Madarsky filmovy tyden -
drogy, exkluzivni prostitutky, snuff film madarsky film
zapasi o misto na slunci
Madarum bychom mohli zavidet. Madarsky film je spolu
s polskym filmem nejlepe viditelny v krajine postkomunistickych
zemi. Muzeme se dohadovat, jestli je to tim, ze madarsky Milos
Forman, tedy oscarovy reziser Istvan Szabo, zije v Madarsku
a venuje se jeho propagaci v zahranici. Je to mozna diky
osmdesati vyznamnym i mene vyznamnymi festivalovym cenam pro madarske
filmy za rok 2009. Nebo je to prijatym filmovym zakonem, ktery
umoznuje plnit hlavni podpurny fond - Verejnou nadaci pro film,
penezi z ruznych zdroju (u nas by tomu financni experti rekli
dvoji zdaneni, coz je u nas hlavni argument proti prijeti filmoveho
zakona)? Tri hlavni madarske fondy pro podporu filmu operuji dohromady
uctyhodnou castkou kolem 35 mil. Euro na rok. Rocne jde do premiery
zatim stabilne kolem 25 celovecernich filmu, situace tu neni tak
drasticka jako treba v Nemecku nebo ve Svycarsku, kde hotovy
film je mrtve narozene dite - casto vubec nenajde distributora.
Madarske filmy mely v roce 2009 hezkych 12 procent podilu
na trhu. Druhy nejuspesnejsi madarsky film roku 2009, muzikal
Made in Hungaria, ne nepodobny Hrebejkovym Sakalim letum, skoncil
na druhem miste zebricku s 225 000 divaky (bezel na
MFF Karlovy Vary 2009) a nejuspesnejsi film lonska je komicko-eroticko-mafiansky
thriller o zadluzenych madarskych mladicich v Americe, kteri
se rozhodnou natocit kvuli dluhum porno. Film se jmenuje A Kind
of America 2 a skoncil v roce 2009 s rekordem 450 000
divaku.
Madarsky filmovy tyden (2.-8.2.2010) uvedl 16 celovecernich
filmu plus 10 celovecernich filmu, ktere filmovi producenti natocili
pouze pro televizi. Z tech sestnacti je nejmene pet takovych,
ze stoji za velky kus reci. Jsou to filmy natocene jinym nez televiznim
jazykem, hodne obrazove nebo hodne odvazne. Madarsko-svycarsko-rakousky
horor The Kamera Murderer (Vrah s kamerou, rezie Robert
Pejo) se odehrava v milionarske vile u Neziderskeho jezera,
v mistech, kde driv probihala ostre strezena hranice mezi
Madarskem a Rakouskem. Dnes je tam natur pur, kus zeme obyvane
neustale kunkajicimi zabami, ktere je filmu slyset vic nez filmovou
hudbu. A lany vysokeho, nekonecneho rakosi, jedinecna kulisa filmoveho
tajemna. V obydli se sejdou dva pary uspesnych mladych lidi,
jeden z Budapesti a druhy z Vidne. A zatimco tihle ctyri
piji tokaj a hraji karty, v okoli se ztrati tri deti. Jak
se ukaze, deti se staly obeti amaterskeho snuff filmu nataceneho
pro internet, tedy snimku, v nemz v prubehu deje nekdo
realne zemre. Jestli deti zemrely padem z byvale strazni
veze na statni hranici, kam je vrah donutil vystoupit nebo jinak,
zustava nejasne. Okoli cese policie, litaji vrtulniky a dva pary
v milionarske vile jsou stale vic nervozni.
Do sveta manipulaci
Vedle horroru dalsi zanrovy film thriller Daeathwaltz
(Valcik smrti) v rezii Kristiana Karolyho otec,
vyslouzily policista s rakovinou plic se prichazi omluvit
sve dceri v den jejich tricatych narozenin. Ta bydli v byte,
kde je neuveritelny neporadek, zena je ve vysokem stupni tehotenstvi
a tezce zavisla na drogach. Cerne barvy tohoto tezko konzumovatelneho
filmu si prislo publikum rozptylit na film Team Building
v rezii talentovane Almasi Reky. Nekde v hotelu mimo
mesto probiha skoleni nejake velke firmy. V ramci posilovani
kolektivu chodi ucastnici kolem dokola a drzi mezi sebou mice,
nevsedni zazitek pak hodnoti, nacez britsky skolitel hodnoti
je. Lektor hovori o tom, ze "musime byt otevreni", "pomahat
si" a "podivat se do zrcadla, abychom se zmenili"
a neustale opakuje, jak se od vnitrni motivace prechazi ke spontanne
kreativni komunikaci a jak kazdy musi znat svou cilovou skupinu.
Nikdo tomuhle vymyvani mozku pomoci poucek moc nerozumi, ale vsichni
delaji, ze jo. Nakonec prijde hlavni poucka: "Vsichni jsme
jen produkt. Vzdycky zalezi na packagingu." Nikdo lektora
neposle k sipku, ostatne naslouchani lektorum Vecerni univerzity
marxismu-leninismu i lektorum moderni komunikace (o neco chytrejsim)
mame nejak v krvi uz radu let. Jeden z nejagilnejsich
clenu skupiny je stary ucitel, ktery se snazi zavdecit co muze
a usilovne tmeli kolektiv. Kdyz se jeden z mladych ucastniku
teambuildingu vzbouri a rika, ze je to jen pokrocily zpusob, jak
se prizpusobit a lezt do zadku nadrizenym, lektor ho dostane na
chytaku s cisly a odstrani ho z kolektivu jako ves.
