Navrat na hlavni stranu

Karlovarske vuvuzely
Letosni festival mne trochu pripomenul mistrovstvi sveta ve fotbale. Velke nasazeni, hodne dobrych filmu, take nektera nudnejsi utkani. A vsudypritomny hluk hardrockove hudby ze stanu okolo hlavniho festivaloveho centra ­ hotelu Thermal, kde se zilo a hralo az do rana. Nic proti tomu, ale rev festivalovych rockovych "vuvuzel", dydzeju a hudebnich performeru nekdy prehlusoval i esteticky zazitek z filmu, ba dokonce i prijezd hvezd jako byl Nikita Michalkov, Jude Law nebo Scott Cooper. Domnivam se, ze i na velikem festivalu jsou chvile, kdy ma byt klid. Karlovarsky festival zustal hravy a experimentujici. Je tu porad prichut happeningu, patrna v to, jak umelecka reditelka Eva Zaoralova se svym tymem kombinuje vyber filmu, je moderovano uvadeni filmu, jak skupina redaktoru pise Festivalovy denik. Samo mesto je zcela zvlastni happening. Jak podotkl prezident festivalu Jiri Bartoska, nikdo nevi, co by se stalo, kdyby nekdo hodil do vytahove sachty Thermalu hadr s horlavinou par dni pred zacatkem festivalu. Nas nejvetsi festival se totiz odehrava ve meste, ktere neni zas az tak uplne pochopitelne. V exkluzivnich obchodech se tu prodavaji znackove odevy Diesel, na kolonade chodi Rusove oveseni zlatem, ale potraviny prodavaji vetsinou Vietnamci. Ceska prodejna s napisem "Jednota v Touzimi" je uzavrena. A nejen ona. Nove vybudovane, nadherne hotely v okoli pravoslavneho kostela vypadaji jako nejluxusnejsi objekty v Monte Carlu, ale uvnitr je vesmes prazdno, jedno, dve auta, v oknech se nesviti. Funguje jen ostraha. Anglikansky kostel sv. Tomase pod Jelenim skokem chatra dal. Kolonada je ziva a pulzujici, ale par kroku nad ni jsou nove opravene, ale prazdne budovy, o kterych nikdo nevi, co s nimi bude. Souhlasim s Bartoskou, ze je obtizne odhadnout dalsi cestu naseho nejvetsiho lazenskeho mesta. Pokud se festival pohybuje v radu desitek milionu, tam nahore kolem exkluzivnich hotelu Imperial nebo Moskevsky dvur jde o miliardy. Kdo je ma v rukou? A co s nimi bude delat? Co se v Karlovych Varech vlastne deje? Myslim, ze to nevi ani zastupitele mesta.
Publikum je festivalu verne
Batuzkari opet naplnili prostory kolem i uvnitr Thermalu, stali ve frontach na listky, odpocivali na zemi a myli se v ricce Tepla. V sedm rano se snazili tisice divaku najednou rezervovat listek pomoci SMS zprav, ale to slo jen priblizne deset vterin! Pak uz byly rezervace plne a nezbyvalo nez jit cekat pred kino hodinu pred zacatkem filmu. Kupodivu ­ mladi divaci zustal pres naval na filmy festivalu verni. Mezi navstevniky byly popularnejsi ty filmy, ktere bezely v ruznych mimosouteznich sekcich a o kterych se psalo napriklad v souvislosti s festivalem v Cannes nez dvanact dosud neznamych souteznich filmu ­ ty hodnotila sedmiclenna porota, ve ktere zasedl mj. cesky reziser Bohdan Slama, srbska herecka Mirjana Karanovic nebo australsky spisovatel, filmovy kritik a dlouholety reditel filmoveho festivalu v Sydney David Stratton. Bylo prodano 126000 listku do kin, akreditovano pres 11000 ucastniku (divaku, kteri si kupuji tzv. festivalove pasy), 765 filmovych profesionalu (reziseru, hercu, producentu, obchodniku) a 600 novinaru. Cesky film Jiriho Vejdelka Zeny v pokuseni ziskal na festivalu milionteho divaka, cimz se stal dalsim ceskym filmovym hitem srovnatelnym s Menzelovym filmem Obsluhoval jsem anglickeho krale nebo s komedii Libas jako buh. Tahle cisla dohromady znamenaji docela dobry bzukot.
