Listopad 1989 a CBC
V dobe internetu se tezko vysvetluje, ze tomu jeste neni tak davno,
co komunikace pres ocean byla prakticky nemozna. Vzdyt Mistrovstvi
sveta ve fotbale v roce 1962 v Chile se natacelo na film, ktery
se spesne vyvolal a letecky dopravil do Prahy. A tam se teprve
s dvoudennim zpozdenim vysilal v televizi. Posluchaci byli odkazani
na rozhlas a nekvalitni telefonni linky, takze kdyz daval Stibranyi
viteznou branku proti Spanelsku, tak byl slyset pouze nesrozumitelny
vykrik, ktery se ozval z reproduktoru v hluku a sumeni. Teprve
o rok pozdeji, v listopadu 1963 uvedla Ceskoslovenska televize
poprve primy prenos ze zamori. Asi v pulhodinovem vysilani, protoze
druzice Telstar nebyla jeste na pevnem miste nad zemi, jako pozdejsi
telekomunikacni druzice, jsme mohli videt pohreb prezidenta Kennedyho.
Presto v sedesatych letech, kdy pominula doba nejtvrdsi studene
valky a v Ceskoslovensku se prestalo s rusenim zapadniho vysilani
jsme mohli zaslechnout vysilani z druhe strany oceanu a mladez
objevovala tehdy exoticke rozhlasove stanice. Poslouchali jsme
odpoledni hudebni vysilani Svobodne Evropy, kdy na padesat minut
prestalo ruseni. Prostrednictvim Luda Dvorskeho, Roziny Jadrne-Pokorne
a Honzy Douby jsme se seznamovali s Beatles, Rolling Stones, Animals
ci Yardbirds, takze jsme dobre vedeli, o koho se jedna, kdyz se
objevili ve filmu Zvetsenina.
V te dobe vysilaly nejen ty velke a zname rozhlasove stanice jako
Svobodna Evropa, Hlas Ameriky ci BBC, ale i Deutsche Welle, Pariz,
Rim, Vatikan ci Monte Carlo. Byly zde i Belehrad, Tirana a Peking,
ktere predstavovaly i jiny komunismus nez ten nas. Zkratka kratke
vlny byly pro nas vetsim dobrodruzstvim nez brouzdat se dnes po
internetu. Jednou z exotickych stanic bylo Radio Canada International,
ktere zacalo vysilat jiz v dobe druhe svetove valky. Neni bez
zajimavosti, ze prvni vysilani Mezinarodni sluzby kanadskeho rozhlasu
bylo v anglictine, francouzstine, nemcine a v cestine v roce 1945.
Pozdeji se k tomuto vysilani pripojilo i slovenske vysilani a
tyto dva programy se pozdeji spojily do ceskoslovenskeho vysilani.
Obrovsky rozkvet nastal v roce 1967, kdy se v Montrealu, kde melo
Mezinarodni vysilani sva studia, konala svetova vystava EXPO 67.
Tehdy take Radio Canada vypsalo pro sve posluchace hned dve souteze.
Prvni byla literarni esej na tema Clovek a jeho svet, druha
byl vytvarny navrh na QSL, coz byla pohlednice, kterou
se odpovidalo na hlaseni posluchacu o prijmu na kratkych vlnach.
Jenze Radio Canada nemelo jen tyto dve souteze, ale kazdou sobotu
byla i dzezova hlidka. Jednu sobotu se hralo na prani posluchacu,
druhou byla soutez a odmenou nebylo nic mensiho nez gramofonove
desky. A tak se v moji fonotece objevili takovi velikani jako
Benny Goodman ci Gery Mulligan nebo Stan Kenton, ktere jsem do
nekonecna soustruzil na svem gramofonu.
Jenze EXPO 67 skoncilo, ja se do Kanady nepodival, protoze jsem
zadnou z velkych soutezi nevyhral. Mohlo mi byt utechou, ze jsem
se alespon zucastnil, za coz mi bylo podekovano, a na jistou dobu
Radio Canada zmizelo z meho zorneho uhlu.
