R. Placek pred obrazem Nuklearni manzelstvi
Obrazy Rudolfa Placka v
Libri Prohibiti
Kulturni centrum Libri Prohibiti se stara nejen
o exilove knihy, casopisy a noviny z dob totality, ale i o to,
co v zahranici vychazi v soucasnoti. A jelikoz projekt Narodni
knihovny architekta Kaplickeho zmarili politici, tak nelze v nejblizsich
letech ocekavat, ze by byla nekde vetsi sbirka exiloveho tisku
nez prave zde. Jenze nejen to, nalezneme zde i video a audio zaznamy
a minuly tyden se zde odehrala i vystava surrealistickych obrazu
Rudolfa Placka. Zasluhu na tom, ze Libri Prohibiti v teto podobe
existuji ma disident Jiri Gruntorad, ktery si v dobe totality
odsedel ctyri roky. Dalsi velkou postavou je Martin Machovec,
ktery se snazi "druhou kulturu" zrehabilitovat, vydal
na DVD dokumenty o Plasticich i Egonu Bondym, napsal vzpominku
na spisovatele a cestovatele Jiriho Svobodu a tentokrat prisel
s myslenkou, ze by sve obrazy mel vystavit i Rudolf Placek, ktery
zil dlouha leta v Torontu a nyni zije ve vychodoceskem Vamberku.
Vystava Rudolfa Placka byla vlastne jeho prvni a mohli jsme zde
videt obrazy, ktere maloval jak v Torontu, kdy se objevily i
na obalce knih vydanych v 68 Publishers, tak i nyni ve vychodnich
Cechach. Behem vernisaze jsem se zeptal, jak tvori v techto zcela
odlisnych podminkach.
RP: Vetsinou tak dve, tri hodiny maluji, pak si umyji
stetce a delam neco jineho. Druhy den se k tomu, kdyz mam cas
vracim, ale ne vzdycky se mi to podari. Obcas se stane, ze mam
platno a chodim kolem nej a nevim, co bych delal a to muze trvat
treba dva tydny nez na neco prijdu. Nekdy je to vsak velmi rychle
a je to hotove drive nez zacnu.
ABE: Jakou pouzivate techniku?
RP: Olej, zkousel jsem acrylic, ale ten se da tezko opravovat.
ABE: Mate hodne figuralnich veci. Jak se vyporadavate s trendem,
ze figura je vytlacovana z umeni?
RP: Mne se moc dnesni moderni umeni nelibi. Pod pojmem umeni
muzeme videt i lidske lejno nebo zraloka. Kostra zraloka se da
videt v muzeu a nemusi se kvuli tomu chodit do galerie. Dnes nikdo
nemuze trumfnout impresionisty Cezanna, van Gogha, Moneta nebo
Sisleyho.
ABE: Myslite, ze muze prijit renezance figuralni tvorby?
RP: Vsude jsou modni trendy, i v umeni. Maliri se budou vracet
k figure.
ABE: Pouzivate nekdy digitalni fotografii?
RP: Ne, ale mam kolekci vystrizku z casopisu, kam zakladam,
kdyz najdu nejaky zajimavy obrazek. To pak archivuji. Potrebuji
treba vyraz zeny, ktera krici. Nez abych shanel model, kteremu
bych rikal: "Kric pul hodiny!" tak pouziju tento vystrizek.
ABE: Z Toronta jste odesel do maleho mesta ve vychodnich Cechach,
jak na vas pusobi?
RP: Mne se tam libi, uz proto, ze nejsem ve velkem meste.
V Torontu jsem byl triatricet let a take se mi hrozne libilo,
ale chtelo se mi jit do prirody. Ve Vamberku je priroda kousek.
Bydlim kousek od lesa a kousek od reky. Je tam klidnejsi zivot.
Bohuzel je tam mnohem vic videt, jak jsou lide komunismem postizeni
a tam to stale vidim. Vidim i to, jaci jsou lidi tupci. Nejen
v politickem mysleni, ale i na tom, jak zachazeji s prirodou,
jak zachazeji se svym vlastnim majetkem, se svou zahradou. Treba
k topeni v zime pouziji vyjety olej. A pritom je jim jedno, ze
maji vnuky, kteri to musi dychat.
ABE: Vratme se k malovani a k modelum?
RP: Podle modelu jsem maloval hlavne v Torontu, kde byvala
mym modelem moje zena a dcera. Ted je to moje partnerka. Fyziognomie
nemusi byt vzdy presna. Nekdy se naopak musi pozmenit, aby nebyla.
Nemam potrebu mit profesionalni model.
ABE: Vystavujete zde i starsi veci, z ktere doby jsou?
RP: Nektere obrazy pochazeji z roku 1976. Treba obraz Nuklearni
rodina je z doby, kdy se pouzival casto termin nuklearni a
jelikoz je nekdy v domacnosti nuklearni valka, tak muzeme mit
i nuklearni rodinu. Nejnovejsi je Jamsession z posledni
doby.
ABE: Nevyhybate se pohybu. Castokrat zachycujete rychlost - automobilove
ci motocyklove zavody. Mate k tomu vztah?
RP: Ano, rad se na ne divam. Mam rad dynamiku. Jednu dobu
jsem premyslel o lyzovani, ale nedostal jsem se k tomu.
ABE: A jak jste se dostal k teto vystave?
RP: Byl to napad Martina Machovce, ktery me premluvil. Sam
jsem na to dost liny. Prodavat pres galerie, o to se nepokousim,
to radeji neco nekomu daruji.
Pro navstevniky vystavy bylo darkem podivat se na zajimave
obrazy, ktere bychom asi jinde nez v Libri Prohibiti tezko videli.
Ales Brezina
***---
KAM V PRAZE?
Po vernisazi nejnovejsi tvorby Rudolfa Placka jsme objevili krasne
misto na setkani a oslavy Cechokanadanu vseho druhu. Je to restaurace
Tlusta koala v Senovazne ulici c. 8. Je zarizena ve stylu
anglickych hospod, takze se budete citit jako doma. Vase slozite
objednavky hrave vyridi Lucie a dalsi clenove stabu. Podivejte
se na jejich webove stranky www.tlustakoala.cz nebo napiste na
tlustakoala@seznam.cz
U tlusty koaly maji take v patre salonky pro vetsi spolecenske
akce. To pekne misto uz vyzkouseli: Helena Wilsonova, Maruska
Rosicka, Jirina Hoffmannova, Pavel Kantorek, Ales Brezina, Martin
Bonhard, Vaclav Taborsky a dalsi. Jo, taky tam delaji klokani
stejky.
vt
Jamsession