Navrat na hlavni stranu

M. Gabankova: Lezaky 2009

Vojtech Kyncl: "Lezaky obycejna vesnice, Silver A a pardubicke gestapo v zrcadle heydrichiady"
Brilantni mlady cesky historik Vojtech Kyncl je doktorand v oboru ceskych dejin na Jihoceske univerzite v Ceskych Budejovicich, kde promoval. V roce 2003 stravil tri mesice na studijnim pobytu v Trinity College v Dublinu, v letech 2004-2006 studoval jako stipendista na Universitat Jena, SRN, v letech 2006-2007 na Humbolt Universitat v Berline a letos na York University v Torontu.
Kynclova kniha vysla v roce 2009 v Nove tiskarne Pelhrimov za financni spoluucasti Grantove agentury Jihoceske univerzity. Puvodni diplomova prace s nazvem Akce Lezaky. Obycejna vesnice obhajena na Historickem ustavu Filozoficke Fakulty Jihoceske univerzity v roce 2007 ziskala Cenu Edvarda Benese I. stupne a Cenu dekana Filozoficke fakulty Jihoceske univerzity.
V uvodni poznamce Kyncl nacrtava konec existence Ceskoslovenske republiky a Hachovo jednani v Berline "v jednu hodinu po pulnoci 15. brezna 1939", s Hitlerovymi vyhruzkami a Goringovym "ujistenim", ze pokud Hacha nepodepise "dobrovolne" odevzdani Ceskoslovenska Nemecku, bude Praha bombardovana. Ve ctyri hodiny rano Hacha podepisuje.
Lezaky - osm domu (52 obyvatel) a Svanduv mlyn (dva spravne oddelene celky na severozapadnim okraji Ceskomoravske vysociny) - jsou v knize oznaceny jako vesnice. Jeji vypaleni 24. cervna 1942 a vrazdy jejich obyvatel po atentatu na Reinharda Heydricha, zatceni gestapem prakticky vsech clenu odbojove skupiny CENDA (podle Cenka Burese, ktery prvni v oblasti navrhl utvoreni odbojove organizace) a zjisteni mista ukrytu vysilacky Libuse ve Svandove mlyne, zaradily Lezaky mezi pamatna mista jedne z nejobludnejsich epizod svetove historie. Ackoliv - jak Kyncl vecne konstatuje - gestapo a ochranna policie nesly za tyto zlociny plnou zodpovednost, krome peti zadrzenych clenu pardubickeho gestapa v letech 1945 a 1950 nebyl nikdo z pozdeji vypatranych a usvedcenych valecnych zlocincu potrestan (jednim z nepeknych vlastnosti hitorie je, ze se opakuje: viz - v ponekud jine forme - rok 1989).
Kyncl, ktery vidi Lezaky jako prusecik ucasti fyzicky pritomnych parasutistu, mistnich odbojaru, gestapaku a konfidentu, "si predsevzal ukazat odvahu tech, kteri poskytli parasutistum pomoc v jejich velice dulezitem ukolu - vysilat zpravy o deni v protektoratu a svym dilem prispet k atentatu" na zastupujiciho risskeho protektora, jednoho z nejdulezitejsich muzu nacistickeho vedeni, jehoz hlavnim ukolem v Hitlerove Nemecku bylo reseni zidovske otazky a likvidace jakehokoliv protinacistickeho odporu. Odvahu lidi jako Svanda, Stulik, Svoboda, Knez, "kteri vsichni meli mlade rodiny a od sameho pocatku museli vedet, jak velike riziko podstupuji. V sazku dali nejen sve zivoty, ale i zivoty svych nejblizsich." V pozadi tohoto deni v Kynclove liceni stoji dve vyznamne politicke osobnosti, Edvard Benes a Adolf Hitler: Benes mel na uspechu atentatu na Heydricha vysostny zajem a jeho odhad ucinku na spojenecke vlady Velke Britanie a Francie byl "uzasne presny; Mnichovska dohoda byla v srpnu 1942 jejich vladami prohlasena za nulitni." Adolf Hitler odpovedel na Heydrichovu smrt vypalenim dvou vesnic...
Kynclova kniha ma sirsi zaber nez pouze popsani osudu vesnice Lezaky a jejich obyvatel: lici gestapo jako "ucinny nastroj statni moci", analyzuje vnitrni slozeni sluzebny pardubickeho gestapa, roli kolaborujicich organizaci jako pardubicka Vlajka a Arijska pracovni fronta; motivaci jednotlivych gestapaku i "duverniku" a "udavacu"; priblizuje cleny parasutistickych skupin SILVER A a ANTHROPOID a roli civilistu v jejich akcich. Setkavame se v ni s hrdinstvim civilistu, ale take s neopatrnosti parasutistu: jeden z civilistu, Milan Katschner, majitel hotelu v Polici, vysoko cenil vlastenectvi napriklad Vaclava Krupky, ale mel pochybnosti o parasutistech, o nichz se domnival, ze byli vice motivovani touhou po dobrodruzstvi nez vlastenectvim. Knihou se mihnou i politicke osobnosti jako Bohumil Lausman a Rudolf Gajda, najdeme v ni oficialni i neoficialni statisticke zaznamy o poctu zatcenych na uzemi 'Oberlandrat Pardubitz', textovou prilohu a zvlast bohatou obrazovou prilohu. A zaznam o popravach u Zamecku v borovickem parku v Pardubicich, kde mezi 3. cervnem a 9. cervencem bylo hromadne povrazdeno 194 lidi...
"Lezaky" jsou pozoruhodnou praci, ktera si plne zaslouzi cen, kterych se ji dostalo a hlavne si zaslouzi, aby ji cetlo co nejvice lidi. Stoji zato.
Josef Cermak

 

Navrat na hlavni stranu