Kralik na recepci
Bzucelo to i na recepcich. Jejich oblibenym mistem byla restaurace Male Versailles nad pravoslavnym kostelem, Postovni dvur za hotelem Richmond a take primo Vridelni kolonada. Tady si ohradila prostor pro svuj vecirek Ceska televize ­ hned vedle strikalo to nejsilnejsi karlovarske vridlo. Na televizni party se objevilo docela dost znamych hostu, napriklad herecka a moderatorka Halina Pawlowska spolu s olympijskou vitezkou Katerinou Neumannovou. Sportovkyne prisla sama, bez sve sedmilete dcery. Mel jsem moznost si s ni trochu popovidat o tom, jak na konci roku 2006 trenovala se skupinou bezkaru s ustnim povolenim reditele spravy Narodniho parku Sumava Aloise Pavlicka (v poslednich parlamentnich volbach v Cesku kandidoval za Stranu Zelenych, ktera nakonec bidne propadla). Neumannova trenovala v "klidove" casti Narodniho parku Sumava za Breznikem a udajne tim rusila tetrevy. Pozdeji se ukazalo, ze klidova uzemi byla v Narodnim parku Sumava zrizena nelegalne, ale to uz se cely medialni stroj s "Neumannovou rusici tetrevy" rozjel naplno a nebylo ho mozne zastavit. Jako svedek tehdejsich udalosti jsem lyzarku v Karlovych Varech ujistil, ze neslo o tetrevy, jako o to, ziskat bytelny argument k odstraneni tehdejsiho ekologickeho reditele Pavlicka, ktery byl pro skupinu radikalu tlacicich se do vedeni narodniho parku malo zeleny a malo radikalni a prilis vahal se zavedenim bezzasahoveho rezimu na 30% sumavskeho parku bez souhlasu obci a obyvatel. To se podarilo az jeho nastupci, na ktereho podaly obce kvuli tomu spravni zalobu.
Na vecirku CT jsem zazil vic dobrych situaci. Napriklad moderatorka uvodniho proslovu mj. rekla, ze poplatek za pouziti WC ve Vridelni kolonade ve vysi 8 Kc se ma platit rovnou generalnimu rediteli Jirimu Janeckovi. Tem, kterym se pak chtelo na WC, preslapovali a hledali pana generalniho. Ukazalo se, ze slo jen o vtip. I dalsi vtipy se podarily. Povidal jsem zrovna si s televiznim a rozhlasovym moderatorem Petrem Jancarikem a jeho zenou. "Hele, nevis, jestli je tu Kralik?" zeptal se mne znamy plzensky moderator. "No jasne, videl jsem ho vcera v Thermalu," odpovidam. "Fakt, oni jsou tu Kralici?" pta se udivene Jancarik. "No jsou, vzdyt jsem Kralika na vlastni oci videl!" "To se divim, ja ho nevidel! Hele, kdy prijeli, ja o tom vubec nevim," sonduje Jancarik. "Nevim, kdy, ale jsou tady, vcera jsem s nim mluvil." "Tak on je tu taky ten nas Kralik!" podivil se Jancarik. V tu chvili se vedle nas ozvalo: "Tady jsem." A stal vedle nas jako kdyby vyrostl ze zeme sam Jiri Kralik, reditel filmoveho festivalu Cinema Mundi a byvaly reditel Letni filmove skoly a festivalu Nad rekou v Pisku. "Tak tady mas Kralika," hlasil jsem hrde Jancarikovi. Ale ten byl zjevne zaskocen: "Jezismarja, ja myslel jinyho Kralika, toho naseho spolecnyho znamyho z Plzne, co prodava lyze, Standu Krale!"
A byly i jine vecirky. Treba tradicni slovensky na terase hotelu Thermal. Videl jsem tu generalniho reditele Slovenskeho filmoveho ustavu Petera Dubeckeho, reditelku Narodniho kinematografickeho centra Sasu Strelkovou nebo reditele ArtFilmFestu Trencianske Teplice Petera Nagela. Ten byl letos dokonce v mezinarodni porote statutarni poroty programove sekce Na vychod od Zapadu (hlavni cenu tahle porota dala rumunskemu filmu Aurora). Na slovenske party byl i reziser Vlado Balko. Jeho Pokoj v dusi je jednim z mezinarodne nejuspesnejsich slovenskych filmu posledni doby. Slovensky filmovy ustav drzel ochrannou ruku nad letosni retrospektivou slovenskeho rezisera a herce Palo Bielika (v roce 1959 natocil napriklad film Kapitan Dabac, na ktery jsem se snazil jako male dite dostat navzdory zakazu, o tri roky pozdeji natocil Janosika a v roce 1966 film Majster kat).
Hity publika
Samozrejme byly vecirky sponzoru, tradicni Media Party a vecirek European Film Promotion, uspesne evropske organizace, ktera na MFF Karlovy Vary uvadi oblibenou sekci Dny kritiku Variety: Evropa nyni! Mezi deseti nejoblibenejsimi filmy festivalu byly tri prave z tehle sekce, coz je co rict. Byl to francouzsky film Jezek (rezie Mona Achache), nemecky filmovy hit Vzdy pripraven (Markus Goller) a britsky film To nejdulezitejsi (Bruce Webb). V  prestizni sekci Variety byl letos cesky film ­ horka komedii Muzi v riji od nonkonformniho rezisera Roberta Sedlacka.
Jezek vypravi podivuhodny pribeh jedenactilete divky Palomy z Parize. Divka sice zije obklopena luxusem, ale trpi tzv. komplexem akvaria. Pripada si jako akvarijni rybka a dospele povazuje za "mouchy narazejici na sklo". Sestnacteho cervna se Paloma rozhodne, ze za 165 dni spacha sebevrazdu. Ale jeste predtim chce natocit film o absurdite veci. Toci sveho uspesneho otce ­ manazera, svou matku, uzivajici antidepresiva i svou sestru , pro kterou je zivot boj a v nem je treba predevsim znicit druhe. Uspesni lide se usmivaji, ale pod usmevem je nervozita, nedostatek snu a mozna i zlo. Mala Paloma premysli o docela vaznych vecech: "Proc maji dospeli problem se smrti, kdyz je to neco tak obvykleho?" pta se sama sebe ­ ve filmu je vnitrni monolog velmi castym vyrazovym prostredkem. Do pripravy divcina posledniho filmu ale vstoupi neprijemna domovnice Michele. A take novy najemnik v dome ­ Japonec jmenem Kakuro Ozu. Japonec si oblibi prave domovnici, vidi v ni neco vic nez jen uklizecku a pomocnici tech, kdo maji penize. Dokonce ji pozve na veceri. "Byla jsem vzdycky bezvyznamna," rika na veceri domovnice, ktera neni zvykla obelhavat sama sebe jako mnozi jini. Uz uz to vypada na pokracovani romantickeho romanku o sluzce a jejim bohatem dobrodinci, ale vsechno bere obrat. Smrti vykupuje Michele zivot Palomy. A divka rika: "Co jsi delala v okamziku smrti? Byla jsi pripravena milovat." Domovnice je jezek ­ na povrchu ma ostny, boda, ale uvnitr je mekka a tepla. Lidska. "Vsichni jsme jezci," rika se ve filmu Jezek.
Dalsi film Dnu kritiku Variety, ktery se stal jednim z nejoblibenejsich filmu festivalu, je nemecky film Vzdy pripraven - s jednim a pul milionem divaku nejuspesnejsi film nemeckych kin v roce 2009. Je to film o dvojici naivnich mladiku z vychodniho Nemecka. Kluci se po padu zdi vydavaji na cestu napric Amerikou, aniz by mluvili anglicky. U pasove kontroly v Americe prohlasi, ze jsou komunisti a hned jdou jako podezreli cestujici na screening. Divaci ve festivalovych kinech (i kdyz mnozi z nich se narodili az po padu zdi) se dobrodruzstvi dvou enderaku uprimne smali. Britsky film To nejdulezitejsi je o patnactiletem chlapci, ktery trpi nevylecitelnou srdecni chorobou a vetsinu casu travi v nemocnici ­ a jeste nez umre, rad by zjistil, jake to je vyspat se s holkou. Skvele natocene komedialni drama se silnou lidskou notou ­ to je asi hlavni duvod, proc si divaci film tak oblibili. Uvedeni filmu vybranych nekolika kritiky mezinarodniho filmoveho casopisu Variety zastresila z penez MEDIA programu Evropske unie organizace European Film Promotion. Stejna organizace, ktera na Berlinale uvadi mlade talentovane herce (Shooting Stars), v Cannes mlade talentovane producenty (Producers on the Move) a na MFF v San Sebastianu nadejne mlade distributory (European Distributors: Up Next!).
Moskytiera a ti druzi
O viteznem filmu festivalu ­ spanelske Moskytiere se v prubehu festivalu nepsalo tak, jak by si zaslouzila. V ankete ctrnacti filmovych kritiku se Moskytiera dostala jen na prumer 2,7 bodu. Nejvetsi prumer dosahl cesky film 3 sezony v pekle (3,7) ­ tady ale pomohly ceske kriticky Vera Miskova a Darina Krivankova, ktere se ankety zucastnily a ceskemu filmu daly nejvyssi mozny pocet bodu ­ 5. Nejhur v ankete kritiku dopadl iransky film Jsou veci, ktere nevis (2,4 bodu). Ten nakonec od mezinarodni poroty dostal zvlastni uznani a Moskytiera vyhrala nejvyssi cenu ­ Kristalovy globus. Film 3 sezony v pekle nakonec na zadnou statutarni cenu nedosahl. Podobne to bylo s francouzskym filmem Sladke zlo. Ten u kritiku dostal tri body, ale u poroty ziskal Cenu za nejlepsi herecky vykon (Anais Demoustier).
Dokumentarni soap opera Hitler v Hollywoodu skoncila u kritiku se 3,2 body, ale v porote filmovych kritiku FIPRESCI (jinych kritiku, nez kteri se zucastnili ankety) dostala hlavni cenu. Hitler v Hollywoodu (v rezii belgickeho rezisera Frederka Sojchera) lici story velke francouzske filmove star Micheline Presle. Tato diva, ktera prijela do Karlovych Varu navzdory svym osmaosmdesati letum, natocila v roce 1939 love story s nazvem Nemiluji vas. Tenhle film se ale kvuli valce nedostal do kin a po valce se ztratil. Portugalska star Maria de Medeiros (hrala v Pulp Fiction) hraje ve filmu Hitler v Hollywoodu dokumentaristku, ktera patra spolu s Micheline Presle po ztracene kopii filmu a snazi se prijit na kloub tomu, proc se film ztratil. Prijde se na to, ze produkcni firma po valce zkrachovala a producenti zmizeli neznamo kde, mozna ze strachu pred obvinenim z kolaborace. Reziser ztraceneho filmu Luis Aramcheck mel dokonce podobny sen jako Hitler ­ postavit v povalecne Evrope obrovske studio, kde se budou chrlit celoevropske koprodukce na zpusob hollywoodskych trhaku. Vsechno vsak bylo jinak. V roce 1948 nabidla americka strana vymenou za smazani francouzskych valecnych dluhu nakup americkych filmu. Udajne proto byly v roce 1948 demonstrace v Parizi "proti kulturni kolonizaci Francie", s herci jako byl Jean Marais v prvnich radach. Film Hitler v Hollywoodu nabizi myslenku, zda evropsky film neskoncil svou karieru II. svetovou valkou. Dokud bylo Nemecko jeste silne, jezdili americti producenti za Hitlerem. Pak ale Amerika prestala slabou Evropu potrebovat. Sen o evropskem filmu skoncil v troskach. "Velke evropske koprodukce totiz poskozovaly Hollywood," vysvetluje film a nabizi dokonce variantu, ze za spiknutim proti evropskemu filmu stoji CIA. Tahle domnenka je uz ve filmu jasne v jinem zanru ­ a sice soap opery. Film je postaven na historickych faktech, ale jeho celkova konstrukce je zamerne prehnana a melodramaticka. To z nej zaroven dela zajimavy zanrovy experiment. Film uzavira rozhovor s nekolika velkymi evropskymi rezisery. "Americky filmovy sen je fast food, jimz se krmi miliony. A evropsky film sotva dycha," rika slavny recky reziser Theo Angelopoulos. Maria de Medeiros prijela do Varu take a odpovidala na otazku, zda evropsky umelecky film neni nahodou obeti dosud netuseneho hollywoodskeho komplotu.
Byl to ale evropsky film, ktery v Karlovych Varech zvitezil ­ spanelska Moskytiera. Film natocil v Barcelone reziser Augusti Vila a hraje v nem hodne popularni spanelsky herec Eduard Fernandez. A tak na tomhle miste bych rad zduraznil, ze jde o dalsi dulezity film o -nactiletem hrdinovi (letos bylo takovych filmu opravdu mnoho!). O klukovi jmenem Luis, ktery se diva skrz prsty na sve rodice, jeho matka bere sedativa, otec na neho zarli, protoze matka mu venuje prilis mnoho pozornosti. Chlapec je jemna duse, ma rad kocky a psy. Oba rodice maji v prubehu filmu mimomanzelsky vztah, matka dokonce se  spoluzakem sveho syna. Film je v urcitych momentech hodne odvazny. Napriklad ve chvili, kdy Luisova matka Alicia masturbuje a pes ji olizuje vlhke misto mezi nohama nebo kdyz pes lize odhozeny prezervativ po aktu mezi Alicii a mladickym Sergim. Vubec vztah zrale zeny a skolaka je podivuhodny. "Jsem tva kurva," rika mu Alicia. A chlapec ji prestava obdivovat. Ponizuje ji. I v lechtivych momentech je obsazena sila touhy, nenaplnenost a neschopnost lidi zit pospolu.
Druhou hlavni cenu ­ Zvlastni cenu poroty ­ ziskal Jan Sverak za svuj novy film Kuky se vraci a na tomhle miste nemuzu o filmu psat, protoze jsem ho v Karlovych Varech nemel moznost videt. Vsechno ale nasvedcuje tomu, ze pujde o dalsi mezinarodne uspesny cesky film z dilny otce a syna Sverakovych. Film ovenceny Cenou za rezii se stal chorvatsko-srbsko-slovinsky Zustane to mezi nami (rezie Rajko Grlic) ­ opet s nevazanymi sexualni eskapadami nekolika hlavnich postav, ale bez filozofickeho podtonu, jaky ma Moskytiera.
Filmy, o kterych se mluvilo
Ted jen letem svetem po dalsich sekcich: V hlavni sekci mimo soutez bezel americky film Manazeri o trech zamestnancich bostonske dopravni firmy GTX, kteri jsou jednoho dne propusteni. Jeden z nich se dokonce dostane jako manualni delnik na stavbu. V sekci dokumentarnich filmu se hodne mluvilo o svedskem filmu Familia a o ceskem filmu Katka. Prvni film ve sve sekci zvitezil. Pojednava o chude peruanske rodine. Katka je celovecerni dokument, sledujici od roku 1996 narkomanku Katku. Teziste filmu je v roce 2007, kdy Katka porodi, ale dite je ji odebrano, protoze nestastna narkomanka nedokaze absolvovat odvykaci kuru. Katka i jeji pritel nechali reziserku pracovat i ve velmi osemetnych a soukromych situacich. A to dava dokumentu Heleny Trestikove silu. V sekci Na vychod od Zapadu zaujal publikum rumunsky film Aurora a nemecky Albanec. Aurora nakonec ve sve sekci zvitezila, ale jeji prijeti bylo ruzne a protikladne ­ mnoho divaku povazovalo tento trihodinovy, presne vymysleny opus za "absolutni blbost". Tady se ukazuje, ze jinak prijima film esteticky zuslechteny divak a jinak bezny audiovizualni konzument. V sekci Forum nezavislych zaujal ­ aspon me ­ cesky film Dvojka o dvou mladych lidech, kteri jedou lecit svuj vztah do Danska, ale do hry vstoupi podivny mlady kluk, Cech, ktery v Dansku cestuje a krade. V sekci Otevrene oci bezel vynikajici francouzsky film O bozich a lidech ­ film, ktery bodoval letos v Cannes nebo Rijen, skvely minimalisticky film o mlcenlivem peruanskem zastavarnikovi. Korejska Poezie (premierovana take v Cannes) se stala velmi sledovanym filmem letosnich Karlovych Varu. Svedci to o tom, ze nejen strilecky a napinaky zajimaji publikum, ale i lyricky film o stare pani, ktera se snazi vychovavat vnuka a naucit se psat poezii. V Horizontech bezela cela rada filmu, ovencenych v Torontu, Berline nebo v Cannes ­ napriklad Chloe od Atoma Egoyana, Popogrebskeho film Jak jsem dopadl tohle leto nebo Lurdy se Sylvii Testudovou v hlavni roli.
A nakonec vitezny divacky film ­ dansky snimek Veterani. Veterani byli uvedeni v sekci Jiny pohled zrovna tak jako vyborny australsky thriller Red Hill ­ ten je mezi cca dvaceti filmy, s kterymi se po Karlovych Varech aktualne uvazuje pro ceskou distribuci. Navzdory hluku rockovych vuvuzel byly v letosnich Karlovych Varech vyrazne filmy, ktere se zapisi do historie festivalu. Filmy tiche, lidske a nutici k zamysleni. Konec koncu je kazdy filmovy festival poctou tichosti kina, v nemz je divak s druhymi divaky i sam se svym filmem.
Radovan Holub, Karlovy Vary

 

Navrat na hlavni stranu