Ohlednuti za olympiadou
Temer jako kdyz utne se prestalo o ZOH ve Vancouveru po zaverecnem
ceremonialu hovorit. A presto je na co vzpominat. Vzdyt Kanada
ziskala rekordni pocet 14 zlatych medaili a umistila se v celkovem
hodnoceni (26 medaili) na tretim miste za Spojenymi staty (37)
a Nemeckem (30). Ceska republika skoncila trinacta se sesti medailemi.
Dve zlate medaile si odnesla rychlobruslarka Martina Sablikova
na 3000 a 5000 metru. K tomu pripojila jednu bronzovou na 1500
metru. Lukas Bauer ziskal dve bronzove medaile jednu za 15 km,
druhou ve skvele stafete na 4x10 km. Ctvrtou ziskala ve slalomu
Sarka Zahrobska. Slovensko skoncilo osmnacte s jednou zlatou,
jednou stribrnou a jednou bronzovou. Vsechny medaile byly z biatlonu.
Dve ziskala Anastazia Kuzminova, jednu Pavol Hurajt.
Krome strhujicich zavodu Sablikove, byla vsak nejvetsimi dramaty
utkani slovenskych hokejistu. A nutno dodat, ze nechali na lede
vse a rozhodne ostudu na olympijskych hrach neudelali. Skoda jen,
ze v poslednich dvou zapasech prohrali. Pri tom jejich zapas s
Kanadou, obzvlaste posledni tretina, kdy dokazali snizit z 1:3
na 2:3 a jen skvely zakrok Longa pri Demitrove strele v posledni
minute, odvratil prodlouzeni, byl zrejme nejlepsim na MS. Skvely
byl zapas i o treti misto s Finskem, kdy naopak Slovaci vedli
po ctyriceti minutach 3:1, ale nakonec v oslabeni inkasovali a
prohrali 3:5. Strhujici byl i finalovy zapas, kdy Kanada zdolala
USA 3:2 v prodlouzeni a bylo symbolicke, ze posledni branku turnaje
vstrelil snad nejlepsi hrac NHL Sidney Crosby. Cesi meli smulu,
kdyz v ctvrtfinale proti Finsku Kubinovi spadla helma, coz rozhodlo
o konecne prohre 0:2, ale pokud nedas branku, nemuzes pocitat
s medaili.
Kuriozne si obcas pocinala media. Napriklad kanadska televize
neukazala vitezku Martinu Sablikovou, ale do nekonecna ukazovala
Hughesovou, ktera skoncila treti. Cesky rozhlas treba nevysilal
uvodni zapas Cesko-Slovensko a misto toho daval zelenou vlnu,
ze ulice jsou prazdne, protoze se vsichni divaji na hokej V dobe,
kdy se jela dramaticka stafeta na 4x10 km pro zmenu daval reprizu
rozhovoru s Mirkem Topolankem a pak hudbu. Take zustava otazkou,
proc treba cesky rozhlas nevysilal zapasy slovenskych hokejistu,
alespon treba zaver utkani nebo treba proc nema dohodu o prebirani
prenosu slovenskeho rozhlasu. Vzdyt slovenska mensina v Cechach
neni zanedbatelna a ne vsichni Slovaci v Cechach maji zrovna po
ruce televizi. Totez plati i opacne. V dobe, kdy se uvazuje o
spolecne Cesko-Slovenske fotbalove lize, by se mohlo zacit spolupracovat
i v eteru.
Ales Brezina
***
Mensi prubezna informace z OH
2010
Konecne uz se pred nekolika malo dny udelalo ve Vancouveru
a okoli hezke pocasi.
Dneska doslova dokonale. Obloha bez mracku, bezvetri, teplota
ve meste par stupnu nad nulou. Vydali jsme se tedy k mistu, kde
plane olympijsky ohen a pak do jeho stredu, odkud se vysilaji
zabery televizi, na misto zvane Robson Square.
Vedomi si omezenych parkovacich moznosti nechali jsme auto na
ulici vzdalenejsi a s chuti se v peknem pocasi vydali na misto,
kde v den zahajeni OH pan Gretzky ten olympijsky ohen zazehnul.
Sli jsme po promenade na brehu Pacifiku, kde uz je nekolik let
nova vystavba, cesta nas vedla kolem zakotvenych jachet vseho
druhu, od mensich po velike. Na jedne, spis mensi, uvideli jsme
informaci ze je na prodej za 138,000 dolaru. (Bohuzel jsme meli
u sebe spolu s choti asi tak dvacku). Pri pohledu z te promenady
na ne je videt pekne, vzdalene pozadi hor, tentokrat ale jen chabe
zasnezenych, Uprostred vod na jakemsi zakotvenem plavidle stkvi
se olympijske kruhy, jejich blizke okoli ale pohled malinko narusuje.
