Je to krusne poznani - oscarove
zklamani
"Ktery Oscarem ozdobeny film se Ti libil?" utocil Mervyn
na cleny klubu Sisero v kavarne Books&Beans,
kde jsme se sesli par dni po Oscarove Show, abychom Holywood pokarali.
Nikdo nepromluvil, a Stanley, pravnik, rekl tise, ze to divani
nestalo za nic. Mervyn odpovedel sam sobe, ze uz aspon 10 let
nevidel film, ktery by chtel videt znova.
Sam jsem show nesledoval, a vitezny Oscar Hurt Locker se
mi nelibil. Kvarteto kmenovych clenu debatniho klubu Sisero
mlcelo, coz se zridka stava. (Nazev klubu Sisero vymyslil
Zdenek coby anglickou vyslovnost antickeho filosofa Cicera, a
po strane mi rekl, ze my Cesi vnimame ve slove Siseru dalsi
vyznam, ktery Kanadanum nevysvetlime.)
Rekl jsem, abych prerusil ponure ticho, ze Holywood nezanikne
jako SeSeSeR, protoze uz vycerpali svou potenci, a ze koukani
na filmy je skvostna zabava a nepohasne jen tak.
Nahle se vsichni rozmluvili, ze filmy byvaly lepsi, coz sedesatnici
maji ve zvyku rikat.
Zdenek si vyslouzil pozornost a rekl, ze bychom my v Siseru
meli vymyslit novy format jak odmenovat zasluhy v kinematografii
a Stanley ho popichnul co ma na mysli?
Pro zacatek a na zkousku bych zvolil neco jineho nez herce ci
tvurce, ale volil bych tema filmu.
"Jako lasku, nebo zlocin ci valku?" optal se Mervyn
a krabatil celo jak premyslel.
"No treba, rekl Zdenek vahave, ale proc by to nebyl trebas
automobil?"
Ziskal pozornost a pokracoval: "Znate film pojednavajici
o dvacatem stoleti, ve kterem by nehralo auto malou nebo velkou
roli?'
Bylo videt, ze kazdy vzpomina na film, kde by nebylo auto.
"Navrhuji," drzel slovo Zdenek, "abychom kazdy
do pristi schuzky prinesl dobry film, ve kterem auto hraje dulezitou
ulohu pro dej filmu a bez auta by ten film nemohl byt ani udelan."
Vsichni se jevili timto napadem zaujati, a slibili prinest na
pristi schuzku svuj oblibeny auto-film.
O tyden po oscarovskem drbani kazdy ucastnik Sisera prinesl
DVD s vybranym auto-filmem a ja jsem prinesl film a laptop, abychom
se ujistili, ze film ac zapomenuty je nezapomenutelny:
Zdenek prinesl film Wages of Fear (Mzda strachu), klasicke dilo
rezisera Clouzota z roku 1953 s bajecnym Yvesem Montandem v hlavni
roli ridice nakladaku; velmi jsem se hanbil, ze jsem tento skvost
zapomnel, pribeh o ctyrech zoufalcich na venezuelskych naftovych
polich, kteri na dvou nakladacich transportuji naklad nitroglycerinu
k naftovemu pozaru. Hned jsem si udelal kopii a k memu uzasu Kanadani
Mervyn a Stanley tento film nikdy nevideli a hned jsem jim zhotovil
kopie filmu; bylo zjevne, ze story lidi definitivne zaujala.
Mervyn ukazal jako svuj oblibeny auto film Driver (Ridic) bajecne
zhotoveny reziserem Walter Hillem v 1978 o profesionalnim ridici,
ktery vozi za uplatu kriminalniky z mista loupeze do bezpeci,
cimz se nabizi serie vytecne provedenych auto-honicek ulicemi
mesta; ridice hral Ryan O'Neal. Je to film s prudkym spadem, explozivni
story, kterou Zdenek neznal a Stanley taky ne.
Udelal jsem kopie filmu.
