Torontska zastaveni
Po klidnem az bezstarostnem lete v kulturnim svete, se objevil
podzim se svou neuveritelnou narocnosti. Nepamatuji se, ze by
se najednou v zari a rijnu konalo tolik akci v ceske a slovenske
komunite. Pri tom rada z nich se prolina, tezko se hleda pro ne
volne datum. Misto toho, abychom spechali z jedne akce na druhou,
bychom se meli zastavit a zamyslet nad smyslem toho, co koname.
V dobe, kdy kvantita nahrazuje kvalitu a znalost mnozstvi informaci
je jakousi nahrazkou pevneho zivotniho postoje je zapotrebi se
obcas zastavit nez se rozebehneme za necim novym. Kazde povolani
ma sva pravidla. Historik nikdy nemuze pouzivat spekulace, ze
by neco mohlo byt jinak. Presto i tak velka postava jako Frantisek
Palacky obcas sahne po spekulaci. Jelikoz se nepokladam za historika,
polozil jsem si nekolikrat otazku, na kterou neni odpovedi. Kdyby
8. listopadu 1620 zvitezili cesti stavove, jak by vypadal nas
zivot dnes. Byl by stejny? Byl by trochu jiny? Byl by zcela jiny?
Podobne je novinarskym hrichem michat informaci s komentarem a
presto se tohoto prestoupeni dopustim a to hned nekolikrat a nad
kazdou z nasledujicich udalosti se pokusim zamyslet.
Zastaveni prvni: Svatovaclavske posviceni
Letos byl tento den zvlastni prave tim, ze se jednalo o kulate
vyroci podle tradice byl svaty Vaclav zavrazden 28. zari 929.
Ovsem o tomto datu se vedou spekulace. Nikoliv o dnu, ale o roku.
Nekteri historici tvrdi, ze to bylo jiz v roce 928, jini se domnivaji,
ze to bylo az v roce 935, jini dokonce jeste o rok pozdeji. Pri
teto prilezitosti navstivil Ceskou republiku papez Benedikt XVI.
Krome Brna, kde slouzil msi pro 120 000 lidi, se zastavil v Praze
na Male Strane v puvodne v evangelickem kostele, kde je Prazske
Jezulatko, setkal se s predstaviteli Ekumenicke rady cirkvi na
Prazske hrade, kde ho pozdravil jeji predseda Pavel Cerny z Cirkve
Bratrske. Oba vzpomneli Mistra Jana Husa, jako cirkevniho reformatora.
Pondelni mse v Stare Boleslavi byla venovana mladym lidem, kterych
byla asi tretina z padesati tisic. Papez varoval mlade lidi pred
konzumni spolecnosti a ocenil to, ze mnozi prenocovali za chladneho
pocasi ve stanech.
Letos jsem se chtel podivat na jine bohosluzby na Male Strane
do kostela svateho Mikulase a k memu prekvapeni jsem zjistil,
ze v tomto snad druhem nejznamejsim prazskem kostele se bohosluzby
jiz nekonaji. Tato katedrala slouzi pouze jako atrakce pro turisty
(vstupne 60 Kc). Mel jsem z toho smisene pocity, protoze prave
zde jsem videl, jak komerce slavi sve uspechy i na cirkevni pude.
Papezova navsteva byla jednim z duvodu, ze na torontske svatovaclavske
posviceni neprijel nikdo z biskupu. Hlavnim kazanim poslouzil
slovensky farar z Ottawy Lic. Radoslav Lojan. Jeho kazani bylo
na tema: Ty Hospodine vladnes nade vsim z apokryfni knihy
Moudrosti, z Petrovy epistoly byla ctena pasaz o dedictvi, ktere
nepomine a kazani bylo na text z Matousova evangelia (16, 24-25):
Chce-li kdo za mnou prijiti, zapriz sebe sam a vezmi kriz svuj
a nasleduj mne. Nebot kdoz by chtel dusi svou zachovati, ztratit
ji; kdoz by pak ztratil dusi svou pro mne, naleznet ji. V
samotnem kazani byl polozen duraz na Vaclavovu babicku sv. Ludmilu.
Byl zvyraznen Vaclavuv entusiasmus, laska k Bohu i k lidem. Zaroven
vsak byl dulezity jeho zapas se sebou samym i se svetem. V kazani
byly pripomenuty dve velke postavy z nedavne minulosti - kardinalove
Josef Beran a Frantisek Tomasek. Jestlize Radovan Lojan zduraznil,
ze Buh je v komunikaci, pak tato komunikace pokracovala pri slavnostni
veceri a hlavne po ni. To jiz hrala k tanci a poslechu hudba
Miro Letka.