V Ceskoslovensku nastala normalizace. Jeste jednou se mi podarilo
vyhrat nejakou soutez, kterou vyhlasilo Ceske a Slovenske oddeleni
Radio Canada International. Otazka znela, kdo vyhraje Stanley
Cup v roce 1973, a odmenou mela byt publikace o serii Kanada-SSSR,
ktera se konala v zari 1972. Spravne jsem tipoval Montreal Canadiens
a vyhral jsem krasnou knihu, kterou jsem vsak nikdy nevidel, protoze
zmizela nekde na poste (otazkou je, jestli v Kanade nebo v Cechach).
Kdyz jsem si pak v jednom z dopisu pro Radio Canada postezoval,
ze jsem nic nedostal, bylo mne obratem sdeleno, ze se setrenim
zjistilo, ze se skutecne publikace nekde ztratila a ze Radio Canada
dostane za to primerenou nahradu, ale ze mezitim je vazana kniha
s fotografiemi rozebrana a ja utrel hubu.
Jenze stalo se neco neobvykleho. S prichodem prezidenta Cartera,
vzniku Charty 77 a polske Solidarity se najednou prolomily ledy.
O cem smela do te doby hovorit pouze Svobodna Evropa se najednou
stalo soucasti vysilani Hlasu Ameriky a jakoby obe stanice zacaly
spolu soutezit v poslechovosti.
Jestlize v roce 1980, po prichodu do Kanady, jsem chtel, aby Radio
Canada odvysilalo kratkou zpravu o protikomunisticke demonstraci
v Ottawe, a bylo mi receno, abych informaci nejprve dostal do
kanadskych novin a ceske vysilani to pak prevezme, coz byl ukol
nad lidske sily, protoze malokdy nekdo z kanadskych sdelovacich
prostredku na takovou demonstraci kdy prisel, pak jiz v roce 1982
jsem se setkal s redaktorkou CBC na konferenci o svobode projevu,
kterou poradal PEN klub a kde jedna prazdna zidle byla venovana
Vaclavu Havlovi. Akce jasne politicka a presto CBC tam melo sveho
zastupce.
Bylo to moje prvni setkani s Anetou Machovou a pak jsem ji vidal
pravidelne. O par mesicu pozdeji, a velkou zasluhu na tom mel
Vaclav Taborsky, udelila Yorkska univerzita cestny doktorat ceskemu
disidentovi Vaclavu Havlovi a opet se o teto udalosti dovedeli
posluchaci Radia Canada International prostrednictvim Anety Machove.
V tu dobu se jiz nekolikrat tydne ozyvala ve vysilani a informovala
o vystavach, divadlech, filmovych festivalech i o politickych
aktivitach exilu. Udelala radu rozhovoru s prednimi exilovymi
umelci, spisovateli, a nekolik rozhovoru s Josefem Skvoreckym.
Jestlize v Telci vznikla Spolecnost pratel Kanady a Radio Canada
International, o kterem vedel i byvaly ministr kultury Vaclav
Jehlicka, pak to bylo diky tomu, ze se jednalo o kvalitni vysilani
a na tom se podilela spolu s montrealskou redakci, ktere sefovala
Vesna Alince i torontska dopisovatelka Aneta Machova.
Pri tom Aneta spolu s Ludmilou Carkovou ucila kazdou sobotu v
Masarykove doplnovaci skole a navic po revoluci stala u zrodu
programu Education for Democracy. Po zaniku ceskeho a slovenskeho
vysilani kanadskeho rozhlasu vyuzila svych rozhlasovych zkusenosti
a pracovala pro BBC.
Vysilani kanadskeho rozhlasu v cestine a slovenstine je dnes svym
zpusobem zapomenute obdobi, ale v dobe kdy se vzpomina na to,
jak to bylo pred dvaceti lety je nutne si pripomenout i tuto praci
a obdobi pred listopadem 1989. Vzdyt to vse menilo atmosferu v
znormalizovane zemi, ktera se zdala po roce 1968 beznadejna.
Ales Brezina
***---