Dve ztraty
Stalo se jakousi smutnou tradici, ze pri navstevach Prahy se nemohu
vyhnout strasnickemu krematoriu. Neni to pokazde, ale take to
nebylo poprve, co jsem se zde setkal se svymi znamymi, kdyz jsme
se s nekym loucili. Jak cas bezi, poznavam stale mene lidi a stale
mene lidi poznava mne.
Jestlize jde o nekoho z disidentu, pak se vetsinou z tech starsich
sejdou stejni lide jako pri pohrbu profesora Jana Patocky na jare
roku 1977, ale to bylo v Brevnove.
Tentokrat v patek 14. kvetna 2010 se velka obradni sin zaplnila
prateli Jarmily Belikove. Byla zakladajici clenkou VONSu a po
roce 1989 nikdy nevstoupila do politiky, ale venovala se socialni
praci.
Bylo symbolicke, ze pohrebni bohosluzby vykonaval biskup Vaclav
Maly, ktery byl rovnez clenem VONSu. Jan Ruml ve vzpomince pripomnel
slova Svatopluka Karaska, ze ted jiz neni pouze "underground",
ale i "overground".
O tri dny pozdeji se v Divadle na Fidlovacce rozloucila verejnost
za pritomnosti prezidentu Klause a Gasparovice s ochrancem lidskych
prav ombudsmanem Otakarem Motejlem. Na rozdil od Jarmily Belikove,
s kterou jsem se sesel, pokud se pamatuji pouze jednou na prelomu
roku 1979 a 1980, jsem se s doktorem Motejlem znal velice dobre.
Nase prvni setkani naprosto bezvyznamna byla pocatkem sedesatych
let. Jako vyraznou postavu si ho pamatuji ze zavodni jidelny na
Ovocnem trhu, kam chodil na obed a kam jsme chodili i my jako
studenti SPSST. Svou postavou a svym vzezrenim byl neprehlednutelny.
O deset let pozdeji byl opet neprehlednutelny pri prvnim normalizacnim
monstrprocesu se skupinou Petra Uhla. Jednou o prestavce, kdyz
jsme cekali na dalsi zpravy ze soudni sine, prisel dr. Motejl
a hovoril s nekym z pribuznych obzalovanych. Pamatuji se, jak
kritizoval jednoho z klientu a pri tom zacal slovy: "Nesudme,
abychom nebyli souzeni, ale on to chce mit jiz za sebou a proto
je nedusledny!"
A pak jiz dr. Motejl vstupoval do meho zivota casteji a casteji.
Pri procesu, ktery je nepresne oznacovan jako proces s Plastic
People v roce 1976 zastupoval Svatu Karaska, ktery mel poburovat
verejnost vulgarnimi vyrazy. K humoru doktora Motejla patrilo,
ze sebral mnozstvi vulgarnich vyrazu, nejen od spisovatelu jako
Havlicek ci Vancura, ale i od komunistickych velikanu jako byli
Marx ci Lenin.
Jenze doba se priostrovala a kdyz zavreli Frantiska Matulu pro
odmitnuti vojenske sluzby, zapracoval dr. Motejl zcela jinak a
kdyz k Vojenskemu soudu na Pankrac prisla na proces dohlednout
skupina bohoslovcu, tak mne poveril jedinym ukolem, aby vsichni
do dvou minut zmizeli a nedovolil ani mne vstoupit do soudni sine.
Pritomna byla pouze Frantiskova sestra Vera.
Behem procesu si prokurator Kozak vyzadal dvacetiminutove preruseni
a po prestavce navrhl podminku, kterou soudce Moutelik prijal.
Kdyz jsem se dr. Motejla zeptal, co rikal ve sve obhajobe, rekl
s humorem sobe vlastnim: "Mluvil jsem velmi dojemne, udelal
jsem z pana Matuly uplnyho blba!" A soudce Moutelik, po preliceni
poradil Frantiskovi, at to radeji nikde nerika. Dr. Motejl pak
priznal, ze si podminku neodvazil navrhnout ani on sam a vysvetlil,
ze prestavka nebyla kvuli tomu, ze prokurator Kozak by zrovna
potreboval na zachod, ale ze si nekam nutne potreboval zavolat.