***
Zastaveni druhe: Tentokrat s politiky
Jestlize se posviceni nezucastnili cirkevni hodnostari, pak je
nahradila delegace ceskych senatoru.
Diky ceskemu konzulatu v Torontu meli zastupci medii moznost se
setkat se senatory z Vyboru pro vzdelavani, vedu, kulturu, lidska
prava a petice s prodekanem Janem Halkem (ODS) z olomoucke Palackeho
university a byvalym ministrem kultury Vaclavem Jehlickou (KDU-CSL).
Zatimco redaktorka Noveho domova Vera Kohoutova se ptala na klasicke
otazky, ktere se tahnou jako cervena nit behem vsech navstev (restituce,
obcanstvi, korespondencni volba), byly otazky Markety Resovske
z Noveho zaberu konkretnejsi a tykaly se spise jeji problematiky
a televizniho vysilani.
Jelikoz kazani bylo ve slovenstine a profesor inzenyr Jan Halek
pochvalil krasnou cestinu krajanu, zeptal jsem se ho na soucasny
vztah Cechu a Slovaku:
JH: Souziti je lepsi nez bylo pred rozdelenim Ceskoslovenska.
Mohu se o tom presvedcit pri kazdorocni navsteve Tater, kam jezdim
na dovolenou. V Olomouci mame rozhlasovou stanici Radio Hana a
hlasatelkou je tam Slovenka. Byl jsem predsedou spolecnosti pro
pratelstvi mezi Slovenskou a Ceskou republikou a snazili jsme
se zavest slovenske pondelky, jak tomu bylo kdysi, protoze s hruzou
zjistujeme, ze nase deti prestavaji rozumet slovenstine. Bohuzel
se nam to nepodarilo. Pratelstvi zde vsak nadale existuje.
Senatora Jehlicky, ktery byl dlouha leta starostou Telce, jsem
se zeptal na Spolecnost pratel Kanady a Radio Canada International,
ktera sidlila v Telci.
VH: Tato spolecnost byla zalozena diky Stanislavu Dvorakovi,
ktery se stal propagatorem vztahu mezi Ceskoslovenskem, pozdeji
Ceskou republikou a Kanadou.
Marketa Resovska se zeptala na politickou situaci v CR.
JH: Situace v CR je vazna, to vyplyva z toho, ze rozdeleni
v poslanecke snemovne je jedna ku jedne. Dalo by se rici, ze je
101 poslancu, kteri hlasuji s levici, takze prosadit zde neco
je velmi obtizne a bohuzel se hlasuje nikoliv podle rozumu, ale
podle partaji na povel. Kdyby nedoslo k obratu v postoji pana
Paroubka, tak jsme presvedceni, ze by se volby konaly jeste na
podzim v listopadu. To vse vytvari situaci, ze nektera rozhodnuti
nejsou konsistentni coz by se nemelo dit.
MR: Co by se dalo zmenit v politicke kulture?
VJ: To je dlouhodoby proces, po te co soc. dem s komunisty
vyslovili neduveru vlade v naprosto nejnevhodnejsim okamziku,
kdy jsme predsedali EU. Politicka kultura se nezmenila behem
dvaceti let a pravdepodobne se jen tak lehko nezmeni ani v budoucnu.
Behem diskuse jsem se ohradil proti schematu, ze pravicove strany
setri penize a proti strasaku statniho bankrotu, protoze ten byl
v Cechach naposledy 1811. Tzv. pravicove a levicove rozpocty jsou
si velice podobne (v roce 1999 byl schodek 31 miliard, 2000 -
35 md, 2001 - 49 md, 2002 - 46 md, 2003 - 111 md, 2004 - 115
md, 2005 - 84 md, 2006 - 74 md, 2007 - 91 md, 2008 - 71 md; od
roku 2006 byla u moci vlada M. Topolanka pozn red.). Proto je
toto rozdeleni zavadejici. Zeptal jsem se tedy, jestli by nepomohlo,
kdyby nejen poslanci, ale i volici mohli volit podle svedomi,
nikoliv podle toho jestli se jedna o levicovou ci pravicovou stranu,
cemuz by pomohlo zruseni petiprocentni hranice.
JH: Oponoval bych tomu, ze rozpocty jsou podobne, podivejte
se na rozpocet Topolankovy a predchozich vlad. Pokud je to stejne
tak se podivejte na situaci, kdy HDP rostlo, nikoliv dnes, kdy
je krize a kdy nejsme schopni splacet ani uroky. Nezapomente,
ze ODS je soucasti koalice a ODS musi brat zretel na sve koalicni
partnery. Co se tyka petiprocentni hranice, je to vzita zalezitost.
