Otec sveho syna
Na pamet Jana Waldaufa st.
Plati-li, ze syn je hodnym nastupcem sveho otce, je
snad mozno take dedukovat, ze otec si sveho syna zaslouzil. Sudte
sami
Mesto Borovany (mestem se stalo v r.1973) v kraji ceskobudejovickem
ma dlouhou historii. Listina ceskeho knizete Bedricha ze 16.cervna
1186 se zminuje, ze borovansti sousede byli svedky pri vymezovani
hranic pozemku, ktere knize daroval klasteru v Svetle. Tuto informaci
najdete ve sborniku k osmistemu vyroci prve zpravy o obci Borovany.
V tomtemz sborniku take najdete (v clanku Frantiska Kadlece) zaznam
o udalostech, ktere nasledovaly obsazeni zbytku uzemi byvaleho
Ceskoslovenska v breznu 1939: "Ihned po obsazeni naseho
uzemi vyvinuli Nemci nemale usili k tomu, aby zde upevnili sve
pozice a moc. Verbovali proto do svych rad jednak lidi nemecke
narodnosti a jednak narodnostne nepevne Cechy, kteri byli ochotni
prijmout nemeckou statni prislusnost Prvni, kdo prijal nemeckou
statni prislusnost v Borovanech, byl Jan Tyrpekl." Tyrpekl
se snazil ziskat obcany (hlavne socialne slabsi rodiny) slibem
balicku. Ve Vrcove se mu na prazdny papir podepsalo 32 rodin.
Tyrpekl jim rekl, ze text prihlasky bude napsan dodatecne.Nekteri
se sli poradit s clovekem, ke kteremu meli velikou duveru, zamestnanci
podniku Colofrig, Janu Waldaufovi. Jan Waldauf jim rekl, ze balickova
akce je podvod. sel s nimi do hostince, kde jeste Tyrpekla zastihli.
"Mezi Waldaufem a Tyrpeklem doslo k prudke vymene nazoru,
jejichz vysledkem bylo, ze Tyrpeklovi zustaly upsany pouze
dve rodiny. Kratce po teto udalosti zacatkem cervence 1939
prijel Tyrpekl s nekolika gestapaky do Waldaufova bytu, kde ho
vyslychali. Dne 13.zari 1939 byl Jan Waldauf zatcen a tento den
byl pro neho zacatkem pouti nacistickymi veznicemi a koncentracnimi
tabory."
Jan Waldauf st.
Waldaufova pout zacala na gestapu v Ceskych Budejovicich. Dalsi
zastavky: Pankrac, Lipsko, Halle, Berlin, Sachsenhausen (kde byl
zranen), Dachau. Z Dachau se vratil s podlomenym zdravim 22. kvetna
1945. V nalezu a posudku o zdravotnim stavu, vystavenem statnim
lekarem MUDr. Emilem Vachou s datem 20.listopadu 1945, je citovan
Waldaufuv popis tyrani, kterym byl castovan. Napriklad v Sachssenhausenu:
"Tam hned po prichodu a sdeleni, proc tam je dopraven, byl
pohrabacem povalen na zem a rolovan po zemi asi 20 minut, pricemz
dostaval kopance do zad. Jeste tehoz dne byl nucen udelat asi
350 drepu, nacez byl se vsemi ostatnimi doveden do koupelny, kde
na ne bylo strikano horkou vodou stridave se studenou a hadici
na citliva mista na tele (varlata) a ihned po koupeli byli nuceni
stati 2 hodiny na mrazu /v roce 1941 v unoru/pro poznamku, ze
na ten klin bylo (dozorcem) spatne udereno, vrhnul se dozorce
na neho a mlatil ho klackem, t.j. nasadou z krumpace do obliceje
a po tele, az se svalil, nacez na neho skocil a slapal po nem
tak, az prisel do bezvedomi a musel byti odnesen. Mel krvacejici
rany v obliceji, nohou, zlomena zebra, vyrazene zuby v horni i
dolni celisti a nalomenou klicni kost levou. ."
Sdruzeni byvalych politickych veznu DACHAU v Praze vydalo 15.brezna
1946 potvrzeni, v kterem se rika:
"Potvrzujeme, ze Waldauf Jan, nar. 4.9.1902, bytem Borovany,
okres Ceske Budejovice, byl zatcen nemeckymi urady 13.9.1939 z
politickych duvodu. Byl internovan v koncentracnich taborech v
Sachsenhausen a Dachau az do konce valky. Po celou dobu jeho pobytu
v koncentracnich taborech jeho chovani jak po strance narodni
tak po strance moralni bylo bezuhonne. Ac sam v tezke situaci,
vzdy pomahal svym spoluveznum, obetoval se, riskoval tezke tresty
a v posledni dobe, kdy byl zamestnan v taborove nemocnici, obzvlaste
vyznamenal se sebeobetovanim a praci ve prospech ceskych lidi.
Proti jeho statni a narodni spolehlivosti nemuze byt namitek."
O pet mesicu pozdeji (28.8.45.) tataz organizace, jiz prejmenovana
na Svaz osvobozenych politickych veznu a pozustalych po obetech
nacismu Obvod Velka Praha, podobne potvrzeni zakoncila vetou:
"Ma zasluhu o to, ze zachranil mnoho lidskych zivotu svedomitym
vykonavanim sve sluzby."
A MUDr. Frantisek Blaha, predseda nar. vyboru ceskoslovenskych
veznu v K.L.Dachau, ve svem svedectvi napsal: "Potvrzuji
timto bratru Janu Waldaufovi, t.c. ucetnimu internacniho strediska
v Ceskych Budejovicich, ze byl jako politicky vezen od roku 1941
v koncentracnim taboru Dachau, kde jsem mel prilezitost pozorovat
jeho chovani po celou dobu, az do osvobozeni.