Rada byla na mne, a spustil jsem film 100.000 dolaru na slunci
z roku 1964, ve kterem reziser Henri Verneuil predlozil divakovi
dva profesionalni ridice nakladaku v severni Africe na pisecnych
cestach; Jean-Paul Belmondo v uloze zlodeje nakladaku plneho zbrani
pro nejakou lokalni revoluci, a spravedlive rozhorleny Lino Ventura
stiha darebneho Belmonda napric pousti, aby ho bud ztrestal anebo
se rozdelil o lup napul, divali jsme se spolecne na film jen asi
10 minut, nikdo ho nevidel a udelal jsem 3 kopie pro Mervyna,
Zdenka a Stanleyho.
Stanley coby pravnik, ma vytecny instinkt pro drama v kazde malickosti,
a podal mi DVD do laptopu se slovy, ze toto je film vskutku malo
znamy, ale on sam ho miluje. Jmenuje se Yellow Rolls Royce
(1964, reziser Anthony Asquith) a zacina dustojnou scenou, kdy
aristokraticky Rex Harrison kupuje zluty Rolls Phantom sve manzelce
(Jeanne Morreau). Dar ji predava na velikem pikniku na svem venkovskem
sidle; lec Rex nevi, ze jeho krasna manzelka ma aferu a Rex objevi
svou zenu laskajici s milencem na zadnim sedadle Rollsu a ihned
Rolls vrati prodejci jako nepouzitelnou vec; film zahrnuje tri
pribehy se stejnym zlutym Rollsem a vzdy jinou dvojici zaletniku
pelesicich se na zadnim sedadle, z cehoz plyne, ze Rolls starne,
ale zaletnost nikoliv a je vecna.
Stanley byl v sedmem nebi, ze prinesl film, ktery obohatil filmoteku
tri jeho souputniku.
Udelal jsem kopie a Zdenek byl chvalen do nebe za tento napad,
abychom si udelali kuloarniho Oscara podle sveho gusta na zvolene
tema.
Byla to naplast na to fiasko velikeho Oscara a rozesli jsme se
velice pozitivne naladeni.
Doma jsem referoval Eve o nasich vykopavkach zapomenutych filmu
a Eva se s gustem vecer podivala na Zluty Rolls Royce a velmi
si libovala, ze je to puvabny film, a chytry.
Eva se na filmy moc nediva, je ctenarka, ale dobry film rada shledne,
ale musi byt dobry.
Rekla, ze ty ctyri filmy o autech jsou vsechny vytecne, ale ze
jsme zapomneli jeden skvost a strcila do prehravace film Thelma
a Luise udelany v 1991 reziserem Riddley Scottem.
"Ano, ten si dobre pamatuji," rekl jsem snazive, a podivali
jsme se na puvabne
dve zeny, Susan Sarandon a Geenu Davis, ktere se spolu vydaly
na lehky auto-vylet do hor, ktery se hned prvni vecer zvrtnul
v kalamitu na parkovisti restaurace: nahodny sycak se pokusi znasilnit
Luise na kapote auta, a Thelma prispechala pritelkyni zachranit
od nasilnika. Hrubian vyruseny pozbyl rozum, urazil Thelmu a
ona ve vzteku vytahla sestiranak a prostrelila mu srdce.
V teto hruzne chvili se obe vydaly napric Amerikou na jih do Mexika,
stihane detektivem pripadu (Harvey Keitel) a postupne houfem policistu
v Texasu. Na uprku je dost mista pro zcasti komicke, ale veskrze
tragicke situace, kterymi se obe zeny prodiraji az do dramatickeho
konce.
Nadherny film, rekl jsem Eve a hned udelal 3 kopie pro sve 3 kumpany
do Sisero klubu.
Kdyz nam instituce k vybirani nejlepsich filmu nedavaji nalezitou
podivanou, rekl jsem si, tak si muzeme pomoci sami a uz se tesim
na pristi slezinu s kamarady a o filmech.
Eva rekla, ze blbec nepozna, ze chodi po hromade zlata, kdyz nevi
jak zlato v pisku vypada.Tohle si musim pamatovat, rekl jsem,
a jsem rad, ze mam kamarady.
Ross Firla - Sudbury