Jak jsme se blizili k mistu s ohnem, videli jsme konglomerat novych
budov vselijakeho, moderniho tvaru, stejne jako jerab toporici
se v same blizkosti onech tlustych trubic slozenim pripominajicich
polena ohromneho taboraku, nosice to olympijskeho ohne, presneji
peti planoucich ohnu. Kolem plot a budovy ze skla a kovu nesourodych
tvaru a jak jsem se na tento symbol dival, zmocnil se me zvlastni
pocit a nemaly uzas nad tim, jak mohlo dojit ke schvaleni takoveho
podivneho symbolu. A vedle vzpina se nekolik vysokych svitidel
na zalomene konstrukci. Kdyz jsme se pak na misto podivali z vrsku
ulice po niz jsme vysli k centru deni, podivana pusobila ponekud
rozeklanym dojmem, spis to misto pripominalo staveniste nezli
dustojny prostor s klasickym sloupem nesoucim talir s planoucim
ohnem. Opet nejspise snaha po originalite za kazdou cenu (kolik
tato dle meho nazoru obludnost stala, nemam poneti). Jaka skoda,
nebot v takovy den jako ten dnesni pekne vyniknou vsechny krasy
a prednosti Vancouveru a jeho okoli. Tento vytvor te krase nijak
nepridal. Nechapu, ze se naslo ohromne mnozstvi lidi ochotnych
stat snad v hodinove, aby tu vec mohli videt z urovne tech peti
plamenu ...
Bylo dopoledne a na namesti nebylo jeste mnoho lidi. Jen dlouha
fronta na docasnou atrakci spocivajici v moznosti v zavesu se
svezt nad namestim na lane asi sto metru dlouhem z jedne veze
na druhou. (Jednim z prvnich jezdcu byl par dnu pred zahajenim
her premier G. Campbell).
Namesti, na ktere se po schodech schazi na jedne strane od Vancouverske
galerie a na protejsi od komplexu soudnich budov, dilu to
A. Ericksona jez od casu, kdy jsem tam v jedne ze dvou restauraci
travil nespocet polednich prestavek doslo znacnych zmen. Zastreseny
prostor, ktery v lete po par tydnu slouzil tance chtivym obcanum,
panum, slecnam, krasavicim a v zime k brusleni, byl z nepochopitelnych
duvodu posunut severnim smerem. Oblibena restaurace vzala uz davno
za sve a kluziste nenabralo na plose, po obou jeho stranach nevidel
jsem nic lakaveho.. Snad se to objevi po skonceni olympijskeho
frmolu. Byl cas vydat se v tom nadhernem pocasi zpet k zaparkovanemu
vozidlu a tak jsme to udelali.
O tom, jak k teto chvili vedou si soutezici o olympijske medaile
mnohem lepe informuje samozrejme televize na nekolika kanalech
a tak ja mohu sdelit jen neco osobnich poznatku a nazoru:
Dvaatricetilety flamboyantni American Bode Miller, ktery obcas
si pocinal jak by si v ocich nekterych prisnych jedincu pocinat
nemel, stal se mistrem lyzarske alpske kombinace. Zustavaje u
lyzovani, jakesi otevrene hlavy pred zahajenim her uvedli predpovedi
na viteze lyzarskych alpskych disciplin. Jejich snad odborna predpoved
jen potvrdila absolutni posetilost takoveho chytractvi. Vsichni
jsou zatim vedle jak ta jedle.
Prekvapivym zpusobem v techto disciplinach dominuji americti lyzari
a hlavne lyzarky.
(Znacne me rozladila informace od moji zeny ... vetsina jejich
kolegyn v zamestnani pry rika: At vyhraje kdokoli, jenom ne American
nebo Americanka! Podobne prani jsem chapal pred lety doma, kdy
misto Americanum nepralo se Rusum. K tomu byl prece duvod, tady
dneska ho marne hledam).
Videt se uz predem na Podiu s medailemi kolem krku neni
nic moudreho jak se zatim potvrdilo v pripade kanadskych lyzaru,
zklamani snad jeste vetsi nez vykon kanadskych hokejistu v zapase
se Svycary.
Hokej je hra pekna, ale muze zpusobit bolehlav muzstva (druzstva),
ktery ma bud smulu, nebo mu chybi koncovky a nebo ma horsiho brankare
nez souper. I tady mnohdy se prani stava otcem myslenky, jak se
rika. Plati tu i ono o Mistrovi, ktery se nekdy utne ... coz se
stalo J. Jagrovi v utkani s Rusy. Abych zustal u hokeje, libi
se mi jak hraji Kanadanky.
Pekna je podivana na rychlobruslare, kde stejne jako v lyzovani
namereny cas urci viteze bez jakychkoli sporu, coz nemusi platit
u jinych disciplin se sborem udelujicim hodnotici body. Z ceskych
zavodniku, alespon pokud to sleduji, v podstate nikdo nezklamal.
Olympijskych disciplin bude zrejme i nadale pribyvat, jak o tom
svedci ski cross na sjezdovkach pro muze, kdy borci si
to masti stovkou na trati plne skoku a jezto je to rychlost znacna
a na trati jsou ctyri, o pady neni nouze. (Jak ale pak se bude
porovnavat pocet ziskanych medaili pred lety a v soucasnosti nevim).
Ac jsme podnikli navstevu mesta dopoledne, o navstevnost nebyla
nouze, odpoledne a vecer pak pribude i zabava a bylo by spravedlive,
aby vsichni nadseni mistni obcane a divaci nebyli po skonceni
her odmeneni vyraznym financnim schodkem, ktery budou muset v
prubehu let uhradit.
Pokracovani mozna priste
Vladimir Cicha - Vancouver 22. unora
2010