Chovani bratra Waldaufa bylo jak v pracovnim komandu tak i na
bloku vzdy kamaradske a dustojne politickeho ceskeho vezne Obzvlaste
pri jeho sluzbe jako osetrovatele veznu na taborovem reviru vykonal
jmenovany pro vezne vsech narodnosti bez rozdilu velikou, poctivou
a namahavou praci a patril mezi nejlepsi a nejosvedcenejsi osetrovatele
v poslednich letech. Stejnym zpusobem se choval, i kdyz byl z
trestu poslan do tabora v Allachu, kde byl pro sve ceske a odvazne
chovani tyran, zavren v bunkru a bylo mu znacne na zdravi ublizeno.
Po osvobozeni jsem jako vedouci lekar tabora a taborove nemocnice
ustanovil bratra Waldaufa jako osvedceneho a zkuseneho osetrovatele
vedenim ambulance, kde v nepretrzite praci kazdodenni od rana
do vecera vykonal veliky kus zasluzne prace.
Velika rada veznu vsech narodu hlavne veznu ceskych, jihoslovanskych
i ruskych, vzpomina vdecne a mnozi dekuji mu za zachranu sveho
zivota."
Boh. Opocensky, jiny dachausky vezen, v dokumentu z 10.brezna
1946 dosvedcuje, ze Jan Walauf se v tabore Dachau choval "vzorne
jako na slovo vzaty a uvedomely Cech a take pro toto sve vyhranene
vlastenecke citeni byl od nadrizenych a strazcu velmi casto pronasledovan
a tyran. Jan byl v tabore clenem podzemni ilegalni organizace
'Mafie', ktera dostavala tajne zpravy, z nichz pripravovala letaky,
ktere Jan dale v samem tabore siril a naprosto nedbal nebezpeci,
ktere jemu z toho hrozilo a pri prozrazeni znamenalo jistou smrt.
Primo vynikajici pak byla prace Jana Waldaufa, kterou konal jako
osetrovatel nemocnych na prvnim bloku reviru /nemocnice/. Rada
prislusniku naseho naroda mu vdeci za zachranu svych zivotu Zvlaste
slusi vyzvednout obrovskou obetavou sluzbu, "kterou pan Jan
Waldauf prokazoval panu Frantisku Korandovi, stabnimu strazmistrovi
statni policie v Chebu, ktery lezel na oddeleni Jana Waldaufa
vice jak dva roky a po celou tu dobu se mu dostalo takoveho osetreni
a pomoci, jak je vubec jen mozno. Pan Jan Waldauf jej chranil,
jemu pomahal, zivil jej, varil jemu a byl ochoten prinesti pro
neho kazdou obet."
Kdo vlastne byl tento Jan Waldauf, o nemz tolik ocitych svedku
podalo tak obdivna svedectvi? Jeho curriculun vitae (alespon prvnich
triceti let jeho zivota) mnoho nepomuze: narodil se 4.zari 1902
v Dluhosti, okres Kaplice; (zemrel 11.listopadu 1949 v Ceskych
Budejovicich); ve ctrnacti letech zacal pracovat jako delnik v
cihelne sveho otce; vojenska presencni sluzba; listonos; sokolnik;
delnik u firmy Calofring; ucetni Az na jeho sokolskou cinnost:nacelnik
sokolskych jednot v Novych Hradech, v Olesnici a v Borovanech;
mistonacelnik a zupni vedouci dorostu v Sokolske zupe Husove;
zavodil v naradovem telocviku, v lehke atletice, v plavani a v
lyzovani; cvicil na vsesokolskych sletech IX, 1932, X. 1938, XI.
1948; organizoval a ridil sokolska verejna cviceni, zavody, cvicitelske
skoly, vystupoval v sokolskem ochotnickem divadle. Tedy cinnost,
ktera vyzadovala vlastnosti jako odvahu a obetavost, vlastnosti,
ktere se projevily v incidentu s Janem Tyrpeklem brzy po okupovani
zbytku Ceskoslovenska nemeckou armadou. Jan Waldauf musel vedet,
ze riskuje zatceni gestapem, ackoliv akce nacistickeho kolaboranta
se ho primo netykala, byl ochoten obetovat svou svobodu.
O tom, jak vlastenecka byla generace te doby, pise ve sve vzpomince
na drivejsi zivot v telocvicne jednote SOKOL II. v Ceskych Budejovicich,
datovane 25.kvetna 1993 Josef Kubat: "Zari 1938 - zrada na
nasem narode!! Cely narod byl ochoten branit svoji drahou vlast
a svobodu. Tazi se sam sebe: Mohou to pochopit mnozi mladsi lide,
co za dusevni muka jme prozivali? Milovat svuj narod, milovat
svoji vlast, byt ochoten kterykoliv okamzik obetovat pro ne vse,
i to nejcennejsi!" A o kus dale vzpomina na kveten 1945:
"Vraceli se i bratri z koncentracnich taboru. Z tech bych
chtel vzpomenout alespon Vladimira Hlavace, zupniho nacelnika,
bratra Jana Waldaufa starsiho, zupniho nacelnika dorostu (jeho
syn Jan Waldauf zustal vzdy oddan a veren ideam sveho otce)"
(Mezi temi, kteri se nevratili, byli starosta, nacelnik, vzdelavatel,
pokladnik a osm dalsich clenu jednoty).
Byly doby, kdy narod, k nemuz patrime, mel cestne misto mezi narody
nejprednejsimi Diky lidem jako byl Jan Waldauf starsi. A diky
lidem jako je Jan Waldauf mladsi, ani jeho generace neni beze
cti.
Josef Cermak
Uverejneno rovnez v CzechFolks.com