Jan Amos u toho nebyl...
V temer pravidelnych intervalech sdeloval pan ucitel
Vydra (jazyk cesky) jak to s nami v zivote dopadne, kam to v
budoucnu dotahneme nebo nedotahneme. Dle jeho predpovedi byla
vetsina tridy predurcena k pohromam, blamazi, mensimu ci vetsimu
nezdaru. Jen male skupince pan ucitel predpovidal, ze v zivote
prorazi, ze se slusne uplatni...
Pan ucitel, machr na poezii miloval klasiky, ovladal latinu. Z
koncentraku se vratil s nadeji na spokojenejsi zivot, ta se ale
rychle rozplynula. A snad jeste vice nezli z vezeni, mel pocuchane
nervy z toho, co nalezl po navratu.
"Lide jsou neuveritelne zli. Vratil jsem se po dvou letech
z Mauthausenu ziv, abych videl ze mam knihovnu rozkradenou! Knihy
za tisice korun! Z klenotnice literatury!" zaloval a kdyz
se uklidnil, prednasel basen, ale nedoprednasel, vyrusen zakem.
Sklapnul knihu a hrimal: "Takhle to tedy je, takovyhle zajem
mate o vzdelani a pritom kazdy chce na studie, na vysokou skolu,
Karlovu univerzitu snad, medicinu! Ale chyba lavky, holenkove,
je pozde, je za pet minut dvanact, dvere se zaviraji! A znamecky
nenahonis! Neprorazis!" prorokoval pan ucitel.
A pak se jednou stalo, ze o prestavce zak Merkl, o dva roky starsi
nez my ostatni (zameskal dve tridy kvuli nemoci, nikoli neschopnosti),
chatrny a hubeny, jal se zdarile napodobovat pana ucitele a ziskavaje
si rychle pozornost spoluzaku nedbal na opatrnost, jez je matkou
moudrosti. Kdyz predstaveni vrcholilo, pan ucitel nepozorovan
vesel do tridy a razoval k zaku Merklovi, cerny plast za nim vlal,
ve tride bylo hrobove ticho rusene jen hlasem imitatora dosud
nic netusiciho a pak uz bylo slyset vrzani lavice, jak pan ucitel
smykal nestastnikem, jakoby se v nem v tu chvili probudila vzpominka
na vsechna prikori, ktera mu zivot pripravil, jakoby se drzy imitator
promenil v reprezentanta tech lidi co pana ucitele okradli ve
chvilich nejtezsich. A nahle promodraleho Josefa pustil a kvapem
vysel ze tridy. A ja v tu chvili pocitil takovy osten litosti.
Ne ke zmodralemu kamaradovi, ale k uciteli, ktery mel nervy nadranc.
Po incidentu bylo nekolik dni klidu nez doslo k aferce s Janem
Dleskem. Jan Dlesk byl drobny hoch ponekud tupeho vyrazu a chabych
vysledku v mnoha predmetech. Na tabuli a na svet se dival s hubinkou
pootevrenou a pro nezbytnou davku vzdelani dochazel si casto usmoleny
a zanedbany, vzbuzoval dojem jakoby se mu z oci sypaly ospalky
do sesitu malinko pokecanych slinami, ktere mu obcas z vecne pootevrene
pusiny ukaply.
Jednoho dopoledne pan ucitel Vydra zrejme shledal hochovu zanedbanost
kromobycejnou a bylo to prilis pro nervy osudem poznamenaneho
muze. Krok a druhy krok a statny ucitel nesl Dleska tridou jako
venkovsky lid z jara vynasi smrtku, miril s nim ke stene s vesaky
a na jeden z nich uzasleho Jenika povesil doslova za fligr. Jenda
se cukal nozkama a rukama, zatimco pan ucitel prinesl od tabule
houbu a jal se tvar usmolencovu cistit a pucovat...
"Pamatuj, ze den se zacina u lavoru studene vody, mytim do
puli tela, ty prase!" hucel pan ucitel a kdyz byl se svym
dilem spokojen, sundal Dleska s vesaku a pohodil jej ve smeru
jeho lavice.
Ale snad nejuhlavnejsim nepritelem pana ucitele byl, na rozdil
od obou zminenych nestastniku spise chabych telesnych schranek,
zak s klenutym hrudnikem a s nosem boxera, ktery nekdy, pro nas
sotva pozorovatelnym zpusobem, nejak pana ucitele rusil a popuzoval
a ten jednoho dne v takove chvili, vyhrnuje si nohavici a ukazuje
mocne lytko v objeti Jagerova pradla, nohu pozvednutou na lavici
pred zakem, halasil: "Jen si nemysli, Svobodo, byval jsem
obstojnym bekem SK Brno!" netuse, ze spila zakovi, ktery
to z nas dotahl nepochybne nejdal, budoucimu slavnemu skladateli
a milionari, zatimco jeden z tech nas, kterym prorokoval svetlou
budoucnost, se v devatenacti letech obesil.
Cas mocne pokrocil, ale v pameti zustala mi pripominka pana ucitele
Vydry a jeho kousku, jez by pro nej dnes znamenaly nasledky jen
o malo lehci nez co prozil pred tim. A prece, je jednim z tech
nekolika kantoru, kteri moje jakkoli dnes chatrajici vedeni rozhodne
blahodarnym zpusobem poznamenali. A v jeho pripade to nebyly ony
pozoruhodne vystupy, ktere nam predvadel
Vladimir Cicha - Vancouver