Nejsou duvody, proc by to melo byt snizeno.
MR: Jak vidite vyznam krajanu pro CR?
JH: Jejich vyznam je v odlisnem pohledu na ruzne problemy.
I kdyz to krajane nepatri primo pod nas vybor, ale diky jim ziskavame
informace, ktere jinak ziskat nemuzeme.
VJ: Osobne si vazim krajanu a mrzi mne, ze v CR se nechovame
ke krajanum a k lidem, kteri museli uprchnout pred komunistickym
rezimem do ciziny, tak jak by si tito lide zaslouzili. Nekteri
nasi sousede jako Polaci nebo Madari maji ke svym krajanum podstatne
lepsi vztah. Bohuzel se po roce 1989 nevytvoril zadny urad, ktery
by se timto problemem zabyval. Nejotresnejsim pripadem je, jak
se CR zachovala k tem, kteri za valky nasazovali sve zivoty, k
zahranicnim letcum, k vojakum, kteri bojovali na zapadni fronte,
ale i na vychodni. Rada z nich byla popravena nebo umucena.
ABE: 27. zari 2009 oslavil 85. narozeniny Josef Skvorecky,
ktery vzdy hodnotil, pokud vim, Kanadu velice pozitivne. V techto
dnech ziskala literarni cenu cesky pisici Vietnamka, ta bohuzel,
tak pozitivne Ceskou republiku nehodnoti. Jste z vyboru pro lidska
prava, co chcete v tomto ohledu zmenit?
JH: V CR ma kazdy moznost uplatneni, jestlize kniha vysla,
pak zde zadne problemy nejsou. Sam pracuji na lekarske fakulte
a tam je rada cizincu a pokud se uplatni, nedela se v tomto ohledu
rozdil. Mozna, ze zacatky jsou pro ne obtiznejsi.
ABE: Nemyslim, ze je to pro pristehovalce do CR tak snadne,
podivejte se treba na soucasny skandal s vizy na Ukrajine, kde
se muselo telefonicky dohodnout interview a jiz za tento hovor
se platily soukrome firme horentni sumy. Tady jsem nikdy nemusel
stat jako pristehovalec ve ctyri rano pred cizineckou policii,
jako musi cekat cizinci v CR. Kanada se k nove prichozim chovala
podstatne lepe.
VJ: To je zalezitosti Ministerstva zahranicnich veci.
MR: Jak na vas zapusobila navsteva Kanady?
VJ: Chtel bych zduraznit to, ze jsme se zucastnili bohosluzeb,
ktere se konaji v souvislosti s nasim narodnim svatkem. Chteli
jsme zde byt s vami, protoze si vas vazime a protoze nam na vas
zalezi a do budoucna chceme s vami spolupracovat. Mozna, ze nase
debata vyzni jako pesimisticka, ale kdyz se podivame zpet do roku
1989, tak zaplat Pan Buh, co se udalo. Dobre je, ze zijeme ve
svobodne zemi, i kdyz jeji politika ma radu vad na krase. Tim
musi projit kazda zeme.
JH: Prosim mejte s nami trpelivost.
***
Zastaveni treti: Za Janem Sammrem
Neni to samozrejmosti, ze se ruzne delegace setkavaji s krajany.
Vetsinou vsechna setkani se uskutecnila vzdy v pratelskem duchu
az do okamziku nez vystoupil pan Sammer. Jeho boj za restituce
byl nesmiritelny a vytrvaly a nutno dodat, ze to nebylo kvuli
jeho majetku. Jan Sammer bojoval z principu. Dokazal se zahryznout
jako buldok, nikdy neustoupil, ale dokazal byt take dzentlemanem.
Kdyz byly volby v roce 2002, sam se nabidl, ze me doveze do Ottawy,
ackoliv jsem volil jinou stranu nez on. Jako bojovnik zacal vystupovat
az po roce 1990 a tak se zapsal do nasi mysli.
Narodil se v Plzni 15. listopadu 1920 a ozenil se v roce 1948
s manzelkou Hanou v roce 1948. V lonskem roce tedy oslavili neobvyklou
diamantovou svatbu. Manzele Sammerovi meli dve deti - dceru Helenu
a syna Jana. V roce 1966 emigrovali do Kanady. Jan Sammer umel
dobre nemecky, francouzsky a anglicky. V 47 letech zacal v Montrealu
studovat pri praci ekonomii. Po dokonceni studii nasel primerene
zamestnani, v kterem setrval az do penze. Bojoval za americke
Cechy, kteri prisli o sve obcanstvi. Mnohokrat vyhral soud ohledne
lidskych prav v Zeneve. Zemrel v North York General Hospital,
sedm tydnu pred dovrsenim 89 let. Jan Sammer si nepral mit pohreb.
