Tim nebyla ukoncena cinnost cs. sokolstva v zahranici, kde sokolske
jednoty a zupy ve svych zemich pusobi samostatne bez ustredni
organizace. Ani se nestaly soucasti obnovene Ceskoslovenske obce
sokolske. "Bylo tomu zabraneno v listopadu 1995 provedenou
zmenou stanov COS, ktera vyloucila clenstvi zahranicnich jednot
v Ceske obci sokolske".
Waldaufova "kronika" je rozdelena na kapitoly. Prvni
dil, jak uz zmineno, ma sest kapitol), druhy sedm: Zahranicni
sokolstvo na zacatku r. 1952; Ustredi ceskoslovenskeho sokolstva
v zahranici; Slavne sokolske dny ve Vidni 1956; Prvni slet Ustredi
cs. sokolstva v zahranici ve Vidni; Druhy slet Ustredi cs. sokolstva
v zahranici v Montrealu 1967; Prazske jaro a pokus o obnovu Sokola
v Ceskoslovensku; a Treti slet Ustredi cs. sokolstva v zahranici
ve Vidni 1972.
Treti dil ma sest kapitol: Ctvrty slet Ustredi cs. sokolstva v
zahranici v Curychu 1976, Paty slet cs. sokolstva v zahranici
ve Vidni 1982; Tyrsuv odkaz - symposium Ustredi v Oetzu; Sesty
slet Ustredi cs. sokolstva v zahranici v Curychu 1986; Sedmy slet
Ustredi cs. sokolstva v zahranici v Parizi 1990 a obnova sokolstva
v Ceskoslovensku; Ukol splnen.
Kazda kapitola ma radu temat a podtitulku. Prvni kapitola tretiho
dilu jich ma 23, mezi nimi: Sokolsky rok 1976; Ctvrty slet Ustredi
cs. sokolstva v zahranici; Sokolsky rok 1977; Prvni sokolovna
v Australii; Sokolsky rok 1978; Pomahatelska skola Ustredi ve
Vidni, atd. Text o kazdem sokolskem roku zacina vypoctem nejdulezitejsich
udalosti, ktere se ten rok ve svete udaly. Potom autor lici, co
se delo v sokolskem zivote. Na priklad v roce 1976: "54.
schuze vyboru Ustredi cs. sokolstva v zahranici se konala 3. a
4. dubna 1976 v New Yorku v byte jednatelky J. Uhlirove, 339 East
na 75. ulici. Pritomni: starosta Dr. Antonin Hrebik, mistostarostka
Marie Provaznikova, nacelnik Jan Waldauf, jednatelka Jarmila Uhlirova,
pokladnik Jaroslav Hanus, matrikar Karel Pavel, Matej Neumann...."
Jednatelka J. Uhlirova ve sve zprave mimo jine uvedla, ze "mistostarosta
Dr. M. Ferjencik se vzdal sve funkce pro naproste zaneprazdneni,
nebot byl zvolen predsedou Cs. narodni rady americke... Z dulezitejsi
korespondence uvedla:, ze rozeslala dopisy s rozhodnutim v zalezitosti
jednoty Lucern, zaslala obeznik vsem jednotam a clenum vyboru
ohledne sjezdu v Curychu a zaslala sletove odznaky jednotam v
Clevelandu... Jihoslovansky Sokol pripomnel ustaveni Svazu sokolstva,
Naardensky vybor a Svetova rada Komenskeho zaslaly pozvanku na
setkani v Konigsteinu v Nemecku, arch. Ceska z Vidne potvrdil,
ze zhotovi sletovy film, ze Svycarska dosla zprava o zalozeni
Sokola v Thurgau a pobocky v St. Gallen Starosta Dr. Hrebik vypracoval
usneseni vyboru ve veci jednoty Lucern, pripravil obeznik pro
jednoty, aby podaly navrhy pro sjezd a zvolily cleny do kandidatni
komise, Sokolu Melbourne v Australii poslal zasilku sokolskych
knih a brozur, napsal clanky k sletu do krajanskeho tisku a zastupoval
Ustredi v predsednictvu Cs. narodni rady americke...."
Kazdy dil ma radu priloh. Treti dil jich ma jedenact: priloha
c.2 je statisticky prehled Ustredi ceskoslovenskeho sokolstva
v zahranici a ma 4 casti: I. Statistika prislusniku Ustredi k
31. prosinci 1955; II . Statistika prislusniku Ustredi k 31. prosinci
1958; III. Statistika prislusniku Ustredi k 31. prosinci 1977;
IV Statistika prislusniku Ustredi k 31. prosinci 1995 ...Myslim,
ze techto par drobtu z obroviteho kose, preplneneho informacemi,
da ctenarum predstavu o rozsahu Waldaufovy prace.
Jan Waldauf je nejpeclivejsi a nejpreciznejsi clovek, ktereho
znam a kazda stranka Malych dejin nese otisk jeho autorstvi.
Zaverem nekolik slov o vztahu mezi Janem Waldaufem a Ceskoslovenskou
(nyni Ceskou) obci sokolskou. Vzdycky jsem si predstavoval, ze
az komunisticky rezim jednim nebo druhym zpusobem skonci na smetisti
dejin, ceskoslovensti sokolove postavi v celo svobodneho sokolstva
doma Jana Waldaufa. Nestalo se.
Ti, kteri rozhodovali o roli Sokola po padu komunismu, pili z
jinych pramenu, nez Jan Waldauf. Je to skoda. Je to skoda historickych
rozmeru. A zrejme ti, kteri vedou sokolstvo v Ceske republice
dnes, ve svem odmitavem postoji k Janu Waldaufovi, jak dosvedcuje
jejich postoj k jeho dejinam sokolstva v zahranici, pokracuji.
Odvazuji se predpovedet, ze az jejich 'sokolovani' bude davno
zapomenuto, Janu Waldaufovi bude patrit jedno z nejcestnejsich
mist v galerii prednich sokolskych pracovniku.
Josef Cermak