Chvala prebehlictvi aneb
budeme volit, ci nevolit
Pred casem si jeden bezvyznamny fotbalista v druhe belgicke lize
podal stiznost k Evropskemu soudu, kvuli tomu, ze nemuze hrat,
protoze je ctvrtym cizincem v muzstvu. Evropsky soud jeho stiznost
prijal a od te doby nezustal kamen na kameni. Stane se treba,
ze v bohate anglicke lize nehraje v tymu ani jeden Anglican. Bohate
kluby se staly bohatsi. Chude jeste chudsi. A tak fotbalove hvezdy
za velke penize marni svuj talent a nejlepsi leta na stridackach
bohatych klubu. Divaci v Anglii si to pochvaluji. Ceske kluby
se do nejprestiznejsi evropske souteze Ligy mistru ani letos nedostaly
a pouze dva nejbohatsi Slavia a Sparta budou hrat druhou evropskou
soutez Evropskou ligu. Nikdo pri tom nezpochybnil charakter tohoto
druholigoveho fotbalisty. Nikdo mu nenadaval. Pokud si nekdo vzpomene
na jeho jmeno tak spis o nem bude hovorit s respektem.
V techto dnech udelal neco podobneho poslanec ing Milos Melcak
Csc. Doposud oznacovany periorativne jako "prebehlik".
Uz toto oznaceni by melo znamenat, ze je to stvoreni, kteremu
bychom se meli vyhnout. Co vlastne provedl, ze poslanci vyzyvaji,
aby lid na nej podaval trestne oznameni a ze je verejnym nepritelem
cislo jedna. Chtel jen, aby se dodrzovala Ustava.
Nejprve jsem se tedy podival na jeho zivotopis. Je to Beran. Nikoliv,
ze by byl potomkem evangeliku z prelomu 18. a 19. stoleti (to
mozna taky, ale o tom nic nevime), ale narodil se ve znameni Berana
19. dubna 1939 a ve Zline. Tam stravil cely zivot. Vystudoval
zde strojnickou prumyslovku. Jiz tento fakt ziskava moji uctu.
Vystudovat strojnickou prumyslovku byla drina. Stovky a stovky
rysu a probdelych noci. Zrejme byl dobry a udelal jeste v Brne
strojnickou fakultu. Malokdo dnes vi, ze cela revolta v sedesatych
letech zacala v casopise studentu Strojnicke fakulty CVUT v Praze
Buchar.
Nekteri z techto rebelu pak vstoupili do KSC, protoze meli
pocit, ze to je jediny zpusob, jak se da neco zmenit. I poslanec
Melcak byl v sedesatych letech clenem KSC, z ktere byl v roce
1970 vyloucen, protoze nesouhlasil se vstupem vojsk Varsavske
smlouvy. Tim se lisi od politiku, kteri naopak v dobe normalizace
vstoupili do strany nebo do SSM. Pracoval jako technik ve Zline
a je autorem i dvou vynalezu. Teprve po roce 1989 se zacal politicky
angazovat, ma tri deti, ctyri vnoucata. Byl zvolen za socialni
demokracii. Nyni je v parlamentu jako nezarazeny.
Vzpomnel jsem si, ze koncem osmdesatych let se konaly televizni
debaty mezi predstaviteli sovetske moci a Americany. Americkou
stranu zastupoval senator Daniel Patrick Moynihan (1927-2003).
Zatimco Rusove argumentovali tim, co vse uz obcanum v dobe perestrojky
povoluji. Americky senator zduraznil, ze stat nema, co povolovat,
ale ze obcan ma narok na zakladni lidska prava. Ma pravo na svobodu
pohybu, projevu, nabozenskou svobodu atd.
Mnohokrat jsem si na tuto diskusi vzpomnel, obzvlaste pri ceskem
zakone o obcanstvi z roku 1993. Ten, kdo se v CR narodil ma skutecne
na obcanstvi pravo a zadna vlada, zadnym zakonem mu ho nemuze
odebrat.
V posledni dobe se vsak v CR rozmohl jiny zlozvyk. Pokud vlade
nebo nejake korporaci nevyhovuje nejaky zakon, tak se jednoduse
tento zakon novelou nebo jinym zakonem zmeni.
Stalo se tak i tentokrat, jenze predstavitele vsech stran narazili
na Ustavni soud a ono to nejde jen tak jako za komunistu, ze kdyz
prezident Svoboda dlouho postonaval a nechtel se vzdat moci, tak
se svolal parlament, bez jakekoliv diskuse se zmenil zakon, ktery
umoznil zkratit staremu generalovi prezidentske obdobi a na stejne
schuzi zvolili Gustava Husaka prezidentem.
Pozdeji se zase v pripade potreby Husakovo prezidentske obdobi
prodlouzilo a pokud by nebylo sametove revoluce nebo pokud by
neumrel, byl by tam dodnes, jak se konci pohadky.
Kdyby se tedy postupovalo podle stejne logiky. Mohl by nejen prezident
volebni obdobi zkratit, ale i prodlouzit. Po Bile Hore takove
prodlouzeni vlady trvalo tri sta let. Za komunistu jen jednactyricet.
Co politicti filutove vymysli tentokrat je otazkou a jak rychle
to zvladnou je otazkou cislo dve. Pokud by pracovali rychle, muzeme
jit jeste v rijnu volit. Pokud pomalu, tak v listopadu.
Jestlize se budou konat volby, tak jak se konat maji, nekdy v
lete roku 2010, prospeje to cele zemi, ktera ma ve svete posramocenou
povest z doby predsednictvi v EU a hlavne by se o neco podobneho
nikdo v budoucnu nepokousel.
Ales Brezina