Predvanocni putovani
Dva nebo tri pratele, s nimiz jsem si pred vanoci vymenoval prani,
se zeptali, jest-li pujdu na vanocni veceri na Masaryktownu. Odpovedel
jsem, ze je mi 85, uz leta neridim a ode mne je to nekonecna cesta.
Jednou z tech tri byla Dasa Hübschmanova, ktera mi jemne
pripomnela, ze jsem pred dvema roky nabadal krajany, aby vstupovali
do MMI a ze bych mozna na veceri jit mel (a mela pravdu), ze ona
pojede, bydli blizko mne a vezme mne s sebou. Zavolal jsem pani
Jecmenovou a prihlasil se na veceri. Den nato mi Dasa volala,
ze zemrel byvaly predseda MMI, Jan Travnicek, ze ona pojede na
pohreb a rada mne sveze. Rano - v den vecere - mi zavolala, ze
se shybla, ruplo ji v zadech a nemuze se narovnat. Sdelil jsem
pani Jecmenove, ze za danych okolnosti poslu penize, ale nebudu
se moci zucastnit. K memu prekvapeni mne pani Jecmenova pozde
odpoledne zavolala, ze na veceri take pojedou manzele Soudkovi
a ze jsou ochotni mne vzit. A vzali. Popisuji tu nedulezitou zalezitost
v nezaslouzenem detailu, protoze ukazuje, jak zasmodrchane nase
zivoty dokazi byt.
***
Vanocni vecere
(Povidali jsme si s panem Soudkem.)
Sedel jsem u stolu se zajimavymi lidmi, ktere jsem znal vic podle
jejich reputace nez z osobniho styku: s manzely Soudkovymi, manzely
Tmejovymi, panem Zuckerem.... Prijemne jsme si s panem Soudkem
povidali o nicem, az se pan Soudek rozhovoril o programu Voices
Within Walls, jehoz puvodni produkce byla dilem Daniely Rerichove,
spolureditelky Mene Tekel (MT) Festivalu v Praze. Torontska verze
- v umelecke rezii Elley - Ray Hennessy mela premieru 26. listopadu
2009 v Great Hall. Byla sponzorovana skupinou Open Book Group
(Hearts Open Toronto, Sokol Canada a Dare Theatre), jejim
hostitelem byl cestny predseda skupiny, Charles S. Coffey, O.C.,
a zastitu nad ni prevzaly Ceske a Slovenske velvyslanectvi v
Kanade a cesky generalni konzulat v Torontu. Program byl avantgardnim
(vcetne fantastickeho vykonu "vzdusne baletky") zpracovanim
vypovedi veznu komunistickych rezimu z sesti zemi (vcetne Ceskoslovenska)
na trech kontinentech, s cistym vytezkem vecera urcenym na postaveni
pamatniku obetem komunismu v Ottawe.
Pan Soudek byl s vecerem krajne nespokojen (jako je s celou skupinou
OBG, jejiz clenove - mimochodem - pamatniku venovali bez jakekoliv
odmeny stovky hodin sveho casu; i par dolaru) a - jak rekl -
kdyz se mu neco opravdu nelibi, musi se k tomu verejne vyjadrit
(ucinil tak v clanku v Novem domove). To samozrejme chapu.
A tim, ze se mu (s jednou vyjimkou) tento program opravdu nelibil
si byl stejne jisty jako tim, ze "jedna a jedna jsou dve".
Pan Zucker se pripojil, ze on by to napsal stejne. Oba zrejme
byli presvedceni (a na to maji samozrejme pravo), ze jejich hodnoceni
ma univerzalni platnost a tak mne nijak neprekvapilo, ze moje
vanocne pokojna poznamka, ze "jini to videli jinak",
vyznela jaksi do prazdna. Ale ponevadz ti "jini" maji
k tematu co rici, dovolim si nektere z nich citovat:
1. Kyung Lee (President, Council for Human Rights in North Korea)
- "Vynikajici - vyborna organizace - dojemne. Zvu vezne,
ktery je v programu predstaven, a chci mu ukazat video tohoto
predstaveni."
2. Guillermo Sambra (vezen "svedomi", Kuba) - "Citim
se pocten, vysoce pocten, ze muj pribeh byl zarazen do tohoto
predstaveni. Tohoto krasneho, nadherneho predstaveni, a pribehu,
ktere mluvi o totalitarnim komunismu a lidech, kteri trpi pod
komunistickym rezimem".
3. Barbara Sherriffova "Byla to uzasna produkce. Perfektni
hudba. Velice zvlastni naladu to vytvarelo. Absolutne krasne profesionalne
vytvorena produkce."
4. Daniela Rerichova (po shlednuti videozaznamu) - "Je to
velmi zdarily zaznam ... byla tam uzasna atmosfera a velmi sugestivni
kompozice celeho vecera, vystoupeni umelecke i vstupy jednotlivych
hostu a finale baletky je super. Gratulujeme!! ...Pocitame s promitnutim
zaznamu pri mezinarodni konferenci, ktera se bude konat v ramci
festivalu MT v Modrem salonku Univerzity Karlovy v utery 23. 2.
od 10 do 16 hodin, pak urcite bude zarazen do promitani v ramci
vystavy v Karolinu..." (z dopisu Zuzane Hahnove).