Prestoze jsem s Janem Sammerem v mnoha bodech nesouhlasil, nektere
vlastnosti byly pres pokrocily vek obdivuhodne: jeho vitalita,
cilost, logicke mysleni, neunavnost, energie a schopnost diskutovat
o jakemkoliv problemu.
Mnozi lide, kterym pomohl, budou na nej radi vzpominat.
***
Zastaveni ctvrte: Oslava zivota
Mnohe kultury jsou oznacovane podle toho, jak se louci se svymi
zesnulymi. Staci se jen podivat na ruzne hrbitovy po Evrope. V
Polsku tezko najdeme neozdobeny hrob. Jine jsou hrbitovy pravoslavne
a naopak zcela odlisne jsou hrbitovy v severni Americe a zde v
Kanade. Podobne je tomu i s pohrbivanim. Dokud jsem zil v Cechach,
byly pro mne pohrby smutnou zalezitosti. Zde v Kanade mne to naopak
mnohdy pripada, ze se recnici predhaneji v tom, kdo bude vtipnejsi.
V posledni dobe jsem byl dvakrat na dosti neobvykle oslave zivota.
Prvni se konala letos v lete a na pamatku Jaroslavy Spejchalova,
druha koncem zari na Masaryktownu na pamatku Jarmily Knopove.
I tentokrat jsme mohli slyset hudbu, ale co bylo nejdulezitejsi
bylo svedectvi o zivote a vyznani deti Biancy a Derka a vzpomenuti
duchovni utechy, kterou jim poskytl jejich soused Otec Daniel.
Teolog Paul Tillich v knize Cestne o Bohu hovori o hlubine,
s kterou se clovek setkava v krizovych situacich sveho zivota.
Byl jsem rad, ze pri tomto setkani, se take zrcadlil tento rozmer.
Zadusni mse za Jarmilu Knopovou se pak bude konat v kostele sv.
Vaclava v patek 16. rijna 2009 o 19 hodine.
***
Zastaveni pate: Plastici, Paul Wilson a Tom Stoppard
Pocatkem sedmdesatych let, kdyz nastal utlum veskereho kulturniho
deni, kolovala povest, ktera se sirila rychlosti svetla: S Plastiky
zpiva nejaky Kanadan a budou v nedeli v Klukovicich. Takovou udalost
jsem si nemohl nechat ujit a vypravili jsme se s kamaradem Tomasem
na druhy konec Prahy. Pak prisel ten okamzik a na podiu se objevil
zmineny Kanadan. Byl to Paul Wilson. Muj pritel s uzasem rekl:
"Hele ono jim to slape!" Tak tuhle dobu se snazi zachytit
anglicky dramatik ceskeho puvodu Tom Stoppard ve hre Rock 'n'
Roll.
Nyni tuto hru uvede Canada Stage - Bluma Appel Theatre,
27 Front St. E., v Torontu. Nejnizsi cena listku je 20 dolaru.
Informace na cisle: 416/368-3110 nebo v pokladne divadla. Predstaveni
se kona od pondeli do soboty vzdy ve 20 hodin. Ve stredu je rovnez
odpoledni predstaveni ve 13:30 a v sobotu ve 14 hodin. Pro jednotliva
predstaveni jsou ruzne zvyhodnena vstupne. Posledni predstaveni
je 24. rijna 2009.
Neni to poprve, co Kanadska divadelni scena uvede hru Toma Stopparda
v minulosti jiz uvedla jeho hry Roough Crossing (1993-1994),
ve trech z nich Arcadia (1996-1997), Indian Ink
(2001-2002) a Night and Day (1981-1982) hrala Fiona Reid.
Reziserkou je Donna Feore, ktera sedmnact let pusobila na Stratfordskem
filmovem festivalu.
Hra se odehrava, jak v Praze, tak v Londyne, kde je ne prilis
kladnym hrdinou marxisticky profesor Max. Casove obdobi je nejen
v dobe okolo roku 1968 a doby normalizace, ale i po roce 1989.
A Paul Wilson, ktery zil v letech 1967-1977 v Praze? V techto
dnech prevzal cenu Gratia Agit za propagaci ceske kultury v zahranici.
Ales Brezina