Panochovo kvarteto u svateho Vaclava
Na poslednich Nokturnech byli vytecni Panochovci.
Je to neuveritelne, ale jsou stale lepsi. Byla to odmena, neco
jako zlata medaile, ze nas Panochovci po dvou koncertech v New
Yorku opet poctili svou navstevou v Torontu. Na Nokturnech behem
poslednich sesti let vystoupili jiz potreti. A jejich vykon je
vzdy neuveritelny. Cokoliv hraji, je vzdy hrano s pocitem uzasne
muzikalnosti, s nehou a osobitym stylem.
Dnes je Panochovo kvarteto jedno z nejlepsich na svete. Jiri Panocha
- prvni housle, Pavel Zejfart - druhe housle, Mirek Sehnoutka
- viola a Jaroslav Kulhan - violoncello, ukazali opet, jak se
ma vrcholna hudba interpretovat: bez teatralnich rusivych pohybu,
klidne, soustredene s vnitrnim presvedcenim a muzikalnosti. Vysledkem
je uzasny zvuk, ktery se prenasi na city posluchacu a vznika opojeni
z krasy interpretovanych skladeb v akusticky vynikajicim kostele
sv. Vaclava. A to se tyka jak Mozartova kvartetu v d-dur, kterym
koncert zacal, tak moderni skladbou Bohuslava Martinu (kvartet
cislo 7) a po prestavce kvartet opus 105 naseho oblibeneho Antonina
Dvoraka. Uzasny muzikalni projev kvarteta mel za vysledek neutuchajici
potlesk nadsenych posluchacu, kteri si vynutili pridavek opet
od Antonina Dvoraka. Po koncerte jsme se zeptali Jiriho Panochy
na dojmy z koncertu.
JP: My jsme zde jiz zazili nekolik koncertu, je zde
velice prijemne prostredi, sympaticke publikum, a jsme stastni,
kdyz si zde muzeme zahrat. Meli jsme dva koncerty v New Yorku.
Naposledy jsme byli v Torontu pred rokem a pul. Bylo to velice
podobne a bylo to take velice prijemne.
ABE: Hrali jste Mozarta, Martinu a Dvoraka, koho z nich mate
nejradeji?
JP: To je pro mne tezka otazka. Skutecnosti je, ze hrajeme
vetsinou ceskou muziku, ktera je od nas pozadovana v zahranici,
ale milujeme zrovna tak videnske klasiky Haydna, Mozarta, Beethovena.
Nevyhybame se ani Bartokovi a Sostakovicovi. Ten repertoar za
tech 41 let, co hrajeme spolu je docela znacny. Mame na tri sta
skladeb ruzneho druhu, ale ceska hudba je v nem nejpevneji zakorenena.
ABE: Jak se takovy repertoar vyvijel?
JP: Kdyz jsme zacinali, tak jsme si vybirali skladby, ktere
byly na urcitych soutezich povinne. Podle toho se volil repertoar.
Kdyz jsme prestali jezdit na souteze, tak jsme si mohli vybirat
sami, i kdyz velice casto byly z ciziny vyslovovany pozadavky
na urcite skladby. Tim vznikla smes skladeb, ktere jsme si vybrali
a ktere byly na nas pozadovany. Ze zacatku jsme se snazili venovat
ceskemu repertoaru. Hodne jsme toho natocili pro Supraphon: kompletni
dilo Dvorakovo, dale jsme natocili vsech sedm kvartetu Bohuslava
Martinu, oba Smetanovy kvartety, oba Janackovy, Fibicha Vyjimkou
je stara ceska hudba, kde se najde mnoho skladeb, ktere bychom
jeste mohli natocit, ale asi k tomu jiz nedojde.
ABE: Jak vypada nacvicovani jedne skladby?
JP: Nejprve si kazdy z nas projde part sam, protoze nema cenu
hrat na poprve z listu. Pak se sejdeme na zkousce, pri ktere udelam
nektere smyky a kolegove se prizpusobi nebo ja jim. Vzdycky se
hledaji zvukove efekty, barva zvuku, voli se smyky, prstoklady.
To je prvotni prace, kdy kazdy rekne svuj nazor a potom to na
zkouskach tribime a postupem casu se to vyvine. Nikdy nejdeme
hrat nebo dokonce neco natacet po tydnu. Vzdycky se snazime poctive
pripravovat na nove skladby a dukladne je pripravovat. Mnohdy
jsme neco nacvicovali mesic, dva mesice, pak jsme to odlozili
a znovu se k tomu vratili. Neni ideani hrat kratkodobe pripravenou
vec. To neni, co by clovek chtel.
ABE: Pouzivate audiozaznamu, kdyz neco nacvicujete nebo vam
staci, kdyz se slysite pri zkousce?
JP: Samozrejme, ze si i veci natacime, ale vetsinou vychazime
ze zkousek. Protoze za tu dobu mame urcite zkusenosti a vime,
jak se zachovat a jak pouzit sve schopnosti a vyjadrovaci prostredky.
ABE: Antonin Kubalek interpretoval velice casto premierove
skladby Milana Kymlicky, hrajete i vy nejake soucasne autory?
Nechteli byste nekdy predvest v Torontu nekoho v premiere?
JP: My nejsme zamereni na jednoho autora, ale meli jsme radi
Vladimira Sommera (1921-1999) a jeho dva smyccove kvartety, velice
rozdilneho charakteru. Jeden je neoklasisticky a druhy moderni,
velice komplikovana hudba. Oba jsou nadherne. To je asi dluh,
ktery zde mame.
ABE: Pokusili jste se nekdy experimentovat dohromady s dzezovym
orchestrem?
JP: Ne, to jsme bohuzel nezkouseli, i kdyz si toho vazim a
obdivuji to. Nejsme vsak ve slozeni, ze bychom vsichni ctyri k
tomu inklinovali, takze se zamerujeme na to, co delame.
ABE: Kdyz jste svym zpusobem takhle rozdilni, jak to ze jste
vydrzeli pres ctyricet let spolu a nejdete si na nervy?
JP: Samozrejme nekdy to ma urcite meze. Myslim, ze vime jeden
o druhem a kdyz nekdo nema zrovna naladu, tak ho nejak nedrazdime
a radeji se stahneme a resime veci jednotlive a nikoliv souhrnym
konfliktem.
ABE: Mate nejake spolecne zajmy, kdyz jste treba na cestach?
JP: Nekdy koncerty, ale jinak ma kazdy svou rodinu. V prvnich
letech jsme jezdili spolu i na dovolenou, ale to bylo i z duvodu
nacvicovani repertoaru. Ted je kazdy stastny, kdyz muze dovolenou
stravit se svoji rodinou. Toho casu, co jsme stravili spolu je
hodne.
Byl to uzasny vecer. Pristi Nokturno prezentuje mladou
nadejnou pianistku, dceru virtuoza Antonina Kubalka Karolinu Kubalkovou,
ktera predvede skladby Frederika Chopina, Bohuslava Martinu, Sergeje
Rachmaninova a dalsi. Nenechte si ujit jedinecnou prilezitost
slyset a poznat dalsiho clena Kubalkovy hudebni rodiny, pristi
svetovou pianistku.
Milos Krajny
Ales Brezina
www.nocturnesinthecity.com
905/232-3092