Je to duvod k radosti, budoucnost
je v nahosti
Nevim, proc se mne Mervyn pta na nazor, kdyz jsem veskrze zvedavy
na jeho nazory; lec v tom je asi atraktivnost a puvab naseho kamaradstvi,
ze se
zajimame horlive a navzajem.
Jeste jsem nedopil ranni kafe, a uz volal Mervyn, ze se musime
sejit na 'poradu' v kavarne Books & Beans o tom co
se to deje v moskevske podzemni draze, a ze je zvedavy co si o
tom myslim.
Vzdy mne zaujme, kdyz se nekdo zajima, co si myslim, i kdyz v
jeho pripade mi chce rict co si mysli on, ale tak je to mezi veterany
spravne a bez prodleni jsem chvatal do kavarny.
Mervyn uz tam sedel, srkal kafe a cetl na svem laptopu zpravodajstvi
o Moskve. Mervyn, abych objasnil jeho prudky zajem o utok na moskevske
Metro, si mysli,
ze dalsi neco jako 9/11 je eminentni a bude spachano pred zacatkem
prazdnin; ja takovemu pojeti budoucnosti vzdoruji z jednoducheho
duvodu, ze udrzeni nasi
civilizace a podrzeni opulentniho zivotniho stylu se dramaticky
prodrazuje a tim nastane upadek vodopadem. Oba jsme v uzkosti,
ze nas podzim zivota prozivame a prozijeme v permanentni uzkosti.
"Proc v Moskve?" vybafnul na mne sotva jsem odlozil
bundu a upil prvni hlt vonave kavy.
"A proc ne?" odpovedel jsem na otazku otazkou, "kdyz
ruske jednotky operujici v kavkazskem prostoru skolily v breznu
tri vyznamne bojovniky za svobodny kavkazsky emirat a jsou na
stope vudci a samozvanemu emirovi Umarovovi? A Umarov slibil prenest
boj do Moskvy, nevsiml sis?"
"A to rozkatilo presidenta Medvedeva, ze slibil separatistum
krvavou odvetu?"
"Nejen to," rekl jsem pomalu, abych si uskladal myslenky,
"Umarov je trn v ruske pate, protoze byl v pozadi teroristickeho
utoku na expresni vlak mezi Moskvou a Petrohradem minuly rok a
je taky direktne spojovan s hroznym nestestim v Beslanu v roce
2004..."
"Byl jsi v Moskve a navstivil jsi slavne moskevske Metro?"
prerusil mne Mervyn.
"V Moskve jsem nebyl, ale je znamo, ze moskevska podzemni
draha je nejvetsi nebo druha nejvetsi podzemni draha na svete,
ze zahrnuje 180 stanic a provoz zajistuje 500 vlakovych souprav,
ktere denne prepravi SEDM MILIONU cestujicich (rocne dve a pul
miliardy)."
"To si ani jeden nedokaze predstavit...," zamumlal Mervyn.
"Ale ano," rekl jsem se svym sklonem k aritmetice a
statistice, "kdyz spocitame, ze 7 milionu lidi projde 180
stanicemi, tak to mas veletok 40.000 lidi prochazejicich jednou
stanici, a kdyz uvazime, ze takova stanice je vytizena 16 hodin,
tak po schodistich prochazi vic lidi nez ma hodina vterin."
Mervyn se zasklebil nad temi kupeckymi pocty, ktere jsem delal
z hlavy a rekl: "Copak lze v takovem toku lidi zachytit nekoho
se silenym umyslem zmarit funkci Metra?"
"Nelze," rekl jsem, "protoze ochranci s okem ostrovida
nemohou zahlednou co by meli ci mohli."
Vkradala se do nasi konverzace porce zoufalstvi, ze civilizace
nemuze zachranit sama sebe.
"Sklicujici pro mne je, rekl Mervyn, ze to provedly zeny,
v cemz se zpravodajove shoduji..."
"Ano, ztisil jsem hlas, zenu jako darce a tradicniho ochrance
zivota si taky v roli sebevrazedneho zabijaka nemohu predstavit
a je mi ta predstava cizi jako strepy v jidle."
"Maji slovanske zeny nejaky sklon k mucednictvi a sebeobetovani
za politickou vec?"
"Pochybuji, rekl jsem, ale zde se nejedna o Slovanky, ale
spise o islamske fanatiky."
"Je zensky rod od fanatika?"
"Rekl jsem fanatiky, protoze se povida, ze islamske zeny
jsou prinuceny provest takove silene akce z duvodu jakehosi vydirani,
kdyz byly treba neverne, a mohly by byt ukamenovane nebo se obetovat
za vec a tim se ocistit pred sebou, pred rodinou, spolecenstvim
a hlavne pre Allahem.
"A ty tomu veris?" utocil Mervyn.
"Verim, protoze pri vyslesich nekterych takovych sebevrazednych
teroristek, kterym se nezdarilo odpalit dynamitovou vestu, byly
vysetrovany motivy a toto vysvetleni takoveho sileneho umyslu
bylo temi nestastnicemi uvedeno do protokolu v nekolika pripadech
v Izraeli."
"Ach boze, povzdechl si Mervyn, protoze nevera je vecna,
bude i toto chovani na veky mozne."
Sedeli jsme ve chmurach, ze lidska povaha je stejna, ale technologicka
spolecnost je mnohem zranitelnejsi nez byla spolecnost pred mrakodrapy,
podzemnimi drahami a velkoletadly.
Vedel jsem, ze Mervyn ma reseni, a cekal jsem, az to na mne vyklopi,
a necekal jsem dlouho:
"Budoucnost moderni spolecnosti bude v nahote! Nahy clovek
nemuze skryvat ani dynamitovy pas ani bombu v bote ci v podvlekackach,"
rekl Mervyn a roztahl hubu k usmevu.
"Budeme vsichni nahati, budeme sedet v teto kavarne nahati,
i v autobuse ci v podzemce. Mne by to nevadilo, rekl jsem, abych
se pripojil k Mervynovu napadu a rozhlednul jsem se po kavarne.
U stolku opodal sedel velice tlusty muz a cetl noviny. Ukazal
jsem na neho ocima, Mervyn se podival, a rekl jsem: "Leda,
ze takovy tlustoch by schovaval bomby v zahybech kuze."
Mervyn se zasmal a rekl: "Tlustochum bude zapovezeno chodit
mezi lidi..."
"Sel jsem domu a Eva byla zvedava, co jsme vyresili?"
"Budoucnost civilizace je ve vseobecne nahote," rekl
jsem, a Eva mi s usmevem nalila polevku a rekla: "Tak jez
s mirou, aby ses nestydel na verejnosti za svou figuru."
Jedli jsem hovezi polevku s nokama, dival jsem se na Evu a dumal,
jestli by mi vadilo sedet nahaty u jidla v restauraci.
Anebo je to otazka zvyku? V Kostarice jsme vsichni stolovali v
plavkach.
Ross Firla - Sudbury