Navrat na hlavni stranu

Chvala prebehlictvi aneb budeme volit, ci nevolit
Pred casem si jeden bezvyznamny fotbalista v druhe belgicke lize podal stiznost k Evropskemu soudu, kvuli tomu, ze nemuze hrat, protoze je ctvrtym cizincem v muzstvu. Evropsky soud jeho stiznost prijal a od te doby nezustal kamen na kameni. Stane se treba, ze v bohate anglicke lize nehraje v tymu ani jeden Anglican. Bohate kluby se staly bohatsi. Chude jeste chudsi. A tak fotbalove hvezdy za velke penize marni svuj talent a nejlepsi leta na stridackach bohatych klubu. Divaci v Anglii si to pochvaluji. Ceske kluby se do nejprestiznejsi evropske souteze Ligy mistru ani letos nedostaly a pouze dva nejbohatsi Slavia a Sparta budou hrat druhou evropskou soutez Evropskou ligu. Nikdo pri tom nezpochybnil charakter tohoto druholigoveho fotbalisty. Nikdo mu nenadaval. Pokud si nekdo vzpomene na jeho jmeno tak spis o nem bude hovorit s respektem.
V techto dnech udelal neco podobneho poslanec ing Milos Melcak Csc. Doposud oznacovany periorativne jako "prebehlik". Uz toto oznaceni by melo znamenat, ze je to stvoreni, kteremu bychom se meli vyhnout. Co vlastne provedl, ze poslanci vyzyvaji, aby lid na nej podaval trestne oznameni a ze je verejnym nepritelem cislo jedna. Chtel jen, aby se dodrzovala Ustava.
Nejprve jsem se tedy podival na jeho zivotopis. Je to Beran. Nikoliv, ze by byl potomkem evangeliku z prelomu 18. a 19. stoleti (to mozna taky, ale o tom nic nevime), ale narodil se ve znameni Berana 19. dubna 1939 a ve Zline. Tam stravil cely zivot. Vystudoval zde strojnickou prumyslovku. Jiz tento fakt ziskava moji uctu. Vystudovat strojnickou prumyslovku byla drina. Stovky a stovky rysu a probdelych noci. Zrejme byl dobry a udelal jeste v Brne strojnickou fakultu. Malokdo dnes vi, ze cela revolta v sedesatych letech zacala v casopise studentu Strojnicke fakulty CVUT v Praze Buchar.
Nekteri z techto rebelu pak vstoupili do KSC, protoze meli pocit, ze to je jediny zpusob, jak se da neco zmenit. I poslanec Melcak byl v sedesatych letech clenem KSC, z ktere byl v roce 1970 vyloucen, protoze nesouhlasil se vstupem vojsk Varsavske smlouvy. Tim se lisi od politiku, kteri naopak v dobe normalizace vstoupili do strany nebo do SSM. Pracoval jako technik ve Zline a je autorem i dvou vynalezu. Teprve po roce 1989 se zacal politicky angazovat, ma tri deti, ctyri vnoucata. Byl zvolen za socialni demokracii. Nyni je v parlamentu jako nezarazeny.
Vzpomnel jsem si, ze koncem osmdesatych let se konaly televizni debaty mezi predstaviteli sovetske moci a Americany. Americkou stranu zastupoval senator Daniel Patrick Moynihan (1927-2003). Zatimco Rusove argumentovali tim, co vse uz obcanum v dobe perestrojky povoluji. Americky senator zduraznil, ze stat nema, co povolovat, ale ze obcan ma narok na zakladni lidska prava. Ma pravo na svobodu pohybu, projevu, nabozenskou svobodu atd.
Mnohokrat jsem si na tuto diskusi vzpomnel, obzvlaste pri ceskem zakone o obcanstvi z roku 1993. Ten, kdo se v CR narodil ma skutecne na obcanstvi pravo a zadna vlada, zadnym zakonem mu ho nemuze odebrat.
V posledni dobe se vsak v CR rozmohl jiny zlozvyk. Pokud vlade nebo nejake korporaci nevyhovuje nejaky zakon, tak se jednoduse tento zakon novelou nebo jinym zakonem zmeni.
Stalo se tak i tentokrat, jenze predstavitele vsech stran narazili na Ustavni soud a ono to nejde jen tak jako za komunistu, ze kdyz prezident Svoboda dlouho postonaval a nechtel se vzdat moci, tak se svolal parlament, bez jakekoliv diskuse se zmenil zakon, ktery umoznil zkratit staremu generalovi prezidentske obdobi a na stejne schuzi zvolili Gustava Husaka prezidentem.
Pozdeji se zase v pripade potreby Husakovo prezidentske obdobi prodlouzilo a pokud by nebylo sametove revoluce nebo pokud by neumrel, byl by tam dodnes, jak se konci pohadky.
Kdyby se tedy postupovalo podle stejne logiky. Mohl by nejen prezident volebni obdobi zkratit, ale i prodlouzit. Po Bile Hore takove prodlouzeni vlady trvalo tri sta let. Za komunistu jen jednactyricet.
Co politicti filutove vymysli tentokrat je otazkou a jak rychle to zvladnou je otazkou cislo dve. Pokud by pracovali rychle, muzeme jit jeste v rijnu volit. Pokud pomalu, tak v listopadu.
Jestlize se budou konat volby, tak jak se konat maji, nekdy v lete roku 2010, prospeje to cele zemi, ktera ma ve svete posramocenou povest z doby predsednictvi v EU a hlavne by se o neco podobneho nikdo v budoucnu nepokousel.
Ales Brezina

Navrat na hlavni stranu