Navrat na hlavni stranu

Otec sveho syna
Na pamet Jana Waldaufa st.
Plati-li, ze syn je hodnym nastupcem sveho otce, je snad mozno take dedukovat, ze otec si sveho syna zaslouzil. Sudte sami
Mesto Borovany (mestem se stalo v r.1973) v kraji ceskobudejovickem ma dlouhou historii. Listina ceskeho knizete Bedricha ze 16.cervna 1186 se zminuje, ze borovansti sousede byli svedky pri vymezovani hranic pozemku, ktere knize daroval klasteru v Svetle. Tuto informaci najdete ve sborniku k osmistemu vyroci prve zpravy o obci Borovany. V tomtemz sborniku take najdete (v clanku Frantiska Kadlece) zaznam o udalostech, ktere nasledovaly obsazeni zbytku uzemi byvaleho Ceskoslovenska v breznu 1939: "Ihned po obsazeni naseho uzemi vyvinuli Nemci nemale usili k tomu, aby zde upevnili sve pozice a moc. Verbovali proto do svych rad jednak lidi nemecke narodnosti a jednak narodnostne nepevne Cechy, kteri byli ochotni prijmout nemeckou statni prislusnost Prvni, kdo prijal nemeckou statni prislusnost v Borovanech, byl Jan Tyrpekl." Tyrpekl se snazil ziskat obcany (hlavne socialne slabsi rodiny) slibem balicku. Ve Vrcove se mu na prazdny papir podepsalo 32 rodin. Tyrpekl jim rekl, ze text prihlasky bude napsan dodatecne.Nekteri se sli poradit s clovekem, ke kteremu meli velikou duveru, zamestnanci podniku Colofrig, Janu Waldaufovi. Jan Waldauf jim rekl, ze balickova akce je podvod. sel s nimi do hostince, kde jeste Tyrpekla zastihli. "Mezi Waldaufem a Tyrpeklem doslo k prudke vymene nazoru, jejichz vysledkem bylo, ze Tyrpeklovi zustaly upsany pouze dve rodiny. Kratce po teto udalosti zacatkem cervence 1939 prijel Tyrpekl s nekolika gestapaky do Waldaufova bytu, kde ho vyslychali. Dne 13.zari 1939 byl Jan Waldauf zatcen a tento den byl pro neho zacatkem pouti nacistickymi veznicemi a koncentracnimi tabory."

