Radmila Locherova - 70
Letos 22. unora oslavila neuveritelne 70. narozeniny jedna z nejpracovitejsich
a nejobetavejsich clenek nasi komunity, Radmila Jerabkova-Locherova.
Uz sest desetileti se vyznamnym zpusobem zapisuje do krajanskeho
zivota Cechu a Slovaku v Torontu.
Radmila prisla do Kanady s rodinou jako mala holcicka po
r. 1948, ale od sameho zacatku se s bratrem Zbynkem zapojili do
vsech krajanskych akci. Ceske povedomi vstepuje sve dceri Mone
a vnoucatum, ktera jsou vlastne uz ctvrta generace Kanadanu.
Radmila po cela desetileti pracuje na predsednictvech hned tri
velkych krajanskych spolku: Sokola, MMI a Ceskeho a Slovenskeho
Sdruzeni, jehoz Torontskou pobocku dnes vede jako predsedkyne.
Vzdy je ochotna prilozit ruku k dilu, kde je to potreba, at pri
praci spojene s pripravou letniho dne na Masaryktownu, uklidem
po tanecnich zabavach, organizaci a dopravou hostujicich detskych
souboru, pomoci nove prichozim, to vse navic k normalni funkci
spojene s praci pobocky na poli kulturnim.
Je velmi skromna, a tak je takovym tim pilirem, jehoz dulezitost
si uvedomujeme, az kdyz neni. Ale pro svou milou, laskavou povahu
a noblesni pristup si ziskala naklonnost vsech, kdo ji meli to
poteseni poznat.
Radmilo, prejeme Ti hodne sil a pevne zdravi!
B. Sherriffova
A redakce Satellitu se rovnez pripojuje!
***
Abrahamoviny Martina Pribane
Ono padesat roku dnes je docela mladistvy vek. Ne ze by se v padesatce
nic nedelo. Je to cas uvazovani o druhe (nebo alespon prvni) vymene
manzelek - a cim dal tim casteji i manzelu, o zmene kariery nebo
i zeme, v ktere zijeme. Ale sotva vek, kdy si muzeme rict, ze
jsme uz zvorali vsecko, co se zvorat da a tudiz je cas na oslavu
naseho narozeni. Ale na druhe strane neni to zas tak davno (v
dobe Jaroslava Vrchlickeho [1853-1912], ktery - chceme-li si to
jeste vic priblizit- byl otcovskym pritelem Petra Zenkla), kdy
muzi jeste trochu mladsi nez Martin Priban dnes, byli oslovovani
jako 'ctihodni kmeti'! Takze padesatiny si pravdepodobne trochu
pozornosti zaslouzi.
Martin Priban je oslavil v kostele sv. Vaclava. Co tam se vsecko
nekona - to misto - a jeho dnesni farar, rev. Libor Svorcik -
si zaslouzi pomnicek. Pamatuji si i den, hlavne proto, ze vecer
po oslavach se konaly Sibrinky, na ktere prisel (tyden pote, co
se v naruci Barunky Sherriffove na plese farnosti sv. Vaclava
prakticky utancoval k mirne mozkove mrtvicce) vudci Sokol a sokolsky
historik - druhy dil (jen asi 1,300 stranek) jeho Malych dejin
velke myslenky vyjde v cervnu - Jan Waldauf. Tedy 13.
unora 2010.
Ale kdo to vlastne je ten Martin Priban? Podle informaci ziskanych
od ruznych detektivnich a vyzvedacskych agentur se narodil 11.
unora 1960 v Strakonicich (tam, odtud je taky 'Strakonicky dudak',
v kterem jsem pred vic nez pulstoletim [to uz jsem opravdu tak
dlouho na svete?] hral Vocilku), kde mu dovolili trpet na zakladni
skole. V roce 1975 ho nachazime na skole s podezrelym jmenem SOS
v Brne, kde studoval obor sdelovaci a zabezpecovaci techniky a
odtud v roce 1978 presel do Plzne na SBD ( tim si nejsem jist,
ale jmeno teto skoly je jeste podezrelejsi nez te brnenske) a
tam zase studoval sdelovaci techniku (o cem by to tak asi mohlo
byt?) a kdyz se o sdelovaci technice dozvedel vic, nez co je o
ni znamo, nastoupil prezencni vojenskou sluzbu (asi aby zapomnel,
co se dozvedel o sdelovaci technice). No, a kdyz se vratil z valek
s hrdinsky zvrascenym (pokud se vam to slovo zda neexistujicim,
nejste sami - mne taky) celem, nastoupil jako technik k podniku
AZD Praha (jeste, ze jsem tam odtud odesel uz v rijnu 1948, jinak
bych se z tech zkratek pominul). Rekli byste, ze tam nastoupil
v oddeleni sdelovaci techniky, ale co vas (a mne) napada; nastoupil
v oddeleni stavebnim. Aspon tak soudim z toho, ze se casem vypracoval
na mistra a stavbyvedouciho po cele republice (moc jsem premyslel
o tom, na co by se byval vypracoval, kdyby byval nastoupil v oddeleni
sdelovaci techniky, ale k zadnemu zaveru jsem nedosel). Kdyz ho
to prestalo bavit, zalozil v roce 1990 telekomunikacni spolecnost
MarCom s.r.o (to znamena neco jako ze za nic nerucite), tam pusobil
vselijak, taky jako jednatel az do roku 2008, a musel hodne zbohatnout,
ponevadz rok na to emigroval do Kanady (mozna taky proto, aby
- kdyby se zjistilo, ze vsecko s tim podnikem s divnym jmenem
neni v poradku - byl z dostrelu; ale to asi ne, ponevadz
v tom pripade by se snazil zneviditelnet a on dela pravy opak
- dokonce jsem ho videl v ceske televizi v torontske Nove vizi).
V roce 2009 emigroval do Kanady (soude podle jeho viditelnosti
bych soudil, ze uz je tu nejmene deset roku). Udava, ze ma tri
deti, dve devcata, Elisku a Annu a syna Martina. Na oslave svych
narozenin byl doprovazen svoji pani Ludmilou, velmi hezkou a
mladou zenou. Oslava se vyznacovala tim, ze tam byla spousta vyborneho
jidla, vcetne absolutne hrisne chutneho orechoveho dortu (orechy
byly dovezeny z Cech!). A take tim, ze misto aby hoste pronaseli
lichotive reci o oslavenci, oslavenec vedl lichotive reci o hostech.
Ja jsem bohuzel prisel pozde, tak nevim, co vsecko napovidal o
vsech tech peknych lidech, kteri tam byli, jako Marketka Slepcikova-Resovska
z Ceske televize nebo profesor Martinek, s kterym jsem pomahal
davat dohromady Kanadsky Fond pro Ceske a Slovenske univerzity.
A co chce oslavenec v Kanade delat? Vyrabet solarni energii. Proste
ze slunce nejak vytahovat elektrickou energii. To se asi naucil,
kdyz na tech skolach se zkratkovitymi jmeny studoval sdelovaci
techniku. Ale clovek nikdy nevi. Martin Priban se mi jevi jako
clovek, kteremu veci vychazeji. Ale ja o nem pisu hlavne proto,
ze je jednim z nemnoha krajanu doslych v poslednich dvaceti letech,
kteri se zucastnuji zivota v nasi komunite.
Josef Cermak