Jenze takovy rozsudek se neutajil a ceskoslovensky stat byl pochvalen
zahranicnim rozhlasem, ze konecne jednou dodrzuje Helsinske dohody
a Frantisek Matula byl predvolan k Nejvyssimu vojenskemu soudu,
aby se obnovilo soudni rizeni. A Frantisek tam nemusel prijit,
ale on se rozhodl jim to tam vysvetlit. Nebylo problemem pro Nejvyssi
vojensky soud z toho udelat okamzite soudni proces, na miste ho
zatknout a odsoudit ho na dva roky. Rozsudek byl vykonan ihned.
Jedine, co mu povolili predat klice od sve chaloupky sve sestre.
A jelikoz byl i v kriminale neposlusny, prisel z vezeni o tri
mesice pozdeji. Dr. Motejl jen litoval, ze Frantiska durazneji
nevaroval, ze z toho muze byt exemplarni soud. Kdyby to Nejvyssi
soud musel dat k nizsimu soudu, nedostal by podle nej tolik a
mohl by se na to v klidu pripravit.
Pak jiz jsem prisel na radu ja. Predvolani jsem dostal na pondeli
18. dubna 1977 a v patek jsem se u dr. Motejla v kancelari zastavil.
Podival se na moje papiry a ja se ho zeptal, jestli tam mam jit.
Dr. Motejl mne rekl: "Prectete si, co jste napsal v predposlednim
odstavci, ze jste ochoten nasledky sveho pocinani nest. Tak nemuzete
zacit klickovanim! Ale vemte si s sebou vsechno potrebne, hlavne
hodne cigaret. To je tam platidlo."
Po par dnech ve vazbe se objevil dr. Motejl. Podle sveho zvyku
prinesl dvoje cigarety. Drahe ameriky a partyzanky. Ameriky polozil
na stul, partyzanky kouril on sam. Hlavni otazka znela: "Tak
co pane Brezina, chcete z toho vyjit s nejnizsim trestem anebo
z toho udelame show. Kdyz se rozhodnete pro show, tak to bude
nejlepsi show jakou umim." Odpovedel jsem, ze z toho udelame
show. Sbalil si partyzanky a mne nechal ameriky. Po par dnech
se objevil opet. Pohovoril se mnou, co ctu, prinesl ameriky a
kdyz jsem mu rekl, ze je to dlouhe, tak se rozcilil. "Vy
musite byt pripraven sedet roky a ne vzdychat po par tydnech.
Jestli je to dlouhy, tak vam dam hned na miste pres hubu!"
Opet se zastavil tesne pred procesem a zeptal se, jak se budu
hajit. Rekl jsem, ze si vse necham na zaverecnou rec. Den po procesu
se opet zastavil, abychom to zhodnotili a jestli se budeme odvolavat.
"Vase rec byla dobra, ale prilis na intelektualni urovni,
aby to soud mohl pochopit a ke vsemu jsem vysel ven a hned pred
budovou mne ji nekdo ze zavreny tasky ukradl a vecer to uz vysilal
zahranicni rozhlas!" "Vite pane doktore, lidi jsou kurvy"
a oba jsme se usmali. Odvolani probehlo v Pribrami a tam jsem
videl doktora Motejla naposledy.
Kdyz prijel po revoluci do Kanady, tak mi zavolal z Ottawy a to
jsme spolu hovorili naposledy. Jak sam rika, jediny on vedel,
co z toho, co se o nem rika, byla skutecnost a co byl mytus, ale
oboji melo svuj skryty vyznam. Kdyz se ho nekdo ptal pred smrti,
jestli jsou nejaka prava v Cesku poslapavana, odpovedel s humorem
jemu vlastnim: "Ano, prava kuraku!"
Ales Brezina - Praha