Jan Waldauf st.
Waldaufova pout zacala na gestapu v Ceskych Budejovicich. Dalsi zastavky: Pankrac, Lipsko, Halle, Berlin, Sachsenhausen (kde byl zranen), Dachau. Z Dachau se vratil s podlomenym zdravim 22. kvetna 1945. V nalezu a posudku o zdravotnim stavu, vystavenem statnim lekarem MUDr. Emilem Vachou s datem 20.listopadu 1945, je citovan Waldaufuv popis tyrani, kterym byl castovan. Napriklad v Sachssenhausenu: "Tam hned po prichodu a sdeleni, proc tam je dopraven, byl pohrabacem povalen na zem a rolovan po zemi asi 20 minut, pricemz dostaval kopance do zad. Jeste tehoz dne byl nucen udelat asi 350 drepu, nacez byl se vsemi ostatnimi doveden do koupelny, kde na ne bylo strikano horkou vodou stridave se studenou a hadici na citliva mista na tele (varlata) a ihned po koupeli byli nuceni stati 2 hodiny na mrazu /v roce 1941 v unoru/pro poznamku, ze na ten klin bylo (dozorcem) spatne udereno, vrhnul se dozorce na neho a mlatil ho klackem, t.j. nasadou z krumpace do obliceje a po tele, az se svalil, nacez na neho skocil a slapal po nem tak, az prisel do bezvedomi a musel byti odnesen. Mel krvacejici rany v obliceji, nohou, zlomena zebra, vyrazene zuby v horni i dolni celisti a nalomenou klicni kost levou. ."
Sdruzeni byvalych politickych veznu DACHAU v Praze vydalo 15.brezna 1946 potvrzeni, v kterem se rika:
"Potvrzujeme, ze Waldauf Jan, nar. 4.9.1902, bytem Borovany, okres Ceske Budejovice, byl zatcen nemeckymi urady 13.9.1939 z politickych duvodu. Byl internovan v koncentracnich taborech v Sachsenhausen a Dachau az do konce valky. Po celou dobu jeho pobytu v koncentracnich taborech jeho chovani jak po strance narodni tak po strance moralni bylo bezuhonne. Ac sam v tezke situaci, vzdy pomahal svym spoluveznum, obetoval se, riskoval tezke tresty a v posledni dobe, kdy byl zamestnan v taborove nemocnici, obzvlaste vyznamenal se sebeobetovanim a praci ve prospech ceskych lidi. Proti jeho statni a narodni spolehlivosti nemuze byt namitek."
O pet mesicu pozdeji (28.8.45.) tataz organizace, jiz prejmenovana na Svaz osvobozenych politickych veznu a pozustalych po obetech nacismu Obvod Velka Praha, podobne potvrzeni zakoncila vetou:
"Ma zasluhu o to, ze zachranil mnoho lidskych zivotu svedomitym vykonavanim sve sluzby."
A MUDr. Frantisek Blaha, predseda nar. vyboru ceskoslovenskych veznu v K.L.Dachau, ve svem svedectvi napsal: "Potvrzuji timto bratru Janu Waldaufovi, t.c. ucetnimu internacniho strediska v Ceskych Budejovicich, ze byl jako politicky vezen od roku 1941 v koncentracnim taboru Dachau, kde jsem mel prilezitost pozorovat jeho chovani po celou dobu, az do osvobozeni.
Chovani bratra Waldaufa bylo jak v pracovnim komandu tak i na bloku vzdy kamaradske a dustojne politickeho ceskeho vezne Obzvlaste pri jeho sluzbe jako osetrovatele veznu na taborovem reviru vykonal jmenovany pro vezne vsech narodnosti bez rozdilu velikou, poctivou a namahavou praci a patril mezi nejlepsi a nejosvedcenejsi osetrovatele v poslednich letech. Stejnym zpusobem se choval, i kdyz byl z trestu poslan do tabora v Allachu, kde byl pro sve ceske a odvazne chovani tyran, zavren v bunkru a bylo mu znacne na zdravi ublizeno.
Po osvobozeni jsem jako vedouci lekar tabora a taborove nemocnice ustanovil bratra Waldaufa jako osvedceneho a zkuseneho osetrovatele vedenim ambulance, kde v nepretrzite praci kazdodenni od rana do vecera vykonal veliky kus zasluzne prace.
Velika rada veznu vsech narodu hlavne veznu ceskych, jihoslovanskych i ruskych, vzpomina vdecne a mnozi dekuji mu za zachranu sveho zivota."
Boh. Opocensky, jiny dachausky vezen, v dokumentu z 10.brezna 1946 dosvedcuje, ze Jan Walauf se v tabore Dachau choval "vzorne jako na slovo vzaty a uvedomely Cech a take pro toto sve vyhranene vlastenecke citeni byl od nadrizenych a strazcu velmi casto pronasledovan a tyran. Jan byl v tabore clenem podzemni ilegalni organizace 'Mafie', ktera dostavala tajne zpravy, z nichz pripravovala letaky, ktere Jan dale v samem tabore siril a naprosto nedbal nebezpeci, ktere jemu z toho hrozilo a pri prozrazeni znamenalo jistou smrt. Primo vynikajici pak byla prace Jana Waldaufa, kterou konal jako osetrovatel nemocnych na prvnim bloku reviru /nemocnice/. Rada prislusniku naseho naroda mu vdeci za zachranu svych zivotu Zvlaste slusi vyzvednout obrovskou obetavou sluzbu, "kterou pan Jan Waldauf prokazoval panu Frantisku Korandovi, stabnimu strazmistrovi statni policie v Chebu, ktery lezel na oddeleni Jana Waldaufa vice jak dva roky a po celou tu dobu se mu dostalo takoveho osetreni a pomoci, jak je vubec jen mozno. Pan Jan Waldauf jej chranil, jemu pomahal, zivil jej, varil jemu a byl ochoten prinesti pro neho kazdou obet."
Kdo vlastne byl tento Jan Waldauf, o nemz tolik ocitych svedku podalo tak obdivna svedectvi? Jeho curriculun vitae (alespon prvnich triceti let jeho zivota) mnoho nepomuze: narodil se 4.zari 1902 v Dluhosti, okres Kaplice; (zemrel 11.listopadu 1949 v Ceskych Budejovicich); ve ctrnacti letech zacal pracovat jako delnik v cihelne sveho otce; vojenska presencni sluzba; listonos; sokolnik; delnik u firmy Calofring; ucetni Az na jeho sokolskou cinnost:nacelnik sokolskych jednot v Novych Hradech, v Olesnici a v Borovanech; mistonacelnik a zupni vedouci dorostu v Sokolske zupe Husove; zavodil v naradovem telocviku, v lehke atletice, v plavani a v lyzovani; cvicil na vsesokolskych sletech IX, 1932, X. 1938, XI. 1948; organizoval a ridil sokolska verejna cviceni, zavody, cvicitelske skoly, vystupoval v sokolskem ochotnickem divadle. Tedy cinnost, ktera vyzadovala vlastnosti jako odvahu a obetavost, vlastnosti, ktere se projevily v incidentu s Janem Tyrpeklem brzy po okupovani zbytku Ceskoslovenska nemeckou armadou. Jan Waldauf musel vedet, ze riskuje zatceni gestapem, ackoliv akce nacistickeho kolaboranta se ho primo netykala, byl ochoten obetovat svou svobodu.
O tom, jak vlastenecka byla generace te doby, pise ve sve vzpomince na drivejsi zivot v telocvicne jednote SOKOL II. v Ceskych Budejovicich, datovane 25.kvetna 1993 Josef Kubat: "Zari 1938 - zrada na nasem narode!! Cely narod byl ochoten branit svoji drahou vlast a svobodu. Tazi se sam sebe: Mohou to pochopit mnozi mladsi lide, co za dusevni muka jme prozivali? Milovat svuj narod, milovat svoji vlast, byt ochoten kterykoliv okamzik obetovat pro ne vse, i to nejcennejsi!" A o kus dale vzpomina na kveten 1945: "Vraceli se i bratri z koncentracnich taboru. Z tech bych chtel vzpomenout alespon Vladimira Hlavace, zupniho nacelnika, bratra Jana Waldaufa starsiho, zupniho nacelnika dorostu (jeho syn Jan Waldauf zustal vzdy oddan a veren ideam sveho otce)" (Mezi temi, kteri se nevratili, byli starosta, nacelnik, vzdelavatel, pokladnik a osm dalsich clenu jednoty).
Byly doby, kdy narod, k nemuz patrime, mel cestne misto mezi narody nejprednejsimi Diky lidem jako byl Jan Waldauf starsi. A diky lidem jako je Jan Waldauf mladsi, ani jeho generace neni beze cti.
Josef Cermak
Uverejneno rovnez v CzechFolks.com

 

Navrat na hlavni stranu