Za dr. Bohusem Dererem
Se svoji robustne stavenou postavou a usmevem, ktery neskryval
geny uspesneho rodu, Bohus Derer byl predurcen hrat v zivote
vyznamnou roli. Jeho dedecek z matciny strany byl slovenskym ucitelem
v Backe v Jugoslavii. V Jugoslavii, v Silbasi, se narodila
Bohusova matka, Emilia, ktera sla ve slepejich sveho otce a Bohusuv
otec, Julius Derer, 'Senior Evanjelickej Cirkve a. v.', poslancoval
za republikanskou stranu na strednim Slovensku.
Bohus se narodil 16. srpna 1924 v Topol'canech (ackoliv rod Dererovcu
mel koreny v mestecku Modra, znameho dobrym vinem i pusobenim
jeho otce). Vyrustal v obci Dacov Lom se svymi sestrami,
Vierockou, ktera se stala odbornou ucitelkou, a Milenkou, profesorkou
na stredni skole. Gymnazium studoval na trikrat: prvni tri roky
v Novom Meste nad Vahom, dva roky nemecke gymnazium v Bratislave,
pak do kvinty presel do Slovenskeho cvicneho gymnazia v Bratislave,
kde v roce 1943 maturoval. Jeho otec si pral, aby sel studovat
na teologickou fakultu, ale Bohus se rozhodl pro prava a v roce
1948 promoval (doktor prav) na Komenskeho univerzite v Bratislave.
V listopadu tehoz roku odesel do Belgie. V Bruselu se zapsal
na francouzskou univerzitu, kde v roce 1951 obdrzel titul 'Licencie
en Sciences Politiques et Diplomatiques'.
V zari tehoz roku odejel do Kanady. Dva roky pracoval v tovarnach
a ucil se anglicky, potom se dal zapsat na knihovnickou fakultu
Torontske univerzity, kterou v roce 1954 skoncil jako 'Bachelor
of Library Science'. Dva roky pracoval jako knihovnik v Torontske
verejne knihovne, potom pres devet roku v North York Public Library,
nejdrive v 'bookmobile division', nakonec jako vedouci Downsview
Regional Library. V roce 1965 byl jmenovan vedoucim East York
Public Library, v roce 1975 se stal vedoucim a pozdeji 'Chief
Executive Officer' v City of York Public Library'.
V krajanskem zivote byl cinny v Masarykove ustavu. Byl zvolen
do reditelske rady, kde jako kulturni referent patnact roku organizoval
a vedl oslavy T. G. Masaryka a M. R. Stefanika. Nejintezivnejsi
vsak byla jeho cinnost v Evanjelickej cirkvi Svateho Pavla v Torontu,
kde prednasel pri Stefanikovych oslavach a na oslavach pamatky
reformace. Pomahal v kancelari a hral na varhany a jeden cely
rok pred prichodem farare Ladislava P. Kozaka vedl bohosluzby.
Jako hluboce verici i na vrcholu sve profesionalni kariery uvazoval
o knezskem poslani - podle informaci, kterych se mu dostalo na
teologicke fakulte v St. Catherines, potreboval jen sest mesicu
studia, aby byl vysvecen na kneze.
V roce 1952 se ozenil se Suzanne Wallef, s kterou studoval na
Bruselske univerzite. Meli spolu syna Ivana, mimoradne uspesneho
advokata (dererovske geny!) v Calgary, otce tri devcat, z nichz
jedno, Katku, dedecek v kostele Sv. Pavla pokrtil (nepochybne
diamantovy okamzik jeho zivota). Mezi ty vzacne okamziky jiste
patrila i horolezecka vyprava se synem Ivanem na Mont Blanc, kde
pred prvni svetovou valkou mel Stefanik observator a kde zasadil
ceskoslovenskou vlajku.
Posledni leta sveho zivota Bohus trpel nemoci stari a syn Ivan
si ho odvezl do Calgary. Vzpominkove bohosluzby a oslava zivota
Dr. Bohuse Derera se konaly v kostele, v nemz prozil znacnou cast
sveho zivota, 23. rijna 2009. Jeho rodine i jeho pratelum u Sv.
Pavla vyslovujeme uprimnou soustrast.
jc