5. Velmi priznive se o programu vyslovili pritomni clenove tibetske
komunity, vcetne Tsetena Badhezsenga, jehoz pribeh byl soucasti
programu a ktery si koupil portret Dalai Lamy. (Portret byl soucasti
tiche aukce.)
Jinak jsme si pochutnali na vyborne veceri a potesili se koncertem
hudby, poezie a vanocnich koled, v nemz mimo jine vystoupil Jiri
Grossman se svoji skupinou a s cellistou J. Jarosilem, a nadherna
skupina deti - mimo jine Eva a Lea Zilove a (uz) slecny Fryntovy,
prakticky uz profesionalky...
Manzelum Soudkovym dekuji za laskave svezeni na Masaryktown.
(Dve poznamky k clanku pana Soudka v Novem domove:
1. Byl to pamatnik Znovu Ukrizovany na Masaryktownu, ktery inspiroval
myslenku federalniho ministra Jasona Kenneyho, ze pamatnik obetem
komunismu by mel stat na miste, kde ho uvidi co nejvetsi pocet
lidi.
2. National Capital Commission schvalila pro pamatnik dar pozemku
v Ottawe i koncept projektu).
***
Pohreb Jana J. Travnicka
Prelaskava Dasa Hübschmanova se v den pohrbu Jana J. Travnicka
(den po vanocni veceri) porad jeste nemohla narovnat a tak jsem
na pohreb jel nejdriv tramvaji, potom podzemkou a skoncil autobusem
v blizkosti Masaryktownu. Jel jsem, protoze se domnivam, ze jestlize
nekdo da krajanske komunite vice nez dvacet let sveho zivota,
zaslouzi si - bez ohledu na to, jestli jsme videli svet podobnyma
ocima nebo nekdy zkrizili sve papirove savle - abychom mu pri
jeho odchodu do - doufejme - mene bolaveho sveta, nez je ten
nas, vzdali poctu. Jsem rad, ze jsem vazil cestu kolem malem polovicky
sveta a jeste radeji, ze prislo tolik jinych...
***
Hudobno Poeticke Skvosty
Byl to vynikajici program 20. prosince v kostele sv.
Pavla v Torontu. Ja se chci zminit o fotografickem pruvodci, ktery
program doplnoval (vedle jeviste bezi na platne fotografie synchronizovane
s programem). Je dilem Olgy Turokove a profesionalni fotografky
Henriety Haniskove. Proces tvorby pruvodce zacne scenarem Olgy
Turokove, jejim vyberem fotografii (casto z portfolia jejiho syna
Bohdana) a konci asi petihodinovym sezenim obou zen, ktere fotografie
umisti v spravnem poradi. Vizualni program vecera mne vyznamne
obohatil.
***
Bohosluzby na Stedry vecer
Prvni (v Slovenskem luteranskem kostele sv. Pavla)
zacaly o seste vecer a slouzil pri nich Rev. Ladislav Peter Kozak;
slyseli jsme barokni trio a recitace. Temito bohosluzbami pro
mne zacal Stedry vecer.
Druha (pulnocni o desate v kostele sv. Vaclava) byla letos obohacena
vystoupenim skupiny mladych lidi, ktere v programu koled dirigovala
Dagmar Rydlova. Mse, kterou slouzil Otec Libor Svorcik, byla filmovana
Novou vizi a zaznam promitan na kanalu 4 (OMNI).
***
Vystava o zivote a dile Jaroslava Jezka
V kostele sv. Vaclava byla take (10. prosince 2009) Narodnim
muzeem - Ceskym muzeem hudby zahajena vystava o zivote a dile
Jaroslava Jezka, kterou je dosud mozno shlednout kazdou nedeli
po msi sv. az do 24. ledna 2010.
V kostele sv. Vaclava byla take - v den beneficniho vecera Nove
vize promitnut film Tri vlny. Malo znama je spojitost
mezi Jezkovym jmenem a Torontskym symfonickym orchestrem. Ackoliv
Jezek v New Yorku tezce zapasil, zbyly po nem (zemrel v roce 1942)
nejake penize, ktere zdedila jeho zena Frances (vzali se v nemocnici
29. prosince 1941, tri dny pred jeho smrti - bylo mu sestatricet
let). Frances penize ulozila a pridavala k nim autorsky honorar
z provedeni jeho del. Vsechno odkazala (zastupoval ji Alexander
Havrlant) charitativni organizaci nesouci Jezkovo jmeno. Po smrti
Josepha Kyselky rezignoval Oskar Morawetz a zbyvajici clen rady
(ja) prevedl penize podle prani pani Jezkove na Torontskou symfonii.
Ten rok na stene v Roy Thomson Hall pod velkym napisem "Builders
of the Future" mezi ostatnimi zazarila i velka hvezda s
jmeny Frances and Jaroslav Jezek.
Josef Cermak
***