M. Gabankova: Lezaky 2009
Vojtech Kyncl: "Lezaky
obycejna vesnice, Silver A a pardubicke gestapo v zrcadle heydrichiady"
Brilantni mlady cesky historik Vojtech Kyncl je doktorand v oboru
ceskych dejin na Jihoceske univerzite v Ceskych Budejovicich,
kde promoval. V roce 2003 stravil tri mesice na studijnim pobytu
v Trinity College v Dublinu, v letech 2004-2006 studoval jako
stipendista na Universitat Jena, SRN, v letech 2006-2007 na Humbolt
Universitat v Berline a letos na York University v Torontu.
Kynclova kniha vysla v roce 2009 v Nove tiskarne Pelhrimov
za financni spoluucasti Grantove agentury Jihoceske univerzity.
Puvodni diplomova prace s nazvem Akce Lezaky. Obycejna
vesnice obhajena na Historickem ustavu Filozoficke Fakulty
Jihoceske univerzity v roce 2007 ziskala Cenu Edvarda Benese I.
stupne a Cenu dekana Filozoficke fakulty Jihoceske univerzity.
V uvodni poznamce Kyncl nacrtava konec existence Ceskoslovenske
republiky a Hachovo jednani v Berline "v jednu hodinu po
pulnoci 15. brezna 1939", s Hitlerovymi vyhruzkami a Goringovym
"ujistenim", ze pokud Hacha nepodepise "dobrovolne"
odevzdani Ceskoslovenska Nemecku, bude Praha bombardovana. Ve
ctyri hodiny rano Hacha podepisuje.
Lezaky - osm domu (52 obyvatel) a Svanduv mlyn (dva spravne oddelene
celky na severozapadnim okraji Ceskomoravske vysociny) - jsou
v knize oznaceny jako vesnice. Jeji vypaleni 24. cervna 1942 a
vrazdy jejich obyvatel po atentatu na Reinharda Heydricha, zatceni
gestapem prakticky vsech clenu odbojove skupiny CENDA (podle Cenka
Burese, ktery prvni v oblasti navrhl utvoreni odbojove organizace)
a zjisteni mista ukrytu vysilacky Libuse ve Svandove mlyne, zaradily
Lezaky mezi pamatna mista jedne z nejobludnejsich epizod svetove
historie. Ackoliv - jak Kyncl vecne konstatuje - gestapo a ochranna
policie nesly za tyto zlociny plnou zodpovednost, krome peti zadrzenych
clenu pardubickeho gestapa v letech 1945 a 1950 nebyl nikdo z
pozdeji vypatranych a usvedcenych valecnych zlocincu potrestan
(jednim z nepeknych vlastnosti hitorie je, ze se opakuje: viz
- v ponekud jine forme - rok 1989).
Kyncl, ktery vidi Lezaky jako prusecik ucasti fyzicky pritomnych
parasutistu, mistnich odbojaru, gestapaku a konfidentu, "si
predsevzal ukazat odvahu tech, kteri poskytli parasutistum pomoc
v jejich velice dulezitem ukolu - vysilat zpravy o deni v protektoratu
a svym dilem prispet k atentatu" na zastupujiciho risskeho
protektora, jednoho z nejdulezitejsich muzu nacistickeho vedeni,
jehoz hlavnim ukolem v Hitlerove Nemecku bylo reseni zidovske
otazky a likvidace jakehokoliv protinacistickeho odporu. Odvahu
lidi jako Svanda, Stulik, Svoboda, Knez, "kteri vsichni meli
mlade rodiny a od sameho pocatku museli vedet, jak velike riziko
podstupuji. V sazku dali nejen sve zivoty, ale i zivoty svych
nejblizsich." V pozadi tohoto deni v Kynclove liceni stoji
dve vyznamne politicke osobnosti, Edvard Benes a Adolf Hitler:
Benes mel na uspechu atentatu na Heydricha vysostny zajem a jeho
odhad ucinku na spojenecke vlady Velke Britanie a Francie byl
"uzasne presny; Mnichovska dohoda byla v srpnu 1942 jejich
vladami prohlasena za nulitni." Adolf Hitler odpovedel na
Heydrichovu smrt vypalenim dvou vesnic...
Kynclova kniha ma sirsi zaber nez pouze popsani osudu vesnice
Lezaky a jejich obyvatel: lici gestapo jako "ucinny nastroj
statni moci", analyzuje vnitrni slozeni sluzebny pardubickeho
gestapa, roli kolaborujicich organizaci jako pardubicka Vlajka
a Arijska pracovni fronta; motivaci jednotlivych gestapaku
i "duverniku" a "udavacu"; priblizuje cleny
parasutistickych skupin SILVER A a ANTHROPOID a
roli civilistu v jejich akcich. Setkavame se v ni s hrdinstvim
civilistu, ale take s neopatrnosti parasutistu: jeden z civilistu,
Milan Katschner, majitel hotelu v Polici, vysoko cenil vlastenectvi
napriklad Vaclava Krupky, ale mel pochybnosti o parasutistech,
o nichz se domnival, ze byli vice motivovani touhou po dobrodruzstvi
nez vlastenectvim. Knihou se mihnou i politicke osobnosti jako
Bohumil Lausman a Rudolf Gajda, najdeme v ni oficialni i neoficialni
statisticke zaznamy o poctu zatcenych na uzemi 'Oberlandrat Pardubitz',
textovou prilohu a zvlast bohatou obrazovou prilohu. A zaznam
o popravach u Zamecku v borovickem parku v Pardubicich, kde mezi
3. cervnem a 9. cervencem bylo hromadne povrazdeno 194 lidi...
"Lezaky" jsou pozoruhodnou praci, ktera si plne zaslouzi
cen, kterych se ji dostalo a hlavne si zaslouzi, aby ji cetlo
co nejvice lidi. Stoji zato.
Josef Cermak