"Ani dite nezplodis sam!" vola za nim vitezne a ostatni
houfne prisvedcuji. Ve svete teambuildingu se rodi tymy a rozpadaji
osobnosti.
Madari ziji manipulacemi dnesniho sveta. Czukor Show (Tamas
Dömötör) je vytecne nasnimana talk show
se zvanymi hosty manzel, manzelka, milenka, sestra a muz,
ktery jim pujcuje byt. V talk show se probira, jak
muz zije se dvema zenami a nestara se o nemocnou matku, vychazi
na povrch tehotenstvi a pere se nejspinavejsi pradlo. "My
jen urychlujeme to, co by se stejne jinak stalo," rika moderator
Milan Czukor. Pozvani svedsti hoste jsou z teto "hranice
bourajici show" konsternovani, nacez davaji sefovi studia
velkou zakazku. Moderator i lektor teambuildingu jakoby rikali:
pred nasim svetem neni uniku, my jsme vitezove a dokud budou media
ovladana penezi a poctem divaku a reklamou, do te doby to bude
takhle. (Zvlast zajimave pro lidi, co zazili socialismus s jeho
kontrolou lidi a medii pomoci ideologie a vedi, ze tohle bylo
jeste horsi).
Czukor Show
Dva poly Evropy
Vitezny film Madarskeho filmoveho tydne Bibliotheque
Pascal (Pascalova knihovna, rezie Szabolcs Hajdu) lici pribeh
rumunske Madarky Mony. Ta odejde od sve trilete dcery a od sveho
otce se necha prodat do liverpoolskeho klubu umelcu, homosexualu
a dalsi smetanky, vyhledavajici exkluzivni vznety. V jednom
z pokoju tu vystupuje jako Johanka z Arku. Aby prezila,
sef klubu ji picha drogy, obcas ji nekdo nafackuje, obcas si ji
nekdo koupi na eroticke radovanky. Pokoje jsou vybaveny dekadentnimi
a rafinovanymi umeleckymi predmety jako svicky, krize a panenky.
V prezentu film lici, jak Mona, ktera je uz zpatky v Rumunsku,
se snazi dostat svou dceru zpatky ta byla mezitim dana do
ustavu na prevychovu. Reziser Szabolcs Hajdu rika o tomhle zvlastnim
madarsko-rumunskem svete: "Story Mony jsem napsal pred peti
lety. Zil jsem tehdy v Rumunsku. Kazdy den jsem byl konsternovan
svetem Balkanu, kde kone Cikanu mrzli v minus triceti stupnich,
kde ortodoxni knez ridil cernou audinu a zehnal husam, vejcim
a paklikum penez. Je to svet, ve kterem policie muze byt uplacena
krabickou pudinku, kde si vykladaci osudu a obchodnici se zazraky
delaji placenou inzerci v novinach, kde pohromade zijou Madari,
Cikani, Rumuni, Armeni, Nemci, Turci a Rusini. Je to misto, kam
Holandane prijizdeji nakupovat pozemky, odkud etnicti Madari utikaji
zpatky do Madarska a odkud se Rumuni snazi emigrovat do zemi,
kde se mluvi romanskymi jazyky. Odtud jsou mlade zeny zavlekany
do Italie, Spanelska, Nemecka a Francie a nedokaze to zmenit
ani Evropska unie. Pribeh sexualni otrokyne, o ktere jsem pak
natocil film, mne vypravela bufetarka v divadle. Zazila to
na vlastni kuzi cestu z Rumunska pres Viden do Liverpoolu.
Neco jsem prevzal, neco jsem zazil sam, neco mi vypravel nekdo
jiny, neco jsem domyslel. Jiste je jedno: Rumunsko ma nejvyssi
emigraci mezi evropskymi zememi a Rumuni vetsinou odchazeji kupodivu
do Velke Britanie. Tyhle dve zeme znamenaji dva poly Evropy. Dva
poly, vzdalene zemepisne i kulturne. Jsou to dva hlavni poly evropske
emigrace."
Prodavani lidi, kradeni myslenek, splhani na spolecenskem rebricku,
oblbovani s usmevem na tvari a s optimistickym hlaholenim
anglickych frazi, premoc medii, neexistujici hranice mezi clovekem,
ktery hraje sam sebe a nebo vystupuje v roli, kterou mu urcil
nekdo jiny, to je to, v cem je soucasny madarsky film dobry.
Tahle tragikomicka show ma jednu vyhodu: je naprosto aktualni.
Madarsky film ukazuje svet nas vezdejsi s jeho bolestmi i
strachy. Ukazuje exkluzivni svet denne probirany v mediich,
svet, ktery je jen pro vyvolene, pro "majitele klicu".
V jednom velice krasnem road movie s nazvem Vespa
(rezie Diana Groo) se do tohoto sveta snazi proniknout dvanactilety
cikansky kluk z vesnice. V cokolade nasel vyherni kupon,
ze se stal vyhercem motocyklu Vespa. Vypravi se na svou pest do
Budapesti, v sidle zprostredkovatelske firmy najde napis,
ze firma zkrachovala, ale kluk se neda, "svou" Vespu
nakonec sebere. Cestou zpatky mu ji ukradnou. Ve vsi pak jezdi
zas na starem kole mezi volne pobihajicimi koni. Sen se zhroutil,
ale kluk zustal tim, cim byl. Mozna tohle je nejdulezitejsi poselstvi
madarskych filmu: sevce, drz se kopyta a nelez tam, kam nemas.
Radovan Holub, Budapest