Navrat na hlavni stranu

Ubreceny, ale mily CESKY A SLOVENSKY DEN V KANADE
Byl tak ubreceny, ze vydavatel techto novin, ktery verne navstevuje krajanske podniky a pise o nich v Satellitu, se do Masaryktownu nedostal. Putuje totiz (pokud se da na kole putovat) po Torontu na kole (nevim do jake miry z duvodu ekologickych a do jake miry puzen instinkty sportovce). Proste to vzdal. Ja jsem se tam dostal, protoze nejaka dobra duse mne tam vzala sebou (Blanka Rohnova a manzele Jecmenovi). A slibil Alesi Brezinovi, ze o tom napisi. Jenomze cas leti a kdyz se blizite stovce (uz jenom 14 let), prakticky vsecky zaznamy o novych zazitcich v mozkovych zavitech proste odleti s casem. Ale pamatuji se, ze lilo a lilo. A mozna, ze ani tolik nelilo, ale ja si to tak jen pamatuji. A take si pamatuji celkovy dojem: bylo to docela mile odpoledne. Konalo se v restauraci za slusne ucasti (vzhledem k pocasi). Byli tam soucasni i nekteri byvali funkcionari MMI, urcite (a to si pamatuji), tam byli manzele Jecmenovi. A take dipolomaticti zastupci, generalni konzul CR Richard Krpac a cestny konzul Slovenske republiky v Torontu Michael Martincek. Na co se vyrazne pamatuji (a ja se nekdy pamatuji i na veci, ktere se nestaly), jsou sokolske deti, ktere tam cvicily, a ktere jsem videl na sokolskem festivalu v kostele sv. Vaclava kratce predtim (a take jsem o tom psal). A ty deti a jejich cvicitele si zaslouzi veliky potlesk. Jsem skoro jisty, ze tam byla i skvela slovenska tanecni skupina. Pamatuji, ze jsem obdivoval dokonalost jejich pohybu (a kdybych umel zavidet, zavidel bych jim (ale tim si nejsem jisty - jednou to asi staci)) i jejich mladi. A jiste tam byl i Jiri Grossman - hudbu tohoto skveleho muzikanta slysim vsude, kde se deje neco ceskeho - i tam kde nahodou neni. Dekuji poradatelum teto udalosti (vim, kolik to vezme planovani a prace) a omlouvam se vsem, ktere si moje starobyla pamet nezaznamenala.
Josef Cermak

 

Navrat